Požádejte žáky (kteří sedí v diskuzním kruhu), aby vyjádřili beze slov svou náladu. Během vyjadřování nálady si žáci všímají, KDO prožívá momentálně stejné emoce jako on sám. "Stejné emoce" se setkají a krátce (ve skupince emocí) hovoří o tom, co je příčinou. Všímají si společných a odlišných rysů. O své pocity se jednotlivé skupiny mohou podělit s ostatními (sdělit, CO je spojuje).
Žáci se pokouší vyjádřit emoce, které by člověk prožíval v dané situaci.
Učitel napíše na tabuli jednoduchý dialog/scénku, která bude pro všechny stejná.
Například:
„V neděli ráno vyšli Milan s Petrem před dům. Oba v rukách svírali kbelík a roztřepený štětec. V každém kbelíku byla namíchána hnědá barva, kterou měli natřít sousedův plot. Oba zírali na plot. Zdál se jim nekonečný. Položili kbelík na zem.“
Žáci se pak rozdělí do dvojic a mají za úkol sehrát scénku, přičemž u toho vyjadřují různé emoce. Ty buď může učitel náhodně přidělit (žáci mohou např. losovat rozstříhané lístečky emocí: RADOST – že budou pracovat spolu, SMUTEK – že nemohou dělat to, co obvykle, VZTEK – že musí být práce hotová do odpoledne, NERVOZITA – že práci nestihnou včas, ZMATENÍ/VYPLAŠENÍ– neví, odkud začít, USTARANÍ – jestli to zvládnou dobře a budou pochváleni, OTRÁVENÍ – protože jim práce zabere celý den, VÁHAVÍ ), nebo si žáci mohou sami vymyslet, jakou emoci se pokusí vyjádřit.
Zatímco jedna dvojice hraje scénku, zbytek třídy se snaží uhodnout, jakou emoci jednotliví herci vyjadřují. Důležité je vždy nechat herce sehrát scénku až do konce, než se začne hádat.
Otázky ke scénkám:
Jak těžké bylo poznat kterou emoci? Které emoce se vyjadřovaly snadno? Které naopak obtížně? U kterých se třeba styděli a proč?
Vysvětlete žákům, že:
Je možné nechat žáky na svých místech vyjadřovat emoce, které zatím vyjadřovány nebyly (sděluje jim je učitel). Někteří žáci se nezapojí. Nenuťte je a požádejte je, aby se stali pozorovateli, kteří si budou všímat toho, jak se jedna emoce vyjadřuje různým způsobem. Příklady emočního rozpoložení: ŠŤASTNÝ, SMUTNÝ, NERVÓZNÍ, UNAVENÝ ...
Dejte žákům dvě nádoby/lahve (plastové/skleněné) a vyzvěte je ke zdobení nádoby/lahve tak, aby bylo jasné, že jedna z nich je POZITIVNÍ a druhá NEGATIVNÍ.
Poté žákům sdělte, že budete číst příběh (příloha Emoce_Pribeh). Pokaždé, když se zastavíte (v textu je místo označeno), bude jejich úkolem rozhodnout, zda se jedná o POZITIVNÍ či NEGATIVNÍ emoci, kterou bude hrdina prožívat (Jako emoce = kapky vám poslouží například kuličky, barevná víčka, bonbony).
Čtěte příběh a rozhodujte o emocích.
Po přečtení si všimněte, která z nádob je plnější. Zkuste se zamyslet nad tím, zda se hlavní hrdina opravdu cítí tak, jak to určují "kapky v nádobě". Připomeňte žákům, že občas nastane situace, kdy se může stát, že je vše ztraceno, ale jeden jediný moment může vše zvrátit a vy se cítíte opět šťastni. Například pokud by u Milana převažovaly negativní kapky v nádobě, neznamená to, že usíná nešťastný. Může to být i naopak - jediná myšlenka na milovanou dívku vše převáží a on usíná šťasten.
Aktivita vybízí žáky k zamyšlení se nad propojeností emocí a našeho jednání. Důležité je rozpoznat naše jednání ve vypjatých situacích. Když prožíváme nějakou náročnou situaci, neměli bychom pokaždé propadat pocitům zoufalství. Měli bychom změnit naše myšlenky a snažit se „myslet pozitivně“. Učitel vysvětlí žákům, že stěžejní je nebát se své emoce pojmenovat.
Učitel přečte žákům následující příběhy. Žáci mají při poslechu zapisovat klíčové: MYŠLENKY, JEDNÁNÍ a EMOCE z příběhu. (Třídu lze rozdělit tak, aby každá skupina hledala pouze 1 věc.), tj. „schéma“:
MYŠLENKA → EMOCE
↓
JEDNÁNÍ → EMOCE
Tomáš a Jirka jsou odmala nejlepšími kamarády. Všechno podnikají společně, dokonce sedí vedle sebe i ve škole. Jsou jako bratři. Jednoho dne Jirka oznámí Tomášovi, že se za týden stěhuje do jiného města. Jeho rodiče totiž dostali výjimečnou pracovní nabídku. Poté, co se Jirka odstěhuje, chodí Tomáš jako tělo bez duše. Je přesvědčený o tom, že si už nikdy nenajde takového kamaráda, jakým mu byl Jirka. Nemá teď nikoho, s kým by si popovídal a podnikal dobrodružné výpravy. Při obědě si spolužáci všimnou Tomáše a pozvou ke stolu. Doufají, že ho rozveselí. On však nereaguje, otočí se k nim zády a odchází k jinému stolu. Bude-li se Tomáš takto chovat, jaké bude mít nejspíš jeho jednání následky?
Tomáš a Jirka jsou odmala nejlepšími kamarády. Všechno podnikají společně, dokonce sedí vedle sebe i ve škole. Jsou jako bratři. Jednoho dne Jirka oznámí Tomášovi, že se za týden stěhuje do jiného města. Jeho rodiče totiž dostali výjimečnou pracovní nabídku. Poté, co se Jirka odstěhuje, si Tomáš uvědomí, že přece není konec světa a zkusí si najít nového kamarády, s kterým by podnikal dobrodružné výpravy. Na škole zrovna začíná nový modelářský kroužek. Tomáš se do něj ihned přihlásí. Třeba tu najde spřízněnou duši! Při obědě si spolužáci všimnou Tomáše a pozvou ke stolu. Doufají, že ho rozveselí. On nabídku přijímá, skvěle se u oběda baví. Těší se na zítřejší den, to totiž začíná modelářský kroužek! Bude-li se Tomáš takto chovat, jaké bude mít nejspíš jeho jednání následky?
Na základě postřehů od žáků se společně snažte vyplnit dané schéma:
MYŠLENKA (NEGATIVNÍ): Už nikdy si nenajdu tak skvělého kamaráda.
EMOCE vyplývající z negativní myšlenky: smutek, beznaděj
JEDNÁNÍ na základě negativní myšlenky: Raději budu sám. Nikdo se totiž Jirkovi nevyrovná.
EMOCE vyplývající z konkrétního jednání: smutek, zoufalství
MYŠLENKA (POZITIVNÍ): Najdu si nového kamaráda.
EMOCE vyplývající z pozitivní myšlenky: naděje
JEDNÁNÍ na základě pozitivní myšlenky: Zapíšu se do modelářského kroužku.
EMOCE vyplývající z konkrétního jednání: radost, naděje, nervozita, očekávání
Jaký byl zásadní rozdíl v příbězích? Kdy nastal zlom? Jak se změnil Tomášům původní pocit?
Vysvětlete žákům, že se člověk ocitá během života v určitých situacích. Reaguje na ně pozitivními nebo negativními myšlenkami (tak jako tomu bylo v příběhu). Každá z nich se poté promítne do chování/jednání člověka. Naše jednání si vždy můžeme promyslet (snažíme se nedělat ukvapená rozhodnutí/závěry). Jednotlivé situace prožíváme. Emoce se mohou měnit v souvislosti s naší myšlenkou a jednáním. Někdy člověk čelí něčemu novému nebo náročnému, přesto nemusíme uvíznout v negativním myšlení a emocích.
Učitel se žáky rozebere následující situaci (ujistí se, že žáci vše pochopili). Žáci mohou pracovat nejprve ve dvojicích a vymýšlet možné scénáře. Poté, společně s učitelem, možné scénáře rozebírají.
Situace: Věra se právě přestěhovala. Začala chodit do nové školy, kde nikoho nezná. Chybí jí její „staří“ přátelé.
MYŠLENKA: Věra si myslí, že si tu nenajde kamarády.
EMOCE: smutek, osamělost
JEDNÁNÍ: S nikým se nebaví. Stále myslí na staré přátele.
EMOCE: zoufalost, smutek
MYŠLENKA: Věra se rozhodne, že si najde nové kamarády.
EMOCE: nervozita, nejistota
JEDNÁNÍ: Snaží se komunikovat se spolužáky o přestávkách, obědvá s nimi, chodí s nimi ze školy.
EMOCE: naděje
Učitel může použít návodné otázky typu:
Proč má člověk negativní myšlenky? Co je zapotřebí k tomu, abychom je změnili v pozitivní myšlenky a jednání? Co nejlepšího mohu v dané situaci udělat? Jak má člověk jednat, aby jednání bylo užitečné pro něj i pro ostatní?
Učitel rozdá do dvojic situace (příloha Emoce_Priklady). Žáci se snaží vyplnit samostatně schéma, kdy myšlenky ovlivňují emoce, vybudí člověka k jednání a to znovu ovlivní jeho emoce.
Příklady situací:
Učitel napíše na tabuli: „Prožívej pocity, promýšlej jednání.“ Žáci diskutují o tom, co věta znamená. Proč je důležité prožívat emoce, pojmenovávat je, neskrývat je? Proč je důležité zamýšlet se nad tím, jak budu v dané situaci jednat?
Všechno zlé je k něčemu dobré.
Co sám nerad, nečiň druhému.
Jsem připraven čas od času prohrát.
Když si nepřiznáš chybu, uděláš obvykle další.
Kdo chce stavět vysoké věže, musí se věnovat základům.
Lepší pozdě, nežli nikdy.
Kdo nic nedělá, nic nezkazí.
Nemohu změnit druhé, ale mohu změnit sám sebe.
Vraťte se k nádobovému příběhu. Připomeňte žákům, že i z těch negativních kapek totiž můžeme udělat pozitivní. Nemusíme je vždy vnímat jako katastrofu, ale jako výzvu, příležitost. Příležitost k tomu, něco se naučit (zvládnout „nově“, jiným způsobem, určitou situaci).
To, že máme všichni občas negativní myšlenky, je normální. Základem pro zvládání situací je pojmenování emocí a zvolení pozitivní myšlenky i jednání kdykoli to jde. Změna myšlenky na tu pozitivní myšlenku však souvisí s naší vytrvalostí, zodpovědností, vůlí, pílí. Záleží tedy na našem přístupu.
 |
Tato lekce je převzata z metodického portálu Výchova k občanství realizovaného Centrem občanského vzdělávání. Další lekce naleznete na adrese www.vychovakobcanstvi.cz. |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
