Čeština pro žáky-cizince: 13 – Komunikace

Příspěvek je o způsobech a aktivitách, které souvisejí s tématem Komunikace. Žáci-cizinci se seznámí s jednotlivými prostředky komunikace a naučí se je vyjmenovat, správně přiřadit činnosti, které je třeba při komunikaci vykonávat, například dopis – poslat dopis. Aktivity směřují ke správnému pochopení významu podstatných jmen a sloves z této prakticky zaměřené lekce.

Cíl příspěvku

Cílem příspěvku je přiblížit různé metody, které žákům s odlišným mateřským jazykem usnadní pochopení základních výrazů tématu Komunikace, ve volné komunikaci při aktivitách podává návody,  jak napsat dopis s adresou a opatřit správně známkou, použít mobilní telefon a napsat SMS, jak se terminologicky správně orientovat v základním použití počítače – e-mail, internet atd.

Dílčí cíle jednotlivých aktivit směřují k tomu, že žáci správně vyslovují výrazy z oblasti komunikace, ovládají příslušné procvičované tvary těchto slov a správně je užívají v krátkých větách. Žáci také prakticky reagují na pokyny z oblasti komunikace, např. během lekce s pracovní kartou Dopis umějí dát do souvislosti výrazy dopis – adresa.

Žáci plní různé aktivity, učí se básničku, vyzkoušejí si formou hry práci moderátora a připraví si pokus s vlastnoručně vyrobeným telefonem. Používají při tom správně osvojené tvary, vhodně užívají spojení podstatného jména a slovesa, umějí tato spojení napsat a vyhledávat na kartě. Zvládnou také na různé úrovni praktické aktivity, použitelné v běžném životě.

Dílčí cíle hodin úzce souvisejí s náplní lekce. V této části je důležitým momentem praktické použití výrazů, spojení slov i činností v běžném životě: umět přijmout, napsat, poslat dopis – umět reagovat na SMS, terminologicky správně pojmenovávat aktivity počítače, znát funkce mobilu. Souvisí s tím i posilování sebejistoty v užití českého jazyka v mluvené i psané podobě – každá hodina se některé z komunikačních aktivit tohoto bodu dotýká.

Vzhledem k provázanosti jednotlivých karet je v tomto případě žádoucí postupovat v ucelených blocích, resp. promyslet si návaznost celků tak, abychom využili co nejefektivněji nabízená témata, a usnadnili tím žákům pochopení souvisejících slov. Vždy přihlížejme k individualitě žáka. Schopnosti a možnosti žáků-cizinců jsou často výrazně odlišné. Žáci mají také odlišné osobní zkušenosti s praktickým používáním zařízení z tematického okruhu Komunikace, což se projeví až v průběhu práce. 

Návaznost na téma

Příspěvek navazuje na téma č. 2 – Co děláme ve škole, na téma č. 11 – Čas a na téma č. 12 – Denní režim – sloveso pracovat. V obou případech navazujeme jak na slovní zásobu, tak na gramatické jevy obou okruhů tak, jak je uvedeno na pracovních kartách. V návaznosti na tato témata spojují výrazy – např. psát dopis, modrá známka, pět SMS, přijít večer v osm, zavřít počítač, poslouchat, dívat se na televizi – kurzívou jsou výrazy probrané v minulých tématech.

Cílová skupina: žáci-cizinci, pokročilí
Časový nárok: 225 minut na práci s kompletní řadou karet, čas je orientační, některé jevy vyžadují specifické aktivity a práce s kartou může být odlišně náročná, přihlížíme-li k individualitě žáka.
Aktivita, během níž pracujeme s jednou kartou, je obvykle do 25 minut včetně doplňujících činností.

Příprava

Před výukou je vhodné si rozčlenit práci v jednotlivých lekcích na podpůrné činnosti a přímou práci s kartou tak, abychom stimulovali zájem žáků, střídali činnosti a naplnili dílčí cíl lekce. Zároveň je praktické si v dostatečném časovém předstihu shromáždit pomůcky a případně se dohodnout s ostatními vyučujícími na praktické podpoře  – v tomto tématu například jde o využití počítačové učebny v době, kdy budeme se žáky probírat témata POČÍTAČ, INTERNET, E-MAIL, např. v hodině matematiky, vlastivědy, jazyka si mohou žáci s kolegy prakticky vyzkoušet založení mailové adresy, vyhledávání na internetu atd.

Metodika

V příloze je deset karet, metodika je rozpracovaná do deseti kratších bodů, v každém z nich stručně uvádím jak motivační a doplňující aktivity, tak orientační pokyny pro práci s kartami. Časový údaj  v závorkách vždy označuje minuty lekce až do splnění konkrétní práce s první částí karty, čas na zbytek lekce odvodíme snadno. Pouze tam, kde je to podstatné, je uveden ještě mezičas.

V průběhu každé lekce se žák nejprve seznamuje se zvukovou podobou slova, u podstatných jmen přidáme názornou ukázku, slovesa lze snadno vyjádřit gesty a mimikou. Téma umožňuje využití pestré škály aktivit a názorných pomůcek, což usnadňuje jak nácvik výslovnosti, tak i zapamatování si tvarů slov. V průběhu lekce se dostaneme od 1. pádu jednotného čísla  a infinitivu sloves ke tvarům nejčastěji užívaným v uváděných souvislostech. Pro nácvik užívání výrazů z tématu Komunikace není nutné procvičit nebo naučit kompletní skloňování a časování, není to ani žádoucí a potřebné pro pochopení konkrétních situací. Prakticky využitelné výrazy s žáky opakovaně vyslovujeme ve volně vedených rozhovorech a aktivitách a také vyplňujeme a procvičujeme na kartách. Slovníkový charakter karty je po vyplnění dobrou oporou pro procvičování a opakování. U některých žáků na vyplňování karty dohlížíme důsledně.

Pro téma Komunikace byly vybrány tyto výrazy:

  1. DOPIS
  2. ZNÁMKA
  3. POSLAT
  4. SMS
  5. POČÍTAČ
  6. E-MAIL
  7. MOBIL
  8. TELEFONOVAT
  9. INTERNET
10. TELEVIZE

Metodické poznámky pro zařazování pracovních karet a aktivity v lekcích

Karta č. 1 – DOPIS

• učitel přináší do hodiny obálky nadepsané jmény žáků, uvnitř krátký dopis – pozdrav apod., vysloví větu Přišel dopis!!! a rozdává žákům jejich dopisy. Žáci čtou jednoduché texty, nejprve potichu, pak hlasitě. Reagují na otázku Máš dopis? a na pokyn Přečti nám ho. Následně vyplníme první stranu karty  a společně čteme druhou stranu karty. Vysvětlíme slova ADRESA a OBÁLKA (10 min). Procvičujeme ústně adresy – škola, domů, kamarádi, zapíšeme na kartu adresu školy (5 min). Následně rozdáme žákům obálky a ptáme se, komu by chtěli psát dopis. Pomůžeme s výběrem tak, aby každý psal na obálku skutečnou adresu. Přitom vybavíme žáky listem papíru a na základě předlohy, kterou dostali na počátku hodiny, zkoušíme napsat krátký text. Podporujeme doplnění textu kresbou, žáci o to jistě požádají. Na konci lekce si učitel dopisy shromáždí u sebe – připraví je na příští lekci. Aktivita kromě komunikačních dovedností posiluje pocit sounáležitosti s rodinou, kamarády, školou.

Karta č. 2 – ZNÁMKA

• navazujeme na předchozí celek Dopis, na úvod hodiny přineseme aktuálně platné poštovní známky, event. doplníme i sběratelskými alby se známkami – ideálně i různých zemí. Opakujeme si výslovnost – odpovědi na otázky typu Jaká je barva této známky? Která známka není česká ? Kolik korun stojí známka na dopis? Dbáme na odpovědi jednoduchými celými větami, pak vyplníme první stranu karty (10 min). Rozdáme dopisy z minulé lekce a podle situace – buď máme pro žáky skutečné známky a nalepíme, případně si formou hry vytvoříme a nalepíme známky svoje. V prvním případě se s žáky domluvíme i na poslání dopisů poštou – společně nebo po dvojicích, s rodiči apod. Pracujeme s druhou stranou karty – Ukaž mi dopis se známkou, Co musíme udělat se známkou? Žáci během této lekce samy pochopí rozdíl mezi známkou v žákovské knížce a dopisní známkou, vnímají to, není třeba se u tohoto jevu pozastavovat, pokud se sami neptají. Pro některé žáky by to byla matoucí a nadbytečná informace. Pokračujeme básničkou na druhé straně karty, můžeme si ji i zdramatizovat.

Karta č. 3 – POSLAT

• lekci začneme hrou Pošli to dál – připravíme si do sevřených dlaní drobný předmět, předáváme do sevřených dlaní mezi sebou, vrátí se k učiteli a žáci pojmenují, co posílali. Můžeme několikrát zopakovat s různými předměty. Vyplníme si první stranu karty (max. 10 min). Následně hrajeme hru Pošli mi – vybíráme žáky a necháváme si od nich poslat různé školní potřeby, pak se ptáme Kdo mi poslal ....? Opět dbáme na  odpovědi celou větou. Přejdeme k dopisu – zopakujeme si slovo dopis a známka, ptáme se, co děláme s dopisem, když má adresu a známku, vyvodíme – zopakujeme slovo poslat. Na druhé straně karty přečteme horní část, jde o vidovou dvojici poslat – posílat. Žáci informaci přijmou, nevysvětlujeme podstatu. Lekce se uzavírá aktivitou na kartě – vyhledáním tří souvisejících slov v tabulce –  DOPIS, POSLAT, ZNÁMKA a odměníme každého úspěšného řešitele. Aktivita posiluje jazykové dovednosti.

Karta č. 4 – SMS

• pokud uznáme za vhodné a možné, tedy např. žáci běžně znají učitelovo číslo na mobil, můžeme jako mimořádnou aktivitu na úvod přijít do hodiny s mobilem – samo o sobě je to neobvyklé a exkluzivní – a vyzveme žáky: Pošli SMS... Zprávy si potom přečteme. Pokud je tato varianta nereálná, stačí se ptát Co děláme s mobilem? Žáci vyjmenují, vybereme POSLAT SMS. Ptáme se, komu posílají SMS často, komu česky atd. Potom vyplníme první stranu karty (10 min). Při výslovnosti tolerujeme tvary SMS, ESEMES, ESEMESKA – tento tvar budou znát pokročilejší žáci od kamarádů, ale z obavy, že udělají chybu, se mu zpravidla vyhýbají. Lekci završíme na druhé straně karty aktivitou Napiš SMS kamarádovi/nakresli si displej mobilu a do něho piš. Aktivita podporuje rozvíjení písemné formy komunikace v českém jazyce.

Karta č. 5 – POČÍTAČ

• lekci zahájíme soutěží Puzzle – okopírovaný obrázek počítače připravíme dvojicím žáků do obálek, soutěžíme na čas o pořadí, jedna dvojice má jako skládačku slovo POČÍTAČ, napíší na tabuli, spočítáme písmenka, vyplníme první stranu karty (10 min). Trénujeme Co umíme na počítači? Přejdeme na druhou stranu karty a procvičíme obraty pracuji na počítači, podle vyspělosti žáků volíme vhodné otázky. Aktivita na kartě je zaměřená na objevování možností a součástí počítače – žáci kroužkují barevně slova, která k počítači patří. Aktivita na procvičení slovní zásoby, představivosti, posílení jistoty v jazyce.

Karta č. 6 – E-MAIL

• připravíme si pro každého žáka vytištěný e-mail např. s textem UMÍME POSLAT DOPIS, UMÍME POSLAT SMS A NA POČÍTAČI POSÍLÁME _ _ _ _! Zároveň rozdáme žákům pracovní karty, které je inspirují ke správnému odvozování chybějícího výrazu. UPOZORNÍME ŽÁKY NA ROZDÍL VE VÝSLOVNOSTI A PSANÉ PODOBĚ SLOVA. Doplníme na papír s textem e-mailu, doplníme první stranu karty (max. 10 min). Pak se vrátíme k listu s e-mailem, žáci hledají, kde je e-mailová adresa. Můžeme si pojmenovat @, zkusíme na list několikrát napsat. Podle reakcí žáků zjistíme, kdo s e-mailem má zkušenosti. Můžeme vymýšlet a psát na list i na tabuli fiktivní e-mailové adresy, zároveň je výhodné předat žákům mailovou adresu, na kterou mohou svému učiteli českého jazyka psát – pokud ji už neobdržely dříve. Žáci si mohou spontánně vyměňovat e-mailové adresy mezi sebou, hodina tomu nahrává a je užitečné nechat této aktivitě chvíli volný průběh. Pak přejdeme ke druhé straně karty, procvičíme obraty na horní části a následně trénujeme básničku – vyžaduje vzorové přečtení učitelem s přesnou výslovností, samotný nácvik s žáky po individuálním a společném čtení zakončíme rozdělením textu do dvojic  a jeho odříkáváním zpaměti. Aktivita rozvíjí pozitivní vztah k vzájemné komunikaci a jazykovou obratnost. (Na kartě je tvar e-mail uvedený bez pomlčky – jako varianta pro výuku žáků-cizinců vhodná a jednoduchá.)

Karta č. 7 – MOBIL

• lekce Mobil je snadná, zábavná a pro žáky atraktivní. Připravíme si vhodné papírové krabičky a vystříháme z letáků obrázky mobilních telefonů. Žáci si sestaví a slepí mobil podle svého výběru, mohou i dokreslit. Vytvoří si ze čtvrtky kartičku MOBIL, doplní své jméno. Na kratičké výstavce představí své výrobky, můžeme se ptát na barvu, cenu. Pak vyplníme první stranu karty, oceníme i kreslenou část (15 min). Následuje aktivita – rozhovor. Ve dvojicích si žáci vylosují ze známých podstatných jmen slovo, které použijí v simulovaném hovoru – využijeme slova na probraných kartách. Hovorům necháme volný průběh, jen sledujeme obratnost při komunikaci.  Pokládáme pouze průběžně  otázky, které korespondují s procvičovanými frázemi. Básničku z karty si žáci vzájemně čtou do mobilu na závěr rozhovorů. Mohou kartu u básničky ilustrovat. Aktivita rozvíjí komunikaci, zbavuje žáky ostychu při užívání jazyka.

Karta č. 8 – TELEFONOVAT

• pro tuto lekci si včas připravíme pomůcky pro výrobu dětského telefonu, tzv. šeptáčku. Model zařízení si doneseme hotový – na 1 kus zařízení potřebujeme dva kelímky od jogurtu a asi dva metry provázku. Kelímky propálíme na dně žhavou jehlicí – i všechny kelímky pro žáky takto upravíme – dírkami protáhneme provázek, uděláme uzlík, kterým upevníme spojení kelímků. Komunikace šeptem probíhá při napjatém provázku, jeden mluví do kelímku, druhý má kelímek u ucha a poslouchá. Předvedeme výrobu, pomůžeme a hotové odložíme. Žáci z karty odvodí, že budou telefonovat, zpravidla neznají tuto hračku, takže pilně a ochotně vyplňují kartu na první straně. Jak individuálně dokončují, hovoříme s nimi, zda rádi telefonují, s kým telefonují česky, jestli raději telefonují nebo posílají SMS apod. (10 min) Pak vysvětlíme pravidla „telefonování“ šeptáčkem, rozmístíme žáky tak, aby se nerušili, a vyhradíme  čas na zkoušení hovorů. Pak uděláme telefonickou soutěž  DOBRÉ UCHO – jeden ze dvojice dostane kartu s říkankou, druhý říká, co slyšel. Větu si každý vybere podle svého, nahodile ze čtveřice na kartě. Hra přispívá k rozvoji pozornosti, výslovnosti i paměti.

Karta č. 9 – INTERNET

• na tuto lekci si připravíme velký nástěnný obraz školy doplněný adresou školních webových stránek. Nakopírujeme žákům obrázek z karty a necháme je hádat slovo, které představuje. Kdo uhádne, jde obrázek nalepit na nástěnný obraz – v případě potřeby zkoušíme návodné otázky. Ptáme se, kdo stránky zná, máme předem připravené vlaječky k dostupným jazykovým mutacím stránek, žáci hádají, který jazyk vlaječka symbolizuje a opět umisťují na nástěnný obraz. Doplníme prací s přední stranou karty (max. 10 min). Aktivita na kartě MŮJ INTERNET – žáci si nakreslí obrys monitoru počítače a do něho kreslí, co by hledali na internetu – omezíme výběr na pohádky, zvířata, přírodu atd., celkem necháme vybírat zhruba z 5 témat v rozsahu jazykových znalostí žáků. Aktivita rozvíjí fantazii, vytváří příznivou představu o bezpečných internetových aktivitách a posiluje spojení mluveného slova s vizualizací.

Karta č. 10 – TELEVIZE

• pro tuto lekci si připravíme maketu televizní obrazovky s vystřiženým okénkem, použijeme ji na úvodní motivaci – začátek lekce – pozdrav žákům a několik vět předneseme okénkem a ukončíme větou Na shledanou, končí vysílání školní TELEVIZE. Zároveň si připravíme karty, které žáci již znají – budou potřeba v druhé části práce s obrazovkou. Můžeme bez odkladů pracovat s kartou, prohlédneme obrázek, ptáme se Díváš se na televizi? A necháme žáky vypracovat úkoly z první strany. Při výtvarném úkolu s nimi opět hovoříme. Je dobré vědět, že většina žáků s odlišným mateřským jazykem obvykle sleduje televizní programy ve své mateřštině. S touto informací můžeme a nemusíme pracovat – někdy se žáci rozpovídají sami. Nenásilně procvičujeme vazby z druhé strany karty – dívat se na televizi, v televizi se dívám na... (15 min) Pak se učitel „vrátí“ do televize a upozorní, že teď budou vysílat žáci základní školy v ..........., vysvětlí, že budou své kamarády učit český jazyk, a vyzve prvního žáka, aby přišel do televize – má připravené probrané karty z ostatních okruhů a text z druhé strany karty č. 10.  Komunikace. Čas na přípravu určíme podle odvahy a schopností žáka, vybírá si z karet 5–10 slov, podle počtu žáků ve skupině. Podle situace vystřídáme maximum žáků – opravujeme taktně případné nedostatky ve výslovnosti „moderátora“ a sledujeme výslovnost žáků při každém výstupu. Hodnotíme vždy hned, zpětná vazba je důležitá pro všechny účinkující. Procvičení slovní zásoby prostřednictvím „televize“ je poměrně důkladné, aktivita žáky baví, zapojí se postupně i méně komunikačně zdatní.

Na závěr k užití karet: aktivity i časový rozvrh mají orientační charakter, pracovní karty jsou živý materiál, který lze využít mnoha dalšími způsoby. 

Reflexe

Téma komunikace je žákům poměrně přístupné a blízké, s názvy technických zařízení se setkávají často. Také mají jisté zkušenosti s praktickým používáním zařízení, jejichž pojmenování se učí. S problémy se setkáme při používání předložkových pádů, kde pomáhá časté opakování. Základní pojmy a jejich obvyklé použití si žáci osvojují ochotně a rychle.

Obtížnější jsou ty části, kde se žáci nemohou opřít o vlastní znalosti – žáci z třetích zemí často ovládají počítač, ale pouze hrají hry – pojmy jako e-mail a internet ve škole jsou jim vzdálené a nejeví o ně velký zájem. V tomto tematickém celku bychom měli citlivě respektovat osobnost a materiální i kulturní zázemí dítěte. Je pro výuku praktické, připravovat si obyčejné a jednoduché pomůcky. Žáci pak nepřemýšlejí o tom – on má mobil, a já ne apod., ale řeší jazykové úkoly.

Nejméně atraktivní jsou pro žáky aktivity, ve kterých si osvojují slovní zásobu z oblasti na okraji komunikace, pro ně  tedy méně zajímavé – dopis a jeho náležitosti. Tady je velký prostor pro vytváření dalších postupů a realizaci nových nápadů. Největší zájem vzbuzuje slovní zásoba z okruhů televize, telefonovat, mobil, počítač.