Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > základní vzdělávání > Člověk a příroda > 2. stupeň > Přírodopis > Neživá příroda

Zobrazit na úvodní stránce článků

Zlomy: modelace poruch zemské kůry

Žáci se formou ilustrativní aktivity seznámí se základními typy zlomových poruch zemské kůry.

Úvod

Zlom je geologická porucha v litosférické desce, podél které dochází k pozorovatelnému přemístění okolních částí podél zlomové plochy. Horniny oddělené zlomem vytváří kry (případně bloky). Podle pozice těchto bloků vůči zlomu lze rozeznat kru nadložní a podložní. Ke zlomům dochází vlivem nahromadění velkého množství menších trhlin a puklin v horninovém prostředí, které vznikají vlivem působení tlaku a orientovaného napětí v horninovém prostředí, které je výsledkem vzájemného pohybu litosférických desek. Tyto menší trhliny se mohou postupně spojovat ve větší pukliny za vzniku tzv. zlomové linie. Příčinou vzniku zlomu může být například zemětřesení či sopečná činnost.

Podle vzájemného pohybu jednotlivých bloků hornin lze rozlišit 3 základní typy zlomů:

  1. Horizontální posuny – dvě kry se vzájemné pohybují vedle sebe podél zlomu
  2. Pokles - jedna kra se vůči druhé kře přemísťuje dolů
  3. Přesmyk - jedna kra se nasouvá na druhou kru
Obr. 1 – základní typy zlomů[1]

Modelace hlavních typů zlomů

Součástí tohoto článku je námět na  ilustrativní aktivitu, kterou je možné využít ve výuce seznamující žáky právě s poruchami zemské kůry v podobě zlomů. Cílem aktivity je, aby žáci získali představu o základních typech zlomů a jejich hlavních charakteristikách. Pokud učitel schémata zlomů pouze kreslí na tabuli či promítá pomocí projektoru, tak může být pro část žáků poměrně složité si představit, k čemu při zlomových poruchách vlastně dochází. Z hlediska porozumění probírané látce je žádoucí nechat žáky, aby si model zlomových poruch sami vytvořili a vyzkoušeli si pohyby horninových bloků podél zlomové spáry. Žáci se tak mohou lépe představit, k čemu v oblasti pravé zlomové zóny dochází a jaké jsou následky vzniklého pohybu horninových mas. Pro naše rize ilustrativní účely je možné využít modelíny, ze které si žáci modelují vrstevní sled hornin podobně, jako je tomu v případě obrázku 2.

Obr. 2 – modelína představující horizontálně uložený sled sedimentárních hornin
Autor díla: Jakub Holec

Skrze vymodelované vrstvy pak žáci povedou pravítkem šikmý řez tak, aby vznikla zlomová linie, podél které se budou jednotlivé bloky ,,hornin“ pohybovat. Takto nám vznikne model, na kterém lze demonstrovat pohyby horninových bloků v rámci dvou hlavních tektonických poruch - pokles a přesmyk.

Obr. 3 – zlom typu pokles, při kterém se jedna kra vzhledem ke druhé relativně propadá a na jejich styku tak chybí část vrstevního sledu.
Autor díla: Jakub Holec

 

Obr. 4 – zlom typu přesmyk, při kterém se jedna kra nasouvá na druhou a dochází k opakování části vrstevního sledu nebo celých vrstev.
Autor díla: Jakub Holec

Pro lepší ilustraci vrstevního sledu je vhodnější použít pro vrstvy 3 různé barvy modelíny, které mohou představovat různé sedimentární horniny. Žáci si v této aktivitě mohou vyzkoušet směr síly, která působí na horniny při vzniku zlomů typu pokles a přesmyk. Zároveň získají představu o tom, že v terénu na sebe stejné vrstvy hornin nemusí navazovat, což může být zapříčiněno právě pohybem horninových bloků podél zlomové spáry. V oblasti výskytu zlomu tedy může platit, že výše uložená vrstva hornin je stejně stará jako vrstva, která se nachází pod ní - a nemusí tedy platit princip superpozice.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek