Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Úvod do sociálních sítí: sociologická a demografická data
Odborný článek

Úvod do sociálních sítí: sociologická a demografická data

22. 3. 2012 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Monika Černá
Spoluautor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Anotace

Možností, jak pochopit změny v komunikaci a užívání sociálních sítí, je více. My se podíváme na demografické a sociologické údaje, které se týkají toho, jakým způsobem se lidé na sociálních sítích chovají a jací skutečně jsou. Zaměříme se také na změny, které sociální sítě vyvolávají ve společnosti.

Statistiky jsou vždy ošidnou záležitostí, ale přesto si myslím, že dokáží o celkovém chování lidí mnohé prozradit. Mohou nám dát dobrou představu o tom, jak se mění chování lidí, kteří používají sociální sítě, oproti těm, kteří stojí mimo ně. A v neposlední řadě nám umožňují alespoň částečně pochopit, co je na nich tak přitažlivého.

V první části se budeme věnovat globálním statistikám toho, jak vypadají sociální sítě dnes (vycházíme z dat za Q3 2011), v další části se pak podíváme na to, jak je možné rozdělit uživatele sociálních sítí podle jejich aktivity a postavení v nich. Pozornost budeme věnovat také tomu, jaký mají vztah k sociálním sítím Češi. Nemyslím, že je nutné, aby tato data znali žáci přesně nebo že by z nich měli být zkoušeni, ale mohou jim podat zajímavou informaci o světě, ve kterém jsou zvyklí se relativně intenzivně pohybovat.

Globální statistiky

Sociální sítě se stávají jednoznačným fenoménem, který navštěvují čtyři z pěti uživatelů internetu. V tomto kontextu je možné říci, že nejvíce uživatelů má Facebook – asi 900 miliónů, následovaný Twitter s 200, LinkedIn s více než 100 a Google Plus s 90 milióny uživatelů. Při pohledu na tato čísla je zřejmé, že velká část uživatelů disponuje více účty na více sítí a každou z nich využívá jiným způsobem. Například Facebook na komunikaci s přáteli, LinkedIn na práci a Twitter pro zpravodajství a zábavu.

Téměř 40 % přístupů na sociální sítě je realizován skrze mobilní telefon, což ukazuje na to, že se model sociálních sítí rozšiřuje z počítačů také na další média. V současnosti hrají důležitou roli telefony, ale časem se mohou přidat také chytré televize a další zařízení s připojením na internet. Trend stále větší socializace je vidět také například na návrzích operačních systémů; Ubuntu má v základní instalaci integrovaného klienta pro správu účtů na sociálních sítích, který je umístěn hned v hlavním ovládacím panelu.

Z demografického hlediska je zajímavé, že tahounem růstu sociálních sítí je věková skupina nad 55 let. Zatímco mladí v rámci sociálních sítí již jsou nebo být nechtějí, starší lidé si na jejich možnosti a funkce teprve zvykají. Je poměrně opodstatněné se domnívat, že řada sociálních sítí bude nabízet speciální služby pro seniory – od jednoduššího a přehlednějšího ovládání až po speciální úpravy na zvukový výstup. Stejně jako reklama pro věkovou skupinu nad 55 let dnes táhne v Německu trh s magazíny (které tomu přizpůsobují obsah), tak podobná situace se brzy objeví také na sociálních sítích. 

Zřejmě nikoho naopak nepřekvapí, že lidé navštěvující tyto služby raději nakupují v internetových obchodech než jejich „nesociální“ kolegové (nakupuje až 70 % online dospělých). Jednu pětinu svého „online“ času tráví Američané na sociálních sítích, následované online hrami a e-mailem. Zde je otázkou, zda jsou myšleny hry na Facebooku v kategorii sociálních sítí nebo u online her. Facebook je nejnavštěvovanějším webem planety, co se týče stráveného času na něm.

A jak vypadá průměrný uživatel sociálních sítí globálně? Je to žena ve věku 18–34 let, s bakalářským či magisterským vzděláním, nižším příjmem bydlící v Nové Anglii a je to Asiatka. To, že takto průměrný uživatel nevypadá, je jasné – nejde o nejčastěji se vyskytující celkový profil, ale o nejčastější odpovědi v jednotlivých kategoriích zkoumaných otázek. Zajímavé je spojení vysokého vzdělání a příjmu pod 50 000 USD za rok. Zatímco před pár lety byla skupina 55+ zcela minoritní (a u nás stále je), v globálním pohledu skupina 50–64 je významnější než 0–17 a srovnává se se skupinou 65+. V zásadě není možné říci, že by dnes měla na sociálních sítích některá generace jasně navrch. Zato mírná dominance žen se drží již poměrně dlouho. 

Zajímavá je také statistika ukazující na rozdíly mezi sociálními sítěmi. Uživatelé LinkedIn mají nejvíce magisterských diplomů (a také nejstarší demografický profil), ti na Blogger jsou nejbohatší a MySpace je síť, kde se daří nejmladším. Wikia je zajímavá dominancí věkové skupiny 18–34 let a Facebook mají v oblibě ženy, zatímco Twitter preferují Afroameričané nejvíce ze všech sociálních sítí. Tyto údaje jsou důležité proto, aby si žáci uvědomili, že mezi sítěmi jsou značné rozdíly a každá se snaží oslovit jinou skupinu osob, kterým se přirozeně přizpůsobuje.

Pokud jde o zařízení, kterými se lidé k sociálním sítím připojují, tak 97 % používá počítač, 36 mobilní telefon a pak jsou přibližně vyrovnané výsledky okolo 2 % u čteček, herních konzolí, iPad či televize (součet je vyšší než sto procent, neboť pokud někdo užívá více způsobů, je započítán do všech příslušných skupin). Roste obliba mobilních aplikací pro sociální sítě (meziročně o 30 %). Pokud jde o videa, tak ženy je sledují ve větším množství, ale muži déle. Znamená to, že preferují delší snímky.

Oproti aktuálním datům ve statistikách chybí Google Plus, který ve zmíněném období nebyl ještě aktivní. Zajímavé také je, že do statistik jsou zahrnuty také blogy, které bychom my řadili spíše do oblasti názorové, publikační či zpravodajské. Z tradičního porovnávání chování u nás a v USA vyplývá, že za mořem jsou na sociálních sítích mnohem živější a aktivnější, zatímco Češi rádi pozorují, Američané obsah tvoří. Možná se zde odráží to, že zatímco v USA je blog diskusním živým médiem, u nás je spíše jednostrannou komunikací od autora ke čtenáři.

České zajímavosti

Jistě není na škodu se podívat na některé typicky české rysy sociálních sítí, které dle mého soudu stojí za povšimnutí (budeme vycházet především z textu Češi na sociálních sítích). Nejpoužívanější sociální sítí u nás je Facebook, který je následován projekty Seznamu Lidé a Spolužáci. Twitter, který je jinak ve světě velmi populární, je u nás doménou (téměř výhradně) lidí pracujících v médiích, informatice či PR. Poměrně rychle u nás roste podíl Google Plus, což je ostatně celosvětový trend.

Zajímavé je také chování lidí, kteří si ze sociálních sítí udělali ranní rituál. Češi před odchodem do práce mají kávu, snídani, sprchu a kontrolují e-maily a sociální sítě. Často před odchodem z domu do práce ještě napíší něco na zeď či připojí komentář. Čtyři z pěti dotazovaných uživatelů sociálních sítí kontrolují svůj status minimálně jednou denně, z toho 5 % častěji než jednou za hodinu, 35 % třikrát až čtyřikrát denně a 41 % jednou denně.

Jistě není bez zajímavosti ani pohled na to, co nám na sociálních sítích nejvíce vadí. Na prvním místě se (překvapivě) umístily žertovné zprávy (63 %) následované přílišným sdílením osobních nebo soukromých informací (59 %) a označování jiné osoby na nelichotivých fotografiích nebo odkazech bez jejího svolení (58 %). Zajímavé je, že jde vesměs o nejatraktivnější příspěvky v rámci sociálních sítí pro konzumenty obsahu.

Různé pozice uvnitř sociálních sítí

Na závěr se podíváme ještě na jeden velice zajímavý jev, který se týká různých pozic v rámci sociálních sítí. V závislosti na tom, jaké má člověk uvnitř sítě postavení, se také sám profiluje, chová a užívá různých prostředků komunikace. Typologicky můžeme rozlišit pět základních druhů osob.

Pozorovatel se na vstup do sociální sítě teprve chystá, zjišťuje, jaké existují technologie, čím se od sebe sítě liší a jaká by na něj mohla číhat nebezpečí. Zpravidla neužívá příliš mnoho nástrojů pro sociální komunikaci. 

Začátečník se se sociální sítí teprve seznamuje a zjišťuje, jak funguje. Sbírá první kontakty a vytváří vazby s dalšími uživateli. Obvykle začíná postupně používat stále více sociálních a multimediálních prvků, jako je sdílení videí, hraní her atp.

Socializátor je druhem pokročilého uživatele, který již dobře pochopil, jak síť funguje, využívá ji v maximálním možném rozsahu, má velké a rostoucí sítě aktivních přátel, se kterými si aktivně vyměňuje obsah. Tato skupina uživatelů se stará o to, aby sociální „sítě žily“. Tito lidé také obecně využívají největší spektrum webových služeb, které se jim nabízí.

Ovlivňující představují nejmenší, ale velice vlivnou skupinu. Mají poměrně rozsáhlou síť přátel, se kterými ale probíhá téměř výhradně jednosměrná komunikace směrem od ovlivňujícího k ovlivňovaným. Jsou to oni, kdo stanovují témata, která budou hýbat sítí a mají na ni zásadní vliv. Přitom užívají stále méně technických prostředků, nehrají hry a multimediální data sdílí jen velmi málo.

Odcházející jsou ti, kteří jsou již sociální sítí přesyceni, zjistili, že jim bere více času a energie, než kolik jim dává užitku. Co se technologií týče, vracejí se někam k začátečníkům a používají jen to, co opravdu potřebují. Současně je možné, že se z nich stanou nováčci v některé jiné sociální síti.

Někdy se rolí rozlišuje ještě více. Je možné se tak setkat s pojmy, jako je strážce hranic, aktivní člen komunity atp. Toto téma je velice zajímavé pro diskusi se žáky, kteří se v jednotlivých rolích mohou najít. Je také možné s nimi diskutovat o tom, zda je bezpodmínečně nutné, aby každý prošel všemi rolemi, zda je možné některé přeskočit atp.

Na základě sociologických a demografických dat, která jsme v článku uvedli, je možné sociálním sítím a jejich fungování porozumět na jiné úrovni, než jak je chápe běžný, nepoučený uživatel. Dávají nám nahlédnout do toho, jak se mění život jednotlivých lidí, kteří tyto technologie užívají.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Monika Černá

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
22. 3. 2012
Autoři vypracovali velmi zajímavý článek. Shrnují v něm údaje, které nám umožňují orientovat se nejen v sociologických a demografických datech, ale také mezi řádky pocítit, jaký mají sociální sítě pro současnou populaci význam. Mé nevlastní sestře je sedmdesát let, žije osamoceně na okraji velkého města. Díky sociálním sítím je v denním kontaktu se svými přáteli a s příbuznými. To je dar, jehož význam si uvědomíme, když porovnáme postavení stejně situovaných lidí před dvaceti lety. Denně trpělivě snášeli osamocení a doufali, že je vbrzku někdo přijede navštívit. Proto mě údaj o rovnoměrném zastoupení starší generace mile překvapil. Když ve školách sledujeme, jak masívně Facebooku holdují naši žáci, snadno podlehneme dojmu, že Facebook je doménou mladých lidí, kteří jej živelně využívají či zneužívají.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek pro obor:

Informatika a informační a komunikační technologie