1. Brainstorming
Co se vám při slovech DEMOKRACIE vybaví? Napište si pár myšlenek, které vás napadnou (brainstorming).
Sdílejte si nápady ve dvojicích, jinou barvou si je případně poznamenejte.
2. Práce s texty
Pracujeme samostatně s nakopírovaným textem metodou INSERT (text a tabulka).
Učitel prochází lavice, pokud někdo potřebuje poradit, umístí si na kraj lavice kartičku se žlutou stranou – učitel s žákem o situaci hovoří, poradí.
Po skončení práce si ve dvojící porovnají tabulky, případně si zodpovědí na otázky, které vznikly. Učitel žáky vyzve k případným dotazům, ke společnému shrnutí zjištěného.
3. Deníkový záznam
Nyní přejdeme k úloze, která na práci s textem navazuje:
Na základě svých znalostí o principech demokratického řízení státu vytvořte deníkový záznam, z něhož by bylo jasně patrné, že osoba, která si deník píše, žije v demokratické zemi a s prvky demokracie se setkává v běžném životě. Ve svém textu barevně označ jednotlivé příklady a připiš k nim, který demokratický princip představují (např. svobodné volby).
Práce s vytvořeným textem
Žáci si mezi sebou texty vymění (např. mezi sousedy, nalosuje učitel apod.).
Zhodnotí text kolegy. Text s oceněním a otázkou (návod na to, jak to příště udělat lépe) předají majiteli textu.
4. Reflexe práce
Návrat k úvodnímu brainstormingu – výzva k doplnění.
Otevřené věty – proces mého učení
Při učení mi dnes pomohlo…………………………………………………………………………………………..
Mým úspěchem bylo……………………………………………………………………………………………………
Nejlépe jsem se cítil, když………………………………………………………………………………………………
Příště bych při práci změnil……………………………………………………………………………………………..
5. Písemka
Možné písemné prověřování v některé z následujících hodin – psaní testu nadvakrát s reflexí učení (pokroku) či se slovním komentářem.
1. Použití kartičky – rychlá informace o potřebě pomoci
Zelená x žlutá strana kartičky (zelená strana – OK, žlutá strana – potřebuji se poradit).
Poznámka: Rychlá informace pro učitele o potřebě pomoci žákovi. Žák se učí jednoduchou (rychlou) formu požádat o pomoc/radu.
2. Kriteriální hodnocení
Vzhledem k tomu, že psaní textu bylo určeno pro jednoduché procvičení s krátkou časovou dotací, kritéria byla stanovena prostým způsobem:
Text je soudržný, jednotlivé části na sebe souvisle navazují, používáme spisovnou češtinu, text dělíme dle délky do odstavců, text obsahuje min. 3 reálné příklady prvků demokracie z běžného života.
Poznámka: Žák se učí pracovat podle předem daných kritérií. Předem ví, jaká práce je po něm požadována, co je součástí hodnocení.
3. Ocenění a otázka – hodnocení spolužáka
Poznámka: Žák se učí hodnotit spolužáka formou kladně formulované věty – učí se hledat klady v práci spolužáka, srozumitelně, ideálně popisně ho informovat o tom, jak jeho práci hodnotí.
Díky formě otázky přemýšlí nad formulací negativ, kterých si při hodnocení práce spolužáka všiml. Otázkami má vést spolužáka k zamyšlení nad kvalitou práce, dávat mu možnost přemýšlet nad hledáním řešení situace.
4. Otevřené věty – reflexe procesu učení
Poznámka: Žák pracuje na svém sebehodnocení formou otevřených vět – sám přemýšlí nad procesem svého učení a nad kvalitou odvedené práce. Otevřené věty zároveň dávají dostatek svobody pro vyjádření, ale jejich úvody jsou dostatečně jasně formulovány tak, aby byly pro žáka návodné.
5. Test – na některé z dalších hodin
Úlohy testu nabízející více řešení, je potřeba mít vlastní názor, informace k tématu, žáci hledají argumenty, …
Poznámka: Forma testu dává možnost pracovat nejen s pamětí, ale použít i různé myšlenkové operace.
Test opravit pouze prostřednictvím zvýraznění – např. zde něco chybí, hledej chybu na tomto řádku – použití piktogramů. Žák tedy hledá konkrétní chyby sám a následně si je opravuje přímo do testu odlišnou barvou. V závěru druhého pokusu testu žák zhodnotí, proč se mu dnes již dařilo/stále nedařilo, … – na papíře je připraveno místo pro odpovědi.
Poznámka: Žák se učí hledat chybu sám – pracuje s chybou. Při druhém pokusu může sledovat posun ve svém učení (pokrok). Zhodnocení výkonu při druhém pokusu vede k uvědomění si možností při práci s chybou.
Na další hodině rozdá učitel testy již opravené zcela konkrétně (včetně bodového hodnocení). Konečná verze testů může obsahovat slovní komentář – doporučení pro příště.
Poznámka: Žák skrze slovní hodnocení získává plastičtější obraz o tom, co zvládá a na čem je třeba ještě pracovat.
Žáci pracují formou brainstormingu relativně často, zároveň jsou zvyklí sdílet minimálně se spolužákem své nápady, tato část hodina tedy probíhala plynule.
S metodou INSERT se žáci seznamovali, učili se zpracovávat text tímto způsobem, proto využívali systém kartiček zelená – žlutá v porovnání s jinými hodinami častěji. Vysvětlovala jsem především princip INSERTu, téma demokracie jim bylo známo již z předešlé hodiny. Při srovnávání obsahu tabulek ve dvojici opět žáci využili možnosti doplnit si svůj text nápady spolužáka.
Při čtení textu spolužáka a jeho následném hodnocení měli žáci ještě stále obtíže s pokládáním otázek, které mají spolužáka vést k rozvoji. Ocenění se více méně daří, na formulaci otázek je třeba pracovat. Vzhledem k tomu, že jsou žáci zvyklí se vzájemně hodnotit, klasické ocenění práce jim tedy většinou obtíže nedělá.
Reflexe práce je též obvyklou záležitostí, s otevřenými větami pracují pravidelně, většinou je právě tato část hodiny baví a přijde jim jako příjemné zakončení hodiny.
K písemnému prověřování formou testu z časových důvodů nedošlo, test bude žákům zadán později.
Lekce byla ověřována ve výuce v týdnu, který následoval po volbách, což téma žákům ještě více zpřístupnilo – často se volbám ve svých textech věnovali, byly pro ně aktuální.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Hodnocení žáků.
Ostatní články seriálu:
