Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Pomsta Kyklopů (rozvoj komunikačních dovedností)
Odborný článek

Pomsta Kyklopů (rozvoj komunikačních dovedností)

8. 12. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Simona Šedá

Anotace

V rámci uvedené aktivity dochází u žáků současně s rozvojem schopnosti naslouchání také k vytváření a osvojování strategií efektivní komunikace, k rozvoji tvořivosti, empatie a rovněž k rozvoji schopnosti spolupracovat.

Přijímání a sdělování informací je nezbytnou součástí života. Téma komunikace proto prolíná v podstatě všemi tématy osobnostní a sociální výchovy. Cílem činností zaměřených prioritně na rozvoj komunikačních dovedností je zlepšit kvalitu výměny informací nejen mezi jednotlivci, ale také mezi jednotlivcem a skupinou či mezi skupinami navzájem.

V rámci níže uvedené aktivity dochází u žáků současně s rozvojem schopnosti naslouchání také k vytváření a osvojování strategií efektivní komunikace, k rozvoji tvořivosti, empatie a rovněž k rozvoji schopnosti spolupracovat.

Pomsta Kyklopů

Jako motivaci k následné činnosti žáků využijeme upravenou část řecké báje o Odysseově dlouhém a strastiplném putování do rodné Ithaky:


Na své cestě se Odysseus dostal i na ostrov jednookých obrů, pastevců ovcí a koz. Obr Polyfémos však Odyssea s jeho druhy uvěznil ve své jeskyni, vchod zatarasil obrovským kamenem a dva z Odysseových přátel snědl k večeři. Ráno posnídal další dva, vyhnal ovce a kozy na pastvu a vchod do jeskyně opět uzavřel balvanem. Lstí se Odysseovi podařilo obra v noci oslepit a když ráno stádo začalo bečet hlady, slepému obrovi nezbylo, než kámen odvalit a ovce a kozy po jedné vypouštět ven na pastvu. Každému zvířeti však pečlivě osahával hřbet, jestli na něm nesedí některý z Řeků. Na chytrého Odyssea si však nepřišel. Ten svázal proutím, které v jeskyni našel, vždy tři berany k sobě a k jejich břichům pak přivázal své druhy. Nakonec se sám chytil vlny na břiše největšího berana a dal se jím vynést z jeskyně. Řekům se tak podařilo uniknout, nalodit se a odplout z prokletého ostrova.
Rozzlobený slepý Polyfémos požádal svého otce Poseidóna, aby za trest oslepil všechny ovce na ostrově a v noci rozpoutal bouři, která vše živé, co nenajde úkryt, smete do moře...


V tuto chvíli vyprávění přerušíme a sdělíme žákům, co je jejich úkolem.

Za 10 minut se někdo z nich stane starým ovčákem a zbytek skupiny bude představovat jednotlivé ovečky jeho stáda. Ovčák chce sebe i ovečky zachránit, musí proto co nejrychleji dostat všechny ovce do jeskyně vysoko v horách. Špatně však chodí, je němý, ovce jsou slepé a bouře se rychle blíží. Skupina musí během 10 - 15 minut vymyslet nejdůležitější signály, včetně signálu „stop", které by ovčákovi pomohly dostat k němu do jeskyně všechny ovce.

Po uplynutí 10 - 15 minut si všichni žáci zavážou oči. Učitel zvolí jednoho žáka ovčákem a ten si pásku z očí může sundat. Učitel ho dovede do vymezeného prostoru - jeskyně. Poté s každým žákem, představujícím ovci, několikrát zatočí a rozmístí žáky po hrací ploše v dostatečné vzdálenosti od sebe. Ovčák musí na každou ovci vidět, po celou dobu hry však nesmi opustit své místo.

Ovčák má beze slov (jinými zvukovými signály) navázat kontakt s jednotlivými ovcemi a bezpečně je dovést do jeskyně. Ovce nic nesignalizují, jen dávají pozor na ovčákovy povely. Ovce, které už jsou v jeskyni, musí zůstat potichu. Mohou si však sundat pásku z očí a sledovat hru. Aktivita končí v okamžiku, kdy jsou všechny ovce v označeném prostoru - jeskyni.

Učitel po celou dobu sleduje bezpečný pohyb ovcí!!!
Pozn.: Velmi se osvědčilo použití píšťalky. Písknutím na ni učitel hru v případě hrozícího nebezpečí (např. žák se pohybuje v nebezpečném terénu, hrozí pád žáka) přeruší.

Co důležitého žák v průběhu aktivity dělá:

  • komunikuje s ostatními pomocí neverbálních prostředků (ovčák)
  • naslouchá neverbální instrukci (ovce)
  • reaguje na neverbální instrukci (ovce)
  • podílí se na vytváření strategie činnosti celé skupiny
  • dodržuje společně vytvořená a dohodnutá pravidla
  • vyjadřuje se o svých pocitech slovně (v rámci reflexe)
  • naslouchá ostatním spolužákům (v rámci reflexe)

Co může přinést tato aktivita žákovi:

  • poznává význam smyslového vnímání (ovce)
  • uvědomuje si pocit zodpovědnosti za každého jednotlivce (ovčák)
  • uvědomuje si pocit zodpovědnosti za úspěšnost celé skupiny
  • pokouší se vcítit do pocitů druhých
  • koriguje svou činnost na základě empatie
  • snaží se o svých pocitech mluvit (v rámci reflexe)

Instrukce

  • V lehčí variantě výše uvedené aktivity je možné určit ovčáka ještě před zahájením plánování a před volbou komunikační strategie.
  • V závislosti na předchozích zkušenostech a vyspělosti skupiny lze zkrátit či naopak prodloužit čas na přípravu strategie.
  • Je možné aktivitu časově omezit.
  • Je třeba zajistit rovnou a bezpečnou hrací plochu.
  • Je třeba hlídat nekontrolovaný pohyb ovcí.

Reflexe po činnosti

Prostřednictvím otázek, kladených žákům bezprostředně po ukončení aktivity, lze sledovat pouze rozvoj komunikačních dovedností, nebo je možné zaměřit se i na oblast pocitů, mezilidských vztahů, kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti.

Příklady možných otázek:

  • Jak ses během aktivity cítil?
  • Proč jsi měl tyto pocity?
  • Měnily se tvé pocity během aktivity?
  • Čím to bylo způsobeno?
  • Cítil jsi nějaká omezení? Jaká?
  • Co jsi pociťoval jako problém?
  • Podařilo se ti tento problém vyřešit? Jak?
  • Podařilo se skupině tento problém vyřešit? Jak?
  • Pomohl ti při řešení problému názor někoho jiného? Koho?
  • Měl jsi nějaké problémy při komunikaci s ostatními členy skupiny? Pokud ano, jaké?
  • Daly by se tyto problémy napříště odstranit? Jak?
  • Vadilo ti jednání někoho ve skupině? Proč?
  • Pomohl ti někdo svým přístupem? Kdo a jak?
  • Uvědomoval sis během aktivity pocity ostatních?
  • Ovlivnily pocity ostatních nějak tvé chování a jednání? Jak?
  • Připadal sis v rámci skupiny spolužáků důležitý? Proč?
  • Co bylo na spolupráci skupiny nejtěžší?
  • Co se vám naopak dařilo?
  • Jsi s výsledkem skupiny spokojen? Proč?
  • Dalo by se něco zlepšit, aby skupina pracovala ještě efektivněji? Co?

Literatura a použité zdroje

[1] – NEUMAN, J. Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. Praha : Portál, 2000. 325 s. ISBN 80-7178-405-2.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Komunikace
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Sebepoznání a sebepojetí
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Mezilidské vztahy

Mezioborove presahy:

  • Speciální vzdělávání - těžké mentální postižení
  • Výtvarná výchova

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna, Učebna v přírodě, Vycházka do přírodního prostředí

Nutné pomůcky:

Šátek na zavázání očí pro každého člena skupiny, lano na vymezení prostoru jeskyně (cca 30 m), píšťalka pro učitele