Tento příspěvek je příležitostí k integraci průřezového tématu Multikulturní výchova (MKV). Popsaný příspěvek představuje žákům pronásledování Romů prostřednictvím konkrétního příběhu romské rodiny z Luhačovic a dává ho do souvislostí s pronásledováním jiných etnik, především Židů. Příspěvek slouží jako úvodní část k historii holocaustu Romů na českém území a je určen žákům, kteří již mají základní informace o holocaustu.
Příspěvek lze realizovat během dvou vyučovacích hodin, například v rámci samostatného předmětu MKV. Protože se však jedná o tematicky rozsáhlý celek, může se jevit jako vhodnější integrace do určitého vzdělávacího oboru. Žáci tak dostanou příležitost prohloubit své poznatky, zařadit je do širších souvislostí (např. současná situace Romů) a uplatnit dovednosti, které už si v oboru osvojili. Ideální prostor k integraci nabízí Občanský a společenskovědní základ nebo Dějepis. Vzhledem k tematické šíři příspěvku se také nabízí možnost realizovat ho v rámci projektového vyučování (např. na téma rasová diskriminace).
Protože je příspěvek založen mimo jiné i na práci s textem a na týmové spolupráci, přirozeně integruje i vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace a průřezové téma Osobnostní a sociální výchova.
Žáci vytvoří skupinky po čtyřech. Nejdříve následuje krátký brainstorming. Učitel napíše na tabuli velkými písmeny pojem "HOLOCAUST", který je žákům již známý, a krátce s nimi diskutuje o jeho důsledcích.
Žáci lokalizují na mapě město Luhačovice.
Prohlédnou si fotografii romského osídlení, která se v Luhačovicích usadila koncem 19. století, diskutují nad tehdejším způsobem života a bydlení romských rodin, které již přestávaly kočovat a začaly se usazovat. Své myšlenky žáci zapíší na připravený papír.
Zaměří se na fotografii rodiny Emila Heráka z roku 1940 a srovnají životní podmínky romských rodin z tohoto období s fotografií předcházející. (Do popisu mohou zahrnout i styl oblékání, které je rovněž výrazem životní úrovně.) Jako další pomůcku k charakterizování životní situace můžeme v této chvíli použít fotokopii s odhadní cenou domku otce Jaroslava Heráka, kde je charakterizována celková stavba a použitý materiál. (Učitel upozorní žáky na dnes již oficiálně nepoužívané označení "U cikánů".) Své poznatky ze srovnávání obou obrázků opět napíší na papír.
Všechny skupiny si vyberou mluvčího, který v této fázi prezentuje výsledky z pozorování obou obrázků, popř. dokumentu o stavbě domu Jaroslava Heráka.
Na základě fotokopie vysvědčení se žáci pokusí charakterizovat osobnost Jaroslava Heráka (co ho bavilo, v čem ve škole vynikal a co mu naopak nešlo). Učitel žáky upozorní, že v hlavičce je jeho otec opět označen jako "cikán".
Na základě následujících dokumentů žáci zjišťují, jak byli Romové postupně vyčleňováni ze společnosti a zbavování svých práv.
Učitel by měl pomocí otázek nasměrovat žáky k následujícím poznatkům:
Žáci diskutují nad dokumenty Vyhláška okresního úřadu v Uherském Brodě omezující volnost pohybu Romů v Luhačovicích a Protestní dopis singulárního výboru proti usazení Romů a snaží se najít důvod, proč byly oba dokumenty tamějším českým obyvatelstvem, resp. úřady, sepsány. Učitel by měl upozornit žáky na stereotypizaci ("nálepkování", házení lidí jisté skupiny "do jednoho pytle" bez ohledu na jejich individuální vlastnosti a jednání), která je na tomto dokumentu zřetelná. Další obrazový dokument, který poslouží k charakteristice antisemitského chování českých úřadů, je cikánská legitimace Jaroslava Heráka vydaná Okresním úřadem v Uherském Brodě. Svoje pozorování žáci opět zapíší na papír a srovnají s ostatními skupinami v plénu.
Dále následuje etapa - okupace českých zemí. Žáci diskutují nad hromadným soupisem Romů a srovnávají ho s hromadnou registrací židovského obyvatelstva. Dále si prohlédnou dokument o dražbě majetku deportovaných luhačovických Romů (sledují období, v kterém byla sepsána, všímají si dvojjazyčnosti, z které je patrná probíhající germanizace).
Co se s rodinou Herákových dělo po deportaci, se žáci dozví v úvodu Osudu Jaroslava Heráka (viz především odstavec Za branami tábora v sekci označené B II...) a na základě prostudování textu o "cikánském táboře" v Osvětimi-Birkenau charakterizují v bodech, co tento tábor byl a jak zde deportovaní žili. Volitelně si mohou žáci prostudovat také vzpomínku Irena Heráka, zvláště kapitolu Osvětim-Birkenau, kde se hovoří i o útěku Jaroslava Heráka.
Napište pravdivý příběh rodiny Jaroslava Heráka (cca 200 slov) na základě informací, které jste se dozvěděli během vyučovací hodiny při práci s internetem.
Další internetové zdroje k romskému holocaustu:
The Holocaust - O Porrajmos
Řada článků o romském holocaustu. Anglicky.
Brožura SINTI & ROMA: VICTIMS OF THE NAZI ERA
Krátké dějiny romského holocaustu. Anglicky. Též ve formátu PDF.
Wolfgang Benz: The Other Genocide: The Persecution of the Sinti and Roma
Krátké dějiny romského holocaustu. Anglicky.
Ian Hancock: A BRIEF ROMANI HOLOCAUST CHRONOLOGY
Anglicky.
Bibliographies - Sinti and Roma ("Gypsies")
Bibliografie anglických a německých knih s krátkými anotacemi.
Gypsies in the Holocaust
Krátké dějiny romského holocaustu. Jewish Virtual Library. Anglicky.
Gypsies
Museum of Tolerance: Multimedia Learning Center. Anglicky.
Sinti and Roma
Krátký text, obsahuje především další odkazy. A Teacher's Guide to the Holocaust. Anglicky.
Článek byl původně uveřejněn na www.holocaust.cz.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
