Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > gymnaziální vzdělávání > Informační společnost

Ikona teoreticky

Informační společnost

Ikona odbornost
Autor: Michal Černý
Anotace: Dnešní dobu je bez nadsázky možné označit za informační. Informace jsou tím, co odděluje vyspělé ekonomiky a úspěšné podniky od zemí třetího světa a neúspěšných korporací. Je možné říci, že jsou statkem či kapitálem, který determinuje úspěch ekonomický, politický i sociální v dnešním světě. Toto hledisko by se mělo jistě objevit také ve výuce.
Obor příspěvku:Informatika a informační a komunikační technologie
Klíčová slova: kultura, ICT, znalosti, informační věda, informační společnost, management znalostí
Vazby článku:
Tento článek navazuje na téma článku: Internet a demokracie
Tento článek navazuje na téma článku: Etika ve výuce informačních a komunikačních technologií
Tento článek navazuje na téma článku: Vybrané partie etiky ve výuce ICT

Text článku:

Je zajímavé sledovat, jak se mění základní rysy světové ekonomiky. V době průmyslové revoluce představovaly hnací motor průmyslu a potažmo i hospodářství především suroviny a stroje, tedy statky, které byly v mnoha ohledech cenné a jen obtížně získatelné. V posledních letech ale jejich místo postupně vytlačily informace. V zásadě je velice snadné vytvořit lék, mikroprocesor nebo webovou službu, pokud jsou k dispozici informace popisující, jak na to. Stroje i suroviny jsou něčím, co má jen menšinový vliv na cenu velké části výrobků.

Mluví-li se v různých kontextech o patentech, pak by to měly být právě ony, které ochraňují unikátnost nějakého nápadu, inovace. Jinými slovy je možné je považovat za legitimní ochranu určitého druhu duševního statku. Osobně se domnívám, že právě otázka patentových ochran je významným tématem, které se ve školním prostředí příliš nediskutuje. Na jedné straně je zde tlak na to, aby nedocházelo k porušování vlastnických práv v oblasti kinematografie, hudby či softwaru a na druhé straně není s žáky probíráno, jakých absurdních rozměrů současná patentová ochrana dosáhla. Student by měl být schopen rozeznávat nejen, co je legální, ale také co je etické a co přináší do společnosti nějaké pozitivní hodnoty.

To, že současná společnost je společností informační, je nutné ve výuce stále více reflektovat. V následujícím článku se pokusíme ukázat na některé oblasti, ve kterých se toto téma akcentuje s mimořádnou důležitostí a které by měli žáci znát.

Zapojení hendikepovaných lidí

Jednou z velkých změn, které přinesla éra rozvoje komunikačních technologií, je větší možnost společenské integrace hendikepovaných osob do běžného života. Ať se již jedná o integraci sociální, která může probíhat například pomocí sociálních sítí či IM, nebo o integraci ekonomickou, kde stále více profesí je koncipováno tak, že není nutné do zaměstnání docházet a stačí být doma připojen k počítačové síti.

Jde ale jen o jeden aspekt širšího rámce, který nazýváme humanitární informatika. Současné technologie umožňují provádět pokročilou syntézu textu do zvukového výstupu, a tak se otvírá širší možnost studia, ale i pracovního zařazení pro řadu tělesně postižených lidí, kteří ještě před půl stoletím stáli mimo oblast hlubšího společenského zájmu.

Informační společnost tedy stírá do velké míry hranice mezi zdravými lidmi a těmi zdravotně hendikepovanými, a vytváří tak dobrý prostor pro jejich větší integraci.

Distanční otevřené vzdělávání

Významným prvkem, který vstupuje do formování společnosti a její kvality, je vzdělávání. Informační společnost na něj klade – zcela pochopitelně – značný důraz, protože právě kvalita sociálního kapitálu, která na vzdělání velmi závisí, hraje v konkurenčním boji zcela rozhodující úlohu.

Proto je důležitá také postupná proměna vzdělávací struktury. Zatímco formální vzdělávání primárního a sekundárního stupně je stále řešeno téměř výhradně prezenčně, v oblasti terciárního a celoživotního vzdělávání se zdá být nástup distančních metod zcela nepopiratelný. Existuje řada oborů, které jsou vyučovány téměř výhradně formou e-learningu.

V současné době dochází ke stále většímu přechodu od formálního vzdělávání, které zajišťuje instituce, k tomu, že jsou celé kurzy přístupné pro každého, kdo o ně má zájem. Za velkého průkopníka v této oblasti je možné považovat například Khan Academy (http://www.khanacademy.org/), na které je možné nalézt tisíce videí z nejrůznějších vysokoškolských kurzů. Pokud člověk rozumí anglicky, není problém absolvovat přednášky téměř z jakéhokoli oboru. Vysokoškolské prostředí se tak stává dostupné velice jednoduše a online. Další možnou ukázkou může být nově otevřený kurz umělé inteligence na Stanford University, který může absolvovat každý, a to včetně testů či úkolů. Přitom jde o vzdělávací aktivitu na jedné z nejlepších univerzit světa, ke které má přístup každý. To je fenomén, který bude mít na rozvoj společnosti a její sociální kapitál mimořádně velký vliv.

V oblasti vzdělávání je pak patrný ještě jeden významný aspekt, a to spojení edukačního procesu s komunitou, což je fenomén posledních let. Již nejde jen o vědomosti, ale také o kontakt s ostatními uživateli, tak jak to můžeme vidět například v projektu Freshbrain (http://freshbrain.org/), který je určený spíše pro středoškoláky.

Na tomto místě je možné zdůraznit zásadní vývoj v oblasti v posledních letech. Zatímco před pěti lety bylo k dispozici velké množství online materiálu k selektivnímu studiu, dnes je možné přistupovat k celým kurzům, které jsou pojaté systematicky a skutečně zaměřené na výuku. Dochází tak nejen k tomu, že jsou dostupné informace, ale mnohem dostupnější je také velice kvalitní vzdělání. A to zcela zdarma. Jistě s předpokladem pevné vůle studujícího se něco sám naučit. Zde bude zcela zásadní role školy, která by měla studenty nejen naučit se učit, ale především naučit se učit rád a pro sebe.

Sociální sítě

Do oblasti informační společnosti patří bezesporu také sociální sítě, které se staly jednoznačným komunikačním fenoménem posledních několika málo let. Od anonymních chatovacích místností se přešlo na velmi osobní profily, které obsahují většinou řadu pravdivých (nebo jen nepatrně zkreslených) údajů. V souvislosti s nimi je možné hovořit jednak o změně možnosti komunikovat s druhými lidmi – ve velkém množství a nevelké vzdálenosti, ale také v řadě případů o problémech bezpečnostních, kyberšikaně nebo závislostním chování.

Jistě není bez zajímavosti také to, jaké množství informací se k uživatelům dostává. Někdy se mluví o zcela nové éře informačního věku – informace není třeba vyhledávat, ale přicházejí k nám sami. Je nutné je pouze filtrovat, analyzovat a zasazovat do kontextu. Podle aktuálních studií dokonce dochází ke změně struktury fungování mozku – člověk si více pamatuje, kde danou informaci má najít, a dokáže s daty lépe pracovat. Na druhé straně se zhoršuje klasická paměť.

Sociální sítě vytvářejí globalizovanější svět, ve kterém se mohou setkávat lidé z řady kultur, jazykových prostředí i společenských tříd, a kde se v tomto slova smyslu významným způsobem stírají rozdíly. Tato tendence má řadu pozitivních i velmi diskutabilních důsledků. Od možnosti použít sítě jako nástroj pro budování demokratické a svobodné společnosti, přes organizování násilných demonstrací (např. nedávno v Londýně) až po otázky vztahu studentů a pedagogů na síti, které některé státy již legislativně omezují.

Kyberterorismus

Tématem, o kterém se příliš nemluví, ale které je velice závažné, je kyberterorismus či kyberválka. Jde o akt agrese vedené proti nějakému státu či významné instituci, která má za cíl omezení jejího fungování, poškození ekonomické nebo snahu o politické vmísení či poškození druhého státu. Zatímco klasický terorismus má za následek především ztrátu lidských životů, kyberterorismu jde o ekonomické a politické cíle. Jistě není bez zajímavosti, že podle mnohých dohadů je některými státy přímo chráněn a podporován a již i bezpečnostní služby našeho státu jej berou velmi vážně.

Pěknou ukázkou toho, jak může kyberterorismus vypadat v praxi, je útok ruských hackerů na Gruzii v roce 2010. Ministerstvo obrany mělo zablokované stránky a muselo „emigrovat“ na Blogger. Stránky parlamentu napřed přirovnávaly Michaila Saakašviliho k Adolfu Hitlerovi, pak přestaly fungovat úplně. Prezidentské stránky nefungovaly také (viz Michal Černý: Kybernetická válka). V roce 2009 něco podobného potkalo vládní i soukromé weby v Estonsku. Útok opět pocházel z území Ruské federace, motivace byla politická a konkrétní lidé nebyli vypátráni. Známé jsou také masivní útoky na USA a Jižní Koreu z Číny, jejichž cílem bylo paralyzovat internet (Jižní Korea) a krádeže dat (USA).

To že mají podobné aktivity zatím především ekonomické důsledky menšího rozsahu, je dáno skutečností, že se kyberterorismus nachází ve fázi vývoje a hledání vhodných nástrojů a možností, jak efektivně zaútočit. Ekonomické škody mohou být značné, v závislosti na zvolené strategii. Například vhodně zvolený útok na stránky národní banky nebo vlády může mít obrovský vliv na chování investorů a akciový trh. Uvážíme-li finanční tok přes internet, tak také jeho omezení či celkový kolaps v určitém území může mít mnohamiliardové dopady na celou ekonomiku.

V dnešní době jde ale především o politické cíle útoků, které jsou doplňkem klasických rétorických cvičení protagonistů některých států. Ty se od útoků sice oficiálně obvykle distancují, ale hackery kryjí a s velkou pravděpodobností často také přímo podporují. Bude případná třetí světová válka válkou kybernetickou? I to může být tématem k diskusi se studenty.

Management znalostí jako základní dovednost

Informační společnost, jak již název napovídá, je definována tak, že jejím základním kapitálem jsou informace. Může přitom jít o data nejrůznějšího druhu a důležité je, nejen je držet jako libovolný jiný statek, ale také s nimi pracovat, doplňovat je a rozvíjet je. Bez této činnosti dojde velmi rychle k tomu, že by jejich reálná hodnota podstatným způsobem rychle klesala.

V oblasti řízení zdrojů se proto ustálil pojem management znalostí, který se zabývá tím, jak informace získávat, vyhodnocovat a dále s nimi pracovat. Jde o poměrně novou disciplínu, která by měla být integrálně obsažená v edukačním procesu na všech úrovních. Pravdou ale je, že nějaké pokročilé metody se téměř vůbec nevyučují, a žáci pak mají často problém efektivně využívat znalostí, kterými disponují.

Jak již bylo výše řečeno, v současné době není problém informace či znalosti získávat, neboť přístup k nim je velmi snadný. Někdy se dokonce mluví o tom, že všude kolem nás je informační smog. To, co je ale důležité, je, aby konzumenti dat (žáci) dokázali hledat to, co má skutečně nějakou hodnotu, zasazovali informace do kontextu a sémantických sítí a dokázali je efektivním způsobem analyzovat.

Nové umění

Významnou a poměrně zanedbávanou oblastí, která souvisí s rozvojem internetu a možností publikovat rychle, jednoduše a téměř cokoli, je vznik do určité míry nového umění – ať již co do formy, obsahu nebo i osobností, které se v ní angažují. Zde je možné zmínit poměrně velký úspěch literárních serverů, jako je Písmák (http://www.pismak.cz/), Poeta (http://www.poeta.cz/) a mnohé další, které vytvořily prostor pro rozvoj poezie. Autoři zde mají možnost jednoduše publikovat svá díla a nechat je hodnotit dalšími členy komunity, čímž se otvírá prostor pro jejich růst a zdokonalování. Ač nejsem toho názoru, že zde jde o generování špičkových umělců, rozvoji lidového umění či všeobecného vztahu k poezii to může rozhodně značně přispět. Tato činnost je navíc jednou z těch, které studenta mohou intenzivně kultivovat.

V oblasti video tvorby je pak možné zmínit řadu filmů, které se objevují na YouTube (http://www.youtube.com) a které mohou mezi sebou tvůrci propagovat. Opět jde o jednu z cest, jak studenti nemusejí tvořit „do šuplíku“, ale mohou svá díla zveřejnit, konfrontovat s veřejností a hledat tak lépe možnosti pro osobní zlepšení.

Neměli bychom ale opomenout ani výtvarné umění či hudbu, které je možné prostřednictvím sítě poměrně jednoduše sdílet a nechat interagovat s recipienty. Za nejvýznamnější výtvarný server je možné považovat DevianArt (http://www.deviantart.com/), případně Moca (http://www.moca.org/).

Otevření možnosti publikovat umění pro široké vrstvy společnosti může být pro kultivaci a osobní rozvoj velice důležité. Vytváří se zde specifická subkultura, která bude stále častěji zasahovat do kultury běžné. Nutné je se zmínit také o digitální fotografii, která se již stala společenským fenoménem, uměním, které dnes dělá téměř každý. A i když je konkrétní kvalita různá, myslím, že ono pěstování lidového umění patří mezi zásadní pozitivní rysy současné informační společnosti.

Závěr

Do tématu informační společnosti toho pochopitelně patří mnohem více. Jednak je to problematika vztahu internetu a demokracie, dále pak nové etické problémy a otázky, které se mohou ve vztahu k ICT a moderní společnosti objevovat. Moderní společnost, která využívá informací jako základního statku, má mnohá specifika a přináší řadu rizik, se kterými by měl být žák seznámen, neboť bude v této společnosti žít.

Znalosti základních témat a mechanismů mu mohou pomoci nejen se lépe orientovat v soudobé společnosti, ale také se na jejím rozvoji integrálně podílet. Ač může být pro někoho téma informační společnosti příliš vzdálené a abstraktní, je zřejmé, že na všední lidské životy má zcela praktický dopad, a proto není možné ho vynechat nebo podcenit.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
 NázevAutor
Informační společnostMichal Černý
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 27. 10. 2011
Zobrazeno: 4763krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 4

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ČERNÝ, Michal. Informační společnost. Metodický portál: Články [online]. 27. 10. 2011, [cit. 2019-03-19]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/13697/INFORMACNI-SPOLECNOST.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 27. 10. 2011 12:00
Článek je pěkný, poučný a důležitý. Zejména proto, že děti se v některých oblastech rychle a dokonale adaptovaly, aniž je kdo ve škole poučil. Tady perfektně funguje fenomén sociálního učení. Ale o rizicích jim málokdo včas poví a o dalších možnostech sociálních sítí taktéž (Jasně - hry nebo práce. Hra zabere okamžitě, na pracovní novinky je třeba jít pomalu a vytrvale).
1.Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 31. 10. 2011 11:17

Velmi dobře, přál bych si jen, aby byly články Michala Černého ještě více propojeny s Učitelským spomocníkem. Michale, chápejte to jako prosbu - či jako nabídku? Dík.

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.