Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Židům vstup zakázán
Odborný článek

Židům vstup zakázán

13. 12. 2012 Základní vzdělávání
Autor
Naši nebo cizí?

Anotace

Co je to bezpráví? Kdy je zákon či nařízení bezprávím? Proč jsou lidé ochotni takové zákony a nařízení vymáhat? Jak se proti bezpráví mohou lidé bránit?

„Nikdo však tehdy netušil, že od zákazů pěstovat holuby, rybařit, chovat papouška a kanárky, povede cesta ke komínům pecí osvětimských krematorií. Nakonec směli židé jen zemřít.“

Karel Lagus, Josef Polák: Město za mřížemi[1]

Klíčové otázky

  • Co je to bezpráví?
  • Kdy je zákon či nařízení bezprávím?
  • Proč jsou lidé ochotni takové zákony a nařízení vymáhat?
  • Jak se proti bezpráví mohou lidé bránit?

Úvod

Je známým faktem, že během druhé světové války nacistický režim vedený Adolfem Hitlerem systematicky pronásledoval židovské obyvatele Německa i zemí, které „Třetí říše“ okupovala.

Oběťmi bezpráví se však Židé stali ještě dříve, než byli odvezeni do ghett a koncentračních táborů. Měsíce a roky před tím již byli vězni v ghettu obehnaném zdí zákonů, vyhlášek a cedulek „Židům vstup zakázán!“. Také „Protektorát Čechy a Morava“ se od června 1939, kdy zde vešla v platnost první protižidovská nařízení, stal takovým ghettem.

K jakým konkrétním situacím docházelo? Jak se při nich chovali „muži zákona“? Jak nežidovští obyvatelé a jak Židé? Odpovědi na tyto otázky se můžeme pokusit hledat v archivních pramenech, zejména v trestních oznámeních, protokolech o zadržení či v zápisech z výslechů z pražského policejního archivu ze 40. let 20. století.

Metodická část

Časová dotace: 90 minut, doporučujeme vyučujícím upravit citlivě délku pracovních textů podle schopností jejich žáků, stejně tak volit a měnit učební strategie a metody podle svých pedagogických zkušeností 

Způsob práce: skupinová práce, práce s prameny 

Zařazení lekce: lekce je vhodná pro práci na dosažení očekávaných výstupů vzdělávacích oblastí Člověk a společnost, včetně rozvíjení vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot ve většině průřezových témat všech druhů škol druhého a třetího stupně

  1. Vyzvěte žáky, aby utvořili dvojice a vyzvěte je, aby napsali pracovní definici slova bezpráví. Po 3-4 minutách vyzvěte žáky, aby utvořili nové dvojice, sdělili si výsledek práce v předchozí dvojici a pokusili se spojit to nejlepší z obou pracovních definic do nové. Také jim nabídněte k prodiskutování následující otázku: Cítil(a) ses někdy být obětí bezpráví? Poskytněte dvojicím nejméně 5 minut pro práci a vyzvěte je k další výměně partnerů (třetí pracovní dvojice). Ať se opět pokusí definici bezpráví cizelovat a prodiskutují otázku: Dopustil(a) ses někdy bezpráví na druhých? Výsledkem poslední, čtvrté výměny, by měla být konečná verze definice napsaná fixem na listu papíru A3. Nechte poslední dvojici také položit si otázku: Byl(a) jsi někdy svědkem bezpráví?

Nyní ať jednotlivé dvojice prezentují své definice.

Uveďte další práci ve smyslu úvodního textu.  

  1. Vytvořte pracovní skupiny početné podle Vaší zkušenosti (2-3 členné). Každá pracovní skupina ať prostuduje jeden ze čtyř pracovních materiálů. Jedná se o archivní dokumenty z pražského policejního archivu ze 40. let dvacátého století dostupné online na vzdělávacím portálu holocaust.cz. Vyzvěte skupiny, aby využily historického pramene k rekonstrukci události. Nabídněte jim vhodnou tvůrčí formu pro rekonstrukci, např.:
  • Komiks
  • Reportáž zahraničního zpravodaje
  • Scénář divadelní jednoaktovky, nebo krátkého filmu

Na konci práce umožněte skupinám, aby představily svoji práci: Prezentace, výstava apod.

  1. Na závěr veďte společnou diskusi / reflexi. Zeptejte se žáků zda, případně jak, ilustrují rekonstruované příběhy jejich pracovní definice pojmu bezpráví z úvodu lekce. Položte i další otázky:
  • Jaký smysl a účel měla protižidovská nařízení?
  • V úvodním textu se píše o ghettu obehnaném zdí zákonů, vyhlášek a cedulek „Židům vstup zakázán!“. Někdy se také pro situaci, do které se tehdy Židé dostali, používá pojem „ghetto beze zdí“. Jak tomuto výrazu rozumíte?
  • Přestupky proti nařízením zachycené v dokumentech můžeme interpretovat i jako záměrné. Samozřejmě existovali lidé, kteří z rozmanitých důvodů protižidovské zákony a nařízení nerespektovali a to i přes riziko věznění či pokutování. Mělo smysl nedodržovat protižidovská nařízení? Proč, pokud ano/ne?
  • Proč byli lidé ochotni dodržování těchto zákonů vymáhat?

[1] Karel LAGUS, Josef POLÁK: Město za mřížemi, Praha 2006, str. 46. 


Materiál vznikl v rámci projektu Židovského muzea v Praze v partnerství s Institutem Terezínské iniciativy s názvem Naši nebo cizí?



 
Podrobnosti o projektu najdete také v modulu Digifolio.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
3 MB
Dokument
Příloha - studijní texty, historické dokumenty, podklady

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Naši nebo cizí?

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek pro obor:

Dějepis