Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Jak moc se v průběhu dne pohybuješ?
Odborný článek

Jak moc se v průběhu dne pohybuješ?

29. 8. 2007 Základní vzdělávání
Autor
PaedDr. Jan Tupý

Anotace

Vlastní sledování pohybového režimu v průběhu týdne s následným vyhodnocením a intervencí do vlastního pohybového režimu.

Zařazeno se souhlasem Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s.r.o. (www.raabe.cz). Ve zkrácené verzi byl článek uveřejněn v roce 2005 v projektu Nápadník pro učitele 1. stupně, který toto vydavatelství připravuje.


METODIKA
1. Úvod
2. Realizace
2.1 Úvod do záznamu pohybu (1. vyučovací jednotka)
2.2 Různé druhy pohybu (2. vyučovací jednotka)
2.3 Vyhodnocení záznamu pohybu (3. vyučovací jednotka)
2.4 Výměna zkušeností (4. vyučovací jednotka)

Poznámka:

Dále prezentované činnosti nevedou samy o sobě k utvoření vymezených klíčových kompetencí a k naplnění daných očekávaných výstupů, ale jejich vhodné využití je předpokladem k jejich utváření (dosažení). Navržené činnosti i postup lze v různých modifikacích uplatnit i na 2. stupni základního vzdělávání.


1. Úvod

Žáci na 1. stupni základní školy bez potřebné instrukce a návodu většinou sami nepřemýšlejí o tom, jak moc se během dne pohybují, jaké pohybové činnosti volí a proč jsou ty které pohybové činnosti z hlediska zdraví vhodné nebo méně vhodné. Většinou je jejich pohybová aktivita spontánní nebo je řízena dospělými. Přesto je potřebné je už v průběhu 1. stupně orientovat k tomu, že pohyb různé kvality, množství a intenzity má na náš organismus různý vliv a že je vhodné svůj pohybový režim sledovat a záměrně ovlivňovat ve prospěch zdraví - ve prospěch rozvoje tělesné zdatnosti (zdravotně orientované zdatnosti). Žáci 4. a 5. ročníku jsou po vhodné instrukci (případně s pomocí učitelů a rodičů) schopni bez větších problémů dlouhodobě vnímat a sledovat svůj pohyb, zaznamenávat jej a vyvozovat ze zjištění konkrétní závěry.

Cílem navrženého tématu je samostatné sledování vlastní pohybové činnosti a intervence do pohybového režimu na základě vyhodnocení vlastních záznamů. Úkolem žáků je zcela konkrétně zapisovat, jak vypadá jejich běžný den z hlediska pohybu. Pak ve škole diskutovat a prakticky si ukázat rozdílné pohybové činnosti a jejich energetickou náročnost (vhodnost pro rozvoj tělesné zdatnosti). Následně diskutovat o potřebách v oblasti pohybových aktivit. Každý žák by se měl pokusit s použitím vlastních denních záznamů a podle instrukcí učitele/ů něco ve svém pohybovém režimu změnit (pokud je to potřeba), nebo si uvědomit, že pohybová aktivita, kterou provozuje, je z hlediska zdraví dostatečná.

Téma je vhodné realizovat částečně ve vyučovacím předmětu, který je vytvořen ze vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, částečně v tělesné výchově. Témata jsou zpracována do čtyř vyučovacích jednotek po 30 až 45 minutách v odstupu přibližně jednoho týdne. Záznam pohybu zpracovávají žáci samostatně po dobu jednoho týdne (doma, ve škole atd.) mezi první a druhou vyučovací jednotkou a opakovaně mezi 3. a 4. vyučovací jednotkou tohoto tématu. Pro danou problematiku je možné vyčlenit i víc času a navázat ji na další témata (výživa, pohyb členů rodiny atd.).

2. Realizace

2.1 Úvod do záznamu pohybu (1. vyučovací jednotka)
Pracovní list č. 1 - Průzkum pohybu

Úvodní vyučovací jednotka slouží k vysvětlení práce se záznamovým listem (Pracovní list č. 1 - Průzkum pohybu). Budeme ji realizovat mimo tělesnou výchovu. Cílem tohoto pracovního listu je objektivně si všímat pohybu v průběhu dne. Modul uveďte jen krátce, aby přílišným důrazem na to, co by mělo být, nedošlo k dočasné změně normálního pohybového režimu žáků, a tím ke zkreslení záznamu průběhu pohybu při běžném všedním a víkendovém dni. Žáci většinou vědí, že je pohyb zdravý a že by se měli více pohybovat. Přesto se během dne pohybují většinou málo. Místo výstupu po schodech používají výtah či jezdící schody, místo chůze nebo jízdy na kole do školy, na nákup atd. se dopravují autobusem, tramvají, metrem, autem. Čas, který dříve žáci věnovali pohybu a hrám venku, dnes obvykle patří počítačovým hrám, sledování televize apod.

Požádejte žáky, aby během týdne, kdy budou provádět pozorování:

  • neměnili své pohybové zvyklosti
  • měli pohybu pokud možno stejně jako normálně
  • využili tak možnost získat objektivní náhled na vlastní každodenní pohybovou aktivitu

Podle charakteru třídy se můžete s žáky dohodnout, že si každý vyplní svůj záznam o pohybu (deník) sám pro sebe a výsledky průzkumu nebude muset ani po vyhodnocení prozrazovat. Tím se lze vyhnout zkreslování záznamů žáků ve snaze nebýt horší než spolužáci, nepřiznat, že se pohybuji málo apod.

Různé druhy pohybu během dne (spánek, minimální pohyb ve volném čase a z povinnosti, běžný pohyb ve volném čase, aktivní pohyb mimo školu - sport v oddíle, aktivní pohyb ve volném čase, aktivní pohyb ve škole) se bude do deníku zaznamenávat vždy v 15minutových intervalech. Pokud se v dané čtvrthodině provádějí různé pohybové činnosti, žák zaznamená podle odhadu tu, která byla nejdelší (např. běží 20 m na tramvaj, pak stojí 10 minut na zastávce a dalších 5 minut sedí v autobuse - zanese čárku k aktivitě Minimální pohyb ve volném čase a z povinnosti.)

Je vhodné, aby si žáci v první vyučovací hodině tématu zkusili samostatně či ve skupinách na cvičný pracovní list zaznamenat údaje podle příkladu (na tabuli, na kartičkách). Např.: od 15,00 do 15,30 fotbal s kamarády na louce; 15,30 až 16,00 cesta domů; 16,00 až 16,45 sledování televize; do 17,30 psaní úkolů apod. Žák by měl zaznamenat dvě čárky do kolonky Aktivní pohyb ve volném čase, 2 čárky do Běžný pohyb ve volném čase, 3 čárky do kolonky Minimální pohyb ve volném čase i z povinnosti a další 3 čárky do stejné rubriky. Osvědčilo se i provést záznam jen v jednom dni (na zkoušku), např. ve čtvrtek nebo v pátek záznamy se žáky projít, odpovědět na jejich dotazy, vysvětlit jim, kde udělali chybu a proč, a teprve pak zadat vyplnění deníku za celý týden (od pondělí do pondělí).

Je vhodné se dohodnout s ostatními učiteli, případně s rodiči, aby žákům umožnili doplňovat záznamy průběžně, respektive aby je upozornili, že mají zaznamenat další aktivity (že nemají zapomenout na doplnění záznamů).

V příloze jsou dva typy záznamových archů, jeden bez časového členění (jeden list na celý týden - varianta 1), druhý s časem (pro každý den jeden list - varianta 2). Je možné s žáky vyzkoušet, který jim více vyhovuje. Záznam s časem (varianta 2) je vhodný v tom, že se ve stejném čase nemůže objevit čárka u dvou aktivit současně, to může být pro žáky návodné. U této varianty je třeba mít na mysli, že součty se pak dělají ze všech listů dohromady.

Je možné a vhodné záznamy opakovat (např. v zimních měsících a pak v létě), aby bylo možné zachytit a prodiskutovat se žáky rozdíly v pohybových aktivitách související s ročním obdobím.

Instrukce pro vyplnění záznamu (pracovního listu č. 1):
Vyplň nejprve poctivě od pondělí do neděle tento deník pohybu tak, že vždy za jednu jednotku (15 minut) uděláš čárku do příslušného políčka, tj. čtyři čárky během hodiny. Po týdnu sečti čárky v každém řádku a výsledek (počet čárek) zapiš do posledního sloupce.
Po ukončení záznamů přines deník o pohybu do školy.

2.2 Různé druhy pohybu (2. vyučovací jednotka)

Druhou vyučovací jednotku budeme realizovat v rámci tělesné výchovy. Žáci si ukazují různé pohybové aktivity, které během týdne absolvovali. Např. Ukaž, jakou pohybovou aktivitu jsi prováděl v pátek v 17,00! Pokud by nebyl použit časový záznam, může pokyn znít: Předveďte pohybovou činnost, která byla podle vás nejnáročnější (nejintenzivnější, nejvíc ses zapotil apod.).

Lze ukazovat i další činnosti, které žáci nedělali. a společně je hodnotit. Hovořit se žáky o charakteru pohybových činností (pohyb spojený s každodenními činnostmi, s prací, výukou, se sportem, s odpočinkem, samostatný pohyb, pohyb ve skupině, s použitím náčiní, nářadí apod.), o intenzitě pohybu (rychlý, pomalý, energeticky náročný, nenáročný, krátkodobý, dlouhodobý apod.), o zapojení svalových skupin (zapojeny jen paže, zapojeny jen svaly nohou, zapojeno celé tělo apod.).

Žáci pak mohou realizovat pohybovou činnost zadanou jinak - např. Navrhněte a pak proveďte pohybovou činnost, která by byla velmi intenzivní a do pohybu se zapojí co nejvíc svalových skupin. Činnost bude trvat 10 sekund. Kterou aktivní činnost bys vydržel/a déle než půl hodiny? Žáci mohou v prvém případě navrhovat např. běh, přeskoky švihadla, překonávání překážek, ve druhém fotbal, vybíjenou atd. Učitel upozorňuje na význam konkrétních činností pro rozvoj zdravotně orientované zdatnosti (pro tělesnou zdatnost, psychickou pohodu, relaxaci organismu atd.). Žáci si uvědomují rozdíly mezi pohybovými aktivitami. Upozorníme je, aby si vše zapamatovali, že toho využijeme při hodnocení jejich záznamů.

2.3 Vyhodnocení záznamu pohybu (3. vyučovací jednotka)
Pracovní list č. 2 - Průzkum pohybu - vyhodnocení
Pracovní list č. 3 - Moje cíle: Co mohu změnit?

Žáci se znovu vrátí k poznatkům o intenzívním a málo intenzívním pohybu. Převedou ve svých záznamech součty čárek na časový rozsah pohybu u jednotlivých pohybových aktivit. Pak sečtou výsledky málo intenzivního pohybu a aktivního pohybu - sportování. Tyto dvě kategorie je třeba rozlišovat, protože důležitý je jak dostatek pohybu během všedního dne, tak množství intenzivního pohybu. Pro zdravý tělesný vývoj je potřeba obojí. Můžeme žákům připomínat, že spánek i sezení jsou důležité, že musíme spát, jíst, pracovat ve škole, odpočívat apod. Už tyto aktivity dávají dohromady 16 - 18 hodin denně. Ale právě proto, že trávíme tolik času vleže a vsedě, je třeba, aby byl alespoň zbytek času využit k pohybu. Ve věku 10 - 11 let je optimální pohybovat se 6 a více hodin denně, z toho alespoň 2 až 3 hodiny intenzívně.
Výsledky deníků je vhodné probrat a prodiskutovat ve skupině (aniž by žáci museli případně sdělovat, kolik hodin skutečně pohybu věnovali). Než žákům oznámíte hodnoty, které jsou doporučovány, mohou sami v malých skupinkách vyvozovat, zda je jejich naměřená pohybová aktivita dostatečná nebo ne a diskutovat o tom.

Pracovní list č. 2 - Průzkum pohybu - vyhodnocení

Instrukce pro žáky
Přepočti součty v pracovním listu č. 1 na minuty tak, že vynásobíš počet čárek patnácti. Toto číslo pak vyděl šedesáti a tím získáš u každé aktivity celkový počet hodin týdně. Můžeme s žáky hledat i jiný způsob přepočtu (např. 4 čárky = 1 hodina). Pak sečti oblasti č. 1 a 2, které prakticky nepředstavují žádný pohyb, oblast 3 počítáme k málo aktivnímu pohybu, dále sečti oblasti 4, 5 a 6, které patří k aktivnímu pohybu. Výsledky zapiš do níže uvedené tabulky.

Pracovní list č. 3 - Moje cíle: Co mohu změnit?

Cíle, které si kdokoli z nás klade, by měly být realistické, abychom je mohli splnit a nebyli zklamaní, že se nám to nedaří. Žáci si po úvaze či diskusi se spolužákem zapíší do pracovního listu č. 3 tři významné cíle, jimž se zkusí přiblížit v novém týdnu, během něhož opět povedou deník o pohybu. Přirozeně je zde možnost stanovit si cíle spolu s kamarádem nebo kamarádkou a společně je pak uskutečňovat. Pro mnohé to bude zábavnější, a snáze tak překonají různé překážky. Je vhodné cíle žáků prohlédnout, aby nebyly nereálné, případně žáky usměrnit v jejich předsevzetích.
Po dalším týdnu, během něhož měly být cíle splněny, je třeba dát žákům možnost k další výměně zkušeností.

2.4 Výměna zkušeností (4. vyučovací jednotka)

Zhodnocení druhých deníků o pohybu a výměna zkušeností žáků bude obsahem poslední vyučovací jednotky tohoto tématu.

Na závěr požádáme žáky, aby záznamy nevyhazovali (případně je uložíme ve škole). Při opakovaném sledování pohybu v jiném ročním období budeme pozorovat rozdíly v pohybových aktivitách (v jejich zaměření, rozsahu, intenzitě) a vyvozovat závěry o sezónních pohybových aktivitách, o tom, jak se nám daří či nedaří naplňovat svá předsevzetí a přispívat k vlastnímu zdraví. Můžeme doporučit, aby o svých výsledcích hovořili s rodiči, případně je požádáme o možnost připravit ucelenou obecnou informaci pro jejich rodiče, pro třídní časopis atd.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
77.15 kB
PDF
Pracovní list č. 1 - Průzkum pohybu
pdf
41.99 kB
PDF
Pracovní list č. 2 - Průzkum pohybu - vyhodnocení
pdf
41.99 kB
PDF
Pracovní list č. 3 - Moje cíle: Co mohu změnit?

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Seberegulace a sebeorganizace
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Psychohygiena
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Sebepoznání a sebepojetí

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna, Školní třída

Nutné pomůcky:

Pracovní listy, tělocvičné náčiní a nářadí