Cílem výuky je rozvinutí sluchového vnímání u dětí v takové míře, aby si dobře osvojily všechny podsložky sluchového vnímání a byly tak dobře připraveny na úspěšný vstup do 1. třídy.
Oblast sluchového vnímání můžeme rozdělit na jednotlivé kategorie, které žák potřebuje mít dobře osvojené:
Všechny výše uvedené oblasti je třeba před nástupem do 1. třídy, v předškolním věku, s dítětem posilovat. V každé oblasti jsou uvedeny příklady jednotlivých činností, je potřeba dodržet jejich souslednost. Činnosti jsou rozděleny podle obtížnosti, od nejsnazších po nejtěžší. Oblast sluchového vnímání posilujeme s žáky během celého školního roku.
Mnohá cvičení nevyžadují výrobu žádných pomůcek. Pro práci doporučuji využít některé z materiálů uvedených v doporučené literatuře.
a) Žáci roztleskávají slova na slabiky a určují jejich počet. Slova nejsou nahodilá, jedná se o tematické okruhy (př. hračky, zvířata, jídlo, ovoce, zelenina, nábytek, stromy, květiny atd.). Práce je doprovázena manipulací s předměty či obrázkovými kartami. Žák vezme maketu či obrázek do ruky, pojmenuje předmět, dané slovo vytleská a určí počet slabik. Na závěr se žáci snaží najít nadřazený pojem – např. srnec, ryba, pes, kočka = zvířata. Začínáme s kratšími dvouslabičnými slovy, později zvyšujeme obtížnost. Pokud se dětem nedaří určit počet slabik, tak pouze slova na slabiky vytleskávají, určování počtu zařadíme později.
b) Práce s kostkami. Žák vytleská slovo a počet slabik znázorní kostkami. Jedna slabika představuje jednu kostku. Jedna z kostek je oproti ostatním větší a představuje pořádek slova. Žák si tak lépe uvědomí směr zleva doprava, počátek slova,
c) Později žáci roztleskávají jednotlivé obrázky na slabiky a přiřazují je ke kartičkám se správným počtem slabik. Máme připraveny dvoje kartičky, jedny s obrázky a druhé s puntíky (počet puntíků zastupuje počet slabik). Kartičky si sami vytvoříme nebo využijeme pracovní list na rozvoj sluchového vnímání od paní J. Bednářové: Sluchové vnímání. PPP, Brno, 2008.
a) Žáci nejdříve vybírají ze třech obrázků dvě slova, která se rýmují (př. pes–les–kosa). Další slova společně pojmenujeme.
b) Poté určují, vyhledává rýmující se dvojice (př. tužka–hruška).
c) Žáci se snaží v jednoduchých říkadlech rýmy vyhledávat.
e) Zařazujeme také aktivity, při nichž se žáci snaží vytvořit samotné rýmy.
a) Vyvozování hlásky na začátku slova. Pro práci použijeme předměty či obrázky. Obrázky jsou poskládány do řady vedle sebe a všechna slova začínají na stejnou hlásku. Žáci sedí v kruhu, pojmenovávají obrázky v pořadí zleva doprava. Žáci mají za úkol nalézt společný znak všech obrázků, tzv. hlásku, na kterou všechna slova začínají. Žáci se snaží vymyslet další slova, která začínají na danou hlásku. V každé hodině/lekci procvičujeme 1–2 hlásky, začínáme v tomto pořadí: s-m-p-j-t-l, poté přidáváme další.
Vyvozování počáteční hlásky zpestřujeme i dalšími typy her. Žáci mají položené hlavy na lavici nebo sedí/leží na koberci a učitel předříkává různá slova. Žáci zvednou hlavu pouze tehdy, začíná-li slovo konkrétní, domluvenou hláskou.
Hledání obrázků, předmětů začínající konkrétní hláskou. Sedíme se žáky v kruhu a doprostřed připravíme nejrůznější předměty či obrázky. Po vyhlášení konkrétní hlásky žáci vybírají z nabízených předmětů, obrázků ta, která začínající danou hláskou. Na konci aktivity žák pojmenuje jím vybrané předměty, obrázky. Další variantou je předměty umístit na větším prostranství a žáci pak běhají a hledají.
Hádanky s kreslením. Učitel předříkává hádanku: např. „Začíná to na S, je to zvíře a má to dlouhý chobot. Co je to?“ Žáci správní řešení hádanky kreslí na tabulku či papír.
b) Vyvozování hlásky na konci slova. Pro práci použijeme předměty, či obrázky. Obrázky jsou poskládány do řady vedle sebe a všechna slova začínají na stejnou hlásku. Žáci sedí v kruhu, pojmenovávají obrázky v pořadí zleva doprava. Žáci mají za úkol nalézt společný znak všech obrázků, tzv. hlásku, na kterou všechna slova končí. Nejdříve pracujeme se slovy končícími výraznou souhlásku, později zařazujeme méně znělou souhlásku a nakonec samohlásku.
Vyvozování první a poslední hlásky ve slově zpestříme hrou „slovní fotbal / slovní kopaná“, která předpokládá, že žáci již rozpoznají poslední hlásku ve slově, na kterou vymýšlí další slovo. Aktivitu lze zpestřit pomocí míčku, žák „vykopne“ slovo, a komu pošle míček, ke komu se míček dokutálí, ten pokračuje.
Po zvládnutí varianty hry „slovní fotbal“ s poslední a první hláskou ve slově zařadíme obtížnější variantu, a to vymýšlení slova na poslední slabiku ve slově: např. kolo–lokomotiva–vařečka atd.
c) Určování hlásky uprostřed slova – žáci odpovídají, zda slovo obsahuje danou hlásku.
d) Skládání hlásek Pro aktivitu využijeme hru „na Marťany“, žáci z tzv. „marťanštiny“ překládaní do češtiny např. p-e-s = pes, k-o-s = kos. Začínáme jednoslabičnými slovy, po jejich zvládnutí přidáváme slova dvojslabičná s otevřenou slabikou: m-á-m-a = máma, k-o-z-a = koza. Pokud žáci zvládají, přidáváme obtížnější slova.
Postupně zařazujeme i další variantu, a tou je skládání slov ze slabik, zde zařazujeme již těžší slova: má-ma = máma, ko-nec = konec, ko-hout = kohout.
e) Rozklad slova na hlásky (využíváme slova jednoslabičná: pes: p-e-s, ...)
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Inspiromat 2012: Přípravné třídy.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
