Čtenář/učitel by neměl očekávat hotový materiál, který může bezezbytku vzít a aplikovat ve vyučovací hodině. Smyslem tohoto souboru textů je ukázat odbornou vědeckou a vzdělávací problematiku, jak je v současné době poznaná, a jaká je možnost ji prezentovat s určitým zjednodušením, vhodným pro použití na 2. stupni základní školy a nižších/vyšších ročnících gymnázia jako vzdělávací téma. Učiteli by měl text pomoci se v této problematice orientovat (základní pojmy, jejich propojení/vazby, hierarchie, následnost, prostorové uspořádání, analogické využití, geografické myšlení) a to pak využít při vlastní přípravě zeměpisných hodin s tímto tématem. K tomu slouží uvedené obrázky a schémata, která většinou pochází ze zahraničních zdrojů, zpravidla v anglickém jazyce.
V textu autor věnuje pozornost výchozímu stavu vzdělávacího obsahu, který je založený na minimální kognitivní (poznávací) a znalostní (obsahové) úrovni (např. zapamatování/memorování faktů), a tomu, jak posunout toto „myšlení“ kvalitativně výše, na úroveň optimální a excelentní. K dalšímu rozšíření může posloužit text uvedený na tomto portále Proč a k čemu taxonomie vzdělávacích cílů? (Vávra, 2011).
Ve třetí kapitole, zaměřené na kognitivní dimenzi (Anderson & Krathwohl, 2001) autor nabízí demonstraci kognitivní dimenze Revidované Bloomovy taxonomie na činných slovesech, na jejich sémantickém významu. To přináší určité problémy, protože učitel využívá slovesa s různou morfologií, která mají sémantický hierarchicky uspořádaný význam, jak demonstruje například Vávra (2011) na překladu anglického originálu.
Navržený příklad, kdy sloveso (jeho základ/kořen) je modifikováno prefixem či mírně změněným základem, umožňuje hodnotit vztah mezi úrovněmi v taxonomii na základě „ceteris paribus“, tedy předpokladu, že vztah platí v očekávaných (neměnných) podmínkách. Avšak pokud do těchto vztahů vstoupí další faktor/faktory, může tento (příčinný, zkušenostní či logický) vztah selhat či dokonce nemusí vůbec platit.
Většina uváděných příkladů byla ověřena v diplomové práci A. Kolářové (2015), která uvedené téma jako kooperativní výuku ověřovala ve fakultní škole ZŠ Lesní v Liberci.
Lze předpokládat, že s postupným zaváděním hodnotících úrovni standardů (minimální – optimální – excelentní) se postupně vykrystalizuje podoba takového hodnocení. K tomu také má přispět tento text.
Nakonec snad ještě informace, že tato problematika se pravidelně objevuje v mezinárodních šetřeních TIMSS a PISA v oblasti Nauka o Zemi, ve které je silně zastoupeno učivo zeměpisu, ale také částečně přírodopisu (více viz např. Tomášek et al., 2016).
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Zaměření na transfer vědeckých znalostí a kvalitativní hodnocení s ověřením některých poznatků v 6. ročníku zeměpisu.
Ostatní články seriálu: