Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Přírodovědná gramotnost - Inspirace pro výuku: Úloha 1-3
Odborný článek

Přírodovědná gramotnost - Inspirace pro výuku: Úloha 1-3

11. 7. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Výzkumný ústav pedagogický v Praze

Anotace

Článek přináší tři komentované úlohy z výzkumů TIMSS a PISA ke zjišťování přírodovědné gramotnosti žáků. Text je přejat z publikace Gramotnosti ve vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2010.

Výzkum PISA hodnotí znalosti a dovednosti žáků především s ohledem na jejich využití v kontextu každodenního života. Na rozdíl od výzkumu TIMSS nevychází ze syntézy kurikul jednotlivých zemí účastnících se výzkumu, ale úlohy jsou vytvářeny na základě vzdělávacího obsahu stanoveného panelem odborníků (z více než 50 zemí) výzkumu PISA. Úlohy mají často komplexní charakter, tedy na text popisující konkrétní přírodovědnou situaci navazuje série úloh spojených s touto přírodovědnou situací.

Úlohy výzkumu TIMSS jsou naproti tomu formulovány stručněji a jejich snahou není vlastní přírodovědný obsah tolik přiblížit každodenním situacím, jež žáky provázejí. Obsah úloh vychází ze syntézy kurikul zemí účastnících se tohoto projektu, což jej od výzkumu PISA velmi odlišuje.

Do této kapitoly byly vybrány úlohy, které ilustrují oba póly žákovských znalostí, vědomostí a dovedností.

Úlohy s vyšší úspěšností českých žáků – výsledky českých žáků v nadprůměrných hodnotách správných odpovědí v rámci zemí OECD

Úloha 1 – PISA „Kyselý déšť “[1]

Na fotografii jsou sochy, které se nazývají karyatidy. Byly postaveny na Akropoli v Aténách                         před více než 2 500 lety. Sochy jsou vytesány z mramoru. Mramor je hornina tvořená uhličitanem vápenatým. V roce 1980 byly originály soch přesunuty do muzea Akropole a nahrazeny kopiemi. Originály soch rozežíral kyselý déšť.

sochy
 

Účinky kyselého deště na mramor se dají předvést na úlomcích mramoru, které přes noc ponoříme do octa. Ocet a kyselý déšť mají přibližně stejnou kyselost. Když ponoříme kousek mramoru do octa, začnou se tvořit bublinky plynu. Můžeme zjistit hmotnost suchého úlomku mramoru před pokusem a po pokusu.

Otázka:
Předtím, než byl úlomek mramoru ponořen na noc do octa, měl hmotnost 2,0 gramu. Druhý den se úlomek vyndá a osuší. Jaká bude hmotnost osušeného úlomku mramoru?

A Méně než 2,0 gramu
B Přesně 2,0 gramu
C Mezi 2,0 a 2,4 gramu
D Více než 2,4 gramu

 

Vztah k definici PG
  • osvojení si a používání základních prvků pojmového systému přírodních věd
  • osvojení si a používání způsobů interakce přírodovědného poznání s ostatními segmenty lidského poznání či společnosti – zaujímání racionálních postojů k různým aplikacím přírodovědných poznatků v praxi a k důsledkům těchto aplikací pro člověka a jeho životní (přírodní a sociální) prostředí
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
  • porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí (Člověk a příroda)
  • zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých metod racionálního uvažování (Člověk a příroda)
  • využívání matematických poznatků a dovedností v praktických činnostech – odhad, porovnávání velikostí (Matematika a její aplikace)
Očekávaný výstup podle RVP ZV
  • vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede jejich vliv na životní prostředí a uvede opatření, kterými jim lze předcházet (Chemie)

Komentář:

Úloha je zasazena do reálné situace každodenního života a ověřuje vědomosti žáků z oboru chemie. Na příkladu z praxe ověřuje jejich schopnost posoudit důsledek emise kyselinotvorných oxidů a jejich reakcí s dalšími chemickými látkami. V tomto případě roztoku kyseliny octové a mramoru.

Popsaný pokus žáci mohou znát z výuky chemie. Jedná se o jeden z běžných důkazů uhličitanů. Žáci by ze zkušenosti měli vědět, že tvorba bublinek CO2, tedy vytváření plynné chemické látky, je spojena s úbytkem hmotnosti pevné látky.

Vysoká úspěšnost českých žáků (74,8 % správných odpovědí) významně přesahuje průměr OECD (66,7 %).

Úloha 2 – TIMSS [2]

Uveď jednu možnost, jak může dojít ke znečištění podzemní vody.

Příklady správných odpovědí

(Popisují jednu možnost znečištění podzemních vod.):

  • Pesticidy užívané zemědělci se mohou do země prosáknout spolu s dešťovou vodou.
  • Odstraňování odpadu z továren do vody.
  • Pálíme odpadky a ničíme podzemní vody skládkami.
  • Kyselý déšť může vodu okyselit.
  • Věci se mohou vsáknout do země a pak prosáknout do vody.
  • Protože na skládkách mohou být vysypávány na zem toxické věci a toxické tekutiny se mohou vsáknout do země.
Vztah k definici PG
  • osvojení si a používání základních prvků pojmového systému přírodních věd
  • osvojení si a používání způsobů interakce přírodovědného poznání s ostatními segmenty lidského poznání či společnosti
Cílové zaměření
vzdělávací oblasti
podle RVP ZV
Cílové zaměřenívzdělávací oblasti podle RVP ZV
  • porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí (Člověk a příroda)
  • zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých metod racionálního uvažování (Člověk a příroda)
Očekávaný výstup podle RVP ZV
  • uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému (Přírodopis)
  • uvede na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí (Zeměpis)
  • porovná vlastnosti a použití vybraných prakticky významných oxidů, kyselin, hydroxidů a solí a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na životní prostředí (Chemie)

Komentář:

S problematikou znečištění vod jsou žáci zpravidla seznamováni v rámci výuky hned tří oborů – zeměpisu, chemie a přírodopisu. Je to pro ně téma víc než známé. Úloha je navíc jednoduše formulovaná a také odpověď nevyžaduje souvislejší písemný projev žáka. Není proto překvapující, že úspěšnost žáků v této úloze je tak vysoká (69,2 %). Čeští žáci tak přesahují průměr zúčastněných zemí (43,6 %) o více než 25 %.

Úloha 3 – TIMSS

Otevřená trubice ve tvaru písmene U je naplněná vodou tak, jak ukazuje obrázek. Nádobu nakloníme tak, že z jedné strany právě začíná odkapávat voda.

ddd

 





Do následujícího obrázku znázorni, kde je nyní hladina vody.

eee

 






Správné řešení:

r

Pozn.: Ve správné odpovědi musí být povrch vody zakreslen v obou ramenech přibližně ve vodorovné poloze (± 10 o) – v rámci dovoleného rozmezí.

Vztah k definici PG
  • osvojení si a používání základních prvků pojmového systému přírodních věd
  • osvojení si a používání způsobů interakce přírodovědného poznání s ostatními segmenty lidského poznání či společnosti
Cílové zaměření vzdělávací oblasti podle RVP ZV
  • zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různýchempirických metod poznávání i různých metod racionálního uvažování
Očekávaný výstup podle RVP ZV
  • využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů

Komentář:

Úloha testuje schopnost aplikovat znalosti o hladině kapaliny ve spojených nádobách za změněných podmínek. Žák musí uvážit, že vodorovný povrch a stejná výška hladiny v obou ramenech nejsou závislé na naklonění trubice. S 60,5 % úspěšných odpovědí dosáhli žáci ČR v této úloze o 26,3 % lepšího výsledku, než byl průměr zúčastněných zemí.

 


[1] FRÝZKOVÁ, M.; PALEČKOVÁ, J. Přírodovědné úlohy výzkumu PISA. Praha : ÚIV – Tauris, 2007. ISBN 978-80-211-0540-9; s. 19 – 22.
[2] TOMÁŠEK, V. a kol. Výzkum TIMSS 2007. Úlohy z přírodních věd pro 8. ročník. Praha: ÚIV, 2009. ISBN978-80-211-0589-8; s. 109.


Tento text byl převzat z publikace Gramotnosti ve vzděláváníPraha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2010.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Výzkumný ústav pedagogický v Praze

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Přírodovědná gramotnost