V tomto úkolu mladší žáci získají jistotu v ovládání myši, seznámí se s klávesnicí, naučí se jednoduchou editaci textu a seznámí se s tím, co je to „program“ (software). Učiteli myšlenková mapa umožní „dekonstrukci“ pohádkového příběhu do struktury vzájemně logicky provázaných pojmů a jejich přehlednou vizualizaci, díky čemuž se žáci učí vyhledávat a uspořádávat informace a jejich vzájemné vztahy a souvislosti.
Důležité! Zde popisovaný příklad vychází z práce s americkým komerčním softwarem Kidspiration v jeho trial (zkušební) verzi. Bohužel po uplynutí 30denní zkušební lhůty nelze s programem dále pracovat, ani jej reinstalovat. Nepodařilo se mi zjistit, že by existoval nějaký jiný, podobně kvalitní program určený přímo dětem, ať už placený, nebo neplacený. Vzhledem k ceně Kidspiration (550 USD za 10 licencí, 895 USD za 20 licencí) je pravděpodobně nereálné, že by si některá česká škola produkt zakoupila.
Alternativa 1: Občanské sdružení EduArt vyvíjelo v rámci ESF projektu podobný software s názvem EduArt Editor. Vznikl tak produkt, který lze v některých aktivitách využít, třebaže s řadou velkých omezení. Taktéž nemusí vždy úplně spolehlivě fungovat a uživatelské rozhraní může být na první pohled trochu nepřehledné. Výhodou ovšem je, že je k dispozici pro kohokoliv zdarma a doporučuji EduArt Editor minimálně vyzkoušet.
Alternativa 2: Kidspiration by se mohl částečně nahradit softwarem dodávaným k interaktivním tabulím (ActivInspire, SMART Notebook), který by byl instalovaný na žákovské počítače, nebo v některých případech i MS PowerPointem / OO Impressem, nicméně zde již nejde o programy určené přímo k tvorbě myšlenkových map a těžko můžeme mluvit o jednoduchosti, intuitivnosti a vhodnosti pro nejmladší žáky...
Existuje i další SW na tvorbu myšlenkových map, některé jsou i zdarma, ale tyto aplikace vycházejí spíše z konceptu Tonyho Buzana jakožto „manažersko-organizačních“ nástrojů a využití těchto aplikací je poněkud odlišné.
-------
Tvrobu myšlenkové mapy jsem připravil pro žáky v prvním čtvrtletí 2. ročníku. Vybral jsem známou pohádku (O Červené Karkulce), již jsem si zvolil pro převod do myšlenkové mapy, a vytvořil vzorovou mapu. Je samozřejmě možné vymyslet si pohádku vlastní, ale žáci s ní musejí být dobře obeznámeni.
Tato aktivita byla realizována v rámci školního ESF projektu Modernizací a inovací výuky k rozvoji klíčových kompetencí žáků; žáci vyjeli na výstavu věnovanou historii ilustrace českých dětských knih do Písku a následně ve výuce (3 hodiny) vytvářeli tematicky související digitální materiál.
1. Výstava v Písku |
Autor © Petr Čenský |
2. Tvorba digitálních myšlenkových map ve výuce |
Autor © Petr Čenský |
Žákům jsem představil úkol na vzorové myšlenkové mapě a vysvětlil jim postup a pravidla práce. Po tomto úvodu jsem si nechal od žáků převyprávět zvolenou pohádku a společně jsme si určili hlavní postavy a předměty, které v pohádce figurují a z nichž se stanou objekty myšlenkové mapy. Starší žáci mohou dostat text pohádky a z něj samostatně vybrat klíčové pojmy, které budou převedeny do objektů mapy.
Na prvních objektech myšlenkové mapy, které si žáci vyhledali v knihovně obrázků (v angličtině – slova s překladem byla napsána na tabuli), se žáci naučili v programu pracovat (přetahování objektů z knihovny do pracovní plochy, spojování objektů vazbami /šipkami/, zápis textu a jeho editace).
3. Hotová myšlenková mapa |
Autor © Petr Čenský |
Pod mým vedením žáci pokračovali ve vytváření myšlenkové mapy podle pohádkového příběhu. Vždy si v knihovně vyhledali příslušný objekt (obrázek), vhodně ho umístili na pracovní ploše a spojili vazbami se souvisejícími objekty. K objektům (obrázkům) i vazbám poté vložili popisky. Nejšikovnější žáci ke konci pracovali samostatně a mohl jsem jim zadat další, rozšiřující úkoly (vložit další objekty s vazbami, nastavit velikost a barvu vazeb, zeditovat popisky ve vazbách...).
Pro větší atraktivitu úkolu jsem pohádku mírně aktualizoval: tradiční příběh jsme obohatili o Londýn s mrakodrapem, v němž Červená Karkulka měla svůj domov; samotná Červená Karkulka byla třeba blondýna s červenou kšiltovkou...
Pracovali jsme tři vyučovací hodiny, což se ukázalo jako optimální doba. Podle náročnosti příběhu nebo schopnosti žáků lze časovou dotaci na úkol zkrátit i rozšířit.
Hotový výtvor jsem žákům uložil a barevně vytiskl. Jedna třída si ze svých myšlenkových map vytvořila nástěnku...
4. Hotová myšlenková mapa |
Autor © Petr Čenský |
5. Hotová myšlenková mapa |
Autor © Petr Čenský |
Americký program Kidspiration je ideálním, dostatečně jednoduchým nástrojem pro tvorbu myšlenkových map mladšími žáky. Bohužel je poměrně drahý, nicméně existuje 30denní plně funkční trial verze, kterou jsme využili. Program je v angličtině a česká lokalizace neexistuje, ale ukázalo se, že to nepředstavuje žádnou překážku – i mladší žáci, kteří se anglicky nikdy neučili, nemají problém s ovládáním programu v cizím jazyce, samozřejmě pod vedením učitele. Je jen nutné všechno důkladně vysvětlit a několikrát ukázat. Žáci také musejí v angličtině vyhledávat obrázky, ale jsou-li slova napsaná na tabuli (s překladem), žáci je dovedou opsat. Je ovšem nezbytné, aby učitel sám ovládal aspoň základy anglického jazyka...
Tvrobě myšlenkové mapy jsme věnovali tři vyučovací hodiny. Žáci pracovali ve dvojicích, a nadšeně – poprvé se ve výuce setkali s výpočetní technikou. Zjistil jsem, že všichni mají doma počítač, umějí ovládat myš a většinou znají i hlavní klávesy na klávesnici, mohli jsme se tedy pustit přímo do úkolu (a nemusel jsem vysvětlovat, jak se kliká myší). Práce proběhla bez problémů a velmi kladný ohlas u žáků byl důkazem, že se aktivita zdařila.
Kidspiration - Výborný, patrně jediný, komerční (a drahý) program pro tvorbu myšlenkových map malými dětmi. Jednoduchý na ovládání, s přehledným rozhraním a rozsáhlou knihovnou obrázků. Neexistuje v češtině. K dispozici je ve 30denní trial (zkušební) verzi, poté jej nelze dál používat ani reinstalovat.
EduArt Editor - Český program na tvorbu myšlenkových map, vytvořený občanským sdružením EduArt v rámci projektu podpořeného z evropských fondů. Program je k dispozici zdarma po registraci na webu, s doprovodnými, spíše teoretickými texty.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích: