Tento text navazuje na příspěvky Tvořit na flétně krásné tóny, Tvořit na flétě krásné tóny - 2. lekce: Neposedné ručky a Tvořit na flétně krásné tóny - 3. lekce: Maruška slaví narozeniny.
Rada první
- uvědomit si vlastní dech
- osvojit si 6 cviků správného dýchání
- poznávání bráničního svalu - „BRÁNICE"
Rada druhá
- zvládnout správné návyky - uchopení flétny apod.
- seznámení s dlouhými „rovnými" tóny
- učit se správně nasadit tón
Rada třetí
- naučit se vzpřímeně stát - „STROM"
- manipulace s flétnou
- rozvoj hudební a sluchové představivosti
- schopnost improvizace
- objevovat smysl pro rytmus a fantazii
Konkrétní nabídka činností jednotlivých integrovaných bloků 4. lekce
Rada první: „Chceš- li umět krásně pískat, nauč se nejprve správně dýchat."
Základem dechového cvičení je správný způsob dýchání. Nádech nosem (ústa jsou zavřená) a hlasitý, až syčivý (šššššš jako „mašinka") výdech ústy .
Činnosti
Leh na zádech, pokrčená kolena, levá ruka položena na bříšku - „klidné dýchání" - posloucháme svůj klidný dech se zavřenýma očima.
Doporučení: Toto cvičení si děti mohou procvičovat v postýlce před spaním, kdy je tělo uvolněné.
1. cvik:
- leh na zádech, nohy pokrčené, jedna ruka v týl, druhá lehce položena na bříšku
- vdech - nosem do bříška
- výdech - ústy „mašinka" z bříška, ruka lehce dotlačí bříško dolů k podložce
2. cvik „mašinka táhne vagónky"
- leh na zádech, nohy pokrčené, ruce v týl
- vdech - nosem do bříška
- výdech - ústy „mašinka" a současně přitáhneme obě ruce na bříško
3. cvik „mašinka zvedá můstek"
- leh na zádech, nohy pokrčené, ruce v týl
- vdech - nosem do bříška
- výdech - ústy „mašinka" a současně podsazujeme pánev a postupně ji zvedáme; stáhneme obě půlky zadečku k sobě; POZOR! neodlepujeme záda od podložky!!!
4. cvik „mašinka zatáčí vlevo, vpravo"
- leh na zádech, nohy pokrčené a položené vlevo, kolena u sebe
- vdech - nosem do bříška
- výdech - ústy „mašinka" a současně stranou přitáhneme kolena na bříško a položíme vpravo; celý cvik opakujeme na opačnou stranu
5. cvik „jedeme na kole"
- leh na zádech, nohy pokrčené
- vdech - nosem do bříška
- výdech - ústy „mašinka" a nohy šlapou do pedálů; POZOR! při jízdě propínáme kolena
6. cvik uvolnění „mašinka ve stanici"
- leh na bříšku, hlava opřená o čelo, ruce položené na sobě pod čelem, nos musí být volně průchodný
- vdech - nosem do bříška, balónek tlačí do podložky
- výdech ústy „mašinka"
Před každou lekcí si děti mohou procvičit „postupně" jeden cvik za druhým.
„Krátké hry"
- Sfoukávání plamínku - flétna představuje indiánské peří u hlavy, držíme ji v pravé ruce, levá ruka je sevřena v pěst se vztyčeným palcem. Nádech nosem a výdech ústy na hlásky fúúú - sfoukáváme plamínek.
- Oživení peříčka - peří může nahradit chumáč vaty v obou dlaních. Přerušované foukání na dlaň, střídání krátkých a dlouhých výdechů.
- Bublání - v kelímcích (po jogurtech), málo vody, slámky, nádech otevřenými ústy, výdech do slámek. Děti se zde učí „šetřit s výdechem".
- Na čmeláčky - děti stojí v kruhu, jedno dítě na jeden nádech a dlouhé bžžž... oběhne vně celý kruh. Pohladí kamaráda, který ho v běhu vystřídá. Dítě se nesmí zapomenout nadechnout, než se rozběhne.
- Síla - porovnávání síly dechu, např. na rozpohybování molitanového míčku.
- Ospalá Maruška - leh na zádech, ruka položená na bříšku, „zívání". Děti si uvědomují, že bříško se zvedá, nafukuje. Učitelka hraje na flétnu ukolébavku „Halí , belí..."
„Hříčky s bránicí"
- Brouček
„Leze, leze brouk, vítr do něj fouk.
Zatočil se dokola, zavolejte doktora, převrátil se brouk.
Děti leží na zádech. Ruce a nohy jsou vzhůru, děti se smějí, „chechtají" - cha, cha... Ruce i nohy se při smíchu třepou. Brouček z toho má legraci.
- Na pejska - hledání ztracené kostičky. Děti našpulí rty, rychle se nadechují a zároveň vydechují nosem, jako psí čenichání.
- Voňavá kytička - přerušovaně se nadechovat a vydechovat. Kytička může představovat korálek, barevný míček apod.
- Na ježibabu - čichá, čichá člověčinu, dlouhý a hluboký nádech nosem.
- Mašinka - sed zkřižmo - nádech nosem, výdech ústy na hlásku š,š,š. Pravou rukou se držíme v místě, kde poskakuje bránice.
- Tanec neandrtálců nebo na Tarzana - mírně přikrčené nohy, otáčení a poskoky kolem osy těla, ruce v širokém rozpažení. Nádech nosem, prudký výdech ústy na slabiky hu, hu, hu.
- Na čmeláčky - děti stojí v kruhu. Vybrané dítě se nadechne nosem a bez dalšího nadechnutí vydává zvuk na hlásky bžžžž, přitom se snaží bez nadechnutí oběhnout vně kruh. Poté pohladí kamaráda po jeho pravé ruce, ten na jedno nadechnutí znovu obíhá kruh.
- Ospalý Adámek - leh na zádech, ruka položená na bříšku a „zívání". Děti vnímají, jak se bříško zvedá vzhůru. Opakujeme asi 5x.
Rada druhá: „Flétna není lízátko, které slízneš za krátko. Ke rtům si ji přikládej, ale pozor, nikdy do ní nefoukej."
ZAPAMATUJ SI!!! Nepodceňuj tuto radu. Špatné návyky se těžko odstraňují!!!
Činnosti
- Hra s jazýčkem - ťukání o horní zoubky du, du, du. Zpočátku silně, pak zeslabujeme. Děti vymýšlejí různá slova na DU - dudek, dudlík, dupat aj. Dále na TU - tulipán, tučňák,tunel aj. Na první slabiku dávat důraz.
- Báseň
SOVA
Sova dlouhou chvíli měla, na palouček přiletěla:
„Hu-ú ježku, máš mě rád? Nauč mě na flétnu hrát."
„Hu-ú, sovo, co tě nemá, s tebou bude flétna němá.
Na flétnu hrát, já to vím, raděj dudka naučím!
Dudek zpívá du- du- du, neudělá ostudu.
Du - du do píšťalky dělá, aby flétna krásně zněla!"
- Hra „Na trumpetky, Na autíčka" - děti jezdí v prostoru s volanty, vyslovují tu, tu,.., ty, ty..apod.
- Hrátky snáustkem „hlavicí" (pozn. děti drží hlavici vždy v levé ruce)
- „Ptáček" -děti přiloží hlavici ke rtům. Ukážeme si, jak vypadá ptačí zobáček. Našpulíme rty - „hladová ptáčátka". Učitelka zavolá „Ptáček letí!" Na první pokus zkoušíme bez hlavice. Nádech a hlasité frrr... Pak dáme hlavici ke rtům, nádech a výdech frrr...
„Zachumlám se do peřinky, hvězdy na mne mrkají.
Ve větvích už ptáčci dřímou, srdéčka jim tikají."
- Motivace: (vyprávění O Marušce)
Vzpomínáte si, jaký dárek dostala Maruška k narozeninám? Byla tak šťastná, že bez ptaní vyndala flétnu z obalu a začala pískat. Ale nebylo to du, du, ale foukala a houkala, hrůza. Všichni se doma chytali za uši. Maminka přiběhla za Maruškou do pokoje, posadila si ji k sobě, vzala dva maňásky - ježka, sovu a zahrála jí básničku, kterou děti už známe (Sova). Opakování básně při hře (dramatizace) s maňásky. Hraje učitelka, pak dle zájmu i děti.
Činnosti
- Indiáni - hlavice v levé ruce, dlouhý, hluboký nádech; POZOR - nezvedáme ramena!!! Prsty druhé ruky ťukají všelijak do otvoru hlavice.
„Indián, náš kamarád, své bačkorky nosí rád,
přezuje se v předsíni, mamince zem nešpiní."
- Sanitka - otvor hlavice zakrýváme přerušovaně, dlouze celou dlaní.
„Když sanitka rychle jede, tak auto ji nepředjede.
Raděj rychle zastaví, dá jí přednost, to se ví.
Když sanitky houkají, všichni lidé koukají."
- Siréna - nádech a dlouhý výdech.
- Cyklista - leh na zádech, zvednout nohy s nádechem, s výdechem šlapeme na kole.
Opakování 1. a 2. rady a známých říkadel v období dvou týdnů. Pískání pouze do hlavice. Nespěchat!!!
Rada třetí: „Při pískání s flétničkou je důležité pěkně rovně stát a správně dírky zakrývat."
Opakování 2 - 3 dýchacích cviků. Individuální přístup k dětem. Děti se mohou kontrolovat i sami navzájem. Cvičení ve dvojicích.
Motivační činnosti
Vyprávění učitelky - otázky, nápodoba. Manipulace s flétnou.
Jak vypadá strom? Vzpřímený postoj.
kořeny - mírný stoj rozkročný
kmen - vzpřímený postoj, rovná záda
větve - lokty mírně od těla, flétna také (mírně od bříška)
koruna - hlava vzpřímená, bradu nepřitahovat k hrudi (ne dolů k tělu)
Děti se učí správné manipulaci s flétnou. Nejprve se učí, že tzv. šroubují dvě části flétny k sobě a poté od sebe. Je možné využít speciální „mastičky", na promazání flétny, pokud nejde jednotlivé části od sebe oddělit.
Upozorníme děti, že okénka (dírky) na flétně jsou všechny pod sebou a pod „srdíčkem". Vzájemně se kontrolují, pomáhají si.
Při hře na flétnu je důležitý správný vzpřímený postoj. Pravá ruka drží dole „nožičku" flétny, levá hlavici nad okénky.
Praktické činnosti s flétnou
- zakrývání dírek
- Hra „Na kočky a myši" - polovina dětí jsou KOČKY, druhá polovina MYŠI. Kočky honí myši, udělají z prstíků drápky, myši lezou v podporu dřepmo. Kočky číhají a čekají na myšky - prsty mají napnuté - „polštářky", drápky jsou zatažené.
Tímto cvikem prstů se děti učí rozlišovat, jak zakrývat dírky na flétně. Ne drápky, ale polštářky prstů! Zakrývání dírek dle fantazie dětí - improvizace. Děti uchopí flétnu LEVOU rukou nahoře, pravá ruka drží dole „nožičku". Dbáme na to, aby si děti uvědomily správné držení flétny. Levá ruka nahoře, pravá dole
- Hra s korálky - děti sbírají korálky vždy do dvou prstíků. Střídají pravou a levou. Střídají palec - ukazovák, palec - prostředník, palec - prsteník. Malíček nezakrývá okénka. Je to takový „malý hlídač", který kontroluje prstíky. Dbáme na správný úchop korálku do polštářků prstů, ne nehty. Korálky jsou různobarevné. Procvičíme třídění barev, počítání do pěti, porovnávání velikostí.
- nasazení prvního tónu - dúúúúú. Nezapomínat - při nádechu nezvedáme ramena, poté co nejdelší výdech. Opakovat několikrát po sobě.
- ptáček ťuká na okénko - du, du, du...- hlasitě - potichu (využití hůlek k rytmizaci)
- teploměr - děti si dají flétnu pod paždí - po té tleskají, procvičují rytmizaci známých říkadel. Využití ozvučných dřívek, bubínku, tamburíny, aj. dětských rytmických nástrojů.
- uvolňovací, relaxační cvičení s flétnou - zvedání flétny, slabé i silné mačkání dírek, kývání - dle pokynů učitelky. Všichni si povšimneme otisků dírek na prstících. Na dírky pokládáme položené prsty - polštářky, ne vztyčené prstíky jako drápky. Malíček všechny prsty hlídá.
- do schodů a ze schodů - pozor, děti nepískají, pouze cvičí s prstíky pochod po flétně (nahoru a dolů), prstíky jedné i druhé ruky se postupně střídají za sebou. Palec levé ruky drží po celou dobu spodní dírku, palec pravé ruky je umístěn zespod flétny. Nezvedáme prsty moc vysoko.
Individuální přístup k dětem je nezbytný, stejně jako pochvala a povzbuzení!!!
Děti opakují známá říkadla z předchozích lekcí, procvičují jejich rytmizaci i melodizaci. Učitelka při rytmizaci využívá i hry na tělo.
Pozor na správný postoj těla při hře (nezvedat ramena), mírné nadechnutí, správné nasazení tónu, zakryjí spodního okénka palcem, první horní dírku ukazovákem levé ruky a písknou. V tento moment děti netuší, že zahrály první notu h, neboli HONZÍKA.
