Hospitace
Hospitace1 je zřejmě nejvýznamnějším nástrojem hodnocení průběhu, v menší míře snad i výsledků vzdělávání. Je velmi efektivní, nevyžaduje v podstatě žádné náklady, je relativně nenáročná na přípravu, přitom však umožňuje sledování i průběžné vyhodnocování činností, projevů a jednání učitelů a žáků.
Hospitace je specifickou formou pozorování, která je definována jako cílevědomé, plánovité a soustavné vnímání jevů, procesů, objektů a jednání osob, které směřuje k odhalení podstatných souvislostí a vztahů sledované skutečnosti. Předmětem pozorování je buď pozorovatel sám (čili jde o introspekci), nebo jiní lidé, jevy. Z hlediska účasti pozorovatele na dění můžeme pozorování dělit na zúčastněné (pozorovatel sám je členem skupiny a spolutvůrcem dějů) či nezúčastněné, přímé nebo zprostředkované (audiovizuální a informační technikou). Pozorování může být volné, nebo standardizované. Standardizované pozorování se snaží o co nejvyšší možnou objektivitu použitím techniky ratingu, která spočívá v tom, že určité kvalitě jevu je přiřazována kvantitativní hodnota na stanovené škále. Standardizace pozorování eliminuje nebo alespoň silně omezuje subjektivitu pozorovatele - jeho psychický stav2, haló efekt3, předsudky4, stereotypizace5, kontrast6, analogie7.
Každá hospitace je zásahem, který více či méně ovlivní průběh pozorovaných jevů. Čím více je hospitace extrémní, mimořádnou událostí, tím je její vliv větší. Tento vliv však nemusí být výhradně negativní - účast pozorovatele může učitele i žáky přimět k cílevědomějšímu zaměření na dosahování kvality, ostatně negativní a pozitivní vlivy se mohou vzájemně stírat. Čím více je hospitace běžnou, standardní záležitostí8, tím více je sledovaný průběh vzdělávání autentický.
Cíle hospitace
Hospitace mohou mít různé cíle, např.:
- podrobně zmapovat modely vyučování, které učitelé praktikují;
- porovnat kvalitu výkonu různých učitelů;
- zjišťovat vzdělávací potřeby učitelů a plánovat jejich profesní rozvoj;
- získávat podklady a argumenty pro rozhodování v personální práci;
- provádět kontrolu, např. účinnosti přijímaných opatření;
- vzájemné vzdělávání učitelů, šíření příkladů dobré praxe, rozšiřování metodického rejstříku;
- zjišťovat efektivitu dalšího vzdělávání učitelů;
- zprostředkování zpětné vazby učitelům, jejich sebereflexi a rozvoj;
- zjišťovat, jak jsou respektovány vzdělávací strategie, formulované v ŠVP;
- zjišťovat klima tříd;
- sledovat, jak se projevují kompetence žáků v činnostech.
Význam hospitace pro poskytování zpětnovazebních informací učitelům je dlouhodobě nedoceňován.
![]() |
2. Ukázka kritérií hospitace, jejímž cílem je zjistit, jak žáci spolupracují a jak jejich spolupráci uč |
Učitelé většinou nedostávají informace, které by jim umožňovaly s rozmyslem korigovat vzdělávací proces, objektivně posoudit kvalitu vlastního výkonu, zjišťovat vlastní vzdělávací potřeby a promyšleně plánovat vlastní profesní rozvoj. Tento stav je kromě nedostatečné hospitační činnosti způsoben i tím, že žáci ani rodiče, kteří učitele nejvíce ovlivňují, zpravidla nemají dostatek informací a znalostí, aby jejich názory mohly být pro učitele směrodatné. Navíc sdělování informací bývá málokdy věcné, většinou je spojeno s negativními, agresivními emocemi. Pokud se učiteli po mnoho let, někdy i po celý život, nedostane nezraňující, strukturované, odborné a věcné kritiky, pochvaly či rady, může snadno dojít k ustrnutí, k uchýlení se ke stereotypům, k zabřednutí do rutiny, k posilování přesvědčení o vlastní neomylnosti. S přibývajícími léty je pak každý požadavek na změnu, přicházející zvenčí, chápán jako útok na osobní integritu. Platí tedy princip - čím méně hospitací, tím hůře pro učitele.
Záznam
Záznam z hospitace může mít v zásadě dvojí charakter:
A) dokumentační, spočívající v zaznamenávání průběhu vyučovací jednotky, s případným vyvozením kladů, nedostatků a závěrů ex post
Ukázka
- 8:00 - zvoní, učitel kouří v kabinetě
- 8:02 - příchod učitele, žáci povstali, vizuální kontrola přítomných ve třídě a zápis do třídní knihy (poznámka: za nás chodil tak o 10 min. později, nevstávali jsme)
- 8:04 - žák k tabuli, učitel zadává příklad
- 8:07 - učitel zapojuje třídu do řešení příkladu na tabuli
- 8:13 - příklad spočten, otázka do třídy (viz poznámka), zhodnocení žáka a motivace k lepším výsledkům (poznámka: Je to jasné všem? Ano. Přišla bys na to? Ne.)
- 8:16 - žákyně k tabuli na další příklad (poznámka: uvolnění atmosféry, když se věnuje vyvolané žákyni)
- 8:18 - žákyně řeší, učitel obecně hovoří o řešené problematice (poznámka: asi osm žáků diskutuje o řešení, zbytek třídy nechápavě hledí na tabuli)
- 8:20 - verbální nápověda žákyni u tabule, vyvolává jednotlivé žáky a ptá se jich, jak by příklad řešili (poznámka: třída utichla)
- 8:23 - učitel nahlíží k nejlepším žákům (poznámka: žákyně u tabule stojí a neví)
- 8:27 - žákyně naprosto paralyzována, učitel nepříčetný (poznámka: to znám moc dobře)
- 8:30 - učitel řeší příklad zpaměti, žákyně zdrcena odchází (poznámka: nejlepší žák pracuje s mobilem)
- 8:31 - učitel rekapituluje postup, pro lepší zapamatování formuluje slovně použitý vzorec; oznamuje, že takový příklad bude v písemce (poznámka: žáci diskutují, ale na výzvu se nikdo na nic nezeptá)
- 8:33 - učitel vybízí ke klidu oslovením konkrétního žáka
- 8:34 - učitel v krátkosti opakuje problematiku probranou v minulé hodině, klade otázky jednotlivým žákům (poznámka: ve třídě je takové ticho, že je slyšet, jak vrčí zářivka)
- 8:38 - učitel dává pojmům grafickou podobu
- 8:41 - učitel klade otázku, nikdo neví (poznámka: to je hrůza, to není opakování, opakuje sám sebe)
- 8:45 - zvoní, učitel odchází, žáci povstali
Závěr
- Nejlepší žák není zapojován do výuky.
- K tabuli jsou vyvoláváni jen nejslabší žáci.
- Asi dvě třetiny třídy mají kalkulátory schopné vyřešit zadané příklady, ale zřejmě to nikdo neumí.
- Dnes si myslím, že rozumím, co říká, ale písemku bych psal jen nerad.
B) kriteriální, kdy se nezaznamenává průběh vyučovací jednotky, ale sledované jevy jsou rovnou vyhodnocovány v předem připravené hodnotící struktuře
Ukázka
činnost učitelehodnocení kvality výuky podle kritéria | 5 | 4 | 3 | 2 | 1 |
učitel se zajímá o názory, náměty a zkušenosti žáků | |||||
učitel klade otevřené otázky, zadává problémové úkoly či úkoly rozvíjející tvořivost | |||||
učitel zadává úkoly, při kterých žáci pracují s informacemi z různých zdrojů | |||||
učitel podporuje vzájemnou komunikaci žáků k danému úkolu | |||||
učitel žákům umožňuje společně plánovat a reflektovat či hodnotit dosažení cílů | |||||
učitel umožňuje žákům prezentovat výsledky jejich práce | |||||
učitel umožňuje žákům používat vhodné učební (či kompenzační) pomůcky | |||||
učitel vyžaduje dodržování stanovených pravidel | |||||
učitel diferencuje cíle a činnosti vzhledem k rozdílům mezi žáky | |||||
učitel zjišťuje vzdělávací potřeby žáků a sleduje jejich úspěšnost při činnostech | |||||
učitel hodnotí žáky podle jasných kritérií, zejména podle jejich individuálního pokroku |
činnost žáků
hodnocení kvality výuky podle kritéria | 5 | 4 | 3 | 2 | 1 |
žáci používají správnou techniku či postup | |||||
žáci se souvisle, kultivovaně a s porozuměním vyjadřují k danému tématu | |||||
žáci umějí hledat argumenty pro přijetí či odmítnutí tvrzení | |||||
žáci jsou tvořiví, vynalézaví, nápadití, originální | |||||
žáci umějí pojmenovat cíle úkolů a činností a zhodnotit míru jejich dosažení | |||||
žáci samostatně navrhují a zkouší různé postupy | |||||
žáci si vzájemně naslouchají, navazují na myšlenky druhých, vedou diskusi k věci | |||||
žáci vyhledávají informace potřebné ke splnění úkolu, třídí je, kombinují a využívají | |||||
žáci prezentují výsledky své práce a vzájemně je hodnotí podle relevantních kritérií |
hodnotící škály | ||||
5 | 4 | 3 | 2 | 1 |
rozhodně ano | spíše ano | nelze se přiklonit | spíše ne | rozhodně ne |
(téměř) všichni | většina | asi polovina | menšina | (téměř) nikdo |
(téměř) vždy | většinou | občas | někdy | (téměř) nikdy |
Využitelnost jednoho či druhého způsobu závisí (kromě individuálních důvodů a místních podmínek) především na cílech hospitace, zvoleném tématu a cílech výuky.
Ukázka kritérií hospitace, jejímž cílem je zjistit, jak žáci spolupracují a jak jejich spolupráci učitel podporuje:
Postup při hospitaci
- Vstupní informace - o žácích, o dynamice skupiny, o učiteli (předběžný rozhovor, studium dokumentace)
- Vlastní pozorování a zaznamenávání
- Doplňkové informace - od žáků, z jejich sešitů a žákovských knížek, od učitele
- Reflexe - vyjádření učitele, vyjádření hospitujícího
- Analýza (rozbor) hodiny (pohospitační rozhovor)
- Hodnocení - porovnání učiněných zjištění se zvolenými kritérii
- Plánování dalšího rozvoje - návrhy, doporučení, opatření
Vyplněním hospitačního záznamu by hospitace rozhodně neměla skončit, má-li být užitečným nástrojem zpětné vazby, hodnocení a rozvoje. Předem známá, společně vytvořená a sdílená struktura hospitací, prováděných dlouhodobě a systematicky výrazně posiluje jejich formativní funkci a zpřesňuje objektivitu hodnocení.
Ukázka
Vyučující: |
Předmět: | Třída: | Datum: |
Vyjádření učitele k cíli hodiny: |
|||
Poznámky k průběhu hodiny: |
|||
Pozitiva: |
Negativa: | ||
Opatření ředitele: oceňuji - navrhuji - doporučuji - ukládám |
|||
Podpis ředitele: |
Podpis učitele: |
1 Dozorčí návštěva ředitele nebo inspektora či vzájemná návštěva učitelů při vyučování. Také přítomnost kandidáta učitelství při vyučování, zvláště u přikázaného učitele pro pedagogické zdokonalení.
2 Okamžitá nálada, psychosomatické problémy, koncentrace apod.
3 První dojem, síla vstupních, počátečních informací atd.
4 Axiomy, postoje, podprahové informace aj.
5 Očekávání "obvyklých", již dříve prožitých událostí.
6 Kvalita jevu je ovlivněna jeho kontextem v sérii.
7 Objektivní, nezaujaté vnímání informací není možné, každý mozek informace zároveň přetváří.
8 Tento stav závisí nejen na četnosti a struktuře hospitací, ale také na jejich cílech a samozřejmě na osobnostech hospitujících (inspektoři, ředitelé, zástupci, výchovní poradci, kolegové, žáci, rodiče).