Úvod do webového publikování s redakčním systémem WordPress

Publikování na webu není programování

Uživatel do redakčního systému vkládá texty, fotografie, odkazy nebo soubory, podobně jako v textovém procesoru typu MS Word nebo LibreOffice Writer. Redakční systém z vložených dat sestavuje kompletní webové stránky v okamžiku požadavku čtenáře – tedy jakmile zadáte adresu článku v prohlížeči. (Pomíjíme možnosti ukládání hotových stránek do mezipaměti, cachování.)

Na publikujícího uživatele-redaktora systému jsou kladeny požadavky zhruba na úrovni psaní a odeslání e-mailu či vytvoření dokumentu „ve Wordu“. Proto není adekvátní používat pojem „programovat webové stránky“. Jedná se o nahrávání dat, jejich organizování, opatření doplňujícími informacemi a zveřejnění. Tento proces není odborný a jeho zvládnutí patří – dle mého názoru – k nutné výbavě kompetentního počítačového uživatele. Navíc je opakovatelný v jiných aplikacích stejného typu a do jisté míry jde o činnosti univerzální.

Jak získat funkční WordPress

V případě, že chcete WordPress provozovat na vlastním serveru (pro testovací účely se tím myslí běžný počítač s webovým serverem Apache nebo jiným), postup je jednoduchý. Zvládne ho člověk, který rozumí pojmům LAMP/WAMP. Pokud budete WordPress provozovat na běžném hostingu, můžete se setkat „s jednotlačítkovou“ instalací. Tedy WordPress lze nainstalovat téměř na jedno kliknutí myši, příklad najdete v mém článku.

Redakční systém má dvě tváře – jednou je redakce (administrace, backend) systému a vloženého obsahu, druhou jsou výsledné webové stránky (web, frontend). Technicky vzato – redakční část jsou pochopitelně také webové stránky, ale neslouží k prezentaci, jde o účelovou aplikaci, strojovnu. Mohli bychom mluvit spíše o webové aplikaci, které slouží k publikování klasických webových stránek.

Uživatelské role a publikační workflow

Vztahy mezi uživatelskými rolemi

Každý uživatel pracuje po přihlášení pod svým jménem a jsou mu přidělena uživatelská oprávnění. Ta mu umožňují provádět určité činnosti a jiné mu naopak zakazují. Ve WordPressu je pět základních uživatelských rolí, každou z nich může mít libovolný počet uživatelů (tedy správců může být několik, redaktorů klidně několik desítek, šéfredaktoři třeba tři – zcela podle potřeby). Existuje množství úkonů, které jsou přiřazeny konkrétní roli (a jiné nikoliv), například:

• vytvářet nové příspěvky, vydávat příspěvky, upravovat vlastní příspěvky, upravovat cizí příspěvky, mazat vlastní příspěvky, mazat cizí příspěvky;

• nahrávat doplňující moduly s novými funkcemi, přidávat nová témata vzhledu, aktualizovat systém, aktualizovat moduly;

• nahrávat obrázky a další soubory, měnit je, mazat.

Vlevo hlavní nabídka šéfredaktora, vpravo registrovaného návštěvníka

Podle míry oprávnění uživatelé vidí možnosti hlavní nabídky a mohou se systémem pracovat. Z toho všeho vyplývá, že mezi uživateli lze vytvořit proces publikování s prvkem zodpovědnosti:

1. Redaktor připraví text článku. Nemůže jej vydat, nemůže ani načíst obrázek. Kliknutím předává článek ke schválení šéfredaktorovi.

2. Šéfredaktor/korektor ověří text článku a nahraje obrázky podle instrukcí v textu nebo jiné dohody. Text publikuje ihned nebo nastaví automatické publikování v budoucnu (např. o půlnoci).

3. V případě neshody nad textem lze využít automaticky ukládané revize a zjistit, kdo a kdy provedl nežádoucí úpravu.

WordPress ukládá revize článků, kdykoliv se lze vrátit a článek obnovit

Předpoklady pro komfortní vydávání magazínu nebo školního časopisu jsou myslím splněny. Žáci mohou články připravovat v rolích redaktorů, jeden či dva mohou působit v zodpovědné roli šéfredaktora a články publikovat podle edičního plánu. Učitel jako administrátor přidává nové uživatele, mění jejich role, nahrává nové moduly a systém aktualizuje.

Jak se ukládají data

Ve WordPressu se soubory (typicky obrázky) nahrávají do Knihovny médií, odkud se vkládají do jednotlivých článků. K dispozici jsou dva typy článků:

1. příspěvky vycházejí v alespoň jedné rubrice (kategorii), jsou časově ukotveny a tvoří chronologický výpis, časem mohou zastarat, ale neodstraňují se;

2. stránky obsahují statické informace, které se mění jednou za čas, mezitím plní svou informační úlohu; jakmile zastarají, měly by se aktualizovat – např. stránka Kontakty, O nás.

Rubrika (kategorie) slouží k roztřídění článků podle stejného námětu, v případě školního webu by to mohly být ročníky nebo třeba reportáže z výletů, reportáže ze sportovních událostí apod. Článek musí být alespoň v jedné rubrice (může být tedy ve více). Kromě toho se články automaticky řadí do archivů podle času a podle autora.

Štítek je pojem (slovo nebo více slov), který je pro článek typický a hodí se ho uložit jako vedlejší informaci. Štítky se později využívají např. pro doporučování podobných článků. Pokud je rubrika článku Výlety, pak štítky mohou být „zoo“, „Olomouc“, „Svatý kopeček“, „zvířata“.

Příklad editovaného článku ve WordPressu

Technické předpoklady máme za sebou

Pro základní použití WordPressu víte vše. K dispozici budete mít tři základní šablony vzhledu a přístup do katalogu, kde jsou další šablony vzhledu k dispozici „na jedno kliknutí“. Vše je k dispozici zdarma. Po zvládnutí základních kroků mnohou žáci zamířit například tímto směrem:

• jak vlastně vytvořit originální dílo – čím začít, čím skončit, o čem psát (nebo točit video);

• jak vymýšlet efektivní titulky a perexy, které zaujmou;

• jak originálně napsat popisné metainformace, tj. popis obsahu článku, popisu obrázku, pro vyhledávače a pro různé stručné přehledy;

• jak správně vytvářet odkazy – zejména nezapomínat na popisek v bublině, který je velmi důležitý;

• jak správně strukturovat text, aby se dobře četl.

Problematika webového publikování se dávno netýká HTML. Stěžejní je umět zaujmout čtenáře a poskytnout mu kvalitní obsah. Z logiky věci vyplývá, že to není technická otázka jen pro hodiny informatiky „a výpočetní techniky“.