Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.
Škola: Gymnázium dr. A. Hrdličky, Humpolec
Realizátor: Vlastimil Fiala
Konzultant VÚP: Tomáš Pavlas
Příklad dobré praxe ukazuje, jak lze využít zajímavého nástroje – šachovnice a rozmístění šachových figur pro zjišťování postavení třídy vzhledem k ostatním třídám, třídnímu učiteli a ostatním vyučujícím.
Gymnázium dr. A. Hrdličky v Humpolci je všeobecně vzdělávací vnitřně diferencovaná škola, která připravuje žáky pro studium na vysokých a vyšších odborných školách. Z celkového počtu 12 tříd je v 8 třídách realizován osmiletý vzdělávací program a ve 4 třídách čtyřletý vzdělávací program.
Škola se nachází v centru města, spádová oblast zasahuje na Havlíčkobrodsko, Pelhřimovsko a Jihlavsko.
Komplex školy tvoří tzv. stará a nová budova. Škola je situována v klidné části města s nízkým dopravním hlukem. Všechny vnitřní prostory jsou moderně zařízeny, chodby i interiéry jsou ozdobeny pracemi žáků a velkým množstvím zeleně. Na květinovou výzdobu, čistotu a celkově příjemné prostředí je škola velmi pyšná.
Vybavení školy učebními pomůckami je na velmi dobré úrovni a jeho zlepšování je jednou z priorit. Škola se snaží držet krok především s rychlým vývojem výpočetní techniky. Protože k vybavení školy nepatří jen učební pomůcky, je třeba zmínit i vybavení odpočinkových prostor. Díky úspěšné účasti v grantovém programu mohli žáci sami vybavit svůj odpočinkový prostor nábytkem a celkově ho přizpůsobit svým potřebám. Vzniklo tak zajímavé místo pro relaxaci s příhodným názvem Lenosh-room.
V letech 2004–2005 se škola zúčastnila mezinárodního projektu zaměřeného na autoevaluaci škol pod názvem Bridge Across Boundaries.
Už v této době měla škola s využitím autoevaluačních nástrojů určitou zkušenost. Využívala například dotazníky, z nichž některé převzala ze zahraničních škol. Ne všechny evaluační nástroje, které se používají v zahraničí, bylo ale možné převzít. Některé byly příliš komplikované, jiné zase neodpovídaly specifikám školy.
Škola se chtěla zaměřit především na zjištění klimatu ve třídách. Určité informace byly k dispozici již od žáků, byly však zatíženy značnou subjektivitou. Proto škola hledala nějaký nástroj, který by mohl tuto oblast postihnout relativně objektivně. Zjišťovat úroveň klimatu třídy pomocí šachovnice byl vlastní nápad ředitele školy. On se také stal hlavním organizátorem práce v jednotlivých třídách. V závěrečném vyhodnocení jej z důvodů zajištění nestrannosti vystřídala kolegyně. Při vyhodnocování jednotlivých šachových rozestavení škole pomáhal psychiatr. Výsledky škola využila ve vlastním hodnocení školy.
Využitím šachových figur a herního plánu chtěla škola zjistit postavení třídy vzhledem k ostatním třídám, třídnímu učiteli a ostatním vyučujícím a postihnout je co nejvěrněji bez přílišného škatulkování. Dalším cílem aktivity bylo zachytit také vztahy v třídním kolektivu.
Sledování klimatu třídy pomocí šachovnice se škola rozhodla uskutečnit v období pololetí, kdy byl ve škole relativní klid. Nejprve byli žáci vybraných tříd vyzváni ke spolupráci na projektu, který by pomohl učitelům i vedení školy lépe postihnout klima ve třídách. Vzhledem ke kladné odezvě ze strany žáků byl vytvořen harmonogram, kdy a ve které třídě dojde ke společné aktivitě. Aktivitu ve třídách organizoval ředitel školy. Všechny žáky nejprve seznámil s jednotným významem figur.
Šachovnice byl prostor školy, bílí pěšci byli žáci dané třídy, černí pěšci ostatní třídy, bílý král třídní učitel, černý král a královna vedení školy a ostatní velké černé figury ostatní vyučující.
Toto přiřazení také ředitel zapsal na tabuli tak, aby v průběhu celé aktivity bylo žákům na očích.
Žáci se následně rozdělili do tří skupin podle počtu šachovnic a sad figurek. Každá skupina spolupracovala na charakteristice vlastních pocitů o vztazích ve škole. Museli se dohodnout, jak umístit třídního učitele, kam vedení školy a v jakém vztahu jsou oni sami uvnitř třídy – zda jsou semknutým kolektivem, nebo naopak prolínají mezi ostatní třídy v ročníku. A v neposlední řadě se museli rozhodnout, jaké je postavení ostatních tříd.
Člen skupiny, který nesouhlasil s pohledem většiny, měl právo přecházet do jiných skupin utvořených ve třídě. Cílem bylo postihnout co nejširší spektrum pohledů na danou problematiku. V průběhu práce byla činnost skupin fotograficky dokumentována a zdokumentováno bylo také závěrečné rozmístění figur. Taktéž byl zaznamenán počet žáků, které dané rozmístění reprezentuje.
1. Domluva žáků nad šachovnicí – fotografie ze společné aktivity |
2. Výsledek práce jedné skupiny – fotografie ze společné aktivity |
Celá aktivita trvala 40 minut. Následovalo systematické vyhodnocení fotografií, které provedl psychiatr. Hodnotil každou skupinu zvlášť a následně i všechny skupiny ve třídě. Toto hodnocení se do značné míry shodovalo s laickým hodnocením některými pracovníky školy, které jsme provedli před tímto systematickým vyhodnocením.
Příloha 1 - Příklad vyhodnocení jedné skupiny – vyhodnocení situace na šachovnici
Příloha 2 - Příklad části hodnocení celé třídy – vyhodnocení situace na šachovnici
Učitelé byli seznámeni s výsledky vyhodnocení. Škola zvolila formu pohovoru a většinou nedošlo k překvapivým rozdílům v hodnocení učitelů a žáků. V závěrečné části byla celá aktivita vyhodnocena za přítomnosti zúčastněných žáků. Zde byly představeny jednotlivé způsoby rozmístění a konfrontován výklad žáků a systematické vyhodnocení. Této části se osobně ředitel školy nezúčastnil z důvodů možné předpojatosti z pohledu žáků. Celkově tato aktivita proběhla pouze v prvním a třetím ročníku čtyřletého studia a v kvintě a septimě osmiletého studia.
Vzhledem k tomu, že škola měla k dispozici několik sad šachů, nevyplývaly z realizace žádné další ekonomické nároky. V průběhu aktivity byl používán také digitální fotoaparát jako dokumentační prostředek.
Cíl aktivity byl zaměřen na zjištění vztahu třídy v rámci školy. To se pomocí tohoto nástroje podařilo dobře zjistit. Celkově charakteristika vztahů byla pozitivní. Oproti představám vedení školy se lišil vztah žáků a třídních učitelů ve čtyřletém a osmiletém studiu. Ve čtyřletém studiu byli třídní učitelé bližší kolektivu třídy než na osmiletém. Žáci osmiletého studia vnímali vedení školy více kriticky. V následujícím období se škola snažila ve spolupráci s třídními učiteli tuto komunikaci zlepšit.
Nevýhodou tohoto nástroje je obtížná měřitelnost výsledku. Oproti „jednoduchým“ nástrojům, které jsou dobře kvantifikovatelné, zřejmě vhodněji umožňuje od žáků získat informace o tak citlivém tématu, jako je postavení třídy ve škole. V průběhu vyhodnocování se ukázalo jako ne příliš šťastné zapojení psychiatra až v hodnotící fázi. Příště by bylo šikovnější využít „nezávislého“ pozorovatele (např. psychologa) již při práci ve třídě, aby měl možnost sledovat přesuny žáků mezi skupinami a vývoj názorů ve skupině. To by bylo při závěrečném posuzování velmi přínosné.
Taktéž se ukázalo jako nepříliš šťastné, aby poslední část – společné seznámení s výsledky, vedl člen sboru, který se nezúčastnil předcházejících částí. Je otázkou, kdo by měl celou aktivitu vést. Jedná se o „citlivé“ údaje a z tohoto pohledu by měl být v úzkém vztahu k vedení školy. Určitou nevýhodou bylo zařazení aktivity do normálního vyučování. Škola předpokládala, že by odpolední setkání ztratilo dynamiku oproti času normální hodiny.
Využití šachovnice pro charakterizování vztahů je originální a škola se rozhodla tento nástroj využít i v budoucnu. Ráda by se zaměřila na všechny žáky a věnovala zvýšenou pozornost dění ve třídě při vytváření skupin a rozmísťování figur po šachovnici.
Další zdroje informací:
MACBEATH, J., SCHRATZ, M., MEURET, D., JAKOBSEN, L. B. a kol.: Serena aneb Autoevaluace škol v Evropě. Fakta, Žďár nad Sázavou 2006. ISBN 80-902614-8-5.
Kontaktní osoba:
Vlastimil Fiala
e-mail: fiala@gymhu.cz
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.