CLIL: Objevení Ameriky

Znají vaši žáci reliéf Ameriky? Co se jim vybaví pod názvy Pinta, Niňa a Santa Maria? Kdo byl Amerigo Vespucci? Dovedou správně zakreslit informace do slepé mapy a vhodně je prezentovat? Své kompetence si mohou ověřit v 11. výukovém plánu Objevení Ameriky, který je vystaven na propojení dějepisných a zeměpisných znalostí s francouzským jazykem. Francouzština zde má výhradně motivační úlohu. Je čerpán z příručky Cizí jazyky napříč předměty 2. st. základní školy, kterou naleznete na http://clil.nuv.cz.

1. hodina / Kryštof Kolumbus

V úvodní části hodiny seznámí učitel žáky s cílem hodiny: Objevení Ameriky – seznámení s podrobnostmi prvních zámořských objevů Evropanů na americkém kontinentu; Kolumbovy cesty.

1. Aktivování žáků a jejich znalostí ze zeměpisu: cca 7 min, interakce U–Ž

Na začátku učitel zjistí, jaké mají žáci předchozí znalosti tématu. Žáci si společně s učitelem zopakují již probrané učivo:

• rozděl svět na světadíly,
• vyjmenuj oceány,
• na které části je rozdělena Amerika,
• které oceány omývají Ameriku,
• popiš reliéf Ameriky: vyjmenuj pohoří, nížiny, řeky.

2. Reliéf Ameriky: cca 7 min, interakce U–Ž, Ž–Ž

Žáci pracují ve dvojicích a mohou odpovídat v ČJ nebo FJ (dle jazykových znalostí). V tabulce zakroužkují správné odpovědi. Pod tabulkou naleznou slovníček klíčových hesel (bez výslovnosti). U otázek d) a e) se zastavíme a zdůvodníme výběr. Proč nebyly vybrány ostatní odpovědi, co se událo za významné objevy, historické události?

Poznámka:
rok 1519 – dobytí říše Aztéků, rok 1415 – dobytí Ceuty, rok 1618 – začátek třicetileté války, rok 1264 – podniknutí zámořské cesty Marka Pola do Číny, rok 1488 – obeplutí mysu Dobré naděje (Bartolomeo Diaz)
Fernando Magallienge – 1. obeplutí světa, Amerigo Vespucci – mořeplavec, po kterém byl pojmenován kontinent

3. Život Kryštofa Kolumba: cca 20 min, interakce U–Ž

Učitel zjistí, jaké znalosti mají žáci o K. Kolumbovi. Otázky v ČJ nebo FJ: Jak dlouho cestoval a jakým prostředkem? Jak a kde předtím žil? Myslíte si, že byl chudý, vzdělaný, chytrý? Z jakých důvodů vyplouvali lidé na cesty za poznáním? (Z Indie se dováželo koření, exotické zboží, a proto chtěl Kolumbus objevit jinou cestu do Indie).
Práce s obrázkem Setkání s původními obyvateli, který učitel promítne přes dataprojektor. Žáci hádají, co znázorňuje. Učitel žáky seznámí s textem v PL o životě Kryštofa Kolumba. Ve 3. odstavci najdou odpověď na to, co zobrazuje obrázek č. 1 (pojmenoval domorodce jako Indiány v domnění, že dorazil do Indie).

Žáci si sami přečtou v pracovním listě život Kryštofa Kolumba a naleznou odpovědi na tyto otázky položené učitelem:
a) Proč se vydal západním směrem, když leží Indie na západ od španělských břehů?
b) Jaké jiné objevy učinil?
c) Jaké je Kolumbus národnosti?

Diskutujeme (můžeme i ve FJ) nad obrázky v PL. Na obrázku je Niňa, jedna z trojice lodí K.K. karavely,  druhý obrázek znázorňuje Santa Mariu, která byla zásobovací lodí. Na třetím obrázku je vlajka K. K., pod kterou se plavil. Žáci diskutují s učitelem o době objevení Ameriky a jiných zámořských objevech.

4. Číslovky řadové: 7 min, interakce U–Ž 

V této části hodiny si žáci zopakují číslovky základní ve francouzštině – nácvik výslovnosti, celá třída opakuje a čte nahlas. Žáci podtrhnou číslovky řadové a opíšou je podle vzoru. Žáci najdou princip při tvorbě číslovek řadových s výjimkami:première.
Učitel nacvičuje se žáky výslovnost těchto číslovek. Znalost řadových číslovek žáci využijí později pro popis 4 zámořských plaveb K. K.

5. Zpětná vazba: 4 min, interakce Ž–U 

Učitel závěrem shrne probrané učivo: život Kryštofa Kolumba, číslovky řadové ve francouzštině – žáci odpovídají ve francouzštině. Ve FJ – otázky od učitele a odpovědi žáků.

Možné odpovědi: Pour la première fois, il a voyagé au 1492. Pour la deuxième fois, ça a été en 1496. Le troisième voyage s’est réalisé en 1498. Pour la quatrième fois, il a voyagé en 1504.

2. hodina / Amerigo Vespucci

Na navazující hodinu má učitel připravenou obecně zeměpisnou mapu Ameriky, dataprojektor s textem o životě Ameriga Vespucciho, dvojjazyčné slovníky. V úvodu učitel seznámí žáky s cílem: Objevení Ameriky – seznámí s podrobnostmi prvních zámořských objevů Evropanů na americkém kontinentu; osobnost Ameriga Vespucciho.

1. Objevitelské plavby – ve stopách Kryštofa Kolumba: 12 min, interakce Ž–Ž

V aktivitě Ve stopách Kryštofa Kolumba si žáci zopakují poznatky z minulé hodiny. Francouzština se zapojuje dle jazykové kompetence žáků. Na dataprojektoru má učitel připravené mapky z cest Kryštofa Kolumba a rozdá prac. list č. 2.

Žáci vytvoří skupiny po 3–4 a v pracovním listě č. 2 společně identifikují plavbu, ve kterém roce se uskutečnila, jaké ostrovy byly objeveny.
Žáci popíšou ostrovy objevené na jednotlivých výpravách.

2. Co jsem zjistil/a – Passé composé: 15 min, interakce Ž–Ž

Žáci pokračují v práci ve skupině – novou slovní zásobu si vyhledávají ve slovníku (mohou využít pravý sloupec poznámek pro překlad). Učitel se ptá na slovesa v otázkách, které mají žáci najít a podtrhnout. Žáci poté vypracují cvičení. Společně aktivitu vyhodnotí a učitel na tabuli uvede další příklady minulého času složeného ve francouzštině.

3. Život Ameriga Vespucciho: 12 min, individuální práce, Ž–U

Učitel orientuje pozornost žáků na text se životopisem Ameriga Vespucciho. Žáci si samostatně nejdříve životopis přečtou.
Učitel může promítnout na dataprojektoru text s životopisem Ameriga Vespucciho.
Vlastními slovy shrnou vybraní žáci, co si zapamatovali nebo co jim přijde zajímavé. Učitel vyzve ke srovnání Kryštofa Kolumba a Ameriga Vespucciho. Může pomoci otázkami: Byli to současníci? Byli rivalové? Kdo byl významnější objevitel? Plul A. Vespucci stejným směrem jako K. Kolumbus? Kdo plavby A. V. financoval, tj. pod kterou vlajkou se plavil?

4. Zpětná vazba a zadání DÚ: cca 6 min, interakce U–Ž, Ž–U

Učitel zadá Le devoir: Trouvez sur internet des natifs américains (tribus indiennes). Varianta – žáci mohou úkol vyhledat při hodině informatiky.
Jednotliví žáci závěrem shrnou probrané učivo: život Ameriga Vespucciho a tvoření minulého času složeného.

3. hodina / Shrnutí učiva

Na závěrečnou hodinu má učitel připravenou obecně zeměpisnou mapu Ameriky, texty Kryštofa Kolumba a Ameriga Vespucciho, žáci mají své pracovní listy. Všechno tyto podklady mohou využít v závěrečném shrnutí – prací se slepou mapkou.
V úvodu hodiny seznámí učitel žáky s cílem hodiny, jejímž cílem je shrnutí a zopakování učiva. Tedy: Objevení Ameriky – seznámení s podrobnostmi prvních zámořských objevů Evropanů na americkém kontinentu; shrnutí poznatků z historie, zeměpisu.

1. Slepá mapa kontinentu Amerika: cca 25 min, individuální práce

Učitel rozdá závěrečnou část pracovního listu – slepou mapu kontinentu Ameriky (mapa světa) a zadá úkol, s kterou žáci pracují samostatně. Zakreslete a popište do slepé mapy Ameriky vše, co o Americe víte, a popište francouzsky. Pokud zamýšlíme, aby žáci v navazující hodině své mapky prezentovali, je vhodné jim připravit slepou mapu na průhledné fólii.

Poznámka: Můžeme využít pro pracovní list jinou slepou mapu (pouze s obrysy kontinentu Amerika).

2. Společná zpětná vazba:cca 20 min., inter. Ž–U, Ž–Ž

Žáci prezentují (doporučujeme ve FJ) svoji mapku a popisují, co zakreslili. Nejvhodnější způsob by byl přes dataprojektor.
Učitel napíše jazykové rámce (pomůcku pro mluvení, sebeprezentaci) na tabuli:

Sur la carte geographique blanche,…
Vous voyez ici …
Dans l’angle droit / au milieu de la carte geographique / en bas, au dessous de…
Autour de l’Amerique du Sud tu vas dessiner…
J´ai marqué ….sur la carte geographique de l’Amerique du Nord.

Žáci jsou požádáni o monitoring chyb v ústní prezentaci ostatních žáků (obsahové i jazykové), zapíšou si a přednesou ve společné reflexi.

Je vhodné učební jednotku zakončit shrnutím (čím méně ze strany učitele, tím lépe):

• Zopakování tvarů minulého složeného času – příklady.
• Zopakování informací z života obou mořeplavců, pokud možno ve FJ.
• Žáci uvedou několik příkladů vět na minulý čas složený.
• Pro méně pokročilé žáky v jazyce můžeme variovat shrnutí tak, že si žáci kladou otázky s pomocí učitele, zapojují mateřštinu v případě potřeby. Např. žáci vyvolávají věty v češtině, společně se snaží utvořit správnou otázku ve FJ a odpovědět na ni; např.: Kryštof Kolumbus se narodil v roce 1451; Kdy vyplul na první zámořskou výpravu; Jak se jmenovaly lodě, se kterou přistál K.K na břehu Ameriky? apod.

Literatura a použité zdroje