Hodinu navrhujeme postavit na půdorysu metody diskusní pavučina [1] jako netypického, ale možného příkladu sdílení. Při zvolené metodě by dvojice a posléze čtveřice žáků sdílely názor na jednu z postav knihy. Ukázka je zhruba zprostředka knihy a její narativní spád a koneckonců dětem velmi blízký obsah by mohl posloužit vedle nácviku sdílení, naslouchání a argumentace také jako motivace k přečtení díla. Sdílení mezi žáky k tomu může přispět.
Sdílení jako složka čtenářské gramotnosti je v publikaci Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka [2] strukturováno do dílčích kategorií a sledovatelných indikátorů:
Popis výukové situace
Petra Soukupová v novele, která byla oceněna v roce svého vydání Ortenovou cenou, předestírá složité vztahy a jejich prožívání děmi v rodině, která je pravděpodobně dost typickou v rámci Evropy. Téma a učitelem očekávaný výstup, tedy porozumění zápletce knihy, lze evokovat například frontálně položenou otázkou, zda si žáci vybaví, kdy naposledy jeli se sourozenci dlouho autem či jiným dopravním prostředkem a co v průběhu cesty dělali, o čem se bavili.
K diskusi navrhujeme položit žákům ve dvojici zjišťovací otázku Chtěli byste být Bárou / kluci Petrem?
Proč ano, proč ne. Žáci si mohou vybrat jednu z postav a psát jen o ní, potom je samozřejmě nutné, aby ve dvojici oba psali o téže postavě. Žáci nejprve samostatně hledají odpověď a argumenty. Učitel dbá, aby argumenty nacházeli na základě ukázky a aby je uváděli ve vztahu ke konkrétní citaci textu novely. Žáci si argumenty pro a proti zapisují na jeden papír, který je rozdělen tak, že vprostřed je zapsána otázka, na jednu stranu žák zapisuje argumenty pro a na druhé proti. Vybrali jsme pět stran žákům většinově neznámého textu, pro jeho přečtení a zorientování se v něm doporučujeme vyčlenit asi 20 minut. Učitel by měl žáky vést k přečtení celého úryvku, aby žáci zaznamenali co nejvíce o situaci Báry či Petra. Pokud skupiny pracují rychle, je možné jim doporučit, aby diskutovali i o druhé z nabídnutých postav a zapsali si alespoň nějaké argumenty.
Žáci potom ve dvojici cizelují argumenty, znovu procházejí své záznamy a hledají co nejpřesnější a nejjasnější vyjádření svých postojů a argumentů pro ně (10 minut). Potom se dvojice spojí do čtveřic a vedou debatu, v níž původní dvojice zastávají protichůdné stanovisko. Výsledkem debaty není argumentačně zvítězit, což není při percepci literárního textu vhodné a účelné. Debata slouží k rozvíjení komunikativní a sociální a personální kompetence a ještě zpřesňuje žákovské vnímání textu. Tato část zabere téměř celý zbytek vyučovací hodiny. Žáci na závěr mohou diskutovat o nejzajímavějším postřehu spolužáka, popřípadě může učitel téma reflektovat „štafetou novinek“. Žáci dobrovolně vystupují s krátkými příspěvky o tom, co nového a zajímavého se v hodině dozvěděli, ať o sobě, o spolužácích nebo o vybraných postavách.
Na tuto aktivitu může učitel navázat v následující vyučovací hodině například tím, že žákům rozdá stejný úryvek a pracovní list s tabulkou, do níž si žáci budou zaznamenávat věty, repliky či kousky dialogů vztahujících se k jednotlivým dalším postavám knihy a ve třetím sloupci je budou stručně komentovat. Výsledek práce mohou sdílet v původních čtveřicích. Závěr hodiny obstará opět štafeta novinek nebo dobrovolné výstupy žáků.
Jméno postavy |
Věta, replika či kousek dialogu ukazující na charakter postavy |
Vlastní komentář |
|
|
|
|
|
|
Celý blok může uzavřít krátká anketa, kdo z žáků by si chtěl přečíst celou knihu a proč, kdo by si ji přečíst nechtěl a proč. Učitel může také zadat jednoduchý úkol, který zjišťuje schopnost přesného porozumění textu ukázky a zároveň zadání. Např:.
Otázka „Proč my nemáme svačinu?“ (s. 79, 3. řádek od konce strany) znamená zcela nepochybně (podle celého úryvku):
Odpovědi sdílejte ve třídě a bavte se o tom, zda je možná jediná (B), a nebo je možno volit i další, a to vzhledem k zadání úkolu.
[1] HAUSENBLAS. O. – KOŠŤÁLOVÁ H.: Velryby, Jonáš a odpovědnost za chod světa. In: Sborník lekcí, Praha: Kritické myšlení 2007. ISSN: 1214-5823, s. 96n. Metoda pospána v téže publikaci na s. 107.
[2] ČŠI 2010, s. 17. Sdílení je dovednost komplexní, vyžaduje samozřejmě přesné porozumění textu, schopnost orientovat se v něm a posoudit jej.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Metodická doporučení pro rozvíjení čtenářské gramotnosti.
Ostatní články seriálu: