1. Stanovení specifických kritérií v ŠVP pro výstup projektové výuky
Kritéria hodnocení žáků jsou v ŠVP stanovena také pro odlišné případy realizace výuky. Všichni žáci 6.–9. ročníku vytváří v rámci projektové výuky realizované v hodinách českého jazyka tzv. ročníkovou práci. Téma ročníkové práce si vybírají podle toho, jaké téma je jim blízké, a volí si zároveň konzultanta z řad učitelů školy. Je to pro ně i pro pedagogický sbor náročná práce, ale žáci tyto zkušenosti velmi zužitkují v dalším studiu na střední škole. Kritéria hodnocení této ročníkové práce uvádím jako další z příkladů ukázek ŠVP.
Příklad č. 1: kritéria hodnocení ročníkových prací z českého jazyka
„Všichni žáci 6.–9. ročníků se zúčastní projektu Ročníková práce.
Základní informace:
(vybráno z ŠVP)
2. Stanovení specifických kritérií v ŠVP pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
K žákům se speciálními vzdělávacími potřebami je v ŠVP přistupováno s důrazem na jejich specifické obtíže s potřebou dosáhnout ve vzdělávacím obsahu jednotlivých předmětů jejich osobního maxima. Je nutné vycházet z doporučení školského poradenského zařízení a využívat možnosti konzultace s odborníkem. Způsob hodnocení je popsán v IVP žáků. V některých případech je vhodnější slovní hodnocení, aby nedocházelo ke zbytečnému stresování žáků, odpadají tím tendence srovnávání se spolužáky. Škola vytváří i plány pedagogické podpory, projednává je s rodiči a nastavuje individualizovanou a diferencovanou výuku, vhodné metody a formy výuky, způsob hodnocení.
Bez výborné schopnosti pedagogů provádět pedagogickou diagnostiku by se tyto procesy nedařilo realizovat.
Příklad č. 2: hodnocení žáků se SVP v předmětu chemie; 8.–9. ročník
„Žáci se SVP jsou hodnoceni na základě kritérií specifikovaných v jejich individuálních vzdělávacích plánech.
- příklad oblastí s možnými obtížemi:
(vybráno z ŠVP)
Závěrečné shrnutí
„Hodnocení by mělo zásadně vycházet z jasně zadaných úkolů či oblastí vzdělávání a předem známých pravidel a kritérií. Musí být především zaměřeno na odhalování toho, co žák zná, ne na chybu či neznalost.“ (Bílá kniha, s. 49)
Vize školy ZŠ Gajdošova byla: „Lidé, kteří se snaží něco dobrého dělat a nepodaří se jim to, jsou mnohem lepší než ti, kteří se snaží nedělat nic a daří se jim to.“
Chceme učit žáky takové znalosti a dovednosti, které budou dobře uplatnitelné v životě, motivovat je k dalšímu, celoživotnímu vzdělávání. Současně chceme v žácích posilovat pozitivní životní hodnoty a vést je k dodržování základních pravidel slušného chování a komunikace.
Jsem přesvědčena o tom, že předpokladem efektivního hodnocení žáků jsou realistické cíle, individuální hodnoticí normy a sledování individuálního pokroku. Hodnocení by mělo být diferencované. Každé dítě má právo dostat úkol na úrovni svých schopností. To však není možné bez spolupráce a nastavování procesů hodnocení se všemi učiteli ve škole.
Získat, přesvědčit a naladit kolegy pro společnou vizi je nejtěžším úkolem ředitele školy. Změnu nelze uskutečnit v krátké době, nemůže ji nastavovat samotný ředitel. Pokud změnu realizuje pouze skupina učitelů, pak o to více upozorní na nejednotnost. I jeden učitel dokáže podrývat obrovské nasazení ostatních.
Jsem ráda, že jsem mohla rozvíjet svoje vize v oblasti hodnocení žáků na základní škole a podařilo se mi pro ně získat pedagogický sbor, rodiče i žáky.
Zdroje: ŠVP Základní školy, Brno, Gajdošova 3
Koncepce školy ZŠ Gajdošova 2016–2020
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
