Žáci:
Národní památník na Vítkově je fascinující stavba na vrcholu kopce Vítkova, která v sobě nese několik stop pamětí. Její osud odráží složitost československých dějin 20. století. Národní památník na Vítkově byl postaven za účelem uctění památky československých legionářů a měl být místem posledního odpočinku Tomáše Garrigua Masaryka. Vše ovšem změnila druhá světová válka a nacistická okupace. Komunistický převrat v roce 1948 znemožnil návrat k původnímu poslání stavby. Po smrti Klementa Gottwalda tu bylo zřízeno jeho mauzoleum a tak památník začal sloužit jiné ideologii.
Stavba Národního památníku na Vítkově byla započata v roce 1928 a položení základního kamene se účastnil prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který zde měl být pohřben, stejně jako českoslovenští legionáři. Architektem se stal Jan Zázvorka. V roce 1933 byla dokončena hrubá stavba a v následujících letech probíhaly úpravy interiérů, na jejichž výzdobě se podílela řada významných umělců. Kvůli vypuknutí druhé světové války a následném nástupu komunismu v roce 1948 nebyl Národní památník na Vítkově využíván k původnímu účelu.
Práce s textem:
Je svatou povinností lidí, aby paměť mužů zasloužilých, kterou z minulosti přejali, nejen uchovali, nýbrž i rozmnožovali, a stále si skutky jejich převádějíce před oči, také na to pamatovali, že se úcta jejich musí státi ve prospěch národa dědictvím pokolení budoucích.
Úryvek z článku: Národní listy, 27. června 1920, U vigilií Žižkova svátku
Otázky:
Aktivita: Výzdoba památníku
Místo: Národní památník na Vítkově (Kaple padlých)
Časová dotace: max. 10 minut
Popis činnosti: Prohlédni si plastiky legionářů. Poznáš, v jakých armádách českoslovenští legionáři nejčastěji bojovali? Dokázal bys je rozeznat na mozaikové výzdobě Maxe Švabinského?
Z Národního památníku na Vítkově se po roce 1948 stal proletářský panteon. Udržet legionářskou tradici nebylo dále možné. Památník byl rozšířen o novou přístavbu. Po smrti Klementa Gottwalda v roce 1953 tu bylo zřízeno jeho mauzoleum podle moskevského vzoru. V roce 1962 bylo jeho tělo zpopelněno a v roce 1989 jeho urna uložena do hromadného hrobu na Olšanském hřbitově.
Práce s textem:
Vážený soudruhu! Vzhledem k rychle se blížícím oslavám květnového výročí založení KSČ považuji za svou povinnost upozorniti, že je potřeba s urychlením řešit některé otázky týkající se slavnostního uložení popele ss. Šmerala, S. K. Neumanna, Hakena a Vrbenského. Je nebezpečí, že později pro krátkost času nebude nám možno vše splnit, jak náleží. Podle mého mínění je třeba řešit tyto záležitosti:
a) Pojmenování Památníku osvobození Dosavadní jméno, „Památník osvobození“ nebo „Památník odboje“, všeobecně užívané, není dosti vhodné pro svou legionářskou tradici a i proto, že nevystihuje dobře smysl. Místo pro ukládání tělesných ostatků revolučních bojovníků dělnické třídy by mělo mít jiný název (snad Mausoleum nebo Pantheon revoluce nebo pod.)
b) Rozhodnutí, kdo bude pochován běžně do Památníku S tím souvisí i určení, pro koho budou určeny červené a černé sarkofágy, kdo bude ukládán do kolumbária A a kdo do kolumbária B (v jednom z nich je již umístěn hrob Neznámého vojína od Dukly a prsť z koncentráků Osvětimi atd.). Konkrétně nutno rozhodnouti, kde bude uložen popel Šmerala, Hakena, Neumanna i Vrbenského, aby bylo možno předem opatřit příslušné desky nápisy.
c) Úprava Památníku Je třeba vyměnit v bronzových dveřích některé nevhodné vlysy s legionářskými motivy. Dále je zde otázka soch, reliéfů atd. – zda mají zůstat, nebo být vyměněny, popřípadě odstraněny. Je třeba se starat o doplnění výzdoby.
d) Rozhodnutí, kdo se bude o Památník starat Dosud se o něj stará Vojenský historický ústav. Je nutno rozhodnout, zda tomu bude i nadále, či zda Památník převezme do své péče jiná instituce, dejme tomu Město Praha, Krajský výbor KSČ atd.
Národní archiv, 01/ 5. Ústav dějin KSČ
… Národní památník na vrchu Vítkově má přibližně ten účel, jaký až dosud má v Sovětském svazu Mausoleum a zeď Kremlu na Rudém náměstí v Moskvě. Mají v něm býti ukládány tělesné pozůstatky nebo dány alespoň pamětní desky nejvýznamnějším revolučním bojovníkům českého a slovenského národa, kteří se zvláště zasloužili nebo vyznamenali v boji za vítězství dělnické třídy, za vybudování socialismu a komunismu v naší vlasti…
Národní archiv, 02/5. Návrh zásadních směrnic pro pohřbívání v Národním památníku na hoře Vítkově
Otázky:
Celá metodika (včetně námětů do výuky) je ke stažení v příloze.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Konfliktní místa paměti - cesta k lepšímu dějepisu.
Ostatní články seriálu: