45 min.
V této aktivitě studenti zkoumají fenomén moci, její pozitivní i negativní stránky. Reflektují přitom moment, ve kterém měli pocit, že mají moc ovlivnit dění ve svém okolí, a následně se zaměří na to, kdo má v našem životě moc rozhodovat o konkrétních věcech. Tyto aktéry poté rozdělí na ty, kteří mají moc ovlivňovat věci v rovině osobní, lokální, regionální a globální.
Připomeňte studentům, že v předchozích aktivitách jsme společně zkoumali vzájemnou propojenost. Systémy a vztahy, kterých jsme součástí, obsahují také mocenské vztahy a systém rozhodování. Síla vlivu přitom není v rámci takto propojené sítě rozložena rovnoměrně a není statická. Když přemýšlíme o vlivu či rozhodovací moci, přivede nás to k otázce, s kým bychom měli spolupracovat, koho je třeba získat pro naši myšlenku a na co musíme dávat pozor při plánování společensky prospěšných akcí a snaze o dosažení změny.
papír, psací potřeby, barevné fixy, lepicí páska / guma
Otevřete diskusi na téma: Co je moc? (Moc je přítomná v mnoha oblastech – ve znalostech, informacích, v možnosti volby, vlivu, schopnosti efektivně jednat.)
Vysvětlete studentům, že moc může být vnímána jako něco produktivního a pozitivního, tedy nejen jako restriktivní či negativní prvek. Anglické spojení „people´s empowerment“ znamená zvyšování rozhodovací síly lidí a komunit v různých oblastech života (ekonomické, politické, společenské…). Často označuje také zvyšování důvěry v to, že mohu ovlivnit věci kolem sebe.
Požádejte studenty, aby se každý za sebe zamyslel nad tím, kdy ve svém životě zažil pocit, že má moc něco ovlivnit či změnit. Zdůrazněte, že se může jednat o cokoliv a ponechte čas na to, aby si studenti tento moment zapsali na papír. Pomocí metody sněhová koule rozdělte studenty nejprve do dvojic, poté do čtveřic (atd.) a požádejte je, aby společně sdíleli svou zkušenost s pocitem moci. Vyzvěte je také k tomu, aby ve skupině prodiskutovali následující otázky (napište je viditelně na flipchart/tabuli):
Nechte studenty v plénu krátce sdílet, k čemu společně došli. Co měly jednotlivé příběhy společného?
Následně položte otázku, zda mají aktivní občané nějakou moc? Jakou má podobu? (Podobu rozhodnutí, jaká činíme; způsobu, jakým volíme; principů, které dodržujeme; širší sítě, jíž jsme součástí; podobu nástrojů, zdrojů a oprávnění, které máme k dispozici.)
Rozdělte studenty do skupin po čtyřech a dejte každému kopii pracovního listu 3.6. Poté je požádejte, aby ve skupině vyplnili tabulku. Na práci ponechte 10 minut.
Po uplynutí času proberte odpovědi v plénu. Zeptejte se skupin, u jakých otázek nejvíce váhaly s odpovědí, nebo o čem nejvíce diskutovaly.
Na závěr položte studentům otázku: Máme nad těmito rozhodnutími moc a můžeme je ovlivnit? Jak?
Pokud studenti nevnášejí do aktivity své vlastní příběhy a zkušenosti, je možné využít některých případových studií zde v metodice či příběhů zachycených na těchto webových stránkách www.hrdinou.cz, www.ucimesepribehy. cz nebo i www.zapojme.se.
Ptejte se studentů:
Nakreslete kruh přes celý flipchart.
 |
Na začátek položte studentům otázku: Kdo má moc na osobní úrovni (v rovině nejbližších vztahů)? Napište příklady na samolepicí papírky a umístěte je do středu kruhu.
Kdo má moc na lokální úrovni (blízko nás)? Samolepicí papírky umístěte na další vrstvu kruhu (modrá).
Nakreslete vně prvního kruhu ještě jeden a zeptejte se: Kdo má regionální moc? Napište příklady na samolepicí papírky a umístěte je do tohoto kruhu.
Nakreslete další kruh vně dvou předchozích a zeptejte se: Kdo má národní moc? S lístečky udělejte to samé.
Nakreslete další kruh pro globální moc a postup opakujte.
240 min.
Studenti během aktivity nejprve vytvářejí podklady pro realizaci výzkumu v komunitě – vybírají strategii výzkumu a jeho cíl, formulují otázky a vybírají vhodná místa a čas pro oslovení respondentů. Následně výzkum realizují v terénu a získaná data sdílejí s ostatními. Společně promítnou získané informace do mapy nebo vytvoří mapu názorů.
Na začátku fáze My společně – jako aktivní občané jsme se zabývali tématem komunity. Studenti v ní mapovali mj. svůj vztah k místu, v němž se nachází jejich škola, a reflektovali, z čeho vychází. Poté jsme se v rámci aktivit věnovali tématům propojenosti lokálních a globálních systémů, rozdělení moci ve společnosti a našimi možnosti ovlivnit některá rozhodnutí. V této aktivitě bychom měli spojit získané poznatky a připravit studenty na cestu „do terénu“. Cílem této cesty je zmapovat, jak komunitu a život v ní vnímají lidé, kteří tu žijí nebo pracují. Studenti díky tomu získají kontakt s místními a prostřednictvím nich často také zcela nový pohled na realitu komunity. Výzkum je zároveň nepostradatelný pro mapování potřeb v komunitě, které je základem pro určení prioritního tématu studentského projektu.
papíry, psací potřeby; při vstupu do terénu: poznámkový blok, psací potřeby, dle formy výzkumu (diktafon, vytištěné mapy města/obce, dotazník…), Přílohy 3.7 A, B.
Pokud je výzkum v komunitě pro vaše studenty zcela novou zkušeností, je dobré skupinu na tento zážitek nejdříve dobře připravit. Věnujte proto dostatečný čas přípravě výzkumu, diskuzi nad jeho formou, časovou dotací a místem jeho provedení. Dobře připravené otázky a podpůrné materiály (např. mapa) pomohou studentům nejen v terénu, ale umožní jim získat informace, které budou dobrým odrazovým můstkem pro přípravu projektu samotného. Dejte prostor také pro sdílení obav a nejasností spojených se vstupem do terénu a oslovováním cizích lidí. Z předchozích zkušeností učitelů zapojených do programu Active Citizens vyplývá, že vstup do terénu byl pro studenty i přes počáteční nedůvěru velice motivační a dodal jim energii a chuť do vymýšlení projektového nápadu.
Doporučujeme výzkum realizovat i v případě, že už máte konkrétní nápad na téma projektu. Využijte jej k tomu, abyste získali nezávislý pohled ostatních a také k ověření toho, zda váš nápad reaguje na reálné potřeby dalších lidí v komunitě.
Seznamte studenty s tím, že se blížíte k přípravě vlastního společensky prospěšného projektu. Ujistěte se, že všichni již rozumí významu tohoto slovního spojení. V opačném případě jej upřesněte. Nadneste skupině otázku: Jakým způsobem můžeme získat téma projektu? Proveďte krátký brainstorming (nikoliv nad tématem samotným!).
Nezazněl-li během brainstromingu návrh provést výzkum či šetření mezi místními obyvateli, navrhněte tuto variantu sami. Připomeňte studentům velkou mapu, kterou jste vytvořili v rámci aktivity Mapování komunity, a vysvětlete jim, že jejich společným úkolem bude podobným způsobem zmapovat za pomoci místních obyvatel komunitu přímo v terénu školy.
seznam aktuálních problémů a jejich orientační pojmenování Než studenti vyrazí do terénu, měli by zvládnout následující kroky:
Poté, co se studenti vrátí z terénu, měli by zpracovat výstupy svého mapování. Dejte jim prostor také k tomu, aby mohli zážitky a svá zjištění mezi sebou sdílet. Všechna témata, názory, problémy, zjištění, které studenti od místních lidí nasbírali, následně seskupte podle toho, jak spolu souvisí, do několika tematických oblastí. Připravíte si tak dobrý základ pro následnou prioritizaci témat.
60 min.
Studenti ve skupinách diskutují, jaké změny by si ve své obci/komunitě představovali a jak by je mohli realizovat. Využívají při tom metodu šesti myslitelských klobouků, která jim pomůže generovat co největší množství nápadů a zároveň na ně nahlédnout z různých úhlů pohledu. Postupně by se měli domluvit, který z nápadů budou realizovat a proč.
Aktivita pomůže studentům zpracovat výstupy z jejich výzkumu v komunitě. Umožní jim do hloubky prodiskutovat návrhy pro projekt a rozhodnout se, co bude jejich prioritou.
šest barevných klobouků (bílý, červený, žlutý, černý, zelený, modrý) vyrobených z papíru nebo z materiálu dle vlastního výběru, flipchartový papír, fixy
Rozdělte studenty do skupin po 6–8. Řekněte jim, že by ve skupinách měli prodiskutovat nápady, čemu by se chtěli ve svém komunitním projektu věnovat, na co konkrétního by se chtěli zaměřit. Budou při tom používat metodu šest myslitelských klobouků, kterou vymyslel Edward de Bono.
Každý z šesti klobouků má jinou barvu (bílou, červenou, žlutou, černou, zelenou a modrou), která představuje vyhraněný typ uvažování. Pomocí klobouků se budou studenti postupně zaměřovat vždy na jeden druh myšlení, aby dokázali jednak přinést co nejvíce nápadů a aby zároveň nezavrhli některé zajímavé myšlenky v samotném počátku.
Podle toho, který klobouk si v určitou chvíli členové skupiny nasadí (ať už skutečně nebo pomyslně), na ten typ myšlení se budou společně soustředit a v tom duchu vyjadřovat.
Vysvětlete studentům, jaké způsoby myšlení jednotlivé klobouky vyjadřují:
Bílý klobouk bere do úvahy pouze objektivní informace, tedy to, co je známé. Sděluje fakta, údaje, čísla. Sdělované informace nehodnotí, je neutrální.
Červený klobouk vyjadřuje pocity, zaměřuje se na intuici. Dovoluje říkat, co kdo cítí. Svoje emoce nijak nezdůvodňuje, za nic se neomlouvá.
Žlutý klobouk přináší konstruktivní návrhy a řešení. Jeho přístup je pozitivní, uvádí důvody a podpůrné argumenty. Říká, co je na nápadu dobrého, proč to půjde.
Černý klobouk se snaží kriticky zhodnotit situaci, sdělovat rizika, bariéry a neshody. Nejde o negativní přístup za každou cenu, jde o kritické myšlení a zmapování možných komplikací a nebezpečí.
Zelený klobouk se vyznačuje kreativním myšlením, přispívá novými nápady a řešeními, které mohou být až „divoké“ a které by nás za normálních okolností nenapadly. Jeho nápady se nekritizují.
Modrý klobouk nosí ten, kdo vede diskuzi. Určuje, kdy si který klobouk nasadit. Řídí myšlení, zaznamenává podněty, pokládá otázky a shrnuje závěry.
• Každé skupině dejte šest klobouků všech uvedených barev a vyzvěte skupiny, aby se nejprve dohodly, kdo bude u nich nositelem modrého klobouku, tedy vedoucím diskuze. Pozn.: Pokud studenti nemají ještě dostatek zkušeností s vedením diskuze, může být nositelem modrého klobouku učitel.
Nechte skupinám dostatečný čas na diskuzi – pokud možno alespoň 30 minut.
Poté jednotlivé skupiny představí závěry svých diskuzí.
Na základě nápadů, ke kterým skupiny došly, se společně dohodněte, čemu se budete ve svém projektu věnovat.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Active Citizens.
Ostatní články seriálu:
