Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Alternativní operační systémy
Odborný článek

Alternativní operační systémy

29. 11. 2012 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Monika Černá
Spoluautor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Anotace

Operační systémy nejsou jen Windows či Linux, ale nabídka je podstatně širší. Následující článek se snaží ukázat na některé zajímavé alternativní operační systémy, které mohou být z řady důvodů pro studenty atraktivní.

Zatímco v předchozích článcích jsme se věnovali především historii operačních systémů Linux, DOS a Windows, dnes se zaměříme na alternativní operační systémy, včetně těch, které již nejsou aktuálně vyvíjeny. U každého z nich se pokusíme ukázat, co k jeho vzniku vedlo, čím byl zajímavý a jak se dokázal prosadit (či naopak neprosadit). Ač bude výběr značně selektivní, doufáme, že nabízené panorama může žáky zaujmout a ukázat jim možnosti, jakými se mohou operační systémy vyvíjet.

ReactOS

Jeden z velice zajímavých alternativních operačních systémů nese název ReactOS a vznikl jako otevřená alternativa k MS Windows. Cílem bylo vytvořit operační systém, který by byl plně kompatibilní s ovladači a aplikacemi pro Windows 2000 a novějšími. Původně přitom měl napodobovat systém Windows 95, ale pro nepříliš rychlý vývoj se snaha o kompatibilitu neustále posouvá. Jako pozitivum je možné uvést, že se programátoři snaží zdokumentovat neznámé Windows API a převést jej do otevřené formy.

Pokud by se podařilo vytvořit operační systém, který by byl bezplatný, rozumně rychlý a stabilní a současně umožňoval běh aplikací určených pro Windows, byl by to jistě veliký úspěch. Situace je ale podstatně složitější. Ač řadu programů spustit lze, velké množství jich také nefunguje a systém není příliš výkonný a stabilní. Vzhledem se navíc podobá již starým Windows 2000, což mnoho uživatelů asi nepřitáhne. Zajímavá je tak především spolupráce s projektem Wine, který se snaží o běh Windows aplikací v Linuxu. Ač oba projekty mají řadu dílčích úspěchů, není možné je považovat za zcela dotažené a plně funkční (podstatně lépe je na tom zmíněné Wine).

Google Chrome OS

Dalším zajímavým konceptem, který začal vznikat v poslední době, je Google Chrome OS, který vychází z myšlenky, že již téměř kdekoli je možné připojení na internet. Celý operační systém tedy pro uživatele představuje jen prohlížeč Chrome, v rámci kterého je možné spouštět aplikace, které jsou standardně vytvořeny v AJAX či HTML 5. V pozadí tohoto systému je Linuxové jádro a vše podstatné se odehrává v prohlížeči Chrome.

Operační systém má samozřejmě také svoji vlastní paměť, do které je možné ukládat data, zatímco není uživatel připojený k síti. Ve chvíli, kdy se spojení naváže, dojde k automatické synchronizaci prostřednictvím Google Drive (pokud jej má uživatel nastavený). Ze strany Google je to relativně pochopitelný krok, neboť přirozeně propaguje své služby, jako jsou Google Dokumenty pro kancelářské aplikace, Gmail jako e-mailový klient nebo třeba YouTube na videa a Picasa na fotografie.

Výhodou jsou nízké hardwarové nároky, mimořádně rychlý start, vysoká stabilita a jednoduché prostředí – kdokoli se může přihlásit ke svému účtu na Google a budou mu ihned dostupná všechna data, která v rámci své práce potřebuje. Jde o nový koncept, který je zatím ve fázi testování, ale je možné, že by se mohl uchytit.

FreeBSD

Jak již název (a znalosti z historie Unixu) napovídají, jde o operační systém založený na Unixovém jádře. Oproti Linuxu je FreeBSD vyvíjen jako kompletní operační systém, tedy nikoli jen jako kernel. Také ovladače či všechny uživatelské utility jsou vyvíjeny ve stejném stromu systému pro správu zdrojových kódů. Tento operační systém patří mezi nejznámější Unixové deriváty a uchovaly si s ním všechny důležité vlastnosti.

Je kompatibilní s Linuxem, pokud jde o software, který je dodáván jako binární soubor. Ten je pak možné zkompilovat pro Linux nebo pro FreeBSD. Podporuje architektury x86 i 64bitové procesory a je považován za jeden z nejstabilnějších operačních systémů, se kterým je možné se setkat jak na serverech, tak také na osobních počítačích. Díky nízkým hardwarovým nárokům je (i se svým kolegou NetBSD) používán také na různých vestavěných zařízeních, méně výkonných počítačích nebo také směrovačích.

OS/2

OS/2 byl operační systém od IBM, který byl vyvíjen spolu s Microsoftem. Ten se ale rozhodl vsadit na vlastní Windows NT. Již v roce 1989 měl relativně propracované grafické rozhraní, byl výkonný, podporoval databáze a mohl pracovat jako server. V roce 1992 se objevila nová verze, která byla dvaatřicetibitová a která umožňovala (díky virtuálnímu stroji) bezpečné spouštění řady aplikací (původně určených pro DOS, později také pro Windows 3.x). Systém vykazoval velkou kompatibilitu s Windows NT 3.x.

OS/2

OS/2. Koman 90. [online] [cit. 2012-06-20].
Dostupné pod licencí „limited number of web-resolution screenshots“ na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Os2W4.png>

Postupně ale začal zájem o systém ze strany IBM upadat, neboť se nedostavil žádný větší komerční úspěch. Poslední velká verze byla vydána v roce 1998, následuje ještě několik opravných balíčků a aktualizací, ale tím systém de facto končí. Šlo přitom o výkonný, mimořádně stabilní systém určený pro práci v síti a severy, tedy přesně tu kategorii počítačů, kterou se podařilo Microsoftu ovládnout díky Windows NT (v případě stanic) a různým distribucím Linuxu (v případě serverů).

Od System 6 po Mac OS X

V roce 1988 vydal Apple operační systém s názvem System 6, kterým odstartoval dlouhou a komplikovanou cestu k současným oblíbeným operačním systémům. Vycházel z unixového návrhu, byl určený pro relativně málo počítačů a měl velké množství chyb. Podporoval multitasking jen díky rozšíření Switecher, které bylo možné si dokoupit, trpěl velkou softwarovou nekompatibilitou a řadou dalších problémů. Jedním z jeho mála předností byla podpora myši.

V roce 1991 jej nahradil System 7, který jej ve všech ohledech překonával. Podporoval aliasy (práci s odkazy v rámci operačního systému), sdílení souborů, System Extension (rozšíření systému pomocí knihoven), nové ovládací panely nebo menu. Měl také velice pěkný vzhled, plnou podporu multitaskingu a obsahoval řadu vestavěných aplikací pro práci s multimédii i kancelářské aplikace. Dlouhou dobu to byl nejrozšířenější operační systém pro počítače Macintosh, na který přímo navazovala nová generace operační systémů Mac OS, které přišly až po dlouhých šesti letech.

První Mac OS 8 nepředstavoval příliš velkou revoluci a snažil se spíše navazovat na svého úspěšného předchůdce. Hlavní změnou bylo 3D grafické rozhraní s názvem Platinum a podpora pro nové procesory, které Macintosh začaly používat. Dále šlo především o úpravy vzhledu a možnosti nastavení chování systémů, jako jsou systémová písma, překrývající se okna nebo obrázek na pozadí. Jeho další verze pak přinesly postupně podporu vláken u aplikací, nový souborový systém a řadu dalších vylepšení. Zajímavostí je, že jádro bylo mikro kernel.

Přímým následníkem byl Mac OS X, který přetrvává až do dnešních dní, díky řadě postupných modernizací – byl přitom uveden již v roce 2001 a od té doby se dočkává postupných vylepšení a změn. Grafické rozhraní je Aqua, jádro je již hybridní a staví na BSD a dalších unixových operačních systémech a jádrech. Operační systém je určen výhradně pro Macintosh, což umožňuje velice dobrou optimalizaci výkonu a hardwarovou kompatibilitu. Součástí systému je řada vlastních aplikací, které na sebe navzájem navazují. Mezi nejznámější patří webový prohlížeč Safari, Quick Time na přehrávání videa, Time Machine pro archivaci dat nebo trojce nástrojů pro pracovní použití Mail, iCal a Address Book.

OS/2
Mac OS X 10.8 [online] [cit. 2012-06-20].
Dostupné pod licencí „limited number of web-resolution screenshots“ na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:10_8_composite.jpeg>

Grafickým prostředím je X.org, což je svobodná implementace X Windows System. Postupně se také objevil Mac App Store, pomocí kterého je možné snadno instalovat aplikace. Díky němu se daří společnosti dále vydělávat na systému i po jeho prodeji. Mac OS X má také podporu gest a řadu dalších funkcí. Dnes je užíván v grafickém designu nebo náročnými uživateli.

Velice populární je také verze s názvem iOS, která je na přenosných zařízeních iPhone, iPad či iPod. Apple se snaží, aby jednotlivá zařízení byla spolu maximálně provázána a snadno se synchronizovala. Hlavní důraz je v těchto operačních systémech kladen na uživatelskou přívětivost, která je nadřazena všemu – ke každé funkci se lze dostat na dvě či tři klepnutí, vše je rychlé, jednoduché a maximálně intuitivní.

Závěrem

Pokusili jsme se učinit drobný exkurz do oblasti, která je pedagogicky nepříliš známá, ale přesto relativně zajímavá a významná. Byl nastíněn především vývoj systémů od Apple, které dnes mají stále větší podíl na trhu, ale také některé originální koncepce, jako je ReactOS či Chrome OS. Zajímavé jsou také unixové systémy, které jsme se pokusili představit alespoň v podobě FreeBSD. Díky možnosti virtualizace je možné snadno většinu z těchto operačních systémů nainstalovat také ve škole a žákům přímo ukázat. Svět operačních systémů se pro ně může stát daleko bohatším a pestřejším než jen různé verze MS Windows.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Monika Černá

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
29. 11. 2012
Popsaná historie operačních systémů je vskutku velice zajímavá. Prezentuje úsilí o vytvoření různých alternativ systémů a z utopistického hlediska lze usuzovat, jak by se vyvíjel univerzální operační systém, pokud by jejich vývojáři své síly spojili. Faktem je, že Mac OS nabývá díky přenosným zařízením stále větší obliby a díky nim si uživatelé pořizují i PC s tímto operačním systémem. A nedají na něj dopustit.

Hodnocení od uživatelů

Janek Wagner
2. 12. 2012, 17:45
S řadou tvrzení v článku nesouhlasím:
"Oproti Linuxu je FreeBSD vyvíjen jako kompletní operační systém, tedy jako kernel. " - naprostý nesmysl, Linux je především kernel.
"Operační systém (Chrome OS) má samozřejmě také svoji vlastní paměť, do které je možné ukládat data, zatímco není uživatel připojený k síti. Ve chvíli, kdy se spojení naváže, dojde k automatické synchronizaci." - k žádné synchronizaci nedochází, je to "klasický" disk.
"Jde o nový koncept, který je zatím ve fázi testování, ale je možné, že by se mohl uchytit" - 60 000 notebooků s Chrome OS bylo distrubuováno před dvěma lety, běžný prodej začal před rokem a půl, aktuálně jsou nové modely dokonce vyprodané... 


Mgr. Bc. Michal Černý
17. 12. 2012, 11:38
[1]:
Dobrý den, děkuji za připomínky. První dvě by se měly promítnou do textu. Se třetí úplně nesouhlasím - u Google jde skutečně stále o testovací provoz a experimentování, co se bude uživatelům líbit a co ne. Rozhodně nejde o produkt, který by byl již etablovaný nebo měl jasný obchodní model atp.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek pro obor:

Informatika a informační a komunikační technologie