Konzultační centrum NÚV – odpovědi k problematice RVP PV

Jsou všechny příspěvky uveřejněné na Metodickém portálu odborně posuzovány v souvislosti s RVP PV, nebo se zde nacházejí i příspěvky jako názory jednotlivců? Je možno považovat příspěvky za metodicky správné a odborně konzultované?

RVP, resp. aktualizovaný RVP PV (2004), poskytuje v praxi široký prostor k tvořivé práci. Všechny příspěvky je třeba vnímat tak, že to jsou především inspirační podněty, náměty či příklady přístupů, které se mohou v různých situacích v praxi uplatňovat, s tím že někdy je vhodnější jeden způsob, jindy jiný. Chceme podnítit tvořivou práci i odvahu učitelů/ek pustit se svou vlastní cestou. Nechceme hodnotit, zda je něco obecně „dobře“ nebo „špatně“. Garantujeme však, že příspěvky uvedené na Metodickém portálu jsou upravené tak, aby byly v souladu s RVP PV. Ty, které RVP PV nevyhovují a které jsou tedy nepřijatelné, mezi nimi nejsou.

Co je obsahem přípravy dítěte na školu? Maji učitelky zakázáno učit děti písmena?

Cílem každé mateřské školy je, aby děti v průběhu předškolního vzdělávání získaly dobré základy do dalšího života, včetně předpokladů pro systematickou školní práci. Zjednodušeně řečeno, připravovat děti na to, aby mohly v základní škole uspět, je samozřejmou a důležitou součástí práce každé mateřské školy. Tato příprava však nespočívá v tom, že mateřská škola nahrazuje základní školu a zařazuje aktivity, které v základní škole probíhají.

Znamená to třeba to, že se děti neučí přímo psát písmena, ale prostřednictvím vhodných her rozvíjejí jemnou motoriku i koordinaci oka a ruky, což je pro psaní důležité. Děti se učí držet tužku a zacházet s ní odpovídajícím způsobem, učí se vést čáru, napodobují tvary, obkreslují apod. Pokud dítě „kreslí“ písmena a má zájem se tomu učit, nikdo mu v tom pochopitelně nebrání. (Většina dětí, které opouštějí mateřskou školu, se umí podepsat a zpravidla rozpozná několik písmen.) K zvládání čtení je důležitý rozvoj řeči dítěte, schopnost rozlišovat zvuky a hlásky na základě sluchové analýzy. I toto se hravou formou běžně v mateřské škole děje, stejně tak jako rozvoj matematických a početních představ dětí, nezbytných k učení se matematice. Dalším předpokladem úspěchu ve škole je požadavek, aby dítě dokázalo odlišit hru od systematické „školní“ práce. Také k tomu jsou děti v mateřské škole vhodnými formami běžně vedeny. Důležitá je také samostatnost dítěte, schopnost spolupracovat, podřídit se celku, vyjádřit a obhájit svůj názor, ale ne na úkor ostatních.

Můžeme pokračovat ve výčtu toho, co každá učitelka v mateřské škole běžně dělá a k čemu ji vede pro ni závazný Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Každá škola však může postupovat svou cestou a k naplňování těchto cílů dospívat pomocí různých konkrétních prostředků, různých forem a metod či prostřednictvím nejrůznějších aktivit. Každá škola si vytváří svůj školní vzdělávací program a v něm tuto cestu popíše. Rodiče mají právo nahlédnout do školních vzdělávacích programů a tím si zjistit, jak budou děti v dané škole vedeny a co školní program jejich dětem i rodičům samotným nabízí.

Předškolní vzdělávání respektuje individuální rozvoj každého dítěte, maximálně podporuje rozvojové možnosti dítěte a respektuje to, že je každé dítě ve svých schopnostech a dovednostech jiné. Nesrovnává výkony dětí ani je „nenormuje“, neboť u dětí této věkové skupiny je fyziologické („normální“), že mezi dětmi jsou značné rozdíly v jejich vývoji i dosavadním učení. Základní školy by měly tyto přirozené diference ve vstupní etapě respektovat.

Nahrazují integrované bloky výchovné složky?

Ano. A zároveň proměňují i pedagogický styl, formy a metody práce. Uspořádání vzdělávací nabídky do integrovaných bloků a jejich realizace na základě činnostního učení nahrazuje dříve uplatňovaný systém uspořádání „učiva“ do výchovných složek a jeho „probírání“ v řízených zaměstnáních. Integrované bloky umožňují přirozeně skloubit základní požadavky na vzdělávání dětí předškolního věku: umožňují nabízet dětem různorodé činnosti a příležitosti, které spojuje společné, dítěti blízké a srozumitelné téma; vycházejí z přirozených vzdělávacích potřeb dětí; respektují potřebu dětí osvojovat si poznatky i dovednosti v reálných souvislostech a umožňují jim vidět smysl toho, čemu se učí; učí děti tomu, co si mohou vyzkoušet a následně pak použít a uplatnit v životní praxi a v dalším učení. Tento způsob je pro děti přirozený a uchopitelnější než přeskakování z jedné věci na druhou.

Musí být školní vzdělávací program projednán se zřizovatelem mateřské školy, nebo stačí, aby zřizovatel byl s tímto programem seznámen?

Školský zákon, novelizovaný k 1. 1. 2012, žádnou takovou povinnost ředitelce mateřské školy neukládá. V souladu s tím je třeba provést úpravu RVP PV i Manuálu. Tato oprava bude zveřejněna ve Věstníku MŠMT 2006, č. 4.

V RVP PV se na str. 42 vypouští věta: „Ředitelka mateřské školy je povinna projednat ŠVP PV se zřizovatelem.“ Obdobně je tomu i v Manuálu k přípravě školního (třídního) programu mateřské školy, kdy se na str. 5 vypouští věta: „Ředitel mateřské školy je dle školského zákona povinen projednat ŠVP se zřizovatelem.“