Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Možnosti environmentální výchovy a Agenda 21
Odborný článek

Možnosti environmentální výchovy a Agenda 21

Anotace

Příspěvek se zabývá možnostmi, jak může vlastivědné vyučování přispět k environmentální výchově a k myšlenkám a praxi místní Agendy 21.

O životním prostředí a kvalitě života v globálním měřítku jednala v červnu 1992 v Rio de Janeiru světová konference OSN a následně v roce 2002 konference Rio+10 v Johannesburgu. Již v roce 1992 byl přijat dokument Agenda 21 (program pro 21. století), ve kterém je vyjádřen požadavek celosvětové spolupráce v oblasti životního prostředí na principech trvale udržitelného rozvoje (sociálního i ekonomického).

Pochopení principů trvale udržitelného rozvoje a vytvoření adekvátního vztahu k životnímu prostředí je dlouhodobý proces týkající se různých oblastí života, vyžadující spolupráci mezi různými organizacemi, veřejností i jednotlivci. Je to záležitost veřejné správy, vládních organizací i věc každého člověka.

Agenda 21 má čtyři základní části. Každá z nich nabízí tematiku a možnosti pro využití v průřezovém tématu Environmentální výchova.

Část I. Sociální a ekonomické rozměry

Hovoří o současném stavu na Zemi, o nerovnosti mezi lidmi, hladu, chudobě, nemocích, negramotnosti, zhoršování životního prostředí v určitých částech Země, nutnosti ochrany životního prostředí a mezinárodní spolupráce v této oblasti. Zabývá se cílem omezení až vyloučení takových způsobů hospodaření, které nejsou v souladu s udržitelností. Zabývá se demografickými záležitostmi, sídelní problematikou, ochranou lidského zdraví.

Část II. Uchovávání a šetrné využívání zdrojů a hospodaření s nimi ve prospěch rozvoje

Zabývá se hospodařením se zdroji, ochranou různých ekosystémů, udržitelným zemědělstvím, využíváním biotechnologií, šetrným využíváním oceánů i sladkovodních zásob vody, nakládáním s odpady.

Část III. Posilování úlohy důležitých skupin

Sleduje možnosti účasti a zvyšování podílu různých skupin (žen, domorodých obyvatel, pracujících, vědecké obce...) na udržitelném rozvoji. V kapitole 28 se zabývá iniciativami místních úřadů na podporu Agendy 21, tzv. místními Agendami 21.

Místní agenda 21 se zabývá možnostmi dosáhnout lepší kvality života pro místní obyvatele (v daném místě, městě, regionu...). Je to dlouhodobý proces, možný, dobrovolný, probíhající na různých úrovních regionů. Je šancí, příležitostí, jak zlepšit podmínky pro život a tím i vlastní kvalitu života v regionu, ve kterém žijí žáci.

Část IV. Prostředky implementace

Zabývá se finanční stránkou udržitelného rozvoje, různými nástroji a mechanismy od místních po mezinárodní, úlohou vědy a vzdělávání ve sledovaném procesu.

Podle Českého ekologického ústavu do procesu místní Agendy 21 mohou spadat například následující činnosti:

Činnost navržená ČEÚ Možný didaktický postup, téma k realizaci
větší spokojenost obyvatel problémové vyučování - co v naší obci chybí, co by přispělo k větší spokojenosti lidí v obci, co naopak může poskytnout naše obec i obyvatelům jiných obcí
vyšší efektivita práce diskuse o tom, jak by se měla odrazit vyšší efektivita práce na životě lidí
předcházení konfliktů a zmenšování rozporů simulační hra - představujeme si, že v obci jsou dvě názorově odlišné skupiny obyvatel; jedna z nich chce na určitém pozemku vybudovat dětské hřiště, druhá nákupní středisko; každá skupina má pro to své důvody; obojí však vybudovat nelze, proto dochází k názorovým střetům; je nutné si navzájem vysvětlit své pozice, zvážit konkrétní potřeby místa, různá i alternativní řešení, vybrat rozumným způsobem (např. hlasováním) jednu možnost
zlepšení kvality života obyvatel jak by se v naší obci mohla zlepšit doprava, její kvalita, dostupnost některých míst, dopravní infrastruktura
zachování a zlepšení kvality životního prostředí navrhujeme místo, kam ukládat v naší obci odpady, vyhledáváme a navrhujeme likvidaci černých skládek, diskutujeme o nutnosti čistíren odpadních vod apod.
nalezení skutečných problémů a optimálních cest jejich řešení v obci je jistě řada problémů, které vyžadují řešení; některé jsou spíše malicherné (drobné neshody mezi sousedy), jiné jsou životně důležité (znečištění zdrojů pitné vody, kontaminace půdy); vyhledáme příklady konkrétních problémů obce: např. každý žák uvede jeden a rozhodujeme o jejich důležitosti, navrhujeme možná řešení
dosažení společné vize o budoucnosti obce či regionu představujeme si, jaký bude asi život člověka u nás za 10, 20 let, co se asi změní, co nutně bude do té doby potřeba vybudovat, co by bylo vhodné dále vybudovat, stanovujeme priority
aktivní zapojení lidí do řešení problémů úvahy typu v čem by mohl pomoci ke zlepšení prostředí v obci, v řešení určitého problému žák školy, rodič, starosta obce, místní podnik, místní podnikatelé, místní zájmové spolky apod.; mají o to zájem, proč by měli mít o to zájem
spolupráce různých společenských a profesních skupin například při plánování a realizaci konkrétního projektu v obci
větší pochopení práce úřadů a zastupitelů a zvýšení důvěry v jejich rozhodnutí o čem úřad rozhoduje, co řídí, jaké má k tomu prostředky, kdo mu pomáhá
zajištění zpětné vazby v řízení města píšeme dopis starostovi obce, zveme ho do školy na besedu, chtěli bychom, aby se v prostředí naší obce změnilo..., jsme ochotni a můžeme se podílet na separovaném sběru odpadů, úklidu...
lepší společenská atmosféra nacvičíme a realizujeme vystoupení s tematikou Vánoc, velikonoční výstavku, besídku pro žáky mateřské školy, pro důchodce apod.
pochopení různých názorů a postojů sejdeme se s lidmi různých společenských skupin, názorů, vyslechneme jejich životní názory, příběhy, snažíme se je pochopit, ale zároveň si utvořit vlastní názor a stanovisko
posílení a rozvoj demokracie cvičení demokratických zásad v rámci rozhodování týkajících se žáků ve třídě, hodnocení správnosti rozhodnutí obce ve vztahu k realizaci některé důležité stavby v ní nebo v okolí (např. dálnice, nová továrna)
posílení pocitu sounáležitosti s obcí, regionem píšeme "knihu o svém městě", beseda s kronikářem, s pamětníky různých místních událostí, úvahy o tom, co pro nás znamená domov, co by znamenala jeho ztráta, jak můžeme přispět k udržení hezkého domova, úvaha na téma - proč bych se měl zajímat o život v obci
zachování místních hodnot - kulturních, společenských i přírodních vyhledání, popis místních hodnot, přispění k jejich ochraně, propagaci, využití
rozšíření finančních a dalších zdrojů pro rozvoj obce, regionu diskuse: odkud jsou finanční zdroje, odkud je získávají rodiče, odkud obec, kde jsou možnosti získat další peníze, které jsou potřebné, půjčky a jejich splácení
větší schopnost obce nebo regionu reagovat na měnící se vnější i vnitřní prostředí proč sledujeme zákony, veřejné zakázky, dokumenty Evropské unie - mohou nějak ovlivnit život v naší obci, informujeme se o různých šetřeních probíhajících v obci (např. sledování kvality vody, ovzduší, seismická měření, průzkum veřejného mínění)
místní stabilitu, která ovlivňuje stabilitu v mezinárodním měřítku čím můžeme ovlivnit kvalitu života lidí v jiných místech, čím mohou nebo ovlivňují kvalitu našeho života lidé z jiných oblastí, má někdo právo ovlivňovat takto život jiných lidí, za jakých podmínek

(Pozn.: kurzívou psaný text je citace z http://www.ceu.cz/EDU/ma21/mistni_agenda.html, běžným písmem jsou u jednotlivých položek navrženy příklady pro činnost žáků v rámci výuky průřezového tématu Enviromentální výchova, které je možné realizovat většinou problémovým vyučováním, sběrem informací v terénu a následným vyhodnocováním, diskusí, samostatnou domácí dobrovolnou činností apod.)

Informační zdroje:

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Alena Matušková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.