Tání

Anotace

Metody práce a časový plán:

Práce je určena pro dvouhodinové laboratorní cvičení.

Zadáváme ji až po výkladu tání v hodině fyziky.

Žáci pracují ve dvojicích. Nejdříve jim necháme dostatek času k prostudování pracovního a teoretického listu. Potom si několika otázkami ověříme, že textu porozuměli.

Dále žáci sestaví aparaturu, nechají si ji zkontrolovat, změří počáteční teplotu látky, zapálí si pod dozorem učitele kahan a začnou měřit.

Co je třeba si připravit:

• Především si sestavíme vzorovou aparaturu a necháme ji stát na katedře. (Žáci by ji jistě zvládli sestavit i podle nákresu, ale občas je třeba změnit používané metody práce.)
• Pro jednu dvojici připravíme: stojan, kruh, keramická síťka, 2 svorky, 2 držáky, teploměr, kousek rozstřižené hadičky na upevnění teploměru, kádinka, zkumavka, sirky.
• Všechny pomůcky necháme ležet na jedné lavici. Žáci si nejdříve prohlédnou aparaturu a potom si vyberou pomůcky, které budou potřebovat.
• Thiosíran sodný.
• Milimetrový papír pro každého žáka.

Poznámky:

• Při zpracování na žáky nespěcháme. Pracovní list je dost náročný.
• Práci je možné provést i s lihovým kahanem.

Hodnocení práce:

• Provedení grafu (správné označení os a jednotek, správně zvolené měřítko, čistota grafu, přesnost)
• Vlastní práce v laboratoři (snaha, přesnost dodržování postupu, chování, ...)
• Správné odpovědi na otázky (žák se může poradit s ostatními, ale odpovědnost za svou práci nese sám)

Varianty provedení laboratorní práce:

• Práci lze provést i demonstračním způsobem v hodině fyziky. Práci si musíme rozdělit na 3 hodiny:
• První hodinu provedeme vlastní měření. Musíme mít připravenou aparaturu a začít měřit co nejrychleji po začátku hodiny. Jeden žák hlídá čas, učitel odečítá teplotu, žáci si průběh zapisují do tabulky a v intervalech mezi jednotlivými měřeními si doplňují pracovní list.
• Druhou hodinu věnujeme na sestrojení grafu. Pokud to nemají žáci ještě zažité, sestrojují ho celou hodinu. Pokud pracují již zkušeně, stihnou i prodiskutovat a vyplnit celý pracovní list.
• Třetí hodinu doporučuji věnovat dokončení práce a celkovému zopakování problematiky tání. Tím se upevní získané vědomosti a žáci si je zapamatují trvale.
• Se zbytky roztátého octanu lze provést velmi efektivní pokus. Slitý roztátý octan nalijeme do zkumavky a ochladíme ho v lednici na 15 °C (asi 1 hodinu podle množství).
• Potom nalijeme do skleněné misky. Octan rychle ztuhne, krystaly se lepí na sebe a vypadají jako sopka nebo krápníky. Při pouhém dotyku prstem hladiny vznikne krystalizační jádro a obsah kádinky skokem zamrzne. Možno při rozpuštění vícekrát opakovat. Při této reakci se uvolňuje teplo, tak vznikl název pokusu „horký led“. Této vlastnosti se využívá např. v hřejivých polštářcích.
• Jako náhradní látku lze použít octan sodný (teplota tání je 58 °C). Je i levnější.
• K pozorování tání lze využít i ledu. Křivka vychází také velmi pěkně.

Tento materiál vznikl v projektu za podpory ESF v ČR, EU, MŠMT, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost pod názvem: Medializace přírodních věd ve škole ZŠ Jungmannovy sady Mělník, reg. č. CZ.1.07/1.1.06/03.0076. Medialisation of the Natural Sciences.