Dvojjazyčná (bilingvní) gymnázia zařazená do režimu pokusného ověřování podle § 171 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, budou do doby schválení Rámcového vzdělávacího programu pro dvojjazyčná gymnázia (RVP DG) nadále používat kódové označení oboru vzdělání 79-41-K/610.
(Zdroj: Nařízení vlády č. 211/2010 o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, částka 71, s. 2449. Dostupné z: www.mvcr.cz/soubor/sbirka-zakonu-dokumenty-sb071-10-pdf.aspx)
Velice obecně shrnuto, Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (RVP G) a Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné školy (RVP SOŠ) se liší počtem povinných cizích jazyků, výstupní úrovní jazyků dle SERR, časovou dotací a částečně i koncepcí.
RVP G stanovuje povinnou výuku dvou cizích jazyků, přičemž výuka v Cizím jazyce směřuje k úrovni B2 SERR a výuka v Dalším cizím jazyce k úrovni B1. Minimální časová dotace pro každý ze vzdělávacích oborů je 12 hodin. Koncepce cizojazyčného vzdělávání na gymnáziu je obecná.
V RVP SOŠ hraje především roli, zda se jedná o obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem či střední vzdělání s maturitní zkouškou. Ve většině oborů vzdělání je povinná výuka jednoho cizího jazyka, v některých oborech, zejména maturitních, je povinná výuka dvou cizích jazyků. V oborech, kde další cizí jazyk není povinný, je v kompetenci školy, zda další cizí jazyk zařadí.
V oborech vzdělání s maturitní zkouškou směřuje výuka k minimální výstupní úrovni B1, v dalším cizím jazyce (povinném i nepovinném) k minimální úrovni A2. Ve tříletých oborech vzdělání s výučním listem směřuje výuka k minimální výstupní úrovni A2+, u dalšího cizího jazyka k úrovni A1–A1+. Škola může realizovat výuku i na vyšší úrovni.
Pokud se týká rozsahu výuky, stanoví RVP SOŠ pro výuku jednoho povinného cizího jazyka ve čtyřletých oborech vzdělání s maturitní zkouškou minimálně 10 vyučovacích hodin týdně za celou dobu vzdělávání, v oborech s výučním listem 6 hodin týdně za celou dobu vzdělávání. Pro povinnou výuku dvou cizích jazyků je časová dotace stanovena v RVP SOŠ individuálně podle oborů vzdělání.
Z hlediska koncepce je výuka cizích jazyků v odborných školách zaměřena nejen na rozvíjení všeobecných řečových kompetencí, ale také na osvojení základů odborného vyjadřování a určitého množství odborné terminologie.
Svoje specifika, zejména z hlediska návaznosti na předchozí vzdělávání včetně jazykového a rozvoje osobnosti žáků, má výuka cizího jazyka v oborech nástavbového studia pro absolventy tříletých oborů vzdělání s výučním listem a v oborech vzdělání kategorie E určených především pro žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním.
Podrobnější informace najdete např. v článku Součková, J. Postavení cizích jazyků ve středním odborném vzdělávání. Cizí jazyky 2011–2012, roč. 55, č. 1.
Rámcový učební plán v RVP G uvádí minimální časovou dotaci pro volitelné vzdělávací aktivity 8 hodin. Z toho vyplývá, že minimálně 8 hodin za celé studium a určitě ve třetím a čtvrtém ročníku musí mít žák možnost si zvolit.
Volitelná vzdělávací aktivita je taková, kterou žák neabsolvuje povinně, ale kterou si vybírá z nabídky. Tzn. že reálně jsou v nabídce pro žáky vždy minimálně dva volitelné předměty tak, aby neabsolvovali všichni vše.
Vše, co je ve škole vyučováno, by mělo být součástí ŠVP. Tedy i všechny volitelné předměty. Jejich osnovy mají stejnou strukturu jako učební osnovy vyučovacích předmětů, které vznikají na základě vzdělávacích oborů.
Obsah volitelných předmětů by měl rozšiřovat vzdělávací obsah oborů z RVP G. Je na škole, jak zformuluje vzdělávací obsah maturitního semináře – i ten by měl být rozšiřující. Všechny očekávané výstupy z RVP G by měli všichni žáci zvládnout v rámci povinné výuky. Ve volitelném semináři, který bude navštěvovat jen část žáků, by tedy již mělo jít o rozšíření vzdělávacího obsahu.
Rámcový vzdělávací program pro gymnázium (RVP G) je závazným dokumentem, žádné jeho úpravy možné nejsou. Vzdělávací obsah stanovený RVP G je pro všechny žáky povinný, i žák-cizinec musí na konci vzdělávání zvládnout požadavky společné části maturitní zkoušky, vč. zkoušky z českého jazyka a literatury, jinak nezíská úplné střední vzdělání. Ředitel střední školy může v odůvodněných případech povolit žákovi vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Posláním IVP je zohlednit individuální schopnosti žáka a případně upravit jeho vzdělávání tak, aby bylo co nejefektivněji dosaženo požadovaných výsledků (osvojení závazného vzdělávacího obsahu). Ani v tomto případě tedy nelze modifikovat např. očekávané výstupy či učivo z RVP G.
Studium dvou cizích jazyků (Cizího jazyka a Dalšího cizího jazyka) je pro žáky gymnázia po celou dobu studia povinné. Rodný jazyk může žák-cizinec studovat jako jeden z těchto jazyků (pokud jeho výuku škola žákům nabízí), je však nezbytné, aby vzdělávací obsah tohoto předmětu byl v souladu s požadavky uvedenými v RVP G a zahrnoval řečové dovednosti receptivní, produktivní i interaktivní. Není tedy možné zabývat se pouze překladem textů.
Bibliografické citace dokumentů mají své zásady a svá pravidla, přesto je někdy obtížné zvolit tu nejvhodnější a správnou podobu citace.
Pokud citujeme rámcové vzdělávací programy, nabízí se citovat autory. Problém je v tom, že autorů je několik desítek a měl by se uvádět pouze první z nich. U naprosté většiny RVP je ale jako první uváděn ředitel VÚP, který byl spíše garantem koncepce a struktury dokumentu a oponentem než přímo autorem. Pouze v RVP PV je jako první uvedena vedoucí autorského týmu (Smolíková), u příručky klíčových kompetencí pro gymnázia je uveden autorský tým a jako první O. Hausenblas. Proto je pro citaci RVP a některých dalších dokumentů vhodnější volit variantu, kdy se jako autor uvádí korporace (zde Výzkumný ústav pedagogický). Protože je ale VÚP současně i vydavatelem, stačí podle ČSN ISO 690 uvádět korporaci jen jednou, a to v části vydavatel.
Doporučujeme tedy následující citaci rámcových vzdělávacích programu, manuálů a zmíněných příruček klíčových kompetencí, které odpovídají pravidlům 2. vydání normy ČSN ISO 690:
Tištěný dokument / elektronický zdroj (všechny odkazy musí být uzavřené v hranatých závorkách):
RVP
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. 1. upravené vydání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2010. 48 s. ISBN 978-80-87000-33-5.
(případně: Smolíková, K. aj. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. 1. upravené vydání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2010. 48 s. ISBN 978-80-87000-33-5.)
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. 1. vydání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2006. 48 s. [cit. 2011-03-18]. ISBN 80-87000-00-5. Dostupné z WWW: http://www.vuppraha.rvp.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf.
Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2008. 110 s. ISBN 978-80-87000-25-0.
Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální. 1. vydání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2008. 110 s. [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: http://www.vuppraha.rvp.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPG-2007-07_final.pdf. ISBN 978-80-87000-11-3.
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se sportovní přípravou. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2007. 103 s. ISBN 978-80-87000-12-0.
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se sportovní přípravou. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2007. 103 s. [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: http://www.vuppraha.rvp.cz/wp-content/uploads/2010/02/Manual_SVP-MS.pdf. ISBN 80-87000-01-3.
Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání. 2. dotisk 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2006. 104 s. ISBN 80-87000-03-X.
Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání. 2. dotisk 1. vydání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2006. 104 s. [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: http://www.vuppraha.rvp.cz/wp-content/uploads/2010/02/Manual_SVP-G.pdf. ISBN 978-80-87000-13-7.
Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním uměleckém vzdělávání. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2010. 55 s. ISBN 978-80-87000-38-0.
Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním uměleckém vzdělávání. 1. vydání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2010. 55 s. [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: http://www.vuppraha.rvp.cz/wp-content/uploads/2010/02/kkzv.pdf. ISBN 978-80-87000-07-6.
Hausenblas, O. aj. Klíčové kompetence na gymnáziu. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2008. 129. s. ISBN 978-80-87000-20-5.
Hausenblas, O. aj. Klíčové kompetence na gymnáziu. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2008. 129. s. [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/bila-kniha/narodni-program-rozvoje-vzdelavani-v-ceske-republice-bila-kniha-2001?highlightWords=N%C3%A1rodn%C3%AD+program+rozvoje. ISBN 80-211-0372-8.
Váš dotaz míří na samotnou podstatu způsobu hodnocení v tělesné výchově. Pokusíme se popsat některé aspekty, které v sobě dotaz skrývá.
Konzultační centrum Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) poskytuje odborné konzultace v oblasti předškolního, základního, speciálního, gymnaziálního a středního odborného vzdělávání. Jeho pracovníci jsou připraveni zodpovědět vaše dotazy týkající se nastavení, průběhu i realizace kurikulární reformy. Rozcestník najdete na http://rvp.cz/informace/mam-dotaz. |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Konzultační centrum NÚV.
Ostatní články seriálu: