Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Jak rozvíjet sluchové vnímání v přípravné třídě? – 1. díl
Odborný článek

Jak rozvíjet sluchové vnímání v přípravné třídě? – 1. díl

5. 3. 2012 Základní vzdělávání
Autor
Jiří Novotný
Spoluautor
Petra Novotná

Anotace

Sluchové vnímání je jednou z oblastí, kterou dítě potřebuje dobře ovládat před nástupem do 1. třídy, aby se mohlo úspěšně naučit číst a psát. Sluch je jedním z prostředků komunikace, významnou měrou ovlivňuje rozvoj řeči, proto také mnoho praktických cvičení lze využít i v oblasti rozvoje řeči.

Oblast sluchového vnímání můžeme rozdělit na jednotlivé kategorie, které žák potřebuje mít dobře osvojené:

  • naslouchání,
  • rozlišení figury a pozadí,
  • sluchová diferenciace (rozlišování),
  • sluchová analýza a syntéza,
  • sluchová paměť,
  • vnímání rytmu. (Bednářová, 2010)

Všechny výše uvedené oblasti je třeba před nástupem do 1. třídy, v předškolním věku, s dítětem posilovat. V každé oblasti jsou uvedeny příklady jednotlivých činností, je potřeba dodržet jejich souslednost. Činnosti jsou rozděleny podle obtížnosti, od nejsnazších po nejtěžší. Oblast sluchového vnímání posilujeme s žáky během celého školního roku.

Mnohá cvičení nevyžadují výrobu žádných pomůcek. Pro práci doporučuji využít některé z materiálů uvedených v doporučené literatuře.

Sluchová analýza a syntéza

*Rozklad slov na slabiky

a) Žáci roztleskávají slova na slabiky a určují jejich počet. Slova nejsou nahodilá, jedná se o tematické okruhy (př. hračky, zvířata, jídlo, ovoce, zelenina, nábytek, stromy, květiny atd.). Práce je doprovázena manipulací s předměty či obrázkovými kartami. Žák vezme maketu či obrázek do ruky, pojmenuje předmět, dané slovo vytleská a určí počet slabik. Na závěr se žáci snaží najít nadřazený pojem – např. srnec, ryba, pes, kočka = zvířata. Začínáme s kratšími dvouslabičnými slovy, později zvyšujeme obtížnost. Pokud se dětem nedaří určit počet slabik, tak pouze slova na slabiky vytleskávají, určování počtu zařadíme později.

b) Práce s kostkami. Žák vytleská slovo a počet slabik znázorní kostkami. Jedna slabika představuje jednu kostku. Jedna z kostek je oproti ostatním větší a představuje pořádek slova. Žák si tak lépe uvědomí směr zleva doprava, počátek slova,

c) Později žáci roztleskávají jednotlivé obrázky na slabiky a přiřazují je ke kartičkám se správným počtem slabik. Máme připraveny dvoje kartičky, jedny s obrázky a druhé s puntíky (počet puntíků zastupuje počet slabik). Kartičky si sami vytvoříme nebo využijeme pracovní list na rozvoj sluchového vnímání od paní J. Bednářové: Sluchové vnímání. PPP, Brno, 2008.

*Rýmy (rýmy napomáhají lépe si osvojit strukturu slabik ve slově)

a) Žáci nejdříve vybírají ze třech obrázků dvě slova, která se rýmují (př. pes–les–kosa). Další slova společně pojmenujeme.

b) Poté určují, vyhledává rýmující se dvojice (př. tužka–hruška).

c) Žáci se snaží v jednoduchých říkadlech rýmy vyhledávat.

e) Zařazujeme také aktivity, při nichž se žáci snaží vytvořit samotné rýmy.

*Vyvozování hlásky

a) Vyvozování hlásky na začátku slova. Pro práci použijeme předměty či obrázky. Obrázky jsou poskládány do řady vedle sebe a všechna slova začínají na stejnou hlásku. Žáci sedí v kruhu, pojmenovávají obrázky v pořadí zleva doprava. Žáci mají za úkol nalézt společný znak všech obrázků, tzv. hlásku, na kterou všechna slova začínají. Žáci se snaží vymyslet další slova, která začínají na danou hlásku. V každé hodině/lekci procvičujeme 1–2 hlásky, začínáme v tomto pořadí: s-m-p-j-t-l, poté přidáváme další.

Vyvozování počáteční hlásky zpestřujeme i dalšími typy her. Žáci mají položené hlavy na lavici nebo sedí/leží na koberci a učitel předříkává různá slova. Žáci zvednou hlavu pouze tehdy, začíná-li slovo konkrétní, domluvenou hláskou.

Hledání obrázků, předmětů začínající konkrétní hláskou. Sedíme se žáky v kruhu a doprostřed připravíme nejrůznější předměty či obrázky. Po vyhlášení konkrétní hlásky žáci vybírají z nabízených předmětů, obrázků ta, která začínající danou hláskou. Na konci aktivity žák pojmenuje jím vybrané předměty, obrázky. Další variantou je předměty umístit na větším prostranství a žáci pak běhají a hledají.

Hádanky s kreslením. Učitel předříkává hádanku: např. „Začíná to na S, je to zvíře a má to dlouhý chobot. Co je to?“ Žáci správní řešení hádanky kreslí na tabulku či papír. 

b) Vyvozování hlásky na konci slova. Pro práci použijeme předměty, či obrázky. Obrázky jsou poskládány do řady vedle sebe a všechna slova začínají na stejnou hlásku. Žáci sedí v kruhu, pojmenovávají obrázky v pořadí zleva doprava. Žáci mají za úkol nalézt společný znak všech obrázků, tzv. hlásku, na kterou všechna slova končí. Nejdříve pracujeme se slovy končícími výraznou souhlásku, později zařazujeme méně znělou souhlásku a nakonec samohlásku.

Vyvozování první a poslední hlásky ve slově zpestříme hrou „slovní fotbal / slovní kopaná“, která předpokládá, že žáci již rozpoznají poslední hlásku ve slově, na kterou vymýšlí další slovo. Aktivitu lze zpestřit pomocí míčku, žák „vykopne“ slovo, a komu pošle míček, ke komu se míček dokutálí, ten pokračuje.

Po zvládnutí varianty hry „slovní fotbal“ s poslední a první hláskou ve slově zařadíme obtížnější variantu, a to vymýšlení slova na poslední slabiku ve slově: např. kolo–lokomotiva–vařečka atd.

c) Určování hlásky uprostřed slova – žáci odpovídají, zda slovo obsahuje danou hlásku.

d) Skládání hlásek Pro aktivitu využijeme hru „na Marťany“, žáci z tzv. „marťanštiny“ překládaní do češtiny např. p-e-s = pes, k-o-s = kos. Začínáme jednoslabičnými slovy, po jejich zvládnutí přidáváme slova dvojslabičná s otevřenou slabikou: m-á-m-a = máma, k-o-z-a = koza. Pokud žáci zvládají, přidáváme obtížnější slova.

Postupně zařazujeme i další variantu, a tou je skládání slov ze slabik, zde zařazujeme již těžší slova: má-ma = máma, ko-nec = konec, ko-hout = kohout.

e) Rozklad slova na hlásky (využíváme slova jednoslabičná: pes: p-e-s, ...)   

Doporučená literatura – vhodné pracovní listy 

  • BEDNÁŘOVÁ, J.:  Sluchové vnímání. PPP Brno, 2008.
  • CHARVÁTOVÁ-KOPICOVÁ, V.; BOHÁČOVÁ, Š.: Šimonovy pracovní listy 6 – Logopedická cvičení I. Portál, Praha 2007. ISBN 978-80-7367-260-7.
  • CHARVÁTOVÁ-KOPICOVÁ, V.; BOHÁČOVÁ, Š.: Šimonovy pracovní listy 7 – Logopedická cvičení II. Portál, Praha 2007. ISBN 978-80-7367-261-4.
  • REZKOVÁ, V.; TUMPACHOVÁ, L.: Škola před školou I. Pražská pedagogicko-psychologická poradna, s. r. o. Praha, 2004. ISBN 80-239-4082-1.
  • REZKOVÁ, V.; TUMPACHOVÁ, L.: Škola před školou II. Pražská pedagogicko-psychologická poradna, s. r. o. Praha, 2004. ISBN 80-239-4083-X.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jiří Novotný

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
5. 3. 2012
Příspěvek čtenářům nabízí zajímavé aktivity k dostatečné stimulaci a rozvoji dítěte/žáka v oblasti sluchového vnímání. Legislativa: Vzdělávání předškolních dětí v době před nástupem do povinného vzdělávání vymezuje podmínky Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, a to jak pro mateřskou školu, tak také pro přípravné třídy základních škol.

Hodnocení od uživatelů

Pavlína Hublová
5. 3. 2012, 11:20
Odborné podrobnosti ke sluchovému vnímání najdete také v Pedagogickém lexikonu modulu Wiki. A zkušenější učitelé by mohli doplnit další příklady her na rozvoj sluchové percepce.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Učebna v přírodě, Školní třída

Nutné pomůcky:

metodické karty dle doporučené literatury

Téma článku:

Přípravné třídy