Jednou z velkých překážek v přechodu mezi operačními systémy je obava, zda bude mít uživatel k dispozici své oblíbené aplikace nebo alespoň jejich přiměřenou náhradu. V následujícím článku se pokusíme nabídnout určitý ucelený přehled toho, jaké jsou základní aplikace, které je možné v Linuxu pro běžnou činnost využívat. Nezaměříme se tak na aplikace, které jsou specifiky určené pro školní prostředí, ale spíše na nástroje určené k běžné činnosti – od organizace souborů přes práci s archivy, dokumenty či obrázky až po multimédia.
Článek tak může sloužit jako vodítko každému, kdo se rozhodne s Linuxem začít pracovat. Uvedené programy jsou obvykle dostupné (není-li řečeno jinak) jako open source. To znamená, že je mohou uživatelé bezplatně používat doma, ve škole i k výdělečným účelům bez nutnosti platit jedinou korunu.
V článku se pokusíme postupovat systematicky v tom ohledu, že budeme procházet jednotlivé oblasti a ke každé nabídneme určitou sadu užitečných nástrojů s tím, že jako preferované prostředí bude vnímáno Gnome. Půjde nám o vytvoření přehledu toho, čím je možné počítač vybavit, aby bylo možné jej začít hned používat, nikoli o diskusi nad tím, který z mnoha webových prohlížečů (hudebních přehrávačů, textových editorů, ...) je nejlepší.
Z hlediska didaktického je možné na tomto místě připomenout rozdíl mezi tím, jak se vytvářejí aplikace pro Windows (vyjma platformu .NET) a pro Linux. Každé grafické prostředí nabízí aplikacím velké množství hotových nástrojů a knihoven. Programátor se tedy zaměří na vytváření specifické komponenty funkčnosti a přitom využívá již předpřipravených knihoven. Proto je běh aplikací vytvořených pro KDE v Gnome (a naopak) často pomalý, neefektivní a má problémy se stabilitou. Často je také třeba nainstalovat velké balíky knihoven kvůli jinak triviální aplikaci. Proto se doporučuje snažit se vybírat aplikace nezávislé na grafickém prostředí nebo určené speciálně pro něj. Jednoduchým vodítkem může být počáteční písmeno – pakliže začíná název programu na velké K, je velmi pravděpodobné, že bude určené pro KDE, pokud na g, pak pro Gnome.
Zřejmě základní požadavek uživatele je práce se soubory. O tu se v Gnome stará obvykle Nautilus (jde tedy o alternativu k Průzkumníkovi z Windows). Jde o relativně komplexní aplikaci, která zvládá přístup ke vzdáleným místům (ať již jde o lokální disk, FTP server a další). Mezi zajímavosti patří práce s více kartami současně (není třeba mít otevřeno více oken) nebo možnost pracovat s Nautilem také jako s dvouokenním manažerem. Samozřejmě zvládá všechnu běžnou agendu, jako je řazení, filtrování, kopírování nebo vyhledávání souborů.
Pro náročnější uživatele, kteří by ve Windows použili Total Commander, je určený DoubleCommander, který nabízí v zásadě stejné (či velice podobné) funkce, a to včetně podpory zásuvných modulů určených pro Total Commander, čímž se množina funkcí značně rozšiřuje. Jde o klasický, dvouokenní manažer s velice bohatou paletou funkcí, které nechybí nic podstatného. V této oblasti tedy není třeba mít nějaké obavy.
Pokud jde o práci s archivy, existuje v Gnome standardní paleta funkcí, které je dokáží zpracovávat. Z obvyklých formátů není přímo podporován jen RAR, neboť je proprietární a jeho podporu je třeba dodatečně doinstalovat. Pokud je potřeba pokročilejší práce s archivy, je vhodné nainstalovat 7Zip, který umí navíc řadu zajímavých věcí, jako je zašifrování souboru, opatření archivu heslem nebo jeho rozdělení na více menších částí.
V dnešní době je internet považován za součást všedního života, a proto je dobré se podívat na to, jaké aplikace je možné v Linuxu použít pro to, aby měl uživatel přístup ke všem svým oblíbeným službám sítě. Již jsme řekli, že pro připojení k FTP či SSH je možné užít klasického souborového manažera.
Pro prohlížení webu je možné doporučit Chromium. Jde o fork Google Chrome s tím, že je v něm více chráněno soukromí uživatele. Funguje tedy naprosto identicky, má stejný vývojový cyklus, jen neumožňuje Google zobrazovat na titulní stránce reklamu nebo získávat statistiky z prohlížení. Posledním rozdílem je tak mírně upravené logo. V prohlížeči je možné spouštět všechny aplikace, které jsou určené pro Chrome, je stabilní, rychlý a mimořádně bezpečný. Výběr prohlížeče je ale otázkou vkusu a řadě lidí bude možná více vyhovovat Firefox nebo Opera.
Pro práci s poštou je možné doporučit Evolution, který si poradí nejen s příchozí a odchozí poštou nebo správou kontaktů, ale obsahuje také kalendář, poznámky nebo organizátor úkolů. Funguje relativně rychle a lze jej považovat za solidní náhradu za MS Outlook v nefiremním prostředí.
Z dalších aplikací, které jsou určené pro internet, je možné v Linuxu provozovat proprietární Skype. Jako klienta pro IM je možné doporučit Empathy, který podporuje protokoly Jabber, ICQ, Google Talk, MSN, Yahoo!, IRC a další. Pro některé z nich nabízí také možnost přenosu hlasu či souborů. Deluge je možné použít jako klienta P2P sítě BitTorrent, FreeRapid Downloade pak pro stahování souborů z RapidShare.
Také v oblasti kancelářských aplikací je výběr poměrně široký. Základem bude zřejmě kancelářský balík LibreOffice, který nahradil populární OpenOffice.org. Obsahuje tabulkový a textový procesor, nástroj na tvorbu prezentací a lokáních databází. Nechybí ani jednoduchý vektorový nástroj či editor rovnic. Velkou výhodou je možnost instalovat řadu různých rozšíření, takže je možné připojit právě ty funkce, které konkrétní uživatel potřebuje. Funkčně je možné jej relativně slušně měřit i s balíkem MS Office.
Pro další kancelářské využití se bude jistě hodit také Planner, který umožňuje definovat a kontrolovat plnění projektů a spolupráci s více lidmi. Díky intuitivnímu a přehlednému Ganttově diagramu je možné snadno projekty hlídat a kontrolovat. Další užitečnou kancelářskou aplikací je FreeMind, což je šikovný program na tvorbu myšlenkových map. Je sice napsaný v Javě, ale funguje velice rychle, spolehlivě, je lokalizován do češtiny a nabízí řadu užitečných funkcí, jako je možnost odkazovat mezi mapami navzájem, možnost k uzlům připojovat obrázky, komentáře či celé soubory.
V oblasti kancelářského softwaru je možné se zmínit ještě o textovém editoru gEdit, který by měl sloužit jako náhrada poznámkového bloku. Umí toho ale mnohem více – například rozpoznávat syntaxi u řady programovacích či značkových jazyků. Může být také velice užitečným a příjemným pomocníkem.
Linux nijak nezaostává ani v oblasti multimédií. Na přehrávání filmů a streamů lze rozhodně doporučit VLC, který většina uživatelů zná i z Windows. Má v sobě integrované kodeky, velice slušné množství funkcí a podporu online streamu, který je dle našich zkušeností jeden z nejkvalitnějších a nejstabilnějších. Pro videa a filmy je též možné sáhnout po aplikaci s názvem Totem, která je o něco jednodušší.
Pro přehrávání hudby je nabídka opravdu velice široká. Doporučit je možné především XMMS, který je hardwarově velice nenáročný a stylem podobný WinAmpu. Má jednoduchý ekvalizér, lze poslouchat rádio přes Shoutcast či užívat skiny. Samozřejmostí je podpora velkého množství formátů a tvorba Playlistů. Náročnější uživatelé pak asi sáhnou po Banshee, který je navíc výchozím hudebním přehrávačem v Ubuntu. Nabízí mi mo samotnépřehrávání řadu dalších funkcí, jako je organizace hudebních souborů, import skladeb z CD nebo vypalování.
Samozřejmě jsou přítomné nástroje na stříhání videa (PiTiVi) či editaci hudby (Audacity) a řadu dalších činností. Zmínit se je možné ještě o Darkroom, což je silný a velice kvalitní nástroj na úpravu a organizaci fotografií, který je funkčně velice podobný Adobe Lightroom. Pro vypalování optických disků je možné doporučit rychlý a jednoduchý Brasero, který umí také vytvářet obaly na CD. Zvládne všechnu běžnou agendu očekávanou od takové aplikace (od datových či hudebních disků) přes práci s iso soubory až po kopírování disků.
V článku jsme se pokusili o stručný průlet nejpoužívanějšími a nejčastějšími aplikacemi, se kterými se může běžný uživatel setkat. Naznačili jsme možnosti aplikací v kontextu těch, které žák či pedagog běžně zná z Windows, abychom ukázali, že pro většinu aplikací je možné najít přiměřenou alternativu. Seznam by bylo možné jistě rozšířit například o hry (které žáky často zajímají) nebo o diskusi nad Wine, pomocí kterého je možné spouště v Linuxu aplikace určené pro Windows. To již ale záleží na časových možnostech a zájmech pedagoga i jeho žáků.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Operační systémy.
Ostatní články seriálu:
