Cílem popsaného typu výuky je zvýšit dovednosti mluvení před ostatními, zažít si pravidla pro prezentaci a umět kriticky hodnotit mluvený projev.
Cílem tohoto článku je popsat možný příklad rozvoje komunikativních kompetencí v hodinách předmětu Informatika a informační a komunikační technologie.
Komunikativní dovednosti by měli žáci procvičovat hlavně v hodinách cizích jazyků, což se ne vždy moc úspěšně daří, vzhledem k počtu žáků v hodině. Hodiny českého jazyka bývají většinou pro celou třídu (zpravidla okolo 30 žáků), hodiny cizích jazyků jsou zpravidla pouze s polovinou třídy. Doba samostatné komunikace, která je tedy týdně určena pro jednoho žáka, je velmi malá.
Přesto, že hodinová dotace výuky předmětu Informatika a ICT je na všeobecných gymnáziích většinou 2 hodiny týdně v 1. a 2. ročníku, musí se probrat mnoho jak teoretických, tak praktických témat tohoto oboru. Čas na rozvoj komunikativních dovedností se zdá malý, přesto existuje.
Mým cílem bylo motivovat žáky ke krátkému kultivovanému a hlavně souvislému projevu. Tato moje snaha narážela na několik úskalí. Žáci jsou většinou zvyklí si hodinu odsedět, aniž by museli vyvinout velkou aktivitu. To se pak ukazuje na jejich slabých dovednostech delšího souvislého projevu. Mluvení před posluchači tak nebylo přivítáno s velkým nadšením.
Můj plán na postupný rozvoj komunikativních kompetencí byl následující. V každém pololetí dostal každý žák jeden vybraný referát, který přednesl ostatním. V každém dalším pololetí se nároky na prezentaci takového referátu stupňovaly vzhledem k již probranému učivu. Cílem bylo procvičit jak komunikativní kompetence, tak samotné učivo předmětu. Podle probíraného učiva byly stanoveny následující referáty:
1. ročník 1. pololetí – referát „Internet a jeho možnosti“ (délka cca 3 min)
Možná témata: prozkoumat stránky on-line vysílání médií, konferencí, portály, stránky některé instituce apod.; ostatním představit, ukázat, krátce zhodnotit.
1. ročník 2. pololetí – prezentace (délka mluvené prezentace cca 5 min)
Vytvoření prezentace nějaké firmy, organizace, zajímavého výrobku či školy s dodržením již probraných zásad (typografických, grafických, gramatických apod.), včetně zásad pro prezentování a mluvený projev.
2. ročník 1. pololetí – referát „Aplikace informatiky a vliv počítačů na okolní svět“ (cca 7 min)
Možná témata: robotika, umělá inteligence, vliv na zdraví člověka, PC pro handicapované, vliv na životní prostředí, budoucnost apod. Příspěvek byl již částečně odborný, musel splňovat náležitosti pro prezentaci a mluvený projev. Musely být náležitě uvedeny zdroje informací a součástí bylo i odevzdání tištěné podoby shrnutí (1–2 odstavce) nejdůležitějších pojmů pro ostatní žáky.
2. ročník 2. pololetí – referát „Hardware“ (cca 9 min)
Tématy jsou jednotlivé části počítače. Referát se podobá odborné přednášce, vysvětluje funkce zařízení, parametry či aktuální cenu. Referát je zpracovaný v podobě webových stránek. Musely být náležitě uvedeny zdroje informací, odkazy na podrobnější informace a ceny zařízení. Součástí bylo i odevzdání tištěné podoby shrnutí nejdůležitějších pojmů pro ostatní studenty v rozsahu jedné strany A4. Po představení prezentace by měl student adekvátně reagovat na dotazy k tématu.
Dále jsem musela vyřešit problém, jak přimět ostatní žáky, aby dávali pozor. Měli za úkol nejen sledovat prezentaci, ale dělat si také poznámky podle předem připravených kritérií. Po skončení prezentace, případně po zodpovězení dotazů, byl prezentující žák ohodnocen. Určený spolužák měl za úkol kriticky zhodnotit jeho výkon. Všichni znali podmínky zadání a mohli se na hodnocení dopředu připravit. Cílem bylo kromě udržení pozornosti žáků také naučit je hodnotit práci druhých, kriticky přemýšlet a vyvarovat se častého hodnocení typu „bylo to dobré“. Vždy muselo zaznít, v čem, proč, a to jak v kladech, tak v záporech. Mělo to samozřejmě svá úskalí, spolužáci většinou drží při sobě a samozřejmě si svou práci navzájem ze zištných důvodů jen chválí. Dobrovolně bylo možné psát si z referátů poznámky, protože část tohoto učiva byla pak zařazena do testů.
Hlavně zpočátku překonávali žáci řadu obtíží. Jednak museli připravit samotný obsah referátů. Poté jej museli nějak zpracovat podle předem zadaných podmínek. Následně jej museli prezentovat, což byl největší kámen úrazu. Museli překonat strach z mluveného přednesu před ostatními. Častou chybou bylo, že referát pouze přečetli z papíru. To jsem za správně přednesený referát neuznávala. Také se ukázalo, že spousta žáků neumí mluvit v delších souvislejších větách. Přednášet také něco jiného, než co bylo napsáno v prezentaci, dokázalo zpočátku jen málo žáků. Upozornění na jejich gestikulaci (pohyb na židli, houpání se apod.) připadalo ostatním směšné, ale málokdo se dokázal při vlastním projevu stejným chybám vyhnout. Také upozornění na stále se opakující slova (tzv. berličky: tak, vlastně, takže apod.) bylo k pousmání. Po přednesení referátu museli žáci reagovat na dotazy k tématu, což některým činilo potíž. Ze všech částí vystoupení se dalo dobře poznat, jak se žák věnoval přípravě a kolik času mu zabrala.
Kritéria hodnocení jsem stanovila při zadání prezentace a nepatrně se lišily podle probíraných témat:
Žákům se celkem dařilo vytvořit hezkou prezentaci, avšak mluvený projev často dobrý dojem zkazil. Musím ale říci, že po několika takto připravených mluvených prezentacích si už dávali pozor a často si sami uvědomili vlastní chyby.
Obvyklé chyby a prohřešky:
U mluvené části prezentace:
Argument, že takový přístup k výuce nerozvíjí týmovou práci, je sice pravdivý, nicméně pouze takto je zaručeno, že každý žák individuálně ukáže, co umí. Může mít sice prezentaci vypracovanou s pomocí někoho jiného či někým jiným, ale způsob přednesení to většinou odhalí. Práci, které věnuji svůj čas a úsilí, dobře znám, a tím pádem umím zpaměti říci, o čem je. Avšak práci, kterou udělal někdo jiný, musím nejdříve dostatečně nastudovat, jinak vlastně nevím, o čem je. Tolik času tomu žáci nevěnují, a tak se dobře pozná, kdo si sám kvalitně prezentaci připravil.
Za jednu vyučovací hodinu vyjde čas na 3 až 7 žáků, což celkově zabere 2 až 5 vyučovacích hodin.
Z uvedeného příkladu řešení výuky předmětu Informatika a ICT jsem se snažila rozvíjet následující komunikativní kompetence z RVP G:
Dovolím si říci, že tyto všechny komunikativní kompetence z RVP G byly v tomto typu výuky použity. Navíc se objevovaly další kompetence.
Kompetence sociální a personální:
Ohodnocení druhého není nijak jednoduchá záležitost. Studenti jsou vedeni, aby hodnotili podle podmínek zadání, aby konkretizovali svoje připomínky, aby byli objektivní. Zároveň být hodnocen před ostatními také vyžaduje jistou míru sebeovládání.
Kompetence občanské:
Týká se také hodnocení prezentace a osoby, která prezentovala.
Kompetence k podnikavosti:
Umět prezentovat svoji práci, ukázat, že něco umím, že něco vím, je pro žákův budoucí život asi nejdůležitější.
Ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se tímto přístupem podporují následující kompetence:
Tyto kompetence se v hodinách českého jazyka dají jen těžko ověřovat, natož rozvíjet, vzhledem k hodinové dotaci předmětu a počtu žáků ve třídě. V praxi ani v jiných předmětech nebývají komunikativní kompetence ověřovány a rozvíjeny.
Ze vzdělávací oblasti Informatika a informační a komunikační technologie se tímto přístupem podporují očekávané žákovy výstupy ze vzdělávacího obsahu Digitální technologie, Zdroje a vyhledávání informací a komunikace, Zpracování a prezentace informací.
Na závěr musím říci, že je pro mě důležité, abych podporovala styl výuky, kdy si žáci mohou něco sami co nejvíce vyzkoušet. To, co sami prožijí, jim umožní poučit se z vlastních chyb, nehledě na to, že si to budou pamatovat déle, než kdyby se to naučili na test. Věřím, že to všem pomohlo nejen vzhledem k přípravě na ústní maturitní zkoušku, ale že to využijí i v dalším studiu.
Po absolvované výuce se žáci cítili při mluveném projevu jistěji, věděli, jakých chyb se mají vyvarovat.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
