Na stránkách Výzkumného ústavu pedagogického v Praze naleznete anglické překlady dvou základních dokumentů.
Pro základní vzdělávání a pro nižší stupeň víceletých gymnázií: http://www.vuppraha.rvp.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVP_ZV_EN_final.pdf.
Pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupeň víceletých gymnázií: http://www.vuppraha.rvp.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVP_G-anj.pdf.
Ano. V ŠVP musí být výslovný odkaz na školní program EVVO. Ten je pak zpravidla uveden jako příloha ŠVP, ale vždy tomu tak být nemusí – oba dokumenty pak mají svou autonomii.
Při zachování pravidel stanovených v RVP lze žákům nabídnout volitelné předměty, které vedou k profilaci jak humanitní, tak přírodovědné.
RVP G neurčuje hodinovou dotaci jednotlivým oborům oblasti Člověk a příroda ani podrobnosti v rámci obsahu učiva. Stanovuje závazné očekávané výstupy a učivo. Rozsah učiva pro jednotlivé vyučovací předměty, které
v rámci učebního plánu v ŠVP vzniknou, stanovuje škola v učebních osnovách jednotlivých předmětů. Tato konkretizace uvedená v ŠVP je pro školu závazná.
Škola může k odlišení různé úrovně žáků (ti, co budou z předmětu maturovat, a ostatní žáci) využít vnitřní diferenciaci ve výuce zadáváním různě náročných úkolů nebo volitelné předměty. V nich si žáci s hlubším zájmem o konkrétní obor mohou základní vědomosti, dovednosti a návyky rozšířit a uplatnit je např. při přijímacích zkouškách na vysokou školu.
V rámcovém učebním plánu je vzdělávací oblast Umění a kultura zastoupena dvěma povinnými vzdělávacími obory, a to Hudební výchovou (HV) a Výtvarnou výchovou (VV), s celkovou minimální časovou dotací 10 hodin. Dramatická výchova (DV) jako doplňující vzdělávací obor svým pojetím a koncepcí z oblasti Umění a kultura vychází a rozvíjí ji o další druh uměleckého vzdělávání.
Do minimální časové dotace 10 hodin však realizace vzdělávacího obsahu DV zahrnuta není. Pokud bude DV vyučována jako samostatný předmět, je třeba využít disponibilní časovou dotaci.
Další možností je nevyučovat DV jako samostatný předmět, ale integrovat vzdělávací obsah DV do osnov HV
a VV. I v tomto případě je však vhodné navýšit minimální časovou dotaci těchto předmětů.
Obecně platí, že klasifikace je plně v kompetenci učitele. V matematice je však potřeba zohlednit v klasifikaci
i správný postup řešení a chybám dávat různou váhu. Jestliže je úloha obsáhlejší a žák hned v začátku sečte dva zlomky špatně a s chybným výsledkem dál správně úlohu řeší, nelze jen na základě celkového chybného výpočtu dát žákovi nedostatečnou. Jiná situace nastane, jestliže se žák učí sčítat zlomky a úloha ověřuje pouze tuto dovednost. Klasifikace by v každém případě měla sloužit k motivaci žáka.
Časová dotace u jednotlivých vzdělávacích oblastí není explicitně věnována jednotlivým oborům.
Je v kompetenci školy, jaké předměty ze vzdělávacích oborů vytvoří a jakou jim přidělí hodinovou dotaci.
Při sestavování UP je nutné mít na zřeteli vzdělávací obsah vzhledem k hodinové dotaci.
Aby absolventi školy dosáhli dobré úrovně u všech šesti klíčových kompetencí, které jsou uvedeny v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia (RVP G), je cílem každé školy. Některé klíčové kompetence žáků mohou rozvíjet všichni učitelé bez ohledu na konkrétní vyučovací předmět. K tomu slouží výchovné a vzdělávací strategie na úrovni školy, které musí být ve školním vzdělávacím programu (ŠVP) popsány. Jednotlivé předměty ale nemusí rozvíjet všechny klíčové kompetence stejnou měrou, ani všechny úrovně prioritních klíčových kompetencí pro daný předmět (fyzika tedy nemusí rozvíjet všechny čtyři úrovně kompetence k učení). Učitelé by se však měli snažit nalézt a uplatňovat maximum takových postupů, které co nejvíc podpoří rozvoj kompetencí. V tomto případě hovoříme o výchovných a vzdělávacích strategiích na úrovni předmětu. Tyto strategie musí být rovněž v ŠVP popsány. Oba typy výchovných a vzdělávacích strategií by měly být nastaveny tak, aby umožnily rozvíjet klíčové kompetence žáků v plné šíři, aby výsledky vzdělávání byly co nejlépe a co nejdéle využitelné v dalším vzdělávání jedince, v jeho osobním i profesním životě.
Školský zákon (§ 51 pro základní vzdělávání, § 69 pro střední vzdělávání) stanovuje hodnocení výsledků vzdělávání žáků vzhledem ke konci každého pololetí. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je na vysvědčení vyjádřeno klasifikací nebo slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. Jakým způsobem bude žák hodnocen průběžně během pololetí, je plně v kompetenci ředitele školy. Škola musí ve svém školním vzdělávacím programu vymezit, jakým způsobem budou žáci hodnoceni, a tento způsob musí být podložen kritérii hodnocení. Takto stanovené hodnocení je závazné pro všechny. Jestliže učitelé výtvarné výchovy nesouhlasí s takto nastaveným hodnocením, mohou požádat ředitele školy o změnu.
Publikace je k dispozici v elektronické podobě na webových stránkách VÚP v sekci Dokumenty
a publikace – Publikace VÚP ke stažení (http://www.vuppraha.rvp.cz/publikace-vup).
Po plošném zavedení RVP G a RVP pro střední odborné školy budou všichni žáci vzděláváni podle těchto nových učebních dokumentů. Vysoké školy budou tedy nutně muset počítat s tím, že jiní žáci „na trhu“ takzvaně nejsou. Na druhé straně již dnes platí, že zvláště ty vysoké školy, o které je značný zájem, formulují požadavky podle svých představ, a pokud se na takovou školu chce žák dostat, musí pro to nutně udělat něco navíc.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Konzultační centrum NÚV.
Ostatní články seriálu: