Sborník nápadů členů Asociace učitelů dějepisu – pedagogů z praxe. Jak již název napovídá, podstatnou složku zde hraje propojení dějepisu s dalšími předměty (mezipředmětové vztahy). Vyučující zde najdou jak kompletně zpracované hodiny, tak i nápady a návody, které je možno upravit pro potřeby dané školy nebo regionu. Své místo ve sborníku mají různé hry, dramatizace látky, myšlenkové mapy, krátkodobé i dlouhodobé projekty, exkurze v terénu.. Závěr sborníku patří několika drobným nápadům a teoretickému článku o zkušenostech ze zahraničí.
Na ukázku uvádíme několik konkrétních příkladů: k nejstarším dějinám nás čeká pracovní list z oblasti Mezopotámie. Řecké masky a bajky inspirují k propojení dějepisu s dramatickou výchovou, podobně jako téma přemyslovských bratrů Václava a Boleslava. Význam vzdělanosti je dobré připomenout na hodině o Velké Moravě – skupinovou prací s textem. V českých dějinách mají své místo „staré pověsti české“, při práci s nimi si žáci mohou vyzkoušet své kritické myšlení. Hravé metody je možné vyzkoušet i u témat léna a vztahů ve středověké společnosti. Kapitolu hradů a rytířů uzavírá velký projekt, na jehož konci se objevily žákovské internetové stránky. Novou dobu otevírají zámořské objevy a hry z prostředí Nového světa. Z moderních dějin jsou ve sborníku obsažena témata fašismu a holocaustu.
První část s názvem Postavení nejnovějších a soudobých dějin v systému současného dějepisného vyučování pojednává o významu této dějinné periody pro kultivaci historického vědomí žáků. Vysvětluje příčiny jejich malé obliby a přináší informace o postavení školního dějepisu v kurikulu evropských zemí. Druhá kapitola je věnována specifickým rysům soudobých dějin, jako je velké množství informaci, ale nedostupnost některých z nich, množství citlivých a kontroverzních témat atp. Nejrozsáhlejší je třetí část této metodické příručky, týká se edukační činnosti při výuce moderních dějin: jak vybírat a uspořádat učivo, jak pracovat s fotografiemi, politickou karikaturou a plakátem; dále obsahuje využití filmu, televize, internetu nebo orální historie ve výuce. V jedné z příloh učitelé najdou užitečné internetové adresy k výuce nejnovějších a soudobých dějin.
Příručka obou autorek významně vyplňuje mezeru v literatuře didaktiky dějepisu vzhledem k faktu, že poslední ucelené dílo věnované didaktice dějepisu vzniklo koncem 80. let 20. století. Je tedy výrazně poznamenáno marxistickým pojetím dějin a celkovým duchem tehdejší doby.
Její obsah je rozdělen do 40 krátkých kapitol a je funkčně doplněn 21 přílohami. Učitel dějepisu v praxi jistě přistoupí k četbě příručky výběrově a soustředí se na kapitoly, které obsahují nové pohledy na dějepisné vyučování a inspirativní inovativní metody. Jistě ho zaujmou kapitoly o současných trendech v dějepisném vyučování, výuce dějepisu v zahraničí a o současných cílech dějepisné výuky, které mu pomohou zorientovat se v dnešním pojetí školního dějepisu. Pojednání o dějepisném kurikulu a obsahu dějepisného vyučování mu usnadní pochopení uspořádání učiva a jeho výběr. Kapitoly o učebnicích dějepisu pomohou lépe pochopit charakter dějepisných učebnic i jejich hodnocení, které následně využije při výběru učebnic pro vlastní vyučování.
Metodická příručka je výstupem z projektu ESF CZ.04.1.03/3.1.15.2/0073 Metodika pro implementaci Výchovy ke vztahu ke kulturně historickému dědictví do školních vzdělávacích programů základních škol a víceletých gymnázií. Předkládá učitelům další, nové průřezové téma, které zatím jako samostatné není v RVP, ale školy si jej mohou do svého kurikula zařadit. Obsahuje teoretickou a praktickou část. V první části se objasňuje význam tohoto nového průřezového tématu a objasňuje se i zapojení žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Do teoretické části patří kapitola, která pojednává o tom, jak učit výchovu ke kulturně historickému dědictví, a také se zabývá touto výchovou z pohledu specialistů různých vědních oborů: archeologie, historie, dějin umění, etnologie, humanitní environmentalistiky. Čtvrtá kapitola je věnována projektovému učení. V praktické části příručky najdeme příklady dobré praxe a také aplikaci průřezového tématu ve vzdělávacích oblastech a oborech jak humanitního, tak i přírodovědného charakteru. Součástí metodické příručky je elektronická příloha, která obsahuje prezentaci projektů, dokumentaci příkladů dobré praxe včetně zpětné vazby žáků, ohlasů na projekt atp.
Příručka je souhrnem metodických materiálů k výuce moderních československých dějin. Obsahuje prakticky využitelné texty, prameny zasazené do historického kontextu, metodické náměty, komentáře, i otázky a úkoly pro žáky. Ke každému tématu je přiložen seznam odborné literatury. Součástí příručky je přiložený CD- ROM s řadou dalších textů, obrazových příloh a výukových prezentací. Na dokumenty obsažené na CD-ROMu publikace odkazuje. Tematicky se publikace zabývá nejen poúnorovou perzekucí, ale i tématy z období konce II. světové války. Témata jsou zpracována na základě konkrétních osudů lidí.
V příručce je zařazeno pět aktivit a jeden projekt. Aktivity se vztahují k filmům Případ Dr. Horáková (Proces jako divadlo, Hněv pracujícího lidu stíhá zrádce, Případ JUDr. Brožová-Polednová) a Ztracená duše národa III. – Ztráta slušnosti (Už se neměly vrátit, Dopis generálnímu tajemníkovi OSN, Znárodněno). Jednotlivé aktivity jsou připraveny tak, aby pokrývaly aspekty politické perzekuce v období 50. let 20. století a zároveň aby zohlednily různé metody práce v hodinách. Některé z nich jsou vhodné i pro hodiny základů společenských věd či občanské výchovy a pro začlenění průřezového tématu Mediální výchova.
Kniha mapuje vznik orální historie od okamžiku, kdy se kvůli pohnutým dějinným událostem 20. století postupně ukazovalo, že klasicky pojímané politické, hospodářské, sociální a kulturní dějiny států a populací (tzv. velké dějiny) nepostačují ke komplexnímu uchopení a porozumění spletitým lidským rozhodnutím, motivacím a osudům. Spolu se vznikem technických předpokladů to byl okamžik, v němž vznikla potřeba analyzovat dějiny prostřednictvím rozhovorů s jejími aktéry a přihlížet tak i k osobním svědectvím „z první ruky“.
Kniha neposkytuje pouze detailní metodologický návod, jak vést orálně historický výzkum, jak zaznamenat lidskou zkušenost a uchovat ji pro příští generace, ale zabývá se i otázkou interpretace specifických narativních pramenů. Dává také rámcový podnět ke klasifikaci historického rozhovoru, představuje jeho možnosti a limity a upozorňuje na řadu dílčích problémů spojených nejen s metodou, ale i s oborem jako takovým. Jedním z nich jsou vysoká etická kritéria výzkumu, legislativa. Otázka paměti, subjektivity a objektivity a lidského prožitku minulosti obecně.
Portál je prostředím, ze kterého je možné čerpat množství relevantních informací o moderních dějinách nejen národních, ale i světových.
Je určen zejména učitelům jako zdroj inspirace, obsahuje přehledně členěné praktické, odzkoušené inspirace, jak učit jednotlivá témata, zpracované vyučovací hodiny i celé bloky, výukové prezentace, metodické listy, množství fotografií, pramenů a videí. Mít všechny tyto informace na jednom místě je pro učitele jistě velmi přínosné. Pedagogové v jednotlivých rubrikách tohoto portálu najdou vše potřebné, co budou moci zužitkovat pro svoji práci, pro stavbu konkrétní vyučovací hodiny i pro čerpání kontextových informací.
Dále zde najdeme aktuální informace k problematice moderních dějin, aktuální články z různých médií, příspěvky historiků, nabídky vzdělávání, internetové odkazy týkající se tohoto zaměření.
Smyslem webových stránek je zpřístupnit informace o naší i světové historii v rozsahu učiva středních škol. Obsahuje sekce:
1. Učebnice (učebnice dějepisu v rozsahu gymnázia);
2. Eseje (vybrané eseje studentů e-learningového kurzu, který je portálem pořádán);
3. Seznam pojmů (výklad téměř 2000 pojmů z oboru historie);
4. Historické dokumenty (21 dokumentů v českém a 6 v anglickém jazyce);
5. Testy (k jednotlivým tématům i testy všeobecné);
6. Časová přímka (od nejstarších dob po současnost).
Uživatelé mohou využívat i diskusního fóra, popř. se mohou přihlásit na jedno- nebo dvousemestrový e-learningový kurz.
Základní informační zdroj pro (nejen) učitele dějepisu a společenských věd k tématu holocaustu či rasismu, ale i výuce o totalitě celkově, neboť obsažené nápady se dají využít i při jiných hodinách.
Internetové stránky jsou řešeny jednoduše a přehledně, levou třetinu zaujímá přehled kapitol, které nabízejí nejen dějiny a zdroje, ale také vzdělávání – množství ukázkových hodin domácí i zahraniční provenience. Stránky pedagogovi umožní hodinu nejen převzít (okopírovat), ale i případně doplnit, uzpůsobit pro své potřeby (potřeby školy), zároveň doplnit o další fakta, dokumenty, obrázky apod. Stránky jsou i jakousi databankou k tématu, jak autoři sami píší – přinášejí rozsáhlý informační servis.
Výše anotované materiály i tituly z „širší“ verze seznamu materiálů (viz příloha č. 1 a č. 2) mohou vyučující dějepisu a výchovy k občanství využít v praktické výuce, přestože některé z níže uvedených titulů mohou vyvolat diskusi o oprávněnosti jejich zařazení do přehledu, a obohatit tak své osobní „databáze“ používaných vyučovacích pomůcek.
Z šetření do budoucna vyplývá, že bude vhodné se zaměřit především na třídění a klasifikaci, příp. zdokonalování stávajících materiálů a jejich prezentování srozumitelnou a přehlednou formou pedagogům.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Analýza metodických materiálů ze společenskovědní oblasti.
Ostatní články seriálu:
