Dramatická výchova na základní škole praktické

Dramatická výchova na základní škole praktické

Dramatická výchova je zaměřena na osobní a sociální rozvoj jedince prostřednictvím prvků a postupů dramatického cítění. Žák, který je nějakým způsobem znevýhodněný, ať mentálně nebo sociálně, musí ve škole překonávat důsledky tohoto znevýhodnění. Tyto skutečnosti vyvolávají pocity napětí, které žák řeší náhradními způsoby chování, které jsou u žáků na základní škole praktické velice časté. Právě dramatická výchova pomáhá žákům vcítit se do situace druhého, dokázat ho pochopit a umět řešit některé problémy.

Dramatická výchova je využívána na základní škole praktické ve čtení, v řečové výchově zároveň prolíná i ostatními předměty. Další možností jejího uplatnění je dramatický kroužek. Dramatická výchova slouží k aktivním projevům žáků. Na základní škole praktické umožňuje překonat únavu, přispívá k oživení sil. Patří mezi motivační prostředky. Vychází z přirozenosti žáků, kteří se okamžitě dokážou pro tento druh činnosti nadchnout. Dramatická výchova využívá hry jako jednoho z možných principů tvorby.

Praktickou částí dramatické výchovy je ztvárnění situací, v nichž se projevují mezilidské vztahy, s přeměnou, s dětskou přirozenou hrou na „jako“. Podstatou této přeměny je jednání v situaci, jimž se účastníci hry a vše, co je do hry zahrnuto (prostor, předměty, zvuky), mohou stát něčím nebo někým jiným. Tak vznikají dramatické postavy, děje a prostředí. Dramatické umění používá jako své hlavní prostředky sdělení lidský hlas a lidské tělo.

Obsahem dramatické výchovy jsou interpretace (hra pohádky), improvizace (situační hry), námětové hry, hry na rozvoj smyslového vnímání, seznamovací hry i říkanky s pohybem. Jednotlivé činnosti dramatické výchovy rozvíjí u žáků aktivitu, komunikaci, sociabilitu, vnímavost i tvořivost. Cílem dramatické výchovy je vnímání skutečnosti, empatie k druhým, orientace v sobě, rozvoj spolupráce a komunikace. Specifikou dramatické výchovy je skutečnost, že se zde pracuje především s mezilidskými vztahy, se situacemi.

Z tohoto důvodu jsem se rozhodla poreferovat o zavedení kroužku dramatické výchovy na základní škole praktické. Jeho obsah je uveden v následujících řádcích.

Dramatický kroužek na základní škole praktické

Mým záměrem bylo připravit takové metody a formy práce, které by vedly k rozvoji každého jednotlivce, k rozvoji řeči a slovní zásoby, k rozvoji sociálního cítění a pomohly by žákům zažít různé situace, s kterými se mohou v běžném životě setkat.

Obsahem našeho kroužku jsou:

1. Dramatické hry, průpravná cvičení

Hra je nejpřirozenější činností dítěte. Herní činnost nám umožňuje rozvíjet u žáků komunikaci, tvořivost, fantazii, dodržování předem dohodnutých pravidel. Hry, které jsem s žáky hrála v letošním roce, popisuji pro inspiraci v následujících řádcích:

• Seznamovací hry

„Hra na telefon“ – žák vyvolává jméno spolužáka a ptá se ho, co rád dělá

„Jsem rád, že jsi vedle mne“ – úkolem žáka je říct něco hezkého a kladného o spolužákovi, který sedí vedle něho

„Loutka“ – kým bych chtěl být, kdybych mohl být jednou z loutek

• Hry na rozvoj smyslového vnímání

„Co se změnilo“ – základem této hry je provedení změny v uspořádání věcí, změny místa žáků apod.

„Hra na dirigenta“ – žáci sedí v kruhu, jeden převezme roli dirigenta, úkolem pozorovatele je odhalit, který žák je dirigent

„Kimovy hry“ – rozvoj zrakového vnímání a paměti obrázků či předmětů

„Tichá pošta“ – rozvoj sluchového vnímání a paměti

• Hry na rozvoj fantazie a představivosti

„Honzo, poraď“ – žáci se domluví na určité činnosti, kterou budou předvádět, Honza jim řekne, ať se dají do práce, a hádá, jakou činnost představují

„Proměna věcí“ – žákům dáme různé předměty – švihadlo, klobouk, šátek,… Na základě své fantazie žák vymyslí, k čemu by předmět mohl sloužit, př. švihadlo, mikrofon, had,…

• Hry na orientaci v prostoru

„Hra na roboty“ – hráči se pohybují v prostoru v určitém rytmu, při styku s překážkou se otáčí jako roboti

„Slepá cesta“ – žáci pracují ve dvojicích – jeden žák má zavázané oči a druhý ho provází prostorem

• Říkanky s pohybem – velice oblíbené činnosti žáků na prvním stupni

„Rozcvička se zvířátky“

„Zacvičme si se zvířátky oblíbené cviky.
Dřep a hop a zase zpátky, už jenom dva kliky.
Na bříšku si vydechneme, zavřeme svá očka,
Nakonec se protáhneme jako správná kočka“……

„Hrátky se zvířátky“

„Ach, já smutná kočička.
Copak se ti stalo?
Ztratila jsem mláďátko.
Jak se jmenovalo?…..“

– každý žák představuje jedno zvířátko

2. Improvizace

Improvizace je navozená situace, kterou žáci řeší spontánně, podle svých představ, bez obav z možných důsledků, „jako kdyby bylo“.

• Pantomima

„Všichni lidé v tomto městě“ př. malují, pochodují, tancují, cvičí, bubnují, mávají…..vybíráme další činnosti

„Hra na zvířátka“ – napodobování chůze a pohybu zvířat

„Hra na sochy“ – pohybová představa povolání, sportu, zvířete, činnosti, dodržování dohodnutých pravidel

„Zrcadlo“ – opakování pohybů dle učitele či žáka

• Scénky, rozhovory – na vybrané téma, rozvoj fantazie a slovní zásoby
• Různě motivované chůze – chůze po kameni, lesem, ve sněhu,…
• Různé způsoby každodenní činnosti – od rána do večera, v průběhu dne
• Námětové a tematické hry – na lékaře, na učitele, na poště, v letadle, v restauraci, na návštěvě,…          

3. Interpretace

Interpretace znamená předvedení určitého literárního díla, v našem případě pohádky.

Od začátku školního roku jsme hráli tyto pohádky:

• „O veliké řepě“ – na podzim, pohádka byla součástí projektu „Řepování“.
• „O červené Karkulce“ – pohádku hráli žáci s loutkami, postavy z pohádky jsme si vyrobili na špejli.
• „Polámal se mraveneček“ – děj pohádky doprovázela písnička žáků.
• „O Koblížkovi“ – pohádku hráli žáci, kteří měli na sobě malovaný obrázek postavy.
• „Stromeček v zimě“ – tuto veršovanou pohádku se zimní tematikou hráli žáci v maskách postav.
• „Rukavice“ – pohádku se zimní tematikou hráli žáci s pomocí velké rukavice a obrázků, které sami nakreslili.

Zhodnocení práce v kroužku:

Práce i ukázala, že dramatická výchova otevírá prostor pro aktivitu i činnost žáků, dává jim možnost přiblížit se do situací běžného života. Dramatická výchova nám pomáhá rozvíjet sebeuvědomění, emotivitu, chování a komunikaci. Mezi žáky se zlepšila schopnost ovládat se, soustředit se, být vůči sobě kamarádští. Na základě upevnění kontaktů dochází stále k lepšímu respektování vzájemných požadavků. Za pozitivní lze označit také poměrně dobrou spolupráci ve skupině. Důležitý je i zájem a dobrá nálada, se kterou žáci na kroužek přicházejí.

Pro práci s dětmi doporučuji učitelům tyto knihy:

Horáčková, J.: „Zahrajme si pohádky“, Tisk: ŠOT, Frýdek Místek, 1997

Cilková, E.: „Hrajeme pohádky z celého světa“, Praha: Portál, 2010

Bláhová, K.: „Uvedení do systému školní dramatiky“, Praha: IPOS, 1996

Ulrychová, I., Gregorová, V., Švejdová, H.,: „Hrajeme si s pohádkami“, Praha: Portál, 2000