Příspěvek vznikl v rámci projektů pořádaných o.s. Aisis.
Žáci:
Vědci - ať už romského, nebo neromského původu - označují genocidu Romů za nacismu jako Porrajmos, čili Velké zničení. Mnozí poukazují na dlouhou historii diskriminace Romů a úlohu eugenického hnutí jako na hlavní elementy destrukce (soustředění v koncentračních táborech, zásahy Einsatzgruppen). Podle odhadů historiků bylo během holocaustu zavražděno zhruba 80% evropské romské populace. Učitelé, kteří chtějí žáky seznámit s podrobnostmi toho, co Porrajmos v historii předcházelo, mohou využít následující prameny:
Lepicí tyčinky a dlouhý pruh balicího nebo podobného papíru upevněný ve třídě na stěnu a rozdělený na tři úseky:
Před zahájením aktivity zkopírujeme jednotlivé události z internetové adresy Timeline of Persecution of the Roma na pruh papíru. Vznikne tak následující pomůcka:
Každému žákovi přidělíme jednu až dvě události, popřípadě malé skupince žáků zadáme několik událostí. Žáci si jako studijní pramen pro svůj úkol vyhledají na internetu výše uvedené odkazy.
(Poznámka pro učitele: Přidělujeme-li žákovi nebo skupince několik témat, dbáme na to, abychom přitom pokryli všechna tři výše uvedená časová období.)
Buď v rámci práce ve škole (v knihovně nebo na internetu), nebo jako domácí úkol prostudují žáci přidělenou událost (události), zasadí ji do historického kontextu a vyhledají si všechny informace, které se k ní vztahují.
Žáci si informace o události shromáždí, připíší na své papírové proužky a nalepí v chronologickém pořadí do tří hlavních časových úseků (1300-1871, 1871-1933, 1933-1945). Po nalepení všech jednotlivých událostí mohou stručně přednést, co se o aktech diskriminace, které studovali, dozvěděli.
Ve skupinkách se žáci cestou brainstormingu dobírají důvodů, proč jsou Romové perzekuováni, a zkoumají, jaké mají takové činy důsledky. Svými závěry mohou pak skupinky přispět do celotřídní diskuse.
V závěrečné diskusi se žáci zabývají níže uvedenou otázkou. Promyslet si to před celotřídní diskusí mohou v rámci přístupu zamysli se - sděl partnerovi - diskutujte:
„Podle toho, co nyní víte o historii perzekuce Romů, která událost je podle Vás nejvýznamnější pro to, že posléze došlo k Porrajamos?"
Aktivita s časovou řadou se dá rozšířit a prohloubit tak, že se vytvoří podobný projekt pro perzekuci Židů. Pomocí časové řady se dá porovnat spojitost mezi akty genocidy a historií perzekuce. Sekundární aktivitou může být studium dějin Romů od roku 1945 do současnosti. Důležité odkazy pro takový projekt lze najít na internetových stránkách Patrin.
Touto aktivitou lze prohloubit pochopení problematiky z 2. kapitoly publikace Holocaust and Human Behavior - „My a oni".
Zadáme určité téma ve formě otázky nebo tvrzení a žáci se nad ním krátce zamyslí. Například: „Vybavte si případ, kdy jste jednali v rozporu s normou. Proč jste to udělali? Jaký to mělo výsledek či následek? Jaká s tím byla spojena rizika?" Žáci pak utvoří dvojice, jeden bude označen jako osoba A, druhý jako osoba B. Osoba A má dvě minuty na to, aby pověděla svůj příběh nebo názor na zadané téma, osoba B přitom mlčí; může přikyvovat nebo vrtět hlavou, ale nesmí promluvit. Dokonce, i když osobě A chybějí výrazy, musí osoba B zůstat zticha a osoba A může pokračovat, pokud ji napadne nová myšlenka, nebo zůstane také zticha, dokud ji něco nenapadne. Během následujících dvou minut si žáci role vymění. Poslední dvě minuty pak mohou oba žáci otevřeně konverzovat.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.