Jáchymov

Obsah lekce 

• Těžba stříbra v Jáchymově v době, kdy byl druhým největším českým městem 
• Historie jáchymovského pekla a osudy zdejších pracovníků – muklů

Text článku

Město Jáchymov v sobě nese několik kontrastů, viditelných hned při jeho první návštěvě. Krásné historické budovy na náměstí dokazují velký význam města v minulosti a jejich neutěšený stav zároveň nazna­čuje, že zde došlo k velkým proměnám. V 16. století byl Jáchymov druhým největším městem v českých zemích. Díky bohatým ložiskům stříbra a následné ražbě stříbrné mince tolaru zde došlo k nevídanému rozmachu a rozkvětu. Jáchymov má však i svou druhou tvář, související opět s těžbou, tentokrát uranu. Těžba nerostných surovin na Já­chymovsku poničila zdejší krajinu a odvoz nerostných zásob do Sovětského svazu způsobil vy­čerpání finančního potenciálu. Na těžbě radioaktivního uranu se podíleli především političtí vězni a trestanci. O této temné stránce dějin Jáchymova se často hovoří jako o jáchymovském pekle.

Narativ 1: Stříbrné město

Díky objevení nalezišť stříbrných rud v 16. století a jejich využití při ražbě nové mince se z Já­chymova stalo jedno z předních měst Českého království a velmi rychle zastínil ostatní důlní střediska. Nové stříbrné mince – tolary, které daly jméno americkému dolaru a postupem času nahradily pražský groš, svým významem v peněžní soustavě brzy překročily hranice Českého království. Roku 1520 král Ludvík Jagellonský povýšil privilegiem hornickou osadu na svobodné horní město se jménem Údolí sv. Já­chyma. Roku 1546 král Ferdinand I. městu privilegia potvrdil a učinil z něj město královské. Jáchymov zažíval nebývalý rozkvět: měl svého lékaře a lékárnu, byla zde zřízena latinská škola s rozsáhlou knihovnou atd. Nově příchozí obyvatelé (horníci, řemeslníci, obchodníci, učenci aj.) s sebou přinášeli nové myšlenky a způsob života.

„Věčný Syn boží, který vstoupil také do svobodného horního města Jáchymova se slovem své milosti, ráčiž zachovat co nejmilostivěji tuto slovutnou obec při čistém učení proroků a apoštolů a otevřít svou dobrotivou ruku nad našimi žilami a své bohaté požehnání z poupat argentitu, ryzího stříbra a krásného stříbrorudku do nich nechat stékat a kapat a nás kromě toho nechat vést tichý a klidný život ve veškeré blaženosti, počestnosti a oddanosti, aby Bůh v těchto horách Sudetských a Českých byl veleben a naše děti a potomci byli zachováni při čistém učení a zdědili s námi zde chléb vezdejší pro dobrou potřebu a tam pak věčný život. Skrze Ježíše Krista, syna božího a Mariina, našeho jediného velekněze a milého pána, budiž chválen na horách a pahorcích, nad zemí a pod zemí, zde a po celou věčnost. Amen.“

(Mathesius Serepta)

Otázky k narativu 1

• Čím se město Jáchymov proslavilo v renesanční době? 
• Jaké výhody či problémy to městu přineslo? 
• Jak vypadá kdysi druhé největší české město dnes?
• Jaké jsou jeho největší problémy?

Aktivita: Architektura města

Místo: Královská mincovna (Muzeum Jáchymov)

Časová dotace: max. 10 minut

Popis činnosti: Žáci si pozorně prohlédnou budovu bývalé královské mincovny, ve které se nyní nachází Muzeum Jáchymov. Určují, v jakém slohu je budova vystavěna (renesance), a hledají dané architektonické prvky (arkýř, mázhaus, portál). Diskutují o stavbě v souvislosti s obdobím rozvoje města.

Aktivita: Těžba stříbra

Místo: Královská mincovna (Muzeum Jáchymov)

Časová dotace: max. 10 minut

Popis činnosti: Žáci si pozorně prohlédnou expozici bývalé královské mincovny, ve které se nyní nachází Muzeum Jáchymov. Zaměřují se na pohyblivý model důlní činnosti a uvědomují si význam těžby stříbra pro město.

Aktivita: A jak vypadá Jáchymov dnes?

Místo: Jáchymov

Časová dotace: max. 45 minut

Popis činnosti: Žáci dostanou za úkol projít si město, nejlépe zespodu od lázní přes náměstí až nahoru k mincovně. Jaké stopy bývalé slávy v něm nacházejí? A jak na ně město působí dnes? V čem spatřují největší změnu? Vycházku zakončete na místním hřbitově, kde žákům zadejte úkol spočítat všechny národnosti, které zda naleznou (řešení – například: Němci, Češi, Maďaři, Slováci, Romové). Proč sem tito lidé přišli? Jaká byla jejich motivace?

Narativ 2: Uranové doly v Jáchymově

Dne 1. září 1945 v 15.30 hod. obsadilo sovětské vojsko tři státní uranové doly v Jáchymově. Svět se pomalu začal dělit na dvě sféry vlivu. Sovětský svaz potřeboval pro svoji politiku uran, a proto pro něj měl Jáchymov mimořádný význam. V listopadu 1945 podepsalo Československo se Sovětským svazem nepříliš výhodnou dohodu o vyhledávání, těžbě a dodávkách radioaktivních surovin do SSSR. Zpočátku v dolech pracovali němečtí váleční zajatci, kteří byli postupně nahrazeni politickými vězni. V průběhu činnosti jáchymovských dolů tu pracovalo přibližně 65 tisíc vězňů. Z tohoto důvodu vznikly podle vzoru sovětských gulagů v bezprostřední blízkosti uranových dolů nápravněpracovní tá­bory. Práce v dolech byla velice těžká a životní podmínky v táborech byly otřesné. Mnoho vězňů ji zaplatilo svým životem.

Otázky k narativu 2:

• Co je obsahem tohoto dopisu? Co znamená „tisíce paprsků smrti“? 
• Jaký byl život politického vězně v táboře nucených prací? Jaká práva byla vězňům odpírána a čím nuceně nasazení strádali? 
• Co by vám v izolaci nejvíce chybělo a jaká práva byste jako političtí vězni nejvíce postrádali?

Aktivita: Fotografická dokumentace

Místo: Jáchymov a okolí

Popis činnosti: Žáci mají za úkol navštívit vybrané bývalé tábory nucených prací a fotograficky zdokumentovat jejich současný stav.

Na závěr se můžete podívat na reportáž ČT o bývalých táborech. Reportáž je dostupná na:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/228924-v-jachymove-si-pripomneli­%20-tezky-zivot-muklu/.

Celá metodika (včetně námětů do výuky) je ke stažení v příloze.