Zahájení výuky podle ŠVP ZŠS se řídí školským zákonem – § 185 odst. 1. Pro ZŠS nebyla vydána žádná výjimka. Výuka podle ŠVP ZŠS je zahájena v 1. a 7. ročníku ZŠS, v ostatních ročnících je výuka realizována podle Vzdělávacího programu pomocné školy, který je programem dobíhajícím.
Pokud je ŠVP zpracovaný pro žáky s LMP podle RVP ZV – LMP, musí to být z názvu zřejmé.
Ve vašem případě tedy správný název zní: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život“ zpracovaný podle přílohy RVP ZV – LMP.
Doplňující vzdělávací obory (DVO) v příloze RVP ZV upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením zařazeny opravdu nejsou. Rozhodnutí o tom, zda a v jaké formě bude etická výchova do vzdělávání zařazena (DVO Etická výchova není povinnou součástí obsahu vzdělávání), je plně v kompetenci školy. Totéž platí i pro ZŠS.
V případě vzdělávání žákyně s LMP formou individuální integrace je třeba vypracovat, v součinnosti s SPC a na základě jejich doporučení, individuální vzdělávací plán. Podle stupně postižení bude vzdělávací obsah pro žákyni upraven a bude vycházet z Přílohy RVP ZV upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Žádný předmět nemůže být vynechán. Předměty s převažujícím výchovným obsahem může žákyně absolvovat společně s kmenovou třídou.
Ve vašem ŠVP musíte mít zpracovánu kapitolu „Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami“, tam popíšete zajištění podmínek pro vzdělávání těchto žáků.
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v souvislosti s individuálním vzdělávacím plánem (IVP) uvádí:
„Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu.“
Ze zákona tedy povinnost umožnit žákovi vzdělávání podle IVP nevyplývá. Ředitel školy je oprávněn zvážit překážky, které realizaci výuky podle IVP brání nebo ji znemožňují, a na jejich základě výuku podle IVP nepovolit.
Součástí IVP konkrétního žáka by měly být i pravidelné (doporučuje se nejméně čtvrtletní) schůzky osob podílejících se na vzdělávání žáka (tedy i rodičů, příp. žáka samotného). Schůzky by měly sloužit k hodnocení průběhu vzdělávání a studijních výsledků žáka, operativnímu řešení vzniklých problémů a být východiskem pro případné úpravy IVP. Pokud dochází opakovaně k porušování předem dohodnutých a v IVP specifikovaných zásad (např. ze strany rodičů žáka či žáka samotného), k jejichž plnění se zúčastnění zavázali podpisem IVP, a tyto skutečnosti mají významný vliv na realizaci vzdělávání podle IVP, lze to považovat za důvod, proč v příštím školním roce vzdělávání podle IVP nepovolit. Doporučuji však důkladně zvážit, jaký dopad na vzdělávání žáka bude toto rozhodnutí mít. Pokud např. nepodnětné rodinné prostředí a nezájem rodičů mají zásadní vliv na domácí přípravu žáka a žák není schopen zvládnout přípravu bez cizí pomoci, měla by se škola pokusit poskytnout žákovi maximální péči a podporu.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Konzultační centrum NÚV.
Ostatní články seriálu: