Stručně o předsudcích

Základní pojmy pro učitele

STEREOTYP

Jedná se o zjednodušený úsudek, který bývá velmi často propojen s emocí (tzv. emočně sycen, emočně zabarven). Jeho podstatou je hotová myšlenka, která se nezakládá na údajích, ale spíše na historkách (co je o tom či onom tradováno, co se říká apod.); jde o jakési naše nerefl ektované představy o typickém příslušníkovi dané skupiny. Např.: Skot je šetrný, Angličan fl egmatický a my věříme takovémuto klišé, aniž máme možnost si skutečnost ověřit.

Stereotypy zjednodušují a generalizují určité vlastnosti a charakteristiky. Pokud mezi jednotlivými skupinami existuje napětí, nebo se dokonce zvyšuje, stereotypy se stávají stále více nepřátelské.

Obecně je stereotypizace „efektivní“ – je výsledkem třídění, zobecnění a škatulkování okolního světa, a tak vlastně „šetří čas", protože nám umožňuje pohodlný, jednoduchý a rychlý pohled na svět bez hlubšího přemýšlení. Ve větší či menší míře se jí dopouštíme všichni. Zároveň je ale důležité, abychom se učili a uměli tyto tendence v sobě odhalovat a uvědomovat si je tak, aby nebyly překážkou našeho vnímání konkrétních druhých jednotlivců. To znamená, aby naše vytvořené či „vžité“ stereotypy nevedly k tomu, že nevnímáme odlišnosti konkrétního jedince od zobecňující představy o skupině, jejímž je členem. To pak vede k nespravedlivému posuzování konkrétního člověka.

Z psychologického hlediska je třeba si uvědomit vliv stereotypů na naše očekávání, tedy sociální kognici. Stereotypy ovlivňují či mohou ovlivňovat vzájemnou komunikaci, protože snižují naši schopnostrozpoznávat a vnímat o konkrétním člověku informace nesouhlasné či neodpovídající vytvořenému stereotypu.

HETEROSTEREOTYPY

Jsou to stereotypy o členech jiných skupin, o jiných národech a rasách, o druhém pohlaví, politických stranách či sociálních vrstvách, jejichž členem jedinec není, o jiných zaměstnáních, než která jedinec provozuje, apod.

Jde o představu jedince o charakteristikách jiných skupin.

AKTIVITA 1

Nový spolužák

Pomůcky

kopie pracovního listu 1 (dle počtu žáků)

Postup

1) Vyučující předloží žákům situaci popsanou v textu.

Tento text může žákům přečíst nebo namnožený rozdat, případně připravit jako scénku. Může, ale také nemusí, hned žákům prozradit, že chlapec z příběhu je Vietnamec.

2) Vyučující položí žákům následující otázky a náměty k diskuzi a zamyšlení:

Souhlasíte s názorem žákyně, že „ten kluk je teda pěkně drzej“? Pomysleli byste si to také? Zažili jste podobnou situaci (příchod nového žáka jiné národnosti k vám do třídy)? Pokud ano, popište, jak probíhala. Vzpomeňte si, jaké jste měli pocity, co jste si při pohledu na něj pomysleli, čeho jste si všimli a jak jste jej vnímali? Jak jste na něj vy a vaši spolužáci reagovali?

3) Otázky a náměty k refl exi předcházejících odpovědí:

Kolem sebe slyšíme mnoho charakteristik, kterými jsou označovány různé národnosti, národy, etnika atd. Kdy je toto označování (škatulkování) a zařazování do skupin ke škodě (tj. nespravedlivé, a dokonce nebezpečné)? Kdy může být naopak velmi potřebné a užitečné? Jak se podle vás asi cítil nový spolužák? Ocitli jste se někdy v pozici cizince? Pocítili jste někdy nějaké interkulturní rozdíly nebo alespoň meziskupinové rozdíly? Kdy a proč a za jakých okolností? Našli byste v uvedených reakcích projevy předsudků, nebo dokonce i projevy rasismu? Ve kterých a proč?

4) Vyučující může navázat využitím další interaktivní hodiny

Jak je to s tou „drzostí“?

„Všechny učitelky ve Vietnamu jsou tety (co – starší nebo mladší sestry otce) a učitelé se oslovují tahy, což v některých nářečích znamená i otec. Výše uvedená otázka, s níž může zaskočit třeba i žákův otec nebo matka, souvisí s jinou vietnamskou, a vůbec východoasijskou, konverzační zvyklostí. Je tam totiž zdvořilé zahajovat konverzaci otázkami po věku toho druhého, po vzájemných rodinných poměrech. Lze se proto setkat i s otázkami: Kolik máte dětí? Vy nemáte děti? Proč?…

Nejběžnější otázkou, která ve Vietnamu zahajuje konverzaci, je: Jak se vám daří? Doslova ovšem: Jste zdráv/zdráva? Z toho je jasně patrné, že kdybychom z jednoho jazyka do druhého překládali doslova, daleko bychom se bez úhony na zdraví nedostali! Tak exotická otázka to zase není. Stejně se otáže i Angličan nebo Američan. Sluší se ovšem odpovědět, že se máte dobře. Když Vietnamci odpovíte: Ale za moc to nestojí, může ho to vážně znepokojit, nebo dokonce šokovat. Teprve když na vaši odpověď zareaguje: Máte recht! Jde to s námi z kopce!, poznáte, že se v Česku dokonale přizpůsobil.“

Uvědomili jste si, že negativní předsudky vůči někomu se promítají i do vyjadřování? Všimli jste si toho? Ve kterých to bylo situacích? Našli byste předsudečnou negativní formu vyjadřování ve své komunikaci (event. ve vašich výše uvedených výpovědích)?

AKTIVITA 2

Jaký je?

Postup

1. Vyučující rozdělí tabuli na 3 sloupce a nadepíše je slovy Čech – Američan – Ital.
2. Žáci samostatně píší charakteristiky, které je napadnou, když se řekne Čech/Američan/Ital. (Můžeme počet charakteristik omezit na 3.)
3. Vyučující zapisuje charakteristiky na tabuli. Poté společně s třídou hodnotí, jsou-li popisy pozitivní či negativní, a doplňujícími dotazy zjišťuje, jestli se zakládají na osobní zkušenosti či jsou projevem vlivu okolní společnosti, fi lmů, médií atp.
4. Vyučující společně s žáky vydefi nují pojem stereotyp a objasní, jak funguje.
5. Vyučující přečte ukázku stereotypu prezentovaného v médiích. Za domácí úkol vyhledají žáci v médiích příklady stereotypu spjatého s určitou menšinou žijící v ČR. (Můžem upřesnit 1 příklad, který vnímají jako pozitivní a 1 příklad, který vnímají jako negativní.) Jednotlivé příspěvky v následující hodině ve dvojicích analyzují a navrhnou, jak opravit generalizující psaní.

AKTIVITA 3

Co to znamená?

Pomůcky

tabule, psací potřeby, kopie pracovního listu 3 (do dvojice)

Postup

1. Vyučující napíše na tabuli pojmy: xenofobie, rasismus, homofobie, diskriminace.
2. Žáci jsou rozděleni do dvojic, píší seznam slov, která je k jednotlivým pojmům napadnou, a následně se pokusí pojmy defi novat.
3. Vyučující či vybraný žák zapisuje asociace na tabuli.
4. Každá dvojice obdrží pracovní list a přiřadí pojmy k příkladům. Poté mohou žáci upravit své prvotní defi nice pojmů.
5. Na závěr celá třída (vedená vyučujícím) vysvětlí pojmy a uvede další příklady (např. z dějin). Vyučující vede diskuzi na téma: Co diskriminace a projevy rasismu, xenofobie a homofobie znamenají pro jednotlivce a pro společnost?

Variace: Žáci uvedou příklady, co konkrétního si pod danými pojmy představují. Vyučující rozdá pracovní list a žáci přiřazují situace. Poté žáci zapisují asociace k pojmům a následně pojmy definují. Aktivitu uzavřou příklady ze současnosti (např. zveřejnění jmen politiků a umělců a jejich etnického původu či náboženského vyznání).

AKTIVITA 4

Já stojím zde (Barometr předsudků)

Pomůcky

3 papíry A4, fixa, lepicí páska, kopie pracovního listu 4

Postup

1. Vyučující napíše na 3 listy papíru Souhlasím; Nesouhlasím; Nevím/Je mi to jedno a rozmístí je po zdech třídy tak, aby u nich žáci mohli stát.
2. Vyučující řekne tvrzení (viz pracovní list 4) a žáci se postaví k papíru, který nejlépe vystihuje jejich postoj. Učitel postupně přečte všechny výroky, po každém se žáci rozmístí k papírům. Na první 2 výroky reagují žáci ve dvojicích či skupinách po třech, po krátké diskuzi musejí odpovědět jednotně. Na následující 4 výroky odpovídají jako jednotlivci.
3. Po každém výroku vybere vyučující zástupce názorových skupin a zeptá se, proč reagovali právě takto. Žáci vysvětlují svůj postoj. Vyučující klade doplňující otázky, ale odpovědi nehodnotí. Po prvních dvou výrocích následuje také reflexe komunikace ve skupině a toho, jak žáci došli ke konsensu (Byli přehlasováni? Přijali argumentaci ostatních? Respektovali autoritu ve skupině?)
4. Navazuje diskuze s cílem ukázat, že třída není homogenní skupina a její členové mají odlišné postoje. Každý má své předsudky. V rámci této aktivity se žáci zamýšlejí, odkud mohou pramenit jejich předsudky. Formulace výroků ukazuje, že promítnou-li se předsudky (v první části výroku) v chování, mohou vést k diskriminačnímu jednání (v druhé části výroku).

AKTIVITA 6

Aktivity 6a a 6b mohou sloužit k zajištění zpětné vazby na tematický celek/lekci o předsudcích a stereotypech.

Co si myslím já A Můj komentář

3 archy papíru formát A2, psací potřeby

1. Ve třídě jsou umístěny postery s výroky (výroky jsou záměrně kontroverzní, projevují se v nich předsudky či rasismus, xenofobie atp.).
2. Žáci se pohybují po třídě a připisují své reakce k jednotlivým výrokům. Mohou komentovat původní výrok i reakce svých spolužáků.
3. Následuje reflexe. Vyučující předčítá výroky a komentáře, žáci mají prostor se dále vyjádřit.

Výroky:

• Rozhodně se nebudu bavit s tím cizincem u nás ve třídě.
• Stejně bychom si nerozuměli.
• Černoši nejsou moc chytří. Hodí se spíše na sport.
• Když vidím na ulici Araba, raději přejdu na druhý chodník.

Článek je zpracován na základě metodické příručky JÁ A ONI JSME MY. NÁPADY A NÁMĚTY PRO MULTIKULTURNÍ VÝCHOVU: PŘEDSUDKY, STEREOTYPY, NÁSILÍ Z NENÁVISTI A AKTIVNÍ SVĚDEK. Holá, A., Jirásková, V., Kadlecová, Š., Kalibová, K., Praha: In IUSTITIA, o. s., 2012. ISBN 978-80-260-3742-2.