Cíle: Žák:
Osvojované klíčové kompetence:
Výukové metody: demonstrace přírodnin, práce s binokulární lupou, práce s mikroskopem.
Plánovaný čas: 30 min.
Úvod:
Lišejníky jsou organismy symbiotické, k vytvoření nového jedince je proto nezbytně nutné setkání obou odpovídajících složek, jak houby (mykobionta), tak řasy či sinice (fotobionta). Vegetativní rozmnožování, tedy nepohlavní způsob rozmnožování, kdy dceřiný jedinec vzniká z části těla mateřského jedince, tuto nutnost zaručuje. Rozlišujeme 3 hlavní typy:
a) fragmentace stélky – úlomky stélky regenerují a dorůstají v novou stélku, případně se rozpadá celá stélka a z každé části dorůstá nová;
b) sorédie – malé útvary (25–100 μm), které jsou tvořeny buňkami řasy či sinice propletené vlákny houby. Na povrchu stélky vytváří jemný pudrovitý poprašek, který není pevně spojen se stélkou;
c) izídie – útvary vyrůstající ze stélky, které svým složením odpovídají struktuře stélky. Po mechanickém oddělení z izídie vyrůstá nová stélka.
(i) Víte, že...? Přítomnost sorédií a izídií patří mezi důležité charakteristiky pro určování
druhů lišejníků.
► Úkol č. 1: Pozorujte a porovnejte stavbu speciálních útvarů nepohlavního rozmnožování lišejníků.
Pomůcky: lupa (binokulární lupa), mikroskop, preparační jehla, žiletka, kapátko, podložní a krycí sklíčka, buničina, Petriho misky na vzorky, lišejníky.
Materiál: lišejníky je nutné nasbírat předem nebo využít školní či osobní sbírku. Vzorky je potřeba rozdělit podle přítomnosti sorédií a izídií na 2 skupiny.
Vhodné použít tyto druhy:
Pozn.: nasbíraný materiál je vhodné herbářovat pro využití v dalším praktiku.
Postup práce: Žáci si nejprve prohlédnou vzorky pouhým okem, poté pod lupou. Schematicky zakreslí a popíší stélku se sorédiemi a s izídiemi. V druhé části praktika žáci vytvoří mikroskopický preparát sorédií. Pozn.: řez izídií je velmi náročný, při řezu dochází k rozdrcení a popraskání, proto není do praktika zařazen.
Na podložní sklíčko si žáci nanesou kapku vody, do které pomocí žiletky nebo preparační jehly přenesou (seškrábnou) sorédie. Přiklopí krycím sklíčkem a buničinou odsají přebytečnou vodu z okrajů preparátu. Vloží do mikroskopu, pozorují, zakreslí a popíší strukturu sorédie (doporučené zvětšení: 200x, 400x). Pozn.: pokud velké shluky sorédií v preparátu znemožňují pozorování jejich struktury, je dobré vyjmout preparát a opatrně přitlačit či drobnými krouživými pohyby krycího sklíčka shluky rozmělnit.
Výsledky:
Obr. č. 1: Sorédie druhu Hypogymnia physodes
Autor fotografie: Alena Fessová, 21. 4. 2010 |
Obr. č. 2: Sorédie druhu Cladonia fimbriata
Autor fotografie: Alena Fessová, 21. 4. 2010 |
a – řasa, b – houbová vlákna obmotávající buňky řasy
Obr. č. 3: Schematický nákres sorédie
Nákres 5 a 6: libovolný nákres stélek se sorédiemi a s izídiemi.
Závěr: Do závěru žáci shrnou hlavní rozdíly mezi sorédiemi a izídiemi. Tj. sorédie mají strukturu „klubíček“ tvořených buňkami řasy omotanými vlákny houby a nejsou ke stélce přirostlé, izídie mají strukturu totožnou se strukturou stélky a jsou pevně přirostlé. Součástí závěru je celková sebereflexe práce žáka při praktiku, co se mu (ne)zdařilo, důvody a postřehy.
.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Laboratorní úlohy a pracovní listy - LIŠEJNÍKY.
Ostatní články seriálu: