Výukovým cílem je posilování mezigeneračních vazeb. Žák na příkladech formuluje vztahy mezi generacemi, objasní, jak a proč chránit seniory a spolupracovat s nimi, a vysvětlí a předvede, jakým způsobem by byl schopen jim pomoci. Aktivity jsou určeny pro žáky 1.- 4. ročníků SŠ a jsou primárně zařazeny do výuky společenských věd.
Stárnutí je součástí lidského života a s výjimkou předčasné smrti se žádnému z nás nevyhne. Je potřeba, abychom si tuto skutečnost uvědomili co nejdříve, k čemuž je vhodné prostředí nejen v rodině, kde se s mezigeneračními vztahy setkáváme od raného dětství, ale i ve škole, kde o těchto tématech hovoříme a kde si žáci mohou vyměnit zkušenosti ze svých rodin. Školní aktivity, diskuse a příklady umožňují žákům chápat různá stanoviska, umět se vcítit do myšlení seniorů, respektovat je a pomáhat jim. Pokud se problematika seniorů stane námětem odsunutým za zdi pečovatelských domů či LDN, pak uškodíme nejen samotným seniorům, ale i dnešním mladým, kteří se se změnami svého těla a ducha nebudou umět vyrovnat a budou je nutně vnímat jako degeneraci, tak jak je to společnost naučila.
O mezigeneračním soužití nás může nejvíce naučit naše vlastní rodina. Každý, kdo má rád své prarodiče, nepronáší tak lehce tvrdé soudy o seniorech. Při rozhovorech ve třídách zaujímají adolescenti velmi rychle krajní stanoviska a vše podrobují nekompromisní kritice. Připomeneme-li jim však, že si pod pojmem senior mají představit svou babičku, kterou milují, zarazí se a vede je to spíše k zamyšlení a shovívavosti k ostatním starším lidem.
Z diskusí ve třídách vyplynulo, že nejen senioři mají špatné zkušenosti s mladými, ale že je to i naopak. Řada žáků si stěžovala na hrubá odmítnutí pomoci ze strany starších lidí nebo na bezdůvodné nadávky, kterými byli počastováni jen proto, že jsou mladí. Na druhou stranu jsme svědky laskavého, byť možná někdy trochu rozpačitého chování adolescentů i pubertální mládeže k starším a bezmocným lidem. Vidíme tedy, že mládí a stáří od sebe striktně neodděluje svislá osa, ale jako u všech věcí se klikatě vlní čára, která rozděluje lidi na vstřícné, tolerantní, vlídné a na ty ostatní.
Ne vždy mohou senioři žít se svou rodinou, neboť to neumožňují sociální podmínky. Není naší ostudou, žijí-li naši blízcí v sociálním zařízení, je ovšem problémem, když ztratí kontakt s rodinou nebo jsou-li použiti jen jako rukojmí kvůli svým financím. Posuzujeme-li vztah rodiny k seniorům, nejedná se bezpodmínečně o umístění seniora, ale o vřelé vztahy v rodině. Tak jako najdeme nešťastného člověka žijícího v lůně rodiny, nacházíme i šťastné seniory v domovech důchodců nebo pečovatelských domech.
Senioři a adolescenti mohou, pokud chtějí, velmi rychle nalézt společnou řeč, protože obě věkové kategorie procházejí velkou změnou. Adolescenti si zvykají přijímat tíhu zodpovědnosti a chystají se převzít starost o rodinu, partnera a vývoj společnosti, senioři naopak odcházejí z aktivního života a hledají cestu, jak se i nadále stát potřebnými a užitečnými i přes častá fyzická omezení.
Vhodnou a cílenou diskusí můžeme pomáhat žákům hledat vlastní názor a podpořit jejich úsilí o řešení problému mezigeneračních vztahů, který provází člověka odnepaměti.
Následující aktivity mohou pomoci rozvinout sociální cítění žáků ve věku 15 – 19 let.
Žáci jsou rozděleni do 3 skupin. Za předpokladu, že je ve třídě nejvíce 30-33 žáků, bude ve skupině maximálně 10-11 žáků. Každá skupina dostane 3 otázky, na něž si připraví odpovědi. (Možnost vnitřního rozdělení skupin např.: 3 žáci na každou otázku + jeden mluvčí.) Čas na přípravu cca 10-15 minut.
1. Odkdy začíná stáří? 2. Co mi na seniorech vadí? 3. Co znamená třígenerační bydlení? Chtěli byste takto bydlet?
1. Jak žijí senioři? 2. Mají mi senioři co dát? 3. Mají senioři žít se svou rodinou, nebo sami? Odůvodněte své tvrzení.
1. Žijete se svými prarodiči? 2. Co je příčinou špatných vztahů mezi mladými a seniory? 3. Jak si představuji své stáří? Kolika let bych se chtěl dožít a proč?
Žáci postupně odpovídají – nejdříve všechny skupiny zodpoví 1. otázku, pak 2. a 3. Další skupiny reagují – doplňují odpovědi nebo oponují.
Mezitím budou rozdány pracovní listy s 10 různými tvrzeními (příloha Mezigenerační spolupráce – pracovní listy). Metodou škálování žáci zakroužkují buď A na levé straně úsečky (ano), nebo N na pravé straně úsečky (ne), nebo jakýkoli pomyslný bod na úsečce AN (kromě zobrazené 1/2), který vyjadřuje míru souhlasu, či nesouhlasu s danou tezí.
A------------------------------1/2------------------------------N
Zadaná tvrzení:
Učitel práce vyhodnotí a diskutuje se žáky o nejextrémnějších odpovědích.
Žáci ve dvou skupinách buď obhajují, nebo vyvracejí dané tvrzení. Metoda řízené debaty.
Učitel žáky rozdělí do dvou skupin, přičemž se snaží, aby skupiny byly vyvážené a v každé byli jak řečníci schopní obhájit názor, tak i přemýšliví jedinci, kteří dodají myšlenky. Před začátkem diskuse by bylo vhodné žákům připomenout etiku argumentace (příloha Mezigenerační spolupráce – etika argumentace).
Učitel předloží tvrzení – Staří nemají žít s mladými – a skupiny si vyberou, který z názorů chtějí obhajovat. Pro větší funkčnost lze navrhnout více témat. Učitel řídí diskusi, sleduje její směr a brzdí případné agresivní výpady, upozorňuje na nelogičnosti, přísně vyžaduje racionální argumenty a potlačuje emocionální ovlivňování. Preferujeme vlastní zkušenosti žáků z rodiny a denního styku se seniory.
Argumenty můžeme během diskuse zaznamenávat pro větší přehled na tabuli a na konci stanoveného času je vyhodnotit.
Žáci mají zadáno přinést si 2-3 obrázky (fotografie) znázorňující činnost starých lidí. Žáci o obsahu obrázků krátce pohovoří (celkový čas 5-7 minut). Tyto obrázky poslouží jako motivace k zadání: Jak byste pracovali se seniory – co ze svých znalostí byste jim mohli nabídnout? (základy práce s PC, fotografování mobilem, pouštění filmů na PC, sestavování robotických hraček…) Je pro vás taková práce se seniory přínosem? V čem?
Žáci mají 30 minut na písemné zpracování tohoto tématu, pracují ve dvojicích. Písemné zpracování jim slouží jako podklad pro konkrétní práci se seniory v Seniorcentru.
 |
| Autor: Jan Jankovič [Public domain], prostřednictvím Wikimedia Commons |
 |
| Autor: R. Cottrell (Vlastní dílo) [CC-BY-SA-3.0], prostřednictvím Wikimedia Commons |
Žáci vytvoří 3-5členné týmy a formou scénky předvedou, jak by řešili následující situace:
Žáky instruujeme v tom smyslu, že mohou během scénky použít i negativní příklady před závěrečným správným řešením situace.
Návštěva Senior centra Pardubice, práce v malých skupinkách dle připraveného programu
Realizace celého projektu byla zajímavá a přínosná nejen pro žáky, ale i pro vyučující. Při ověřování návrhů aktivit jsem měla se třídami plno zážitků a často mě žáci překvapili zajímavými nápady. Už proto stojí za to takové věci vymýšlet. Během realizace jednotlivých kroků se objevila řada podnětných situací a bouřlivých sporů, které bylo těžké ukončit, nebo jednoznačně rozhodnout. Jednalo se rozhodně o inspirativní zážitky.
U warming-up aktivity musí učitel dbát na to, aby odpovědi nepřesáhly časový limit, neboť žáci jsou tématem poměrně zaujati a hrozí nebezpečí lavinové diskuse.
Při práci s pracovními listy s 10 různými tvrzeními žáci společně s učitelem konfrontují po vyhodnocení odpovědi na zadané otázky a souhlas či nesouhlas s tvrzeními. Odpovědi byly ve většině případů předvídatelné a v souladu se společenským standardem, jen u bodů 4 a9 převládaly možná překvapivě odpovědi ano a spíše ano.
Při skupinové práci nacházely obě skupiny dostatek argumentů pro svá protichůdná tvrzení, jen bylo potřeba brzdit jejich emocionální výpady a osobní osočování. Problémem bylo také ukončit diskusi včas a rozhodnout, která strana přesvědčivěji argumentovala.
Z metody volného psaní vyplynulo, že většina žáků nabízí podle očekávání seniorům pomoc při výuce základních dovedností při práci s počítačem, pro pokročilejší pak výuku speciálních programů, založení a správu e-mailového účtu, tvorbu HTML nebo sestavení PC z komponentů.
Praktické jsou pak návody jak nakupovat potraviny přes internet, úprava fotografií na PC či legální stahování filmů a hudby. Důraz kladou žáci také na komunikaci s příbuznými přes Skype.
Zajímavým nápadem bylo, jak být moderní-co koupit vnoučatům k Vánocům, svátku či narozeninám, seznámení s literaturou, kterou v současné době čtou různé věkové skupiny, a s filmy, hudbou a módními styly, které ovládají svět mladých.
Scénky měly u žáků velký úspěch, bylo až s podivem, s jakou kreativitou se vrhli do jejich interpretace. Velmi potěšující bylo, že se do práce zapojovali všichni členové skupiny. Bylo též velmi poučné sledovat, jak se žáci prosazují ve skupině – lze dobře vypozorovat dominantní a submisivní žáky, negativisty, organizátory atd.
Učitel by měl dát prostor jen asi dvěma skupinám, jinak hrozí, že předvádění scének zabere celou hodinu.
Návštěva Seniorcentra Pardubice je navazující aktivitou, jejíž příprava a organizace vyžadují větší časový prostor. Stanovení termínu se odvíjí od naplněného programu samotných seniorů. Praktické využití probrané látky a kontakt se seniory budou pro žáky přínosem, neboť se budou muset samostatně vyrovnávat s konkrétními situacemi a řešit nastalé problémy. Přes jistou obavu žáků, jak budou seniory přijati, se většina z nich na návštěvu těší.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Podpora Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí .
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
