Program nabízí: návrhy, jak lze popisované téma zařadit v několika různých vyučovacích předmětech, odkazy na zpracované materiály pro žáky (pracovní listy) v jednotlivých předmětech a odkazy na související články, díky kterým je výuka o výživě v rozsahu vhodném pro základní a střední školy kompletně zpracována.
Vzhledem k možnosti zařadit předkládané informace do výuky v několika různých vyučovacích předmětech anebo ročnících za sebou se žáci mohou k učivu vracet, a tak posilovat své vědomosti. Díky možnosti následného využití nabízených pracovních listů mohou žáci dále s tématem pracovat samostatně anebo s podporou rodičů doma, a tak zapojit do vzdělávání i rodinu.
Odborné lékařské společnosti a státní organizace v mnoha vyspělých zemích už léta zvěřejňují výživová doporučení pro obyvatele svých zemí. Například v Kanadě odborníci zobrazili svou představu zdravého stravování ve formě duhy, kde na rozdíl od známejších doporučení vůbec neexistuje skupina sladkostí (ve výživové pyramidě nejčastěji používané u nás a v USA sladkosti obsazovaly poslední, nejmenší patro pyramidy a byla doporučována jejich střídmá konzumace). V některých asijských zemích jako například v Číně anebo Koreji se doporučení často znázorňují v podobě pagody a na místo mléka a mléčných výrobků je kladem větší důraz na kozumaci ryb anebo luštěnin. Ve velké Británii se strava doporučuje v podobě talíře. Vedle těchto národních doporučení ještě existuje celá řada doporučení jednotlivých institucí, organizací a výživových směrů, jako například doporučení středozemní výživy anebo doporučení pro vegetariány.
V USA byla na jaře roku 2011 nahrazena výživová pyramida takzvaným talířem (My plate, detailněji vysvětluji na: <http://www.naturalway.eu/cs/novinky-usda.html>), ve kterém už také není místo na sladkosti a ani není samostatně umístěno maso. Namísto tohoto je obecná skupina bílkovin, kde mohou být mléko a mléčné výrobky, luštěniny, vejce, ryby, maso a ořechy. V České republice se nejčastěji výživová doporučení stále znázorňují v podobě výživové pyramidy, se základnou v obilovinách, které se naštěstí dnes už doporučují v převážně jejich přirozené, tj. celozrnné podobě. Velký důraz je i zde kladen na dostatečnou konzumaci zeleniny a ovoce.
Cílem výuky je předat žákům informace o existenci grafických znázornění výživových doporučení. Vysvětlit, že důležitější než tvar znázornění je jeho obsah. Vhodné je i vysvětlit, že se jedná o obecná znázornění pro populaci dané země, ale ne individuálně specifikovaná doporučení, že stravu je vždy třeba přizpůsobovat věku jednotlivce, jeho pohlaví, aktivitě, zdravotní konstituci a aktuálnímu zdravotnímu stavu, ale také zvyklostem a chutím. Ani ta nejzdravější strava polykaná s nechutí moc prospívat nebude. Proto je neustále třeba žákům předávat informace o zdravé výživě pozitivní formou a s nadšením.
Informace o výživových doporučeních lze předávat v rámci výuky celé řady vyučovacích předmětů, jak je navrhováno v jednotlivých pracovních listech viz odkazy níže. Prakticky doporučuji na počátku hodiny stručné seznámení s probíraným tématem, zadání samostatné školní anebo domácí práce, podle návrhu a individuální anebo skupinové společné vyhodnocení ve třídě. V jednotlivých pracovních listech se nachází vždy několik úkolů anebo návrhů projektů a je třeba žákům dát vědět, které jim zadáváte. Pro mladší žáky bude vhodnější texty procházet s pedagogem nebo rodičem, starší děti mohou s textem pracovat samostatně. Další možnost pro mladší žáky je z textů vybrat jen některé informace a namísto psaní lze velkou část odpovědí kreslit. Většina listů je zpracována na zhruba 15 až 30minutovou práci (záleží na množství úkolů, které si vyberete a budete žákům zadávat), a to včetně času pro obecné uvedení do tematiky a zadání úkolu. Vyhodnocením může být pouze individuální ohodnocení připravené práce anebo společná diskuze o nashromážděných informacích.
Vždy uvádím jen příklady, možností je mnohem více. Úkoly a cíle lze upravovat podle věku žáků a podle času, který si pedagog přeje tomuto tématu věnovat, zájemcům ráda poradím s dalšími možnostmi.
Prvouka, přírodopis a výuka ekologie – vedle představení existence výživových doporučení jednotlivých zemí, detailní seznámení s jednotlivými potravinovými skupinami, včetně rozdílů mezi potravinami v jednotlivých skupinách, diskuze o rozdílech mezi jednotlivými doporučeními, starší žáci mohou například zkusit připravit návrhy, jak doporučení upravovat při určitých zdravotních potížích (nadváha, alergie na kravské mléko atd.).
Výtvarná výchova – vedle představení existence výživových doporučení jednotlivých zemí, také samostatné originální výtvarné zpracování výživového doporučení na základě doporučení naší země anebo grafické vypracování doporučení jiných zemí anebo na základě vzorů zpracování vlastního jednodenního jídelníčku do grafické podoby a srovnávání tohoto s doporučeními naší země.
Matematika – kromě představení existence výživových doporučení jednotlivých zemí práce s doporučenými porcemi, pokus například převést na procenta anebo množství gramů z jednotlivých potravinových skupin, nadstavbou může být matematické zpracování vlastního jednodenního jídelníčku a srovnání tohoto s uvedenými doporučeními.
Český jazyk – vedle představení existence výživových doporučení jednotlivých zemí využití textu k vyhledávání informací.
Zeměpis – kromě představení existence výživových doporučení jednotlivých zemí vyhledávání specifických doporučení dalších zemí a jejich srovnávání.
ICT – vedle představení existence výživových doporučení jednotlivých zemí internetové vyhledávání dalších grafických vyjádření nejrůznějších výživových doporučení, jejich srovnávání a příprava vlastního originálního zpracování doporučení s použitím počítačové grafiky.
Jak učit děti zdravé výživě, článek v českém jazyce a výběr z dizertační studie (anglicky)
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Jídlověda, přirozená péče o zdraví s důrazem na výživu.
Ostatní články seriálu:
