Výuka dějepisu podle návrhu alternativní verze vzdělávacího oboru Dějepis na Gymnáziu Hladnov v Ostravě

VSTUPNÍ VÝCHODISKA PRO VÝUKU PODLE INOVOVANÉHO DĚJEPISNÉHO KURIKULA

Výuka dějepisu na gymnáziích je často diskutovaným tématem, a to nejen mezi odborníky, ale i v médiích a ve společnosti obecně. Velmi často jde o debatu laickou a jednostrannou, což objektivnějšímu uchopení této problematiky brání. Obecně lze debatu vnímat v rovině faktografické (tj. „co naši žáci znají“) a didakticko-metodické (tj. „jací jsou učitelé dějepisu“). Takto vymezené a značně zjednodušené pojetí debaty překračují jen někteří odborníci z řad didaktiků, učitelů nebo různé organizace, kterou je například Asociace učitelů dějepisu České republiky. Samotný učitel dějepisu se v záplavě více či méně relevantních názorů na vlastní práci nesmí ztratit, musí je vnímat, analyzovat a při tom všem ještě dobře a efektivně učit.

V rámci kurikulární reformy probíhá i „skrytější“ část debaty, ve které se řeší kompetentnějším způsobem klíčové otázky výuky dějepisu – co a jak budeme v rámci středoškolského dějepisu vyučovat. Do této debaty výrazným způsobem vstupuje i Metodický portál RVP, a to nejen svými metodickými doporučeními (za všechny například příspěvek A. France [1]), ale i konkrétnějším Návrhem alternativní verze vzdělávacího oboru dějepis v RVP pro čtyřleté gymnázium a vyšší stupeň víceletého gymnázia (didaktická inovace dějepisného kurikula) [2]. Uvedený Návrh alternativní verze (dále jen NAV) z pera kolektivu autorů Výzkumného ústavu pedagogického (VÚP) je zvláště zajímavý novým pojetím obsahu výuky dějepisu na gymnáziích, a to nejen obvyklým důrazem na moderní dějiny, respektive dějiny 19. a 20. století, ale zvláště na tematické vyučování ve třetím a čtvrtém ročníku.

Ověřování NAV na Gymnáziu Hladnov v Ostravě probíhalo od září 2010 v jedné třídě prvního ročníku
a pod vedením jednoho vyučujícího dějepisu bude probíhat až do ročníku čtvrtého. Vzhledem k tomu, že ověřování odkrylo řadu dalších témat, která je nutno diskutovat ať už v rámci NAV nebo obecné diskuze o výuce dějepisu na středních školách, předkládá následující text výběrově cíle a výsledky ověřování.

• zaměřit se na práci nejen s dobovými prameny, ale i s texty historiků v rámci různorodosti pohledů na danou událost,
• rozvíjet analytické a syntetizující schopnosti žáků v rámci jejich výbavy souborem klíčových kompetencí,
• změnit tematické plány tak, aby došlo k propojení dílčích historických epoch celého dějinného vývoje, tj. od počátků do moderní doby (např. co pro moderního člověka znamená pojem polis, apod.),
• rozšiřovat (podporovat) tematicky pojaté vyučování (např. války a konflikty v dějinách, ideje a ideály v dějinách apod.) v klasické, a nejen seminární výuce,
• doplnit a systemizovat poznatky žáků ze základního dějepisného vzdělávání [3],
• vyhnout se cykličnosti výuky dějin, ale na znalosti žáků ze základní školy navazovat a důkladněji se věnovat problematice 19. a 20. století.

VÝSLEDKY VÝUKY PODLE NAV – PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI Z VÝUKY

• Pro výuku podle NAV chybí klasická učebnice a tato zdánlivá nevýhoda má své skryté výhody. Nabízí se jednak tvorba „vlastní učebnice“ – tj. sady materiálů, obrazů, textů, karikatur, map, pracovních listů, OER apod., systematizovaných do logického celku učebnice – nebo „kompilátu“ z již existujících učebnic a materiálů dostupných na internetu, které podle potřeb připravujeme do jednotlivých hodin. Klasickým problémem je časová náročnost na přípravu a kopírování materiálů. Na Gymnáziu Hladnov jsme proto zvolili tvorbu „vlastní učebnice“ v prostředí Google sites a tisk materiálů potřebných do hodin jsme nechali na žácích. Výhody prostředí Google sites spočívají v jednoduché a efektivní správě, bezplatnosti, řízeném přístupu žáků prostřednictvím zavedených Google Apps Edu a přívětivosti jak pro žáky, tak pro vyučujícího.
• Rozdíly mezi základní a střední školou co do znalostí a metod výuky mohou být značné. Žáci v prvním ročníku očekávají, že výuka dějepisu začíná pravěkem, a je proto třeba je připravit na to, že v prvním ročníku proběhne výuka klíčových událostí pravěku, starověku, středověku a novověku do 19. století. Ve druhém ročníku výuka klíčových událostí 19. a 20. století. Ve třetím a čtvrtém ročníku bude výuka probíhat podle tematického přístupu. Rozvržení obsahu výuky je do značné míry na samotném učiteli a jeho zvážení, co je možné se žáky realizovat a co již ne, neboť NAV je v této záležitosti velmi vstřícný.
• V rámci rozložení obsahu výuky se nabízí zásadní otázka – co stihneme naučit a co už ne, co můžeme „vynechat“ a co budeme pro pochopení historie považovat za „podstatnější“. Domníváme se, že otázka by měla znít jinak – je možné naučit žáky všechno – a zde se již můžeme dobrat jednotnější odpovědi. Jinými slovy – naučit vše je samozřejmě nerealizovatelné a hlavně zbytečné. Je na profesionalitě učitele, co například z dějin starověku považuje za podstatné, jaké jsou cíle dějepisného vzdělávání, apod. Doporučujeme zaměřit se na schopnosti a dovednosti žáků – interpretovat texty, paměti, obrazy, znát hlavní historické předěly a umět zařadit konkrétní události ke konkrétnímu myšlenkovému směru, později analyzovat, popřípadě syntetizovat názory různých historiků, interpretovat dějiny s vědomím subjektivnosti a tolerovat různorodost názorů. Jakým obsahem těchto dovedností dosáhneme, je na učiteli dějepisu, NAV nabízí odrazový můstek.
• Vzhledem k časové dotaci dějepisu (2 hodiny), počtu žáků ve třídě (32) a proměně stylu výuky v rámci NAV docházelo v prvním ročníku k určité nesouslednosti jednotlivých témat a podle slov žáků ke zmatku v obsahu výuky. Tento problém se nám podařilo zpočátku řešit e-learningovými kurzy v prostředí Moodle, které žáci sami procházeli a mohli si tak obsah výuky systematizovat. E-learningové kurzy samotné hodiny doplňovaly a zároveň se staly vhodným místem pro rozšiřující části učiva, popřípadě pro nezvládnuté obsahy. Systém výuky v druhé polovině školního roku již plně zastávala „vlastní učebnice“ v prostředí Google sites, kam byly jednotlivé e-learningové kurzy přesunuty. Žáci toto prostředí využívali pro přípravu, systematizaci znalostí, odevzdávání hotových projektů a úkolů a k společné debatě.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO DALŠÍ VÝUKU PODLE NAV

• Realizace ověřování NAV je pro učitele dějepisu poměrně časově náročná záležitost, ale má velký význam pro posunutí debaty o smyslu výuky dějepisu na gymnáziích. Samotné ověřování NAV přináší nejen žákům, ale i učiteli inspirativní prostředí, možnost realizovat efektivní výuku s určitým metodologickým a obsahovým rámcem. V rámci ověřování NAV budou probíhat diskuze a sdílení nových poznatků na portálu RVP, pro zúčastněné školy i v uzamčeném prostředí „vlastní učebnice“ navrženém učiteli Gymnázia Hladnov. Případné zájemce o nahlédnutí či využití tohoto prostředí odkazujeme na emailovou adresu mv@levyuhel.com.
• Pro další rozvoj NAV navrhujeme jak systematické ověřování, tak posun k celkově pojaté tematické výuce, tj. i v prvním a druhém ročníku.
• Za velmi zásadní považujeme interaktivní styl práce v hodinách, důsledné udržování kontinuity a logičnosti v navazování na získané znalosti a samostatné práce žáků k vybraným tématům (každodennost, tvořivé a interpretační pojetí referátů, projektů apod.).
• Debatu o výuce dějepisu přesunout i do vysokoškolského prostředí, kde by zvláště didaktika měla budoucí učitele připravovat na nelineárnost výuky, tematičnost a požadovat schopnosti adaptace na nové podněty, práci s ICT technologiemi atd.