Mezi lidmi se šíří nezaručené zprávy, které se tváří pravdivě - fámy. Vznikají na základě skutečných událostí nebo pravděpodobnosti, ve svých důsledcích na život lidí ale mohou být velmi reálné. Někdy stojí v pozadí záměrných i neúmyslných efektů mediálního sdělování - ne nadarmo se říká, že fáma je nejstarší médium. Dokážeme takové příběhy identifikovat a poučit se z nich, aniž bychom podléhali neopodstatněným obavám a předsudkům a šířili je dál?
Hlavní okruh receptivních činností: Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
Další tematické okruhy: Vnímání autora mediálních sdělení, tvorba mediálního sdělení
Ročník: 6. - 9.
Časová dotace: 2 - 4 hodiny (2 hodiny na výtvarnou aktivitu)
Pomůcky: běžná školní místnost; nakopírované pracovní listy pro každého žáka, psací potřeby; na výtvarnou aktivitu: dostatečné množství obrázkových časopisů a novin různého typu (zpravodajské, přírodovědné, cestovatelské...), čtvrtky papíru, modelářský nůž nebo ostré nůžky, pinzeta, lepidlo - klovatina, čistý hadřík
Předložíme žákům Pracovní list 1 - přepis rozhlasového příspěvku o děsivých povídačkách, které se šířily městem Turnov. Po pečlivém přečtení se ptáme:
Děsivé zvěsti o znásilněních a vraždách v Turnově patří mezi typické fámy - nezaručené, ústně šířené informace tvářící se pravdivě. Jejich šíření podnítil jediný skutečný případ přepadení, který se ve městě odehrál, spolu se zděšením a obavami, které způsobil fakt, že policie násilníka dosud nedopadla. Není jistě od věci odhadovat, že možná i žena, kterou podle zprávy vystrašil opilec, pravděpodobně o přepadení také slyšela, a proto způsobila rozruch kvůli příhodě, kterou by za jiných okolností pravděpodobně přešla.
Fáma totiž není na první poslech odhalitelná (nejedná se tedy o nějakou očividnou komickou smyšlenku, jak ji někdy lidé zpětně hodnotí). Kromě toho, že hlavním impulsem jejího šíření je obvykle strach (a často nedostatečná informovanost z oficiálních zdrojů či nedůvěra v tyto zdroje), její základ bývá reálný nebo pravděpodobný - „mohlo by se to snadno stát". Když si lidé vyprávějí tyto příběhy, obvykle jim dodávají důvěryhodnosti poukázáním na zdroj - „řekl mi to příbuzný, který pracuje u policie", popř. „ta přepadená paní je známá mé dobré kamarádky." Některé zvláště naléhavé fámy se někdy dostanou také do oficiálních médií.
Fáma - z lat. fami = hovořím, povídám, mluvím; původně ústně předávané sdělení (to, co se povídá). Odvozeno od Famy: antická bohyně pomluv i přímluv. Zvěst, nezaručená zpráva tvářící se pravdivě, ústně šířená informace, povídačka, vyprávěnka. Stojí v pozadí záměrných i neúmyslných efektů mediálního sdělování. I když se může šířit moderními prostředky, pokaždé vzniká zvláštní symbiózou ve slovním sdělení faktu s jeho okamžitou interpretací.
Slovník mediální komunikace
Zahrajeme si s žáky hru: Vybereme zhruba šest dobrovolníků. Pět jich pošleme z doslechu a šestému přečteme libovolnou zprávu, např. z novin (lze použít Pracovní list 2, který mohou mít i žáci, kteří se experimentu neúčastní, před sebou). Úkolem dobrovolníka je co nejvíce si ze zprávy zapamatovat a informaci předat dalšímu žáku, jehož zavoláme. Ostatní ve třídě nesmějí hrajícím radit ani napovídat. Poslední dobrovolník zapíše informaci, kterou získal. Nakonec přečteme původní zprávu a porovnáváme, nakolik se obě verze liší.
Zpravidla dochází k radikálnímu, až komickému zkreslení: vlivem ústního předání je původní zpráva nejen kvantitativně chudší, ale také kvalitativně narušená - důvodem je chybné pochopení a následný posun v interpretaci (sémantický šum).
Mnoho fám je natolik sugestivních, že po jejich vysvětlení nebo ztrátě aktuálnosti nezaniknou a houževnatě se šíří mezi lidmi a stále se vracejí po dlouhá desetiletí, bez ohledu na hranice státu. Stávají se z nich tzv. městské legendy (hoax). Mezi tyto legendy patří příběhy o černých sanitkách, unášející lidi kvůli nelegálnímu odběru orgánů, o tajném spojení kosmetických společností s uctívači temných sil, antiperspirantech způsobujících rakovinu prsu, jedovatých „éčkách" v polotovarech či injekčních jehlách infikovaných virem HIV záměrně nastražených v čalounění MHD. V současné době si lidé hoaxy často přeposílají pomocí e-mailu. Nejsnazší cesta, jak si ověřit, zda takový e-mail patří do kategorie hoaxů, je porovnat jej s databází serveru www.hoax.cz, kde lze také na podezřelou zprávu upozornit.
Příklad hoaxu
Infikované jehly na sedadlech
Poprvé to bylo zaznamenáno v Paříži. Před několika týdny v jednom kině si sedla jedna osoba na něco píchajícího na sedadle. Když vstala, aby zjistila, co to bylo, našla jehlu zapíchnutou do sedadla, na které byl připevněn vzkaz: „Právě si byl nakažen HIV".
Kontrolní středisko chorob zaznamenalo v poslední době mnoho podobných případů v mnohých dalších městech i v PRAZE !!! Všechny testované jehly byly HIV pozitivní nebo obsahovaly zhoubný typ žloutenky.
Středisko taktéž udává, že takovéto jehly byly nalezeny i na veřejných bankomatech a hlavně v dopravních prostředcích MHD, převážně v metru. Je více než pravděpodobné, že jehly nastrkávají HIV nakažení narkomani.
Žádáme každého, aby byl v takových případech obezřetný. Měli byste si pozorně prohlédnout každé veřejné sedadlo/židli s největší opatrností. Starostlivý vizuální pohled by měl stačit.
Zároveň vás žádáme, abyste tuto zprávu podali co nejvyššímu počtu vašich blízkých, přátel i známých, které tak upozorníte na toto nebezpečí. Je to velmi důležité!
Jen si pomyslete: můžete zachránit život jen tím, že odešlete tuto zprávu dále.
Prosím, věnujte pár sekund vašeho času na odeslaní tohoto odkazu dále.
MUDr. Eva Bendová
Poznámka: Tento text žákům raději nekopírujte - předejdete dalšímu šíření hoaxu při náhodném přečtení osobou, která nebyla přítomna vašemu výkladu.
Jedná se o velmi „úspěšný" hoax, který si lidé nejen přeposílají, ale mnohdy i vytisknou a předávají i těm, kteří nemají k internetu přístup. Také zde je hlavním důvodem jeho šíření strach z nebezpečných chorob podporovaný neznalostí či chybnou interpretací faktů. (Můžeme se setkat i s lidmi, kteří dokonce tvrdí, že znají někoho, kdo byl hospitalizován kvůli pozorování, protože si na takovou jehlu sedl. Je třeba si ale uvědomit, že žádný lékař nepřezkoumává, zda příběh, s kterým k němu přicházíme, je pravdivý: pokud mu pacient vystrašený hoaxem poví, že se píchl v MHD pravděpodobně o jehlu, pošle ho na pozorování bez ohledu na to, co jej v sedadle či kalhotách ve skutečnosti píchlo.)
Pozor, přeposílání hoaxů (či veselých hloupostí) nepatří k dobrému stylu internetové komunikace - zahlcujeme tím (často pracovní) čas adresáta nutností odstraňovat nevyžádané e-maily, navíc vytvářením dlouhých řetězců adres usnadňujeme šíření spamů a virů.
Mezi lidmi se šíří leckdy zkreslené a poplašné zprávy. Není tomu tak proto, že by někdo záměrně chtěl druhé strašit nebo mást. Základem takových zpráv je často skutečná událost nebo eventualita. Ta se vlivem zkreslení prostřednictvím ústního předávání a strachu lidí z některých společenských jevů (násilí, choroby, předsudky, zatajování...) změnila v nafouknutou, nepravdivou povídačku. Zvláště nebezpečné jsou takové fámy, které popuzují proti sociálním a národnostním menšinám - mohou přispívat k prohlubování předsudků, které stojí za mnoha projevy intolerance a násilí ve společnosti. Ke všem takovým informacím bychom proto měli přistupovat opatrně a racionálně, nepropadat panice, důležité informace si ověřovat u více důvěryhodných, erudovaných zdrojů. Poplašné zprávy šířené e-mailem bychom neměli předávat dál - šetříme tím čas i peníze druhých lidí.
Mějme na paměti, že pokud je v komunikaci situace definována jako reálná, je reálná také ve svých důsledcích (= Thomasův teorém). Pokud tedy většina lidí uvěří, že např. narkomani zákeřně nastražují infikované jehly do čalounění sedadel, stane se strach lidí, pečlivé prohlížení sedadel v kině i hospitalizace kvůli podezření z nakažení virem HIV v MHD skutečností.
teorém Thomasův - jedna ze základních premis paradigmatu symbolického interakcionalismu. Tvrdí, že jestliže je určitá situace lidmi definována jako reálná, je reálná i ve svých důsledcích. Thomas tvrdí, že lidé nereagují na objektivní rysy situace, ale především na význam, jaký pro ně situace má. Jakmile jsou takovéto významy ustaveny, konsekventní chování člověka je ovlivněno připsaným významem. (Pokud např. lidé věří v čarodějnice, má tato víra hmatatelné konsekvence, mohou např. osoby považované za čarodějnice upalovat.)
Slovník mediálních studií
Úkol: Zobrazte bohyni Fámu podle jednoho z následujících popisů. Jako materiál použijeme příznačně obrázkové časopisy a noviny. Bohyni můžeme umístit do zajímavé kompozice s (charakteristickými) předměty.
Popis
Podle Vergilia:
Text pro inspiraci
Koláž je výtvarná technika, při níž lepíme vystřižené nebo vytrhané kousky papíru, látek, novin, fotografií na podklad. Často je koláž kombinována s kresbou nebo malbou. Známým českým autorem koláží je např. Jiří Kolář (24. září 1914 - 11. srpna 2002):
 |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
