Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > HZS Stř. kraje, videoprojekt OČMU: Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí
Odborný článek

HZS Stř. kraje, videoprojekt OČMU: Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí

Anotace

Pro podporu a kvalitní výuku problematiky Ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí představujeme nový preventivní video projekt Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, který je zpracován ve spolupráci se zástupci Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje a Policie ČR – Krajského ředitelství policie Středočeského kraje.

Úvod

Videoklipy budou vytvářeny pravidelně každý měsíc v průběhu školního roku a zveřejňovány na metodickém portálu RVP. Stopáž klipů bude v rozmezí 8 až 18 minut. Cílová skupina jsou pedagogové a žáci ve věku od 8 do 14 let s možným přesahem na žáky středních škol. Obsah výukových filmů bude zaměřen na reálná nebezpečí související s ročním obdobím nebo s aktuálními událostmi v České republice.

Videoklipy by měly sloužit jako tzv. startovače besed žáků s pedagogem o daném tématu a zároveň by měly sloužit jako určitý protipól nebezpečným a riskantním klipům, které dnešní mládež sleduje na sociálních sítích.

Cílem video projektu je sjednotit znalosti žáků a usnadnit pedagogům orientaci v dané oblasti a pomoci zkvalitnit výuku Ochrany člověka za mimořádných událostí (OČMU) tak, aby žáci i po letech (jako dospělí občané) věděli, jak se v daných situacích správně zachovat. Dalším cílem je představit činnost složek Integrovaného záchranného systému (IZS) České republiky (ČR). Projekt je plánován jako dlouhodobý.

V rámci zkušebního provozu a zpětné vazby od pedagogů představujeme první videoklipy, které by mohly pomoci pedagogům předat rady a doporučení pro bezpečné chování před nadcházejícími letními prázdninami.

Ponecháme na pedagogovi, zda videoklip přehraje celý, nebo po jednotlivých kapitolách s průběžnou diskuzí. 

VIDEOKLIP TÍSŇOVÉ LINKY

Výukový film představí v jakých situacích volat na národní tísňové linky, kdy volat na evropskou tísňovou linku 112, jaký je vhodný minimální věk pro volání na tísňové linky a na závěr, jaký hrozí postih za tzv. planá volání. 

Cílem videoklipu je naučit žáky v případě neobvyklé situace správně a stručně provést oznámení na tísňovou linku jak v ČR, tak v zahraničí, a tím třeba zachránit někomu život. Sekundárním cílem videoklipu je naopak snížit počet zbytečných telefonátů na tísňové linky (150 + 112), kterých je dnes přibližně 93 % z celkového počtu volání. Jedná se o volání, kdy ihned někdo zavěsí nebo nereaguje na operátora, o tzv. volání z kapsy, hru dětí na dotykových telefonech atd.   

Videoklip je v souladu s návrhem na rozložení výstupů a učiva na 1. a 2. stupni ZŠ, dané téma je v učivu pro 1., 2., 3., 5. a 9. ročníky:  

Obsah videoklipu:

0:00–3:39 Představení národních tísňových linek.
3:40 Proč se operátoři na tísňových linkách vyptávají tak podrobně?
5:08 Představení evropské tísňové linky 112.
7:28 Výhody linky 112.
8:42 Na tísňové linky lze pouze telefonovat, nelze oznámit krizovou situaci např. přes Facebook a jiné sociální sítě.
9:27 Vysvětlení co je pojem Operační středisko.
10:06 Mobilní telefon není vhodná hračka pro malé děti.
12:00 Doporučení, aby za děti do 10 let telefonovaly raději dospělé osoby.
13:00 Když se stane neobvyklá situace, volejte tísňové linky ihned a až následně rodiče.
14:47 Jaký může být postih za zlomyslné volání na tísňovou linku.

Očekávaná témata diskuze se žáky po zhlédnutí videoklipu:

Linka 112 je prezentována jako společná linka složek IZS, ale v klipu jsou vidět pouze hasiči. V České republice spravuje linku 112 Hasičský záchranný sbor ČR a v některých krajích je operační středisko společné, v některých krajích jsou operační střediska složek IZS samostatně, ale v celé republice jsou operační střediska složek IZS digitálně propojena.

Na tísňovou linku 112 se lze dovolat, i když má žák zablokován mobilní telefon pouze na volání rodičům nebo sourozencům.

Tísňová linka 112 je považovaná za evropskou linku, ale už ji zavedl například i Egypt, takže na rodinné dovolené u Rudého moře je možné tuto linku v krizové situaci využít. (Zřejmě se státy i mimo Evropu přizpůsobují výrobcům mobilních telefonů, kteří při zamčené klávesnici a bez SIM karty umožňují volat zpravidla pouze na dvě telefonní čísla a to na 112 a 911. Linku 911 je obdobou 112 na Americkém kontinentu). 

Po zhlédnutí videoklipu doporučujeme pedagogům prakticky nacvičit volání na tísňové linky nahrazením mobilního telefonu například penálem. Pedagog by měl vést rozhovor ve formátu tří základních otázek – Co se stalo? Kde se to stalo? Kdo volá? Cílem je, aby děti ztratily ostýchavost a získaly jistotu, kterou budou při ohlášení případné krizové situace potřebovat. 

Beseda by měla být zakončena představením vlastních zkušeností pedagoga, žáků nebo jejich příbuzných s voláním na tísňové linky v reálném životě.

Další zdroje k tématu:  

  • Zajímavá reportáž České televize o zneužívání tísňových linek na Berounsku zde.
  • Podrobnější informace naleznete zde.

Informace o projektu:

Vedoucí projektu je kpt. Ing. Mgr. Hynek Černý, vrchní komisař, koordinátor – metodik, hynek.cerny@sck.izscr.cz

Zástupce je kpt. Ing. Hana Pinkasová Dejlová, vrchní komisař, koordinátor,  hana.pinkasova@sck.izscr.cz

Záštitu nad projektem převzal plk. Ing. Jan Ryšavý, vrchní rada, náměstek ředitele HZS Středočeského kraje pro prevenci a civilní nouzovou připravenost.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Hynek Černý

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Ochrana člověka za mimořádných událostí