Ptačí hnízda

Výstup na úrovni ŠVP a jeho souvislost s očekávaným výstupem / očekávanými výstupy RVP ZV:

• Čte s porozuměním (ČJL-5-1-01 čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas).
• Umí přečíst texty, vystihne nejdůležitější momenty při jeho reprodukci (ČJL-5-1-02 rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává).
• Učí se využívat základní slohové útvary (ČJL-5-1-09 píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry).
• Rozlišuje umělecké a neumělecké texty (ČJL-5-3-03 rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů).

Text článku

Aktivita byla plánována pro 2. období 1. stupně ZŠ. Realizována byla ve 4. ročníku běžné základní školy situované v okrajové části většího města. Třídu navštěvuje 25 žáků, z nichž šest pracuje podle PLPP na stupni podpory 1 a jeden dle IVP na stupni podpory 3 s podporou asistenta pedagoga, jedna žákyně je z bilingvní rodiny (má občasné obtíže v porozumění významům některých slov). Vzhledem k tomu, že vyučující chtěla žákům umožnit nejen průběžnou reflexi, ale také závěrečné společné sdílení, byla plánovaná časová dotace 4 vyučovací hodiny, které na sebe nenavazovaly, při realizaci prodloužena o 1 vyučovací hodinu.

Vyučující si stanovila několik konkrétních cílů směřujících k naplnění očekávaných výstupů školního vzdělávacího programu ve vzdělávací oblasti Český jazyk a literatura: žák porovná texty (literární a informativní a vystihne jejich rozdíly), vyhledá informace o hnízdění konkrétních ptáků, sestaví popis pracovního postupu při výrobě modelu ptačí budky. S ohledem na rozvíjení klíčových kompetencí (komunikativní, sociální a personální) zvolila vyučující formu skupinové práce.

Pomůcky, prostředí, podmínky

• Dva texty k porovnávání (příloha č. 1);
• několik PC s připojením na internet (podle počtu skupin);
• pracovní list s otázkami (příloha č. 2);
• papírové krabičky podlouhlého tvaru, barevné papíry, lepidlo, nůžky, fixy na model ptačí budky;
• papír nebo sešit na zápis pracovního postupu a Vénnova diagramu nebo jiného uspořádání informací;
• psací potřeby;
• prostor k práci skupin a ke společnému sdílení všech žáků (koberec pro práci v kruhu, vhodné uspořádání lavic);
• je dobré, aby žáci byli připraveni na práci ve skupinách, měli domluvená pravidla pro komunikaci ve skupině i pro klidný pohyb po třídě, aby se při práci vzájemně nerušili.

Průběh a poznatky z ověřování aktivity

V úvodu aktivity vyučující sdělí cíle, ke kterým aktivita směřuje, a předběžný časový plán. Osvědčilo se zapsat tyto informace na tabuli, aby je žáci měli k dispozici i v průběhu práce. Následuje rozdělení dělení žáků do stejně početných skupin (maximálně 4–5 žáků ve skupině) podle podmínek dané třídy a vhodné začlenění žáků se SVP. Při začlenění žáků se SVP mezi ostatní žáky lze doporučit, aby četli vždy nejkratší úsek textu (dohled učitele, aby žák měl na čtení dostatečný časový prostor). Nabízí se i možnost utvořit samostatnou skupinu žáků se SVP, zkrátit texty ke čtení tak, aby informace potřebné ke splnění úkolu byly v textu transparentní a zároveň aby žáci mohli v daném čase zadaný úkol splnit.

Ve sledované třídě nevznikly při dělení do skupin žádné obtíže, žáci pracují ve skupinách často, dokáží se sami rozdělit a vzájemně spolupracovat. Pokud žáci nejsou na formu skupinové práce zvyklí, doporučujeme, aby jim při rozdělování pomohl učitel. Rozdělení může mít připraveno předem (např. v každé skupině šikovnější žák a zároveň žák slabší), nebo je možné použít libovolnou formu losování s prvkem náhody (používáme barevná víčka od PET lahví v látkovém sáčku).

Každý žák ve skupině dostane pracovní list č. 1 s texty k porovnávání. Zadání učitelem: „Přečtěte si společně texty, podtrhněte slova, u kterých neznáte jejich význam, a pokuste se jej odvodit. Pokud si nebudete vědět rady, můžete požádat o pomoc jinou skupinu. Čtěte text nahlas a při čtení se střídejte. Potom porovnejte oba texty, můžete využít libovolný způsob grafického záznamu informací. Na práci máme čas 15 minut, potom ji společně zhodnotíme.“

Ve skupině se žáci střídají v hlasitém čtení textu, po přečtení na volný list papíru nakreslí např. Vénnovy diagramy (obrázky 1 a 2) a oba texty porovnají (společné znaky, rozdílné znaky). Mohou zvolit i jiný libovolný způsob zaznamenání shod a rozdílů v textu. U žáků se SVP učitel ověří pochopení zadání.

                                  první text                                         druhý text

Obrázek 1: Vénnovy diagramy podle metodiky RWCT

Obrázek 2: Práce žáků

Obrázek 3: Grafické uspořádání informací – práce žáků

Při společném sdílení vyučující položila dvě otázky:

• Který text použiješ, když budeš připravovat referát o hnízdění ptáků? (Žáci se shodli, že vhodné je použití encyklopedie.)
• Který text si budeš číst před spaním? (U této otázky se žáci neshodli na společné odpovědi. Jeden z nich se zajímá o přírodu a před spaním by si četl encyklopedický text. Žáci sami navrhli přeformulovat otázku: „Který z textů obvykle čtou rodiče malým dětem před spaním?“)

Žáci pak ve skupinách formulovali vlastní otázky, např.: „Kdo klade vajíčka do hnízd na zemi?“, „Kde bažanti dělají hnízda?“, „Co udělal Modroočko za chybu?“, „Jak se jmenoval kocour?“, „Jak vypadali ptáčci z Deníku kocoura Modroočka?“

K vyhledávání informací s využitím internetu je připraven pracovní list č. 2. Pokud žáci nemají předchozí zkušenost s vyhledávání na internetu, je vhodné, aby jim vyučující pomohl s formulací klíčových slov a zároveň aby jim doporučil vhodné webové stránky. Časový limit se bude odvíjet od úrovně žáků, ve sledované třídě byl stanoven na 30 minut. Po dokončení práce porovnají skupiny své závěry, při sdílení závěrů se učitel zeptá žáků na zdroj informací, který si vybrali a proč (otázka důvěryhodnosti zdroje) a jakým způsobem si mohou věrohodnost informací ověřit. Pokud je dostatek času, nechá žáky ověřit zjištěné informace z encyklopedie. Pro žáky se SVP učitel zajistí, aby měli svoji jasně danou roli při práci ve skupině.

Při vyhledávání informací na internetu všechny skupiny zvolily jako zdroj www.wikipedia.cz. Žáci to zdůvodňovali to tím, že je pro ně důvěryhodným zdrojem a také že ji používají, když vyhledávají informace k referátům, a zároveň jim svým uspořádáním encyklopedii připomíná. Pro ověření správnosti informací sami navrhli encyklopedii, kterou považují za kvalitnější a jistější zdroj informací, ale hledání v encyklopedii považují za obtížnější. V této části aktivity měli žáci ve skupinách odlišné pracovní tempo, ve dvou skupinách dokončili žáci práci o 15 minut dřív než ostatní. Vyučující jim nabídla doplňující úkol – přípravu obdobného pracovního listu o ptačím druhu, který si sami zvolili. Takto vzniklý pracovní list vyučující využila jako dobrovolný domácí úkol (obrázky 4 a 5).

Obrázek 4: pracovní list vytvořený žáky

Obrázek 5: pracovní list vytvořený žáky

Tvoření dekorativních modelů ptačí budky podle vlastní fantazie je přípravou na popis vlastního pracovního postupu. Jako vhodnější byla v této části aktivity zvolena práce ve dvojicích. Vyučující připravila pracovní materiál, ze kterého si žáci mohli vybrat. Ve sledované třídě žáci potřebovali na splnění zadání přibližně jednu vyučovací hodinu.

Obrázek 6: modely ptačích budek na školní výstavě

Obrázek 7: modely ptačích budek – detail

Po vytvoření a předvedení hotových výrobků – modelů, žáci společně zapíší na tabuli slovesa vhodná k popisu předchozího pracovního postupu a připomenou si, co je při popisu pracovního postupu důležité. Žáky se SVP nenutíme psát na tabuli, pokud se nechtějí sami zapojit. Každý žák nyní samostatně zaznamená popis pracovního postupu při výrobě dekorativního modelu ptačí budky. Žáci se SVP se zaměří pouze na hlavní body postupu (psaní hesel místo celých vět). Slohový útvar popis pracovního postup již žáci znali, jednalo se o připomenutí a aplikaci dříve osvojené dovednosti (příklady žákovských prací obrázky 8 a 9).

Pro sdílení vlastních textů využijeme rozdělení do skupin z úvodu aktivity. Každá skupina může vybrat jeden text, který je prezentován před celou třídou. Pro žáky se SVP učitel zajistí dostatečný prostor k prezentaci jejich práce ve skupině.

Obrázek 8: práce žákyně s jazykovým nadáním

Obrázek 9: práce žákyně s SPU

Závěrem uskutečníme společnou reflexi celé aktivity (ústní nebo písemnou formou) podle zvyklostí dané třídy a záměru učitele. Je vhodné zhodnotit, jak se žákům pracovalo ve skupinách, jaký byl jejich přínos při skupinové práci, co se dozvěděli nového, koho by chtěli pochválit a proč, případně jaká doporučení by dali pro další společnou práci. Pro žáky se SVP učitel zajistí dostatečný prostor k vyjádření. Při závěrečné reflexi lze využít hodnotící tabulku (příloha č. 3).

Ve sledované třídě se žáci hodnotili kriticky, z pohledu vyučující příliš přísně. Celkově žáci hodnotili aktivitu pozitivně, měli pocit, že se neučili. I když sami zhodnotili, že se dozvěděli nové informace, nepovažovali tento způsob práce za vyučování a přáli si častější opakování takových činností.

Je dobré mít na paměti, že pokud učitel aktivitu tohoto typu zařazuje do výuky poprvé a žáci nemají žádné předchozí zkušenosti např. se skupinovou prací, je pravděpodobné, že očekávaného výsledku nebude dosaženo na sto procent. Je potřeba nepodlehnout rozčarování z případného neúspěchu, a o změnu v přístupu k výuce se snažit opakovaně. Slovy J. A. Komenského: „Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou.“

Doporučení pro individualizaci výuky

Nadaní žáci

Nadaným žákům učitel nedá připravenou tabulku (pracovní list č. 2), ale pouze otázky a nechá je, aby si vhodný způsob pro zaznamenání nalezených údajů našli sami. Dalším úkolem může být vyhledání informací o ptákovi, který si nestaví hnízdo, a zprostředkování těchto informací vhodným způsobem spolužákům.

Žáci se SVP

Očekávané výstupy – čte text s porozuměním a vystihne nejdůležitější momenty při jeho reprodukci.

Cíl aktivity – žák texty porovná, vyhledá podstatné informace, sestaví jednoduchý popis pracovního postupu (nemusí zapisovat).

Obecná doporučení:

• Individuální přístup – učitel často dohlíží na činnost žáka a v případě potřeby mu nabídne pomoc;
• zajištění dostatečného času na vypracování úkolu (zkrácení textů);
• zajištění vhodného zařazení do skupiny, dvojice;
• připravit upravené pracovní listy (zkrátit, zvážit obsah) dle možností žáků (aby dosáhli cíle a úspěchu);
• zajistit dostatečný prostor pro mluvený projev;
• citlivě zvážit vystupování před celou třídou (čtení, psaní);
• zajistit pozitivní motivaci a pochvalu, formativní hodnocení (žákův posun v učení).

Rozvíjení čtenářské, matematické a digitální gramotnosti

Složky rozvíjených gramotností

Čtenářská gramotnost:

1. Schopnost dekódovat text a nalézt v něm požadované informace (žák čte plynule a bezchybně texty odpovídající věku a vzdělávacím potřebám);
2. vysuzování z textu (žák si klade otázky týkající se čteného textu, porovnává text s vlastní zkušeností a vědomostmi, porovnává text s informacemi z dalších zdrojů, ověřuje si zdroj informací);
3. posuzování textu po formální stránce (žák rozpozná druh textu a jeho účel);
4. sdílení (žák komunikuje se spolužáky, dodržuje pravidla komunikace, respektuje své partnery a naslouchá jim, zaznamenané myšlenky plynule a přehledně interpretuje).

Matematická gramotnost:

1. Vymezování problémů a jejich řešení (žák si zvolí matematický aparát vhodný k řešení problému – přehledně zapíše či jinak znázorní řešení problému; řeší problém s využitím matematického aparátu – vhodně organizuje zjištěné dílčí výsledky);
2. porozumění různým typům matematického textu (žák používá různé formy textu – kriticky analyzuje různé typy textů z matematického pohledu; vyhledá informace vhodné k řešení problému – dokáže ve sdělení rozlišit podstatné informace od nepodstatných).

Digitální gramotnost:

1. Příprava na rozvíjení složky: Informace, sdílení a komunikace v digitálním světě (žák získává data, informace a obsah z různých zdrojů v digitálním prostředí, porovnává a kriticky hodnotí věrohodnost a spolehlivost zdrojů dat, učí se organizovat a zpracovávat data ve strukturovaném prostředí – tabulce). Ve sledované třídě se jednalo o první vyhledávání informací s využitím digitálních technologií. Vyučující předem spustila PC a přihlásila je ke školní síti, napomáhala žákům při vyhledávání, pomáhala jim se zadáváním klíčových slov.

Použitá literatura a zdroje:

• ALTMANOVÁ, Jitka, FALTÝN, Jaroslav, Katarína NEMČÍKOVÁ a Eva ZELENDOVÁ, ed., 2010. Gramotnosti ve vzdělávání: [příručka pro učitele [online]. V Praze: Výzkumný ústav pedagogický [cit. 2017-05-21]. ISBN 978-80-87000-41-0.
• Citáty [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z: http://citaty.net/autori/jan-amos-komensky/citaty-o-skole/
• DOLEŽALOVÁ, Jana. 2005. Funkční gramotnost – proměny a faktory gramotnosti ve vztazích a souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus. ISBN 80-704-1115-5.
• Naši ptáci [online], [cit. 2017-05-21]. Dostupné z: http://www.nasiptaci.info/
• Ottova velká školní encyklopedie A–Ž, c2013. Praha: Ottovo nakladatelství. ISBN 978-80-7360-405-9.
• Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. In: Praha: MŠMT, 2016.
• RŮŽIČKOVÁ, Daniela, 2011. Rozvíjíme ICT gramotnost žáků: metodická příručka. Praha: NÚV. ISBN 978-80-86856-93-3.
• Školní vzdělávací program: Věřit si a znát, 2013. In: http://www.zsjandusu.net/skola/skolni-vzdelavaci-program/ [online]. Praha [cit. 2017-05-02]. Dostupné z: http://www.zsjandusu.net/uploads/media/2013_09_01_SVP_komplet_skola.pdf
• TOMKOVÁ, Anna. 2007. Program Čtením a psaním ke kritickému myšlení v primární škole: distanční text. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 97 s. ISBN 978-80-7290-315-3.
• TOMKOVÁ, Anna, Jitka KAŠOVÁ a Markéta DVOŘÁKOVÁ. 2009. Učíme v projektech. Vyd. 1. Praha: Portál, 173 s. ISBN 978-807-3675-271.
• Wikipedie, Wikipedie [online]. [cit. 2017-05-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana
• KOLÁŘ, Josef, 1976. Z deníku kocoura Modroočka. 4. Praha: Albatros.