Téma „Živá struktura“ je součástí integrace vyučovacího předmětu výtvarná výchova do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu informatika. Cílem výuky je vytvářet u žáků povědomí o principech tvorby struktury, s ohledem na principy náhody a řádu uplatňované v tvorbě Zdeňka Sýkory. Cíle výuky nejsou stanoveny pouze v rovině kognitivní, ale směřují převážně do roviny tvůrčí. Žáci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomovali rozmanitost vizuálně obrazných vyjádření, práce s prostorem ve výtvarném umění a aby si utvářeli vlastní postoj k různým uměleckým směrům a vizuálním prostředkům.
Na pozadí kontextu historických uměleckých stylů žáci přemýšlejí o novém způsobu obrazně vizuálního vyjádření v souladu se zapojováním nových médií do výtvarného umění a vzniku zobrazení dynamické vizuality. Dochází tak k funkčnímu prolínání znalostí a dovedností získaných jak ve vyučovacím předmětu výtvarná výchova, tak ve vyučovacím předmětu informatika.
Základní škola Hostomice, která se nachází v okrese Teplice, je svozovou školou [1]. Navštěvuje ji 254 žáků. Jednou z priorit školy je využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce. Pro výuku nejen ICT, ale i dalších vyučovacích předmětů je určena počítačová učebna s 20 stanicemi. Škola vlastní čtyři multimediální učebny s interaktivními tabulemi SMART Board. Jedna z učeben není záměrně vybavena lavicemi, její součástí je hlasovací zařízení. V rámci projektu EU PENÍZE ŠKOLÁM se budou v nejbližších měsících instalovat interaktivní tabule do tříd 1. stupně základní školy. Další prioritou školy je integrace žáků se specifickými vzdělávacími potřebami.
Digitální technologie jsou dnes ve výtvarné výchově běžně využívány, a to jak pro velký zájem žáků, tak proto, že se nová média stávají „hybnou silou“ vizuálních oborů i jsou běžnou součástí našeho života. To s sebou přináší také nová možnosti při vnímání výtvarných děl a přemýšlení o nich. V poslední době se začínají čím dál tím častěji digitálních technologie využívat přímo v hodinách výtvarné výchovy. Důležité je proto propojit výtvarnou výchovu s informatikou, neboť se tak lépe mohou využívat získané dovednosti a ty pak aplikovat při tvůrčí práci žáků, Je důležité vědět, které možnosti digitální technologie pro výtvarnou výchovu a vlastní produkci žáků přináší, a také vědět, které výstupy nelze klasickými prostředky dosáhnout. Díky tvorbě vizuálních vyjádření, která jsou ve výsledku dynamická, v prostředí nových médií, můžeme se žáky sledovat nové kvality, jejichž vyjádření dosavadní prostředky mohly nabídnout jen velmi obtížně:
Vyučovací předmět výtvarná výchova v rámci integrované výuky zprostředkovává vybraným tématům uměleckohistorický kontext a přispívá tak k odhalení a pochopení důvodů a příčin současné vizuální produkce. Učí žáky objevovat nové vizuální prostředky, číst jiné formy vizuálně obrazných vyjádření a rozvíjet relační způsob myšlení. Umožňuje lepší porozumění uměleckým dílům i vlastním výtvarným pracím. Vyučovací předmět informatika v rámci integrované výuky prohlubuje poznání a objevování možností digitálních technologií a jejich využití při tvůrčí práci. Vede žáky k tvořivému řešení zadávaných úkolů, ke kritickému náhledu na vlastní vizuální produkci i produkci ostatních, zejména spolužáků. Díky výše uvedené integraci je výuka těsněji spjata s každodenní praxí a posiluje vnímání vlastní produkce v širších souvislostech. Umožňuje využívat při výuce širší spektrum aktivizujících a netradičních metod.
Téma práce s geometrickými tvary je zařazováno do předmětu výtvarná výchova během učiva celého druhého stupně základní školy. Sledovaná výuka probíhala jako praktické vyústění předcházející úvodní časti výuky, ve které byli žáci seznámeni s tvorbou našeho předního umělce Zdeňka Sýkory (k seznámení s tvorbou Zdeňka Sýkory jsme využili vyhledávání na internetu v předmětu informatika stránky http://www.zdeneksykora.cz/, http://www.creativoas.cz/zdenek-sykora.php). Tato úvodní část trvala 3 vyučovací hodiny (1. uvedení do problematiky neokonstruktivistického zobrazování 2. vyhledávání informací a děl Zdeňka Sýkory 3. debata související s tvorbou Zdeňka Sýkory).
Navazující tvůrčí činnost byla rozdělená do dvou bloků:
Při kolektivní tvůrčí činnosti zaměřené na vytvoření struktury pracovali žáci jak s principy náhody a řádu, tak s redukcí barev na černou a bílou v souladu s tvorbou Zdeňka Sýkory. Základem této činnosti bylo stanovení šesti výchozích elementů struktury (příloha 1), které žáci zaznamenávali do předem vytvořeného rastru (padne-li číslo 1 – žák kreslí element1, atd.).
Základní elementy struktury podle Z. Sýkory (upravené pro kolektivní práci), autor fotografie: R. Růžičková
Tím bylo možné, aby lépe pochopili smysl tvorby elementové struktury [2], protože si jej sami zažili. Dále si lépe uvědomili náročnost této na první pohled snadné tvůrčí činnosti, pracovali v rámci většího realizačního týmu, jímž byla celá třída (dotace: 5–6 vyučovacích hodin). Výsledná práce byla vystavena v prostorách školy (příloha 2).
Struktura – ukázka kolektivní práce žáků, autor fotografie: R. Růžičková
Tvorba barevné struktury (příloha 3) s využitím postupů a prostředků papírové koláže probíhala již individuálně. Žáci již vstupovali do tvůrčí činnosti s jasnou představou. Měli možnost zvolit si libovolný počet barev, minimálně však 2 barvy. Jako základní element obrazové struktury mohli volit n-úhelník (dotace: 3–4 vyučovací hodiny). Princip náhodného výběru byl zcela v režii žáků (hod kostkou, náhodný výběr z hromádky tvarů, losování barev, apod.). Podkladem pro koláž byla čtvrtka formátu A4. Větší formát jsme nevolili z těchto důvodů: náročnost vzniku barevné struktury – zájem o dokončení tvorby by ze strany žáků opadl, formát je vhodný pro skenování.
Barevná struktura – ukázka papírových koláží, autor fotografie: R. Růžičková
Následoval brainstorming na téma Co je to animace?, který probíhal ve vyučovacím předmětu informatika. Žáci sdělovali své postřehy, vyučující je nehodnotil, pouze je zapisoval na tabuli. Nejprve byly uváděny pojmy pohádka, večerníček, film pro děti, kreslený film, Disney, postupně se ale žáci dostávali hlouběji do problematiky a uváděli: také filmy pro celou rodinu, Avatar, a také loutkové filmy atd. Následovala diskuze nad uvedenými pojmy, které byly následně kategorizovány a doplněny. Žáci dospěli k závěru, že pojem animace zahrnuje filmy různé délky, které jsou kreslené, loutkové, z počítačově vytvořených předmětů a postav, ale jsou to rovněž reklamy a videoklipy.
Přistoupili jsme k upřesnění pojmu animace pomocí vyhledávání informací na PC přes stránky www.google.cz. Přibližný počet výsledků byl 8 840 000. Žáci byli vedeni k tomu, aby vyhledali z první a druhé stránky odkazů ty nejvěrohodnější: Wikipedie uvádí: Animace je způsob vytváření zdánlivě se pohybujících věcí; http://animace.com/ uvádí: Iluze pohybu — animace, cizojazyčný překlad stránky http://en.wikipedia.org/wiki/Animation uvádí: Animace je rychlé zobrazení sekvence obrázků na 2-D nebo 3-D modelu, umělecká díla nebo pozice s cílem vytvořit iluzi pohybu. Zde se poprvé objevuje slovo umělecké dílo, jehož zařazení do pojmu animace bylo pro další činnost nezbytné (dotace: 2 vyučovací hodiny).
S dalším vyhledáváním na internetu pomohl vyučující. Jednalo se o prezentování některých animací či videoartů našich i světových umělců. Byla zde nutná předcházející znalost ukázek učitele, aby volil pouze ty animace nebo jejich části, které jsou vhodné pro školní prostředí a v kontextu s následnou animací barevných struktur (dotace: 2 vyučovací hodiny).
Na základě tohoto exkurzu do oblasti animace žáci lépe pochopili, co se od nich v následující fázi tvůrčí činnosti očekává. Své barevné struktury si žáci naskenovali do počítače a otevřeli si je v programu PIVOT. Program PIVOT je volně stažitelný na: http://www.slunecnice.cz/vyhledavani/?qs=PIVOT.
Žáci již tento program znali, nebylo třeba je s jeho nástroji seznamovat. Bylo jim zřejmé, že v první fázi tvorby je zapotřebí zrušit přednastavenou figuru programu a pracovat pouze s jeho základními konstitutivními prvky: kruhem a linií. Z linií vyobrazovali objekty v souladu s podkladovou elementovou strukturou obrazu (barevná struktura) a na jednotlivých sladech programu rozfázovali pohyb v jejich struktuře. Tato činnost je velmi bavila, neboť není zcela běžnou praxí; výstupem této činnosti je dílo dynamické vizuality, které je pro žáky velmi atraktivní. Další radost z tohoto typu zobrazování plynula z posunu vlastní výtvarné činnosti do oblasti vizuality nových médií (dotace: 4 vyučovací hodiny).
Živá struktura – animovaný videozáznam, kolektivní práce žáků
V závěrečné fázi tohoto výukového bloku byla interpretace vlastních prací a reflexe spolužáků i učitele. Žáci hodnotili práce z hlediska efektů pohybu, práce s barvou, práce s předkládaným prostorem a simulace elementů struktury vytvořených v programu s elementy barevné struktury vytvořené technikou papírové koláže (dotace: 2 vyučovací hodiny). Tento výukový blok byl převážně v režii žáků, učitel pomáhal zpřesňovat žákům jejich formulace tak, aby co nejlépe vystihly jejich myšlenky, sledoval jejich reakce, které pak zúročil při závěrečnému shrnutí integrovaného bloku (dotace celkem: 21–23 vyučovacích hodin).
Integrovaná výuka byla realizována v rámci běžného vyučovacího procesu v 8. ročníku základní školy jedním vyučujícím, a to v dotaci 23 vyučovacích hodin (12 vyučovacích hodin výtvarné výchovy a 11 vyučovacích hodin informatiky). Tato časová dotace podle ŠVP Základní školy Hostomice odpovídá zhruba 12 týdnům (oba předměty mají v 8. ročníku hodinovou týdenní dotaci). Stanovené cíle se podařilo naplnit. Ve třídě panovala otevřená a pozitivní atmosféra, což se projevovalo i v tom, že se spontánně zapojovali všichni žáci. Atmosféra důvěry umožňovala žákům sdílet své osobní názory, zkušenosti, radost a prožitek z tvůrčích činností.
Integrace výtvarné výchovy a informatiky umožnila vzdělávací obsah výuky zasadit do kontextu dějin umění a propojovat kognitivní i kreativní cíle vzdělávacího procesu. Výuka směřovala v rámci předmětu výtvarná výchova k propojení rozvíjení smyslové citlivosti (objevování tvarů, linií, vnímání relací mezi jednotlivými objekty prostoru), uplatňování subjektivity (uspořádání prostoru, celku vizuálních obrazných vyjádření a vyjádření proměn; výběr, uplatnění a interpretace) a k ověřování komunikačních účinků (vysvětlování a obhajoba výsledků tvorby s respektování záměru autora; prezentace ve veřejném prostoru, záměry tvorby a proměny obsahu vizuálně obrazných vyjádření vlastních děl i děl výtvarného umění). Vyučovací předmět informatika nabídl možnosti vyhledávání a třídění informací, podpořil seznámení žáků s kontexty současné umělecké tvorby a kritický náhled na vizuální produkci. Díky dovednostem žáků v jednoduchém animačním programu mohlo dojít ke vzniku výsledných animací barevných struktur. Na závěr lze říci, že tento integrovaný vyučovací model je funkční.
[1] Do Základní školy Hostomice jsou sváženy děti z okolních obcí, které školu v obci nemají: Ohníč, Světec, Křemýž, Pňovičky, Úpoř, Ledvice, Chotějovice.
[2] VANČÁT, J. 2009, s. 136. Jaroslav Vančát chápe elementovou strukturu obrazu a testování obsahových účinků vzájemných vztahů jako hlavní námět výzkumných snah výtvarné moderny první poloviny 20. století.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Integrace vzdělávacích oborů.
Ostatní články seriálu:
