Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Despotický Orient a řeckořímští demokratičtí otrokáři
Odborný článek

Despotický Orient a řeckořímští demokratičtí otrokáři

Anotace

Výukový projekt pro první ročníky a kvinty zaměřený na látku blízkovýchodních orientálních despocií, dálněvýchodních starověkých říší v Indii a Číně a řecké a římské antické dějiny. Cílem je vytvořit zevrubnou studii o konkrétním státu se zachycením všech důležitých stránek života a organizace, najít specifika, trendy a způsob realizace obecných zákonitostí o starověku. Shromáždit důkazy pro svá tvrzení. Další fází je prezentace výsledků ve srovnání s ostatními říšemi/pracovními skupinami, společné hledání rozdílů a shod.
  • Před započetím projektu je třeba zřídit v internetovém výukovém prostředí (např. moodle) kurz, případně v rámci jiného kurzu zvl. téma pro projekt. Mělo by tam být zadání (viz příloha č. 1). Je složité a žáci budou mít občas potřebu se do něj v průběhu práce podívat. Dále se zde budou postupně zveřejňovat podklady pro přípravu jednotlivých tematických konferencí. Hlavně však zde bude fórum, kde budou členové jednotlivých skupin komunikovat o všem, co projektu udělali. Můžeme tam zveřejňovat i materiály, které žáci vytvoří v první fázi projektu, ale při prezentacích a diskusích je nevyužijí. Je také třeba zajistit počítačovou učebnu, pokud nemají žáci možnost mít v každé skupině alespoň jeden notebook přímo v hodinách dějepisu. Nutný je i dataprojektor.
  • Žáci jsou rozděleni do pracovních skupin. Každá skupina dostane za úkol prostudovat dopodrobna jeden starověký stát. Jsou zde zastoupeny různé kulturní okruhy, státy reprezentující různé státní a společenské systémy, typy hospodářství, náboženství atd. 

Pracovní skupiny/říše (počet žáků):

Asýrie                3

Babylonská ř.     3

Chetité              3 (2)

Židé                  3 (2)

Egypt                 4

Persie                2

Indie                 3

Čína                  3

Řecko                4

Řím                   5

  • Úkolem skupiny je získat co nejvíce informací a připravit podrobnou studii o zadaném státu. Tuto studii připraví jako prezentaci v PowerPointu nebo jako sérii prezentací na konkrétní téma – osnovu výkladu. Tato osnova by měla obsahovat nejdůležitější tematické okruhy, které nás u starověkých států zajímají:        
  1. Časové a místní určení
  2. Národnostní vymezení, původ
  3. Politické dějiny          
  • vznik
  • panovníci
  • bitvy, vojenství, strategie
  • státní zřízení
  • Společenské zřízení
  • Náboženství
  • Hospodářství
  • Věda, objevy, vynálezy, technická vyspělost
  • Kultura, umění, literatura
  • Odkaz dnešku, vlastní názory
  • (Pozn.: Osnova je dělaná obecně pro všechny státy. Je možné, že k některým bodům zrovna u svého státu nenajdete nic, naopak najdete něco zajímavého, co nespadá do žádné položky v osnově.)

    • Na první fázi, tedy hledání informací, třídění a přípravu prezentací počítejme cca 56 hodin dějepisu. Pracují v hodinách v učebně vybavené počítači, případně si nosí notebooky a v učebně musí být nejlépe bezdrátové připojení. Každá skupina by měla mít minimálně jeden počítač, lépe více, a bezproblémové připojení na internet. Je vhodné mít po ruce knihovnu, aby ti, kteří se nedostanou na počítač, mohli pracovat s literaturou. Pro kvalitní přípravu je nutná také nezanedbatelná porce domácí práce. Během této doby komunikují žáci ve skupinách na komunikačních fórech ve vzdělávacím internetovém prostředí moodle. Tak může i učitel sledovat, jak která skupina pracuje, kromě toho i v hodinách komunikuje se žáky, může s nimi konzultovat, směřovat je, popohánět, radit jim. Je možné tak i hodnotit práci jednotlivců i skupin (průběžně např. malými jedničkami). Všechny kroky by měli konzultovat na fóru, i když se běžně vidí osobně. Jedině tak může učitel kontrolovat práci.
    • Žáci ovšem nebudou své práce prezentovat kompletní. Na to by nebyl čas a hlavně by to zase byl pouhý výklad, navíc ne v tak kvalitním podání jako od učitele. Na skupinovou práci navazuje fáze odborných konferencí. 
    • Na těchto konferencích se sejdou žáci, kteří jsou připraveni komunikovat o svých státech, o kterých vědí mnoho podrobností, a jsou v tomto oboru vlastně odborníky. Každá konference je zaměřena na některé důležité téma: Náboženství, státní a společenské systémy, věda a technika, kultura, hospodářství. Téma je vždy dopředu zveřejněno a žáci vyberou z materiálu, který nasbírali, fakta, která chtějí přednést v diskusi, případně dohledají podle předem zadaných a na moodle zveřejněných návodných pojmů. V těchto hodinách si nesdělujeme prosté informace ze svých států, nýbrž hledáme souvislosti, podobnosti, rozdíly, protiklady, hledáme obecné shody, zákonitosti, rozkrýváme typologii těchto oborů lidské činnosti a stránek vývoje lidské společnosti. Kolem objevených zajímavostí se může rozvinout diskuse. Je na každém žákovi, aby na základě své osobní přípravy přispíval do diskuse, přinášel podrobnosti ze svého státu, prezentoval svůj názor, přesvědčoval ostatní o své pravdě – učil se aktivně.
    • Přípravy a návodné body na jednotlivé tematické konference (viz příloha č. 2) doporučuji zveřejnit až max. hodinu předem, aby žáci museli aktuálně hledat v materiálech, které nasbírali v první fázi, a připravovali se s krátkými vstupy k daným bodům. Není cílem, aby si nachystali souvislou desetiminutovou prezentaci podle těchto bodů. Spíše aby reagovali na informace z ostatních států tím, že řeknou, jak to bylo u nich, a postihnou shody, rozdíly, případně je možné hledat důvody rozdílů a shod.
    • Konference by měly probíhat v místnosti, která je vybavena výpočetní technikou. Každá skupina má minimálně jeden počítač, na kterém si před hodinou otevře a připraví podklady pro vstupy do diskuse. Učitel využívá programu I-Talk nebo jiného podobného, aby mohl plynule přepínat projekci na toho, komu dal slovo. Ten pak svůj vstup doprovází projekcí svých podkladů. Záleží na žácích, jak moc se prosadí do diskuse podle aktuálního vývoje témat. Pochopitelně, že za skupinu většinou na jedné konferenci mluví jeden, max. dva lidé (na začátku si totiž většinou rozdělí body osnovy a připravují část společné prezentace).
    • Jako shrnutí projektu na každé téma (témata konferencí), které jsme prodiskutovali, připraví žáci jeden poster. Rozdělí se do skupin. Každý může být v několika skupinách, pokud stihne ve všech pracovat. Každá skupina znovu prodiskutuje své téma a promyslí, jak by se dalo ztvárnit graficky. Může to být obrázek, obraz, graf, přehledná tabulka, časová osa. Jakékoliv ztvárnění, které nebude jen prostým vypsáním informací, ale přinejmenším nějakým prostorovým uspořádáním informací, může to být i opravdu čistě výtvarné dílo, ze kterého bude možno vyčíst informace, třeba pouze s návodem tvůrců. Mohou zde uplatnit i to, co na konferencích neřekli. Při této práci jsou nuceni komunikovat s lidmi z jiných skupin, znovu témata promýšlet, při hledání grafického ztvárnění přemýšlí o získaných informacích zase jinak než při přípravě prezentací nebo na konferenci. Tuto aktivitu můžeme zařazovat i jako shrnutí po každé konferenci zvlášť. Poznatky tak budou aktuální, nebudou muset vzpomínat na něco, co se diskutovalo např. před měsícem. Například by se dala věnovat dvouhodinovka jednomu tématu konference a na začátku druhé hodiny udělat postery a pak o nich ještě diskutovat.
    • Jako další završení projektu je možno napsat kontrolní písemnou práci. Otázky na ni se budou postupně generovat z konferencí, třeba i ve spolupráci se žáky a ukládat na moodle. Pochopitelně, že v těchto otázkách stanoví především učitel to, co považuje za nejdůležitější a na co se bude v prověrce ptát. Všichni se tak budou moci dopředu připravit. Jiná varianta je slohová práce na téma Ve kterém ze starověkých států bych chtěl žít a kým bych tam chtěl být?
    Soubory materiálu
    Typ
     
    Název
     
    doc
    27.34 kB
    Dokument
    Orient – přípravy na konference
    doc
    29.3 kB
    Dokument
    Orient – zadání pro žáky

    Licence

    Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

    Hodnocení od recenzenta

    Tým RVP.CZ
    25. 4. 2012
    Největším přínosem článku je důraz na aktivitu studentů od počátečního vyhledávání informací, přes účast na konferenci až po závěrečné sebehodnocení. Autor ukazuje jednu z možností, kdy se z tradičního učitele předávajícího informace stává učitel-průvodce, rádce a moderátor. Za pozornost stojí také využití IT technologií nejen pro vyhledávání informací, ale tak pro jejich prezentování a vzájemné sdílení.

    Hodnocení od uživatelů

    Článek nebyl prozatím komentován.

    Vaše hodnocení

    Ohodnoťte hvězdičkami:

    Váš komentář

    Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

    Článek není zařazen do žádného seriálu.

    Klíčové kompetence:

    • Gymnázium
    • Kompetence k učení
    • kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi
    • Gymnázium
    • Kompetence k řešení problémů
    • kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry
    • Gymnázium
    • Kompetence k učení
    • efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení

    Organizace řízení učební činnosti:

    Skupinová

    Organizace prostorová:

    Specializovaná učebna

    Nutné pomůcky:

    Počítače s připojením na internet, e-learningové výukové prostředí moodle nebo jiné, dataprojektor, program I-talk nebo jiný, který dovoluje sledování práce na různých počítačích a promítání jejich obrazovky dataprojektorem, odborná knihovna, dostupnost literatury o starověkých státech, balicí papíry (flipchart papír), fixy/voskovky/barvy