Při koncipování vlastního hodnocení školy si zřejmě nejprve potřebujeme ujasnit, proč ho vlastně provádíme. Abychom se zodpovídali veřejnosti? Abychom naplnili literu zákona? Abychom poskytli podklad pro hodnocení ČŠI (což je také plnění litery zákona)? Abychom zvýšili kvalitu školy? Pokud je naším hlavním motivem důvod poslední, dříve či později se budeme potřebovat zamyslet nad tím, co to tedy vlastně máme zvýšit, na co se máme zaměřit.
V tomto článku se nebudeme zabývat metodami, jak dojdeme k odpovědím na základní otázky typu, co je vlastně kvalita - zda to bude například SWOT analýzou nebo strukturovanou diskusí na poradě pedagogického sboru. Nebudeme se zabývat ani otázkami stability a spolehlivosti získaných údajů či jejich skutečné platnosti (do jaké míry zjišťujeme právě to, co zjišťovat chceme), i když tohoto problému se nepřímo dotkneme. Spíše si uvědomíme důležité otázky a pokusíme se je přehledně uspořádat. Co je pro kvalitu podstatné? Jsou nejdůležitější výsledky žáků (a máme tedy použít všech prostředků k tomu, abychom je zlepšili - třeba i výběrem slibných žáků a odklonem žáků pro výsledky školy „málo perspektivních"? I tak někteří ředitelé uvažují!). Je to v době transformace společnosti na informační a znalostní společnost vybavenost školy, především vybavenost výpočetní technikou? Jsou to v době zvýšené a zvyšující se migrace a dalších společenských změn vztahy na všech úrovních? Je to v období stárnoucí populace a zvyšující se konkurence uvnitř i mimo EU využití potenciálu každého jedince? Kombinace některých vyjmenovaných ukazatelů? A jsme si jisti tím, co je dáno, co můžeme ovlivnit a co chceme ovlivnit? Je všechno toto ve školním vzdělávacím programu jasně formulováno?
Také zlepšení školního vzdělávacího programu je jedním z legitimních a důležitých cílů vlastního hodnocení školy. Relativní význam oblastí, na které je možné se soustředit, bude vnímán různě, a to mezi školami a dokonce i uvnitř škol. Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy vymezuje vyhláška č. 15/2005. Jsou jimi:
U každé oblasti určené vyhláškou si potřebujeme ujasnit:
Takže například v oblasti řízení školy, kvalita personální práce může být cílem, aby učitelé nacházeli v práci pocit užitečnosti a osobního uspokojení. Dochází k tomu, že učitelé jsou ve škole od rána do večera, příp. i v noci a o víkendech.
Struktura
Uvažujeme ve struktuře, v níž jsou ve svislém směru zaznamenány oblasti a - f (ty jsme právě vyjmenovali) a ve vodorovném směru kurzívou uvedené otázky. Strukturu ilustrujeme ve všech otázkách pro jeden zvolený cíl oblasti (c). Druhou ilustrací je závěrečná ukázka.
Pokud je naším cílem, aby škola byla vstřícná ke všem dětem, budou nás zajímat také rozdíly absence mezi skupinami1 (nejen mezi třídami), resp. rozdíly v průměrných odpovědích rodičů dětí různých skupin (například mezi průměrnou odpovědí rodičů dětí s vynikajícími výsledky a průměrnou odpovědí rodičů dětí se slabými výsledky). Ihned vidíme, že vlastní hodnocení školy jednak vyžaduje a zároveň má i za následek přesné a poctivé přemýšlení o možnostech zlepšování. Jedna ze stále otevřených možností zlepšování a rozvoje spočívá k rozšiřování hloubky i šířky heterogenity dětské populace, jíž je škola schopna kvalitně sloužit ve smyslu maximalizace vzdělávacích možností každého jednotlivého dítěte.
Kdo zná metodu logického rámce, může si u třetího sloupce představit popis cíle, u pátého objektivně ověřitelné ukazatele, u šestého prostředky ověření.
Technické řešení
Ke sloupci č. 6 je možné přidat další sloupec s kódem nástroje (každý nástroj, např. prohlídka dokumentace, pozorování, hospitace, dotazník žákům/ rodičům/učitelům dostane své písmeno) a pak údaje na listu (v Excelu) seřadit podle tohoto sloupce s kódy. Dostaneme tak pohromadě přehled otázek pro celý dotazník, za ním soubor otázek pro celý rozhovor, všechny otázky, kterým se máme věnovat při hospitaci atd.
Podobně jako v logickém rámci se škola může v této struktuře volně pohybovat a náplň struktury zpřesňovat. Jednotlivé oblasti se tak plní konkrétními otázkami. Pokud jsme začali nesystémově tvorbou jednotlivých nástrojů, např. dotazníku pro rodiče a dalšími dotazníky, lze oblasti k otázkám dotazníku přiřadit dodatečně, zjistit, které okruhy jsou nenaplněné a především, zda byly položeny všechny otázky, které jsou pro kvalitu školy podstatné.
Schéma však nemusí zůstat pouhým záznamem struktury. Ke konkrétním otázkám můžeme v dalším sloupci vyvést sumární2 údaje z jiných listů. Každému nástroji můžeme totiž věnovat samostatný list, v němž zaznamenáme položky (otázky) tohoto nástroje a odpovědi všech respondentů. Na přehledovém listu se strukturou vidíme pak jednotlivé průměrné hodnoty odpovědí získané ze všech nástrojů. Je vhodné zvolit buď jedinou škálu pro všechny otázky, nebo škály snadno na sebe vzájemně převeditelné a na přehledovém listu je sjednotit. Která otázka získala absolutně nejvyšší/nejnižší míru souhlasu? Která otázka uvnitř dané oblasti získala nejvyšší/nejnižší míru souhlasu?
Nacházíme tak oblasti a dílčí okruhy problémů, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, a oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit - jak vyhláška požaduje. S vlastním hodnocením pracujeme dál - jednak směrem k návrhům opatření na zlepšení, jednak ke zkvalitňování vyhodnocovacího procesu samotného.
Následující tabulka ukazuje výřez z přehledového listu vlastního hodnocení konkrétní školy.
Mezi nástroji týkajícími se otázek ve výřezu není využita analýza dokumentace, prohlídka, pozorování (mimo hospitace), dotazník pro jiné respondenty než rodiče, individuální rozhovor, skupinová diskuse. Ve výřezu je uplatněna pouze hospitace a dotazník pro rodiče. Na škále 1 - 4 hodnotí rodiče otevřenost a vstřícnost školy vysoko.
1 skupiny dětí míněny v témže smyslu jako v článku Přidaná hodnota není jen třešnička na dortu
2 agregované údaje (míry polohy (průměry, mediány...) a případně i variability (rozptyly...))
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.