Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > předškolní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Metoda Batti Strauss

Praktický příspěvek
inspirace
Příspěvek seznamuje čtenáře s metodou Batti Strauss, která je nazývaná jako metoda aktivního poslouchání hudby. Tato metoda spojuje různé formy aktivit: poslouchání hudby, hru na hudebních nástrojích, tanec, zpěv s užitím prvků pantomimy, prvky dramatické výchovy či výtvarné činnosti.

Metoda Batti Strauss

Batti Strauss je pedagožka, pianistka, učitelka hry na klavír, která pochází z Izraele. 

Batti Strauss

Tato pedagožka s cílem přiblížit vážnou hudbu dětem stvořila metodu aktivního poslouchání hudby.

Svou profesní kariéru začala realizovat jako pianistka. Hru na klavír se učila u významných učitelů v Izraeli, jejím učitelem byl například Frank Peleg. Tři roky studovala na Ecole Normale de Musique v Paříži, kde roku 1950 ukončila studia jako pianistka a také učitelka hry na klavír. Pedagogická dráha se jí stala osudnou, celý život se věnovala dětem a snažila se jim přiblížit vážnou hudbu zábavným způsobem. Snažila se u dětí rozvíjet vnímání vážné hudby, vnímání toho, co nám chtěl autor hudební skladbou sdělit. 

Po ukončení studií se věnovala pedagogické práci v izraelských vesnicích a izraelských kibucech, kde učila děti hře na klavír. Také založila dětský sbor. Tento dětský sbor se za nějakou dobu stal známým a slavným, dokonce vystupoval v izraelském rádiu. Spolupráce s izraelským rádiem pokračovala dále, Batti Strauss vedla sbor dospělých, který při tomto rádiu fungoval. 

Léta zkušeností z pedagogické práce s dětmi i dospělými, léta zkušeností spojené se hrou na klavír, léta zkušeností spojené s hraním vážné hudby ji dovedla k nápadu vytvořit vlastní metody zacílené na rozvíjení hudebních kompetencí u dětí, metody zaměřené na rozvíjení jejich vztahu k vážné hudbě. Tuto metodu nazvala metodou aktivního poslouchání hudby. Tato metoda byla zaregistrovaná izraelským ministerstvem školství, které si uvědomilo pozitiva užívání této metody v předškolním a školním vzdělávání, a stala se doporučovanou metodou pro mateřské a základní školy. 

Od 60. let Batti Strauss předává své četné zkušenosti dále, začíná pracovat v Music Teacher College v Tel Avivu. Na této škole působila do konce svého života a věnovala se předávání svých zkušeností mladým pedagogům, studentům pedagogiky, studentům hudební výchovy. 

Od roku 1979 zastávala již na akademické půdě vedoucí pozici. Od roku 1979 vedla katedru hudební výchovy na Jerusalem Robin Music Academy. 

Ke konci svého života Batti Strauss předávala své zkušenosti téměř po celé Evropě, realizovala workshopy např. Praze, Varšavě, Salcburku, různých městech Německa, Portugalska, Švýcarska, Holandska. Velmi populární je v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. 

Svou metodu šířila i v Argentině, kde také realizovala své workshopy (Tarczyński, 2000). 

Metoda aktivního poslouchání hudby

Metoda aktivního poslouchání hudby spojuje různé formy aktivit: poslouchání hudby, hru na hudebních nástrojích, tanec, zpěv s užitím prvků pantomimy, prvky dramatické výchovy či výtvarné činnosti. Díky těmto aktivitám dítě ve formě neverbální poznává různé hudební výrazové prostředky, hudební prvky s výrazným sémantickým nábojem, pomocí hudební skladby poznává rytmus hudby, tempo, dynamiku, formu. 

Proč používat tuto metodu? (Skiba, 2009): 

- metoda jednoduchým způsobem přibližuje dětem vážnou hudbu

- děti díky aktivnímu poslouchání hudby poznávají jednoduché taneční pohyby

- metoda rozvíjí u dětí koordinaci a přesnost pohybů

- metoda zábavnou formou připravuje děti na hru na hudební nástroj

- metoda rozvíjí představivost a fantazii u dětí

Aktivity pomocí této metody mají zábavnou formu. Výuka probíhá v několika etapách, v rámci nichž děti získávají zkušenosti s vážnou hudbou.

Etapy práce s hudební skladbou (Skiba, 2009, Bąk, 2008):

1. etapa: Vžívání se do hudby spojené s jednoduchými pohyby dětí.

Děti vnímají hudbu a vžívají se do hudby a představují svými pohyby to, co si myslí, že je hudební skladbou představováno.

Příkladem může být představování života motýlů na hudební skladbu Antonia Vivaldiho Jaro z cyklu Čtyři roční období. Děti se vžívají do hudební skladby a podle toho, jak vnímají hudbu, jsou nejprve housenkami, kuklou a nakonec motýly. 

Na počátku, když skladba vyznívá jako oslova jara, je rychlá a radostná, děti představují pohyblivé housenky (děti se plazí po břiše po koberci), když se hudba změní v klidnější, děti se promění v kukly (leží nehybně ve skrčené pozici na koberci), v okamžiku, kdy se hudba stává dramatičtější, rytmičtější, se z kukly vyloupnou barevní motýli (děti tančí s barevnými šátky, dětem není dopředu řečeno, jak má jejich motýlí tanec vypadat, ztvárňují jej tak, jak samy hudbu cítí). 

Dalším příkladem je ztvárnění hudební skladby Vltava od Bedřicha Smetany.

Při poslechu této hudební skladby si děti představují, jaké v dané chvíli panuje počasí. Ve chvílích, kdy je hudba tichá a klidná, je řeka Vltava také klidná, teče pokojně, počasí je pěkné. Děti pantomimicky představují, že se opalují, vychutnávají si sluníčko. V okamžiku, kdy se hudba změní v dramatičtější, je řeka Vltava neklidná, rozvodněná, v okolí panuje bouře. Děti pantomicky představují, že se schovávají před bouřkou. 

2. etapa: Realizace v tanci

V rámci této etapy si učitel připraví pro děti konkrétní, jednoduchou choreografii. Děti pak jednoduchým tancem zatančí na hudební skladbu. Opět využíváme skladeb vážné hudby.

Při tanci s dětmi využíváme šátky, pompony.

Na tuto etapu jsou vhodné zejména tyto hudební skladby (Kaczor, Zawadzka, Górniak, 2011): Pochod Radeckého od Johanna Strausse, Country dance od J. F. Handela, Uherský tanec od Johanna Brahmse, Komedianti, op. Galop od Dmitrije Kabalewského, Italská polka od Sergeje Rachmaninova.  

3. etapa: Využití hudebních nástrojů

V této fázi děti hrají do rytmu hudby na Orffovy nástroje, triangl, činely, paličky, bubínek, tamburínu. Děti mohou také rytmus hudby vytleskávat nebo vydupávat. 

Opět využíváme skladeb vážné hudby. 

Na tuto etapu jsou vhodné zejména tyto skladby (Kaczor, Zawadzka, Górniak, 2011): Turecký pochod od Wolfganga Amadea Mozarta, Cikánská polka, Na krásném modrém Dunaji od Johanna Strausse ml., Komedianti, op. Galop od Dmitrije Kabalewského.

4. etapa: Spojení tance s hrou na hudebních nástrojích

5. etapa: Povídání o hudbě 

V této fázi si s dětmi povídáme o zkušenostech, o pocitech, které si odnesly z hudební skladby ve formě tance či hraní na hudební nástroj.

Metoda Batti Strauss umožňuje dětem prožít si hudební skladbu svým způsobem, oblíbit si vážnou hudbu pro ně stravitelnou, zábavnou formou, formou, která je dokáže upoutat. Děti pronikají do struktury hudební skladby, při společné činnosti prožívají radost svázanou se společnou tvorbou. Učitelé mohou touto formou rozvíjet tvořivost a představivost dětí. 

Metoda je vhodná také pro učitele, kteří nemají velkou zkušenost. 

Rozvoj schopností a dovedností dětí pomocí této metody (Skiba, 2009):

- děti si mohou prožít hudební skladbu

- děti se zábavnou formou seznámí s nejznámějšími hudebními skladbami a hudebními skladateli

- děti pronikají do struktury celé hudební skladby

- děti při aktivitách pociťují radost, baví se

- děti rozvíjejí svou představivost, fantazii

- děti rozvíjejí svou představivost spojenou se zvuky, hudbou

- díky atraktivnímu, zábavnému podání hudební skladby dokážou děti tuto hudební skladbu poslouchat opakovaně a zapamatují si ji

- děti si osvojují pravidla spolupráce s ostatními

- děti rozvíjejí svou pozornost

Výhody používání této metody pro učitele (Skiba, 2009, Białkowska, 2013):

- motivace k tvořivosti, k rozvoji tvořivosti učitele i dítěte, metoda může být pro učitele inspirací, každý učitel do ní může přinášet něco svého

- poznání nových způsobu rozvíjení hudebních dovedností u dětí

- učitel k rozvíjení hudebních dovedností u dětí využívá různých aktivit: hra na hudebních nástrojích, tanec, zpěv, pantomima, prvky dramatické výchovy

- při aktivitách se nedoporučuje jakákoliv rivalizace

Zásady práce s metodou pro učitele (Skiba, 2009, Białkowska, 2013):

- důležité je, aby mimika, gestikulace učitele užívajícího tuto metodu, byla výrazná, až divadelní

- důležité také je, aby mimika a gestikulace učitele byla pro děti jasná a snadno čitelná

- učitel vykonává aktivity spolu s dětmi

- učitel děti nenutí do aktivity

- učitel při realizaci metody užívá Orffovy nástroje i složitější hudební nástroje 

- učitel je aktivní a rovněž umí vzbudit zájem o danou aktivitu. Důležitý je začátek, který musí děti namotivovat pro aktivní účast

- při aktivitách se nepodporuje jakákoliv rivalizace, každý může hrát na jakýkoli hudební nástroj, nic není za odměnu

- děti mohou tvořit své vlastní hudební nástroje

Na závěr chci ještě poznamenat, že například na kanálu YouTube lze po zadání klíčových slov Batti Strauss nalézt celou řadu ukázek aktivit s dětmi, které využívají popisovanou metodiku.
Například:

1. https://www.youtube.com/watch?v=_kLZUXQvS6o&t=38s

2. https://www.youtube.com/watch?v=sRN1LKFaSj0

3. https://www.youtube.com/watch?v=bH6hnUBZoT4

4. https://www.youtube.com/watch?v=drexJTpUc8A

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám