Předcházející části:
Obraz jako prostředek k získávání kompetencí - 1. část, 2. část
Výtvarné úkoly v hodinách "umění" na bavorských gymnáziích jako východisko pro úvahy nad naplňováním dílčích kompetencí kompetence obraznosti, jak ji definuje prof. R. Niehoff
Ve školním roce 2005/2006 jsem měla možnost hospitovat na osmi bavorských gymnáziích ve městech Augsburk, Landsberk a Mnichov. Na každém osmiletém gymnáziu jsem strávila nejméně 14 dní, navštěvovala jsem hodiny všech výtvarných pedagogů, kteří v té době vyučovali na škole, vedla jsem s nimi rozhovory, zaznamenávala jsem průběh hodin, fotografovala žákovské práce, vedla rozhovory také s žáky a nahrávala jejich odpovědi.
V souvislosti s připravovaným vzdělávacím standardem a klíčovou kompetencí předmětu umění - kompetencí obraznosti - bych ráda předložila k úvaze cíle zadávaných výtvarných úkolů, tak jak mi je sdělili vyučující, a také samotné výtvarné úkoly, jejichž zpracovávání jsem měla možnost při svých hospitacích sledovat. Ve zkratce se pokusím popsat své poznatky z hospitací ve vyučování předmětu Umění na bavorských gymnáziích a tyto informace z praxe porovnám s navrhovanými dílčími kompetencemi kompetence obraznosti, jak je navrhuje R. Niehoff.
Učitel si velmi často jako jeden z cílů svého vyučování klade vykládat a vytvářet obrazy jako specifické formy. Učí žáky rozlišovat jednotlivé výrazové prostředky a pracovat s nimi. Hodiny jsou často věnovány práci s barvou, kontrastem, linií, ale také výstavbě obrazové kompozice, rytmu nebo procvičování perspektivního zobrazování. Žáci mají možnost seznámit se s velkým množstvím tradičních i netradičních technik, s technikami kombinovanými. V některých případech jsem měla možnost sledovat také výtvarné experimentování. Žáci pracují s různými materiály, většina učitelů umožňuje žákům vyjádřit se nejen plošně. Každé gymnázium, které jsem navštívila, vlastní keramickou dílnu a pec, ale často také dílnu pro práci se dřevem či kovem. Ve větší míře než tomu bývá v Čechách je kladen důraz také na řemeslnou zručnost a dovednost.
1. Procvičování kontrastu barev
|
Soudobým trendem v bavorské výuce "umění", který se v praxi již uchytil, je analýza obrazů. Žáci se učí analyzovat obraz jak po stránce formální, tak obsahové. Na většině gymnázií vytvářejí žáci závěsné obrazy - tabule, které věnují popisu jednoho slohového období nebo se snaží porovnávat více slohových období, jindy na těchto tabulích právě analyzují určité dílo nebo si všímají již zmiňovaných výrazových prostředků. Analýzy výtvarných děl a vlastní interpretace jsou požadovány také u státní maturity.
3. Práce se dřevem ve školní dílně
|
V rámci volitelných seminářů mají žáci možnost více uplatňovat vlastní invenci než v průběhu těch hodin "umění", které určuje učební plán jako povinné pro daný ročník. V povinných hodinách "umění" bývá někdy individuální podíl žáka na vyučování potlačen ve prospěch výuky řemeslným výtvarným dovednostem a znalostem. Přesto někteří učitelé, většinou ti, kteří se snaží stále sebevzdělávat, začleňují do svého vyučování také formu hry, uvědomují si význam osobního výtvarného zážitku pro žáka, pracují s poznatky arteterapie. Pravidlem bývá, že tito učitelé ponechávají svým žákům větší prostor pro jejich osobní vyjádření.
5. Hamburgery (práce s větším podílem tvůrčí svobody)
|
Žáci většinou nemají možnost srovnání výtvarných vyjadřovacích prostředků s hudebními, dramatickými nebo literárními. V Bavorsku se učitelé ze všech sil brání zavedení druhého studijního oboru pro gymnaziální učitele předmětu umění. Cítí se jako akademičtí umělci, kteří se vyjadřují především prostředky výtvarnými.
7. Tajné písmo |
Neměla jsem možnost vidět výtvarný přepis hudby na žádném z gymnázií, literární příběhy se objevovaly v rámci komiksů a ilustrací. Častým úkolem, který žáci zpracovávali, byla práce s obrázkovým písmem. Žáci se seznámili s hieroglyfy nebo měli za úkol vymyslet své vlastní tajné písmo.
8. Studentské divadelní představení |
V rámci hodin umění se neobjevila dramatizace vizuálně obrazných znakových systémů. Žáci měli možnost odlišné znakové systémy - dramatické, vizuální, hudební, literární - vnímat ve vzájemných souvislostech teprve při přípravě divadelního představení.
9. Vytváření vlastního znakového systému |
Učitelé věnovali ve svých hodinách prostor výkladu biografie jednotlivých autorů. V rámci dějin umění představili žákům jednotlivé umělce. Životopisu umělců se věnovali v souvislosti s jejich dílem a významem tohoto díla v dějinách umění. Na teoretické seznámení s autorem většinou navazovaly také praktické činnosti. Žáci tvořili díla na základě shodné techniky, jakou používal představený umělec, jindy měli žáci za úkol kopírovat dané dílo nebo si všímat určitého detailu daného díla.
10. Frída |
Méně učitelů věnovalo zvýšenou pozornost také žákům jako autorům děl, která vypovídají o nich samotných. Většinou nezbývá ve vyučování pro společný rozhovor nad jednotlivými pracemi čas nebo nebyl tento komentář učitelem považován za důležitý.
11. Já za padesát let |
Domnívám se, že většina učitelů přistupovala k žákům přiměřeně s ohledem k jejich znalostem a zkušenostem. Učitelé často sami názorně kreslili na tabuli nebo se osobně zapojili spolu s žáky do tvorby. To žáci velmi oceňovali. Jediné, co mi často v bavorském vyučování "umění" chybělo, bylo využívání formy hry. Budoucí učitelé "umění" zapojují při svých vyučovacích pokusech na seminárních školách hru velmi často do svého vyučování, v praktickém vyučování na gymnáziích, které jsem měla možnost navštívit, však hra jako forma vyučování většinou chyběla.
12. Výuka na seminárním gymnáziu - praxe budoucích učitelů
|
5. Schopnost obrazy vnímat v historicko-kulturních kontextech
Při svých hospitacích jsem učinila tu zkušenost, že učitelé seznamují své žáky s historicko-kulturními kontexty především v rámci dějin umění. Většina z nich se dobře orientuje také v soudobém umění, sami jsou aktivními umělci a svým žákům, především ve volitelných seminářích, poskytují konzultace, možnost srovnání významných děl minulosti s uměním současným. Inspirací pro řadu praktických výtvarných činností bývají také různé výtvarné styly a období. Žáci vyšších ročníků povinně zpracovávají referáty, v jejichž rámci analyzují výtvarná díla a porovnávají je s díly jiných slohových epoch.
14. Výuka dějin umění |
Mezi bavorskými žáky je velké procento cizinců, takže otázky různých kulturních kontextů jsou velmi aktuální. Školní výuka je přesto zaměřená především na evropskou kulturu, o jiných kulturách se bavorští žáci dozvídají poměrně málo.
15. "Nákupní košík různých stylů" |
Učitelé, jejichž hodiny jsem navštívila, pracují s rozličnými obrazovými médii. Poměrně málo však využívají počítač, kameru nebo fotoaparát. Na některých gymnáziích vyučovali počítačové grafice ve volitelných seminářích. Pokud byly nové technologie vyžívány v průběhu běžného vyučování, šlo většinou o digitální zpracování vlastního portrétu nebo o pokus natočit krátké animace.
16. Malba vlastního portrétu - počítačem manipulovaná fotografie slouží jako předloha |
Možnosti přenášet obrazy do různorodých kontextů většina učitelů, v jejichž hodinách jsem hospitovala, nevyužívala. Pokud učitel uvažoval spolu s žáky např. nad kontextem prostředí, do kterého má být dílo zasazeno, bylo to většinou v souvislosti s instalováním tohoto díla ve městě, na školním dvoře nebo na chodbě školy. Významovým kontextům a významovým nuancím, posunům v souvislosti s těmito kontexty nebyla většinou věnována pozornost.
17. Graffiti na imaginární zdi |
Odlišnostem mezi jednotlivými kulturami nebyl v hodinách "umění", které jsem navštívila, věnován příliš velký prostor. Pokud se žáci seznamují s různými kulturami, pak se tak děje buď při výkladu dějin umění, nebo v průběhu praktických činností, které na předchozí získané znalosti navazují. Jak již jsem řekla, jedná se však většinou o kulturu evropskou. S odlišnými kulturami se pak mají možnost seznámit nanejvýš prostřednictvím celoškolních projektů, které jsou někdy zaměřené na poznávání odlišných kultur nebo v rámci spolupráce s jinými zahraničními školami.
18. Starověký Egypt |
19. "Koláž odlišných kultur" |
Tento výčet výtvarných úkolů, fotografickou dokumentaci výsledných prací a poznatky ze svých hospitací na bavorských gymnáziích považuji za jedny z informací, jež se mohou stát východiskem pro uvažování nad tím, které z dílčích kompetencí kompetence obraznosti mají možnost žáci v soudobém vyučování "umění" na gymnáziích v Bavorsku získat. Tomuto tématu bych se ráda hlouběji věnovala v rámci své disertační práce.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.