1. den: Proč se učíme poznávat světové strany ?
2. den: Jak se učíme poznávat světové strany?
3. den: Světové strany na plánu a ve skutečnosti
4. den: Orientujeme se podle kompasu nebo buzoly
5. den: Vyznáme se v okolí školy
1. den
V úvodu řeší děti příklady malé násobilky a spojují výsledky s písmeny. Jestliže umístíme písmena do mřížek, dostaneme názvy čtyř světových stran. Naučit se je poznávat a orientovat se podle nich bude hlavním učivem celého týdne. Podle čtyř světových stran můžeme žáky rozdělit do čtyř skupin pro týmovou práci (viz příloha 1).
Další motivace probíhá prostřednictvím čtení úvodního textu (viz příloha 2), učitelé mohou využít podobný text i z jiné učebnice (na vyučování podle konkrétních učebnice není tato aktivita postavena). Žáci se pokoušejí společnými silami odpovídat na otázky a zachytit tak podstatné informace. Mohou také odpovědět, proč je důležité umět se orientovat v krajině, zejména v krajině, kterou dobře neznáme. Jaká nebezpečí je mohou potkat.
Následuje etapa propojování vlastních zážitků s prožitkem z četby. Děti se pokoušejí vyprávět, zda samy něco podobného prožily. Členové jednotlivých týmů se střídají.
Každá skupina si vybere jedno vyprávění svého člena, které se jí nejvíce líbilo, a pokusí se ho napsat.
V závěru dne se děti společnou týmovou kresbou pokusí tento zážitek ilustrovat.
2. den
Na počátku dne si připomeneme to, čím jsme se zabývali včera. Potom se seznamujeme s přístroji, s jejichž pomocí budeme určovat světové strany. Žáci pracují ve skupinách, podporována je jejich aktivita. Vycházíme z toho, o čem jsme včera četli.
Učitel vyzve děti, aby se samy pokusily přijít na to, jak určit ve třídě sever pomocí kompasu. Po určité, ne příliš dlouhé době provede okamžitou zpětnou vazbu, vyloučí kovové předměty ze třídy, které by mohly zkreslit výsledky. Všechny skupiny si určí světové strany ve třídě.
Pokusíme se směrové růžice orientovat podle světových stran ve třídě a můžeme si zahrát hru. Učitelem určený žák se postaví na severní stranu třídy, další na jižní, východní a západní. Postupně se vystřídají všechny skupiny.
Posledním bodem této aktivity bude výroba skupinové směrové růžice. Děti budou potřebovat silnější korek, špejle, papírové čtverečky a 2 čtverečky suchého zipu. Spodní třetinu korku odříznou a zapíchnou do něho špejli 10 cm dlouhou. V horní části této špejle umístí zbytek korku. Potom si připraví čtyři špejle délky 5 cm. Na papírové čtverečky napíšou zkratky jednotlivých světových stran a pomocí průhledné izolepy je přilepí ke kratším špejličkám, ty zasunou do korku v horní části a skupinová směrová růžice je hotová. Na její spodní část přilepíme jeden čtvereček suchého zipu, na plánek přilepíme druhý čtvereček suchého zipu. Pomocí dvou suchých zipů připevníme směrovou růžici k plánku okolí školy. Plánek okolí školy si mohou žáci podle vzoru vybarvit.
3. den
Zopakujeme poznatky z předchozího dne. Zaměříme se na určování světových stran ve třídě a na určování světových stran na plánku okolí školy. Děti samy přijdou na to, že světové strany na plánku v okolí školy se musí krýt se světovými stranami ve skutečnosti. Ve skupinách orientujeme pomocí vyrobených směrových růžic a kompasů či busol plánky nejprve v lavicích.
Následuje vyučování před školní budovou. Děti opět orientují své plánky a porovnávají je se skutečností. Společnými silami se pokoušejí odpovídat na jednoduché otázky (např. Co vidíme severně od naší školy? Kam bychom došli, kdybychom šli stále na jih od školy? Kterým směrem od školy bydlíme? Kudy chodíš do školy? aj.). Po návratu zpět do třídy vyznačíme vlastní cestu do školy na plánku a budeme ji ústně popisovat.
V poslední hodině si představíme určitou krajinu a pokusíme se ji nakreslit. Potom ji popíšeme tak, že budeme odpovídat na otázky: Co se nachází na určité světové straně? Protože se bude jednat o vymyšlenou krajinu, budeme orientovat světové strany tak jako na plánu nebo mapě ve třídě (sever nahoře, jih dole, západ vlevo, východ vpravo).
4. den
Tato aktivita je zaměřena na narýsování podrobného skupinového plánu okolí školy kooperací ve skupinách. Nejprve si prohlédneme plánek a vyhledáme na něm budovu školy, která bývá označena určitým plošným geometrickým tvarem. Změříme její strany v milimetrech a pokusíme se ji zvětšit v určitém poměru tak, že jeden milimetr bude jeden čtvereček na čtverečkovaném papíru. Společnými silami narýsujeme půdorys budovy školy do centra našeho skupinového plánu na čtverečkovaný papír.
Vycházíme před školní budovu. Každá skupina si určí svého krokovače a změří délku jeho kroku v centimetrech. Pro naše potřeby si určíme, že jeden krok znamená jeden čtvereček na našem plánu. Vycházíme severně od školy, odkrokujeme si, kolik čtverečků se nachází další nejbližší objekt. Pomocí kroků (čtverečků) určíme jeho rozměry a zaneseme je do plánu. Stejným způsobem postupujeme na západ, jih a východ. Pracujeme přesně podle orientovaného plánu, takže aplikujeme to, co jsme se naučili ve včerejší aktivitě. Po ukončení měření před školou se navracíme do třídy a zjištěné údaje přerýsováváme vedle půdorysu školní budovy na skupinovém plánu.
V této aktivitě budou mít děti možnost aplikovat znalosti z matematiky a geometrie. Plánek bude pouze přibližně přesný, základní jednotkou míry je jeden čtvereček. Učíme děti prožitkem, děti si asi zapamatují, jak plánek rýsovaly. Narýsované objekty můžeme podle pravítka zvýraznit černým tužkovým fixem a vybarvit (např. budovy červeně, plocha hřiště žlutě, stromy a travnaté plochy zeleně, případné vodní plochy modře). Při rýsování plánku si určíme, že sever bude umístěn nahoře, jih dole, západ vlevo a východ vpravo. Závěrem aktivity si skupina orientuje vlastní vytvořený plánek podle skutečnosti.
5. den
Poslední den v týdnu shrnuje všechno nové, co jsme se naučili. Aktivita se odehrává ve třídě. Je zároveň motivací pro další týden. V úvodu zopakujeme, že světové strany se učíme určovat vlastně proto, abychom se mohli lépe orientovat v konkrétní krajině, zejména v krajině neznámé. Zopakujeme rovněž, jak určujeme světové strany podle kompasu nebo buzoly. Umíme se již podle nich orientovat? To nám prozradí vyplnění pracovních listů, které jsou určeny pro zjištění pochopení nového učiva vztahujícího se k prvouce (viz Prac. sešit k prvouce, PRODOS 1997, s. 3, nebo jiný pracovní list s touto problematikou). Každý žák si vyplňuje svůj pracovní list sám. Při zpětné vazbě, která následuje ihned po vyplnění pracovních listů, si každý opravuje své chyby. Závěrem této části dne probíhá ústní žákovská sebereflexe.
Žáci hodnotí sami svoji práci a uvědomují si, že určovat světové strany se učíme zejména proto, abychom v neznámé krajině nezabloudili, hlavně k tomuto účelu to budeme v životě potřebovat. Příští týden se totiž pouze s orientací v bezprostředním okolí školy nespokojíme. Aby se nám lépe pracovalo mimo školní budovu, zazpíváme si některé známé pochodové písně a připojíme i píseň novou, kterou děti dosud neznaly (kromě známých lidových písní např. píseň trampů: Touha po domově).
V poslední části si znovu popíšeme přístroje, které nám pomáhají při orientaci v krajině, a kooperací ve skupině se je pokusíme popsat písemně. Své pokusy mohou jednotlivé skupiny ústně prezentovat.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
